Účet za elektřinu. Za co vlastně platíme?

Celková cena elektřiny je součtem několika různých položek, jen určitou část platíme za samotnou spotřebu. A je to část menší, zbytek jsou platby regulované. Co všechno tedy vlastně platíme a dá se nějak ušetřit?
Účet za elektřinu. Za co vlastně platíme?

Elektřina – bez nadsázky hnací síla naší doby. Díky ní si můžeme posvítit, ohřát vodu, vyprat, často i zatopit. A hlavně se bez ní dnes většinou neobejdeme ani při práci.

Když za elektřinu platíme, jen zlomek ceny je za samotný proud. Ba, dokonce je to zlomek menší než polovina. Z čeho se skládá větší polovička konečné sumy na účtu?

Cenová konkurence? Jen na dvě pětiny ceny

Od liberalizace trhu s elektřinou v roce 2006 může každá domácnost ovlivnit, kolik za ni ročně zaplatí. Ovšem toto tvrzení platí jen napůl. Nebo ještě přesněji: ovlivňovat můžeme jen menší polovinu konečné částky – téměř 60 procent z celkové ceny ovlivnitelných není.

Tato nadpoloviční složka ceny, nazývaná regulovaná, jde zejména na distribuci elektřiny, podporu obnovitelných zdrojů a různé daně a poplatky, které jsou stanoveny státem – regulátorem v podobě Energetického regulačního úřadu (ERÚ), respektive jinými orgány státní správy (které stanovují spotřební daně a daň z přidané hodnoty).

Celková cena elektřiny – z čeho se skládá a komu jdou platby?

Regulované ceny (určuje Energetický regulační úřad)

  • Distribuce – cena podle spotřeby (cena/každá 1 spotřebovaná kilowatthodina, resp. megawatthodina, u dvoutarifních sazeb elektřiny různá pro vysoký tarif a pro nízký tarif), fixní platba za jistič (cena/měsíc). Tyto platby jdou na účet místně příslušného distributora (tedy „provozovatele drátů“, buďto ČEZ Distribuce, PRE Distribuce či E.ON Distribuce)
  • Ostatní služby – poplatek za systémové služby (na účet ČEPS, akciové společnosti plně ve vlastnictví státu), poplatek za služby operátora trhu (na účet OTE), poplatek na podporované zdroje energie (finanční prostředky jsou přerozdělovány provozovatelům podporovaných zdrojů).

Neregulované ceny (určuje dohoda dodavatele elektřiny a klienta)

  • Silová elektřina – cena podle spotřeby (cena/každá 1 spotřebovaná kilowatthodina, resp. megawatthodina, u dvoutarifních sazeb elektřiny různá pro vysoký tarif a pro nízký tarif), fixní platba dodavateli (cena/měsíc). Tyto platby jdou na účet vámi zvoleného dodavatele.

Daně

  • Spotřební daň z elektřiny – cena podle spotřeby (cena/každá 1 spotřebovaná kilowatthodina, resp. megawatthodina). Tyto platby putují na účet Celní správy.
  • Daň z přidané hodnoty: 21 procent na všechny složky ceny. Tyto peníze posíláme do státní kasy.

Ceny za distribuci elektřiny a platba za jistič

Největší části regulované složky ceny tvoří poplatek za distribuci elektřiny. Jedná se o cenu za přepravu dodávané elektřiny prostřednictvím „drátů“. Platí se v závislosti na velikosti odběru (tj. za každou spotřebovanou kilowatthodinu, resp. megawatthodinu se platí určitá částka). „Odběratel v této části ceny platí za údržbu, rozvoj, bezpečnost a kvalitu elektrické sítě, kterou vlastní distribuční společnost – zjednodušeně řečeno za dráty nízkého napětí, transformátorové stanice a podobně,“ říká Jiří Chvojka z Energetického regulačního úřadu.

V rámci distribuce elektřiny je dále zahrnuta pevná měsíční platba, jejíž výše se odvíjí od velikosti jističe, který má domácnost doma nainstalovaný. Na velikosti přístroje záleží, jak velký objem energie rezervuje distributor pro dané odběrné místo. Lze tedy říci, že je to v podstatě paušál za to, že v distribuční soustavě máme rezervovaný bezpečný a garantovaný prostor pro dopravu elektřiny do naší domácnosti. „Tomu odpovídá i výše měsíčního poplatku. Kdo má silnější jistič, klade vyšší nároky na elektrifikační soustavu,“ vysvětluje Jiří Chvojka a dodává, že provozovatelé distribuční soustavy musejí oprávněnost nákladů na rezervování kapacity, a tedy platbu za jistič, prokázat v cenovém jednání s Energetickým regulačním úřadem.

Jak poplatky za distribuci, tak pevné měsíční platby za jistič jdou na účet místně příslušného provozovatele distribuční soustavy, tedy buďto ČEZ Distribuce, PRE Distribuce či E.ON Distribuce. Tito tři distributoři si navzájem nekonkurují, území České republiky mají mezi sebou jasně rozdělené – například Prahu spravuje PRE Distribuce, v Brně působí E.ON Distribuce, v Ostravě či v Plzni ČEZ Distribuce. Svého distributora si vybrat ani změnit nemůžeme, je pevně určen místem, ve kterém bydlíme a elektřinu odebíráme. 

Zdroj: TZB-info.cz

V roce 2014 distribuce pravděpodobně zlevní

Jak už bylo řečeno, u obou plateb (za distribuci a za jistič) se jedná o regulované ceny a každý rok se vypisují nové ceny. Stanovuje je Energetický regulační úřad vždy na konci listopadu, s platností od 1. ledna následujícího roku.

Energetický regulační úřad pak nedávno ohlásil, že pro rok 2014 našel možnost snížení cen v oblasti distribuce, a to až o 10 procent. Pro domácnosti by podle Jiřího Chvojky měla celá věc dopadnout následujícím způsobem:

  • Předpokládaný pokles ceny distribuce pro domácnosti 9,77 procenta
  • Předpokládaný pokles regulované složky ceny pro domácnosti 11,10 procenta

Jedná se ale zatím opravdu jen o předběžné údaje, které budou upřesněny do cenového rozhodnutí regulačního úřadu během října. Bližší informace vám proto přineseme v dalším článku, který bude přímo zaměřen na vývoj cen elektřiny pro rok 2014 a ve kterém se mimo jiné podíváme i na možné snížení příspěvku na obnovitelné zdroje.

Další regulované ceny – ostatní služby

Stejně jako distribuční poplatky se každoročně pevně stanovují další složky regulované ceny elektřiny, kam spadá poplatek za systémové služby, poplatek za služby operátora trhu (OTE) a mnohokrát zmiňovaný příspěvek na podporované zdroje energie, stanovený s ohledem na závazky Česka vůči Evropské unii.

Tyto tři položky najdete v ceníku elektřiny nejčastěji pod označením ostatní služby. Co která z nich představuje, za co v ní platíme a komu?

Systémové služby a poplatek za služby operátora trhu

V systémových službách platíme za služby vysokého napětí. V našich podmínkách se o tuto část stará státní společnost ČEPS, a. s. Platba je určena na zajištění přenosů elektřiny na dálku, údržbu sítě, zejména pak na zachování bezpečnosti sítě a ochranu před tzv. blackouty, aby nedocházelo k hromadným výpadkům, případně k přeshraničním tokům energie.

Poplatek za služby operátora trhu, v ceníku většinou zmiňovaný jako poplatek za činnost zúčtování OTE, jde na účet státní společnosti OTE, a. s., a slouží k uhrazení jejích služeb. „Děje se tak na základě liberalizace trhu s energiemi dle strategie Evropské unie a v souladu s energetickým zákonem,“ uvádí Jiří Chvojka.

Služby operátora trhu mimo jiné zahrnují vyhodnocování odchylek mezi skutečnými a sjednanými dodávkami elektřiny na celém území Česka. Vyhodnocení pak operátor předává jednotlivým subjektům zúčtování a provozovateli přenosové nebo přepravní soustavy. Jinak také zpracovává a zveřejňuje měsíční a roční zprávy o trhu s elektřinou – chcete-li se například podívat, kolik zákazníků mají jednotliví dodavatelé, najdete tato čísla právě u operátora trhu. Kromě toho je OTE také správcem národního rejstříku emisí skleníkových plynů a má na starosti administraci systému pro vyplácení podpory podporovaných zdrojů energie.

Poplatek na podporované zdroje energie

V rámci tohoto poplatku podporujeme nejen obnovitelné zdroje energie (OZE), ale také kombinovanou výrobu elektřiny a tepla a výrobu elektřiny z druhotných zdrojů. Jak a komu se vyplácí vybrané poplatky? „Tyto finanční prostředky jsou přerozdělovány provozovatelům podporovaných zdrojů povětšinou na základě skutečných hodnot vyrobené energie a výkupních cen (nebo zelených bonusů), které jsou platné pro aktuální rok pro daný typ zdroje,“ vysvětluje analytik Václav Járka z poradenské společnosti ENA.

Analytik Dean Brabec z poradenské společnosti Arthur D. Little k tomu doplňuje, že peníze jsou propláceny na základě skutečně vyrobené elektřiny každému provozovateli podporovaného zdroje, a to za podmínek, které garantoval zákon platný v momentě prvního spuštění dané elektrárny.

V letošním roce jsou z vybraných prostředků nejvíce financovány fotovoltaické elektrárny (64 % vybraných prostředků), následují ostatní zdroje jako větrné elektrárny (2 %), bioplyn (15 %), biomasa (10 %), kombinovaná výroba elektřiny a tepla (4 %), druhotné zdroje (0,2 %) a malé vodní elektrárny (4 %). „Podíly na podpoře jsou však zcela jiné než podíly na vyrobené energii – například fotovoltaické elektrárny odčerpají 64 procent podpory, ale na výrobě v podporovaných zdrojích se podílejí pouze 12procentním podílem. Mají totiž lepší dotace na vyrobenou kilowatthodinu než ostatní zdroje,“ říká Václav Járka.

A jak se vlastně určuje výše poplatku, který platíme? Při stanovení poplatku na podporované zdroje pro odběratele na následující rok regulační úřad odhadne průměrnou výrobu jednotlivých typů podporovaných zdrojů. Regulátor nemůže znát rok předem výrobu v budoucím roce, takže vychází z tohoto odhadu plus z instalovaného výkonu zdrojů, budoucích výkupních cen a odhadu spotřeby energie v Česku.

Poplatek se rok od roku stále zvyšuje, oproti loňsku narostla tato částka pro letošní rok o 39 procent (ze 419,22 na 583 korun za megawatthodinu bez DPH). „I přes intervence státu, respektive srážkovou daň a snížení výkupních cen, je úroveň stále vysoká. Například v Německu však byla situace ještě o něco horší, když některá průmyslová odvětví, společnosti (automobilový průmysl, železniční společnost Deutsche Bahn apod.) byly v rámci ‚konkurenceschopnosti‘ osvobozeny a tíhu ‚zelené‘ elektřiny nesli retailoví zákazníci. Na podnět Evropské unie se tato situace také mění,“ ukazuje na příkladu Dean Brabec, jak to dopadlo u sousedů. U nás se nyní zvažuje zastropování tohoto poplatku – jak už jsme naznačili, bližší informace přinese v brzké době článek o ceně elektřiny pro rok 2014.

Na otázku, zda z tohoto poplatku jde v České republice něco také na podporu toho, aby odběratelé tzv. zelenou energii skutečně podporovali a preferovali, pak Dean Brabec říká, že přímo nic. Václav Járka k tomu dodává, že pokud by chtěl odběratel podporovat obnovitelné zdroje „větší měrou“, musel by si sjednat obchodní produkt, u kterého obchodník garantuje nákup elektřiny přímo od provozovatele „zelené elektrárny“.

Řežeme náklady!

Účty za telefon, elektřina, plyn. Neplatíte zbytečně moc? Poradíme, jak odlehčit rodinnému rozpočtu – porovnáme nabídky a vybereme tu nejlepší.

Elektřina a dvojí daně

Zvláštní kategorií jsou pak daně. Kromě 21procentní DPH je na celkovou cenu elektřiny uvalena ještě ekologická daň, tzv. daň z elektřiny, jejíž výše je 28,30 korun za každou spotřebovanou megawatthodinu proudu (podotkněme, že uvedená cena je bez DPH, jíž je tato daň ještě jednou zdaněna). Zavedení této daně vyplývá opět ze závazků České republiky vůči Evropské unii. Součástí ceny elektřiny je od roku 2008 a je odvádí se Celní správě. „Odvádí ji dodavatel elektřiny, který na daňovém území dodal elektřinu konečnému spotřebiteli, přičemž daň z elektřiny odvádí hromadně za všechny své zákazníky,“ doplňuje Jiří Chvojka.

K dani z elektřiny je však nutno podotknout, že povinnost její úhrady nemusí být pravidlem. Pokud odebíráte elektřinu v rámci některého z tzv. zelených tarifů, kde je elektřina dodávána výhradně z obnovitelných zdrojů (speciální obchodní produkt zmíněný výše), daň z elektřiny se zde neplatí.

Ovlivníme zhruba 33–39 procent z ceny. Nebo ještě míň

Na závěr našeho výčtu jednotlivých složek celkové ceny elektřiny zmiňme část, kterou si opravdu ovlivníme sami. Jedná se o tzv. silovou elektřinu a měsíční platbu dodavateli. V těchto případech jde o ceny neregulované, které nejdou na účet státu, ale inkasuje je váš obchodník s elektřinou. Jednotliví dodavatelé elektřiny, kterých dnes působí na trhu přes 40, si tyto ceny stanovují na základě své obchodní strategie – a ceny proto mohou být velmi různé.

Podíváme-li se na příklady dvou různých domácností, procentuální podíly z ceny, kterou skutečně zaplatí za svou spotřebu, se mohou poněkud lišit. Zde opět vstupuje do hry regulovaná složka ceny – záleží totiž na charakteru odběru a nastavené distribuční sazbě. V rámci sazeb mají totiž některé složky regulované ceny (např. platby za distribuci či za jistič) jinou výši.

Například větší domácnosti platí za silovou elektřinu (jakožto energii, kterou pohání světla, spotřebiče, topení apod.) zhruba 39 procent. V bytě malou spotřebou, kde se elektřina využívá v sazbě D02d (na svícení a provoz elektrospotřebičů), tvoří podle odborníků silová elektřina od obchodníka pouze zhruba 25, respektive 33 procent, pokud započítáme také fixní poplatky obchodníků.

Struktura ceny elektřiny pro větší domácnosti

  • Elektřina 39 % (platba za elektřinu včetně fixního měsíčního poplatku dodavateli)
  • Platby za sítě 31 % (distribuce elektřiny 28 %, přenos elektřiny 3 %)
  • Poplatek na podporované zdroje 12 %
  • Daně a poplatky 18 % (DPH, spotřební daň, ostatní poplatky)

Zdroj: společnost Arthur D. Little

 

Struktura ceny elektřiny pro menší domácnosti

  • Elektřina 33 % (platba za elektřinu včetně fixního měsíčního poplatku dodavateli)
  • Platby za sítě cca 38 % (distribuce, přenos, systémové služby)
  • Poplatky na podporované zdroje a poplatek operátorovi trhu 11 %
  • Daně a poplatky 18 %

Zdroj: společnost ENA

 

Anketa

Za rok možná budeme majitelům drátů platit o deset procent míň. Co vy na to?

Dá se na celkové ceně elektřiny vůbec ušetřit?

Nabízí se otázka – dá se tedy nějak ušetřit na zbylých téměř třech čtvrtinách ceny, které většinou tvoří různé poplatky, daně, služby a podobně? „Poklesem spotřeby na polovinu ovlivníte všechny části ceny, které mají variabilní charakter (jsou závislé na spotřebě v kilowatthodinách), což jsou téměř všechny části ceny s výjimkou fixní platby obchodníkovi a fixní platby za jistič,“ odpovídá analytik Václav Járka a dodává, že pokud by například menší domácnost se sazbou D02d zmenšila svou spotřebu na polovinu, celková cena elektřiny by i při zachování stejné distribuční sazby poklesla o 40 procent.

Dean Brabec vidí možnosti úspor v optimalizaci plateb za regulované služby formou možné změny distribuční sazby nebo rezervované kapacity. „Úspory v obou výše zmíněných variantách jsou však relativně omezeny buďto  technickými podmínkami odběrného místa (tj. zejména k čemu elektřinu používáte), nebo jsou podmíněny investicemi (např. pořízení tepelného čerpadla pro získání výhodné distribuční sazby),“ říká Brabec s tím, že další možnou cestou úspor je například snížení stálého platu u obchodníka s elektřinou, pokud dodavatel nabízí produkt bez stálého měsíčního platu.

Odborník souhlasí s tím, že prostor pro úsporu z celkové ceny opravdu není velký. „Nicméně tento poměr je v zemích regionu střední a západní Evropy obvyklý – podíl neregulované složky zpravidla nepřesahuje jednu třetinu celkové ceny,“ uzavírá Dean Brabec.

Michaela Divišová

Analýzám cen elektřiny a zemního plynu se intenzivně věnuje víc než dva roky, mj. pracovala jako hlavní analytička a odborná redaktorka specializovaného magazínu CenyEnergie.cz. V současné době je hlavní analytičkou nezávislého projektu www.energetickaporadna.cz

Kontaktovat ji můžete na info@energetickaporadna.cz.

Držíte se udržitelnosti?

Držíte se udržitelnosti?

Generali Česká pořádá soutěž SME EnterPRIZE, která oceňuje udržitelné podnikání. Přihlásit se můžete do 5. dubna.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+19
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 17 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

3. 9. 2013 12:21, Karlos

Jde prostě o zdechající loupeživý systém, kdy platíme výpalné za elektřinu.
Vse je o odirani co nejvetšího množství lidí (na to stačí excel) Rozpadající se říše římská taky vybírala a danila co se dalo :-D.
Ještě chybí poplatky z deště, platby za energii ze slunce a vzduch.
Je to však krátkozraké podřezávaní si vlastní větve. Stejně debilně pansky se chovaly telefonní společnosti a banky a dnes prosí o klienty!!!
Nezbývá než kde to jde, ostrovní systemý-malá FVE elektrárna. Všude jinde platit té nenažrané bestii co nejméně. Však sama bez peněz zdechne a nenažranci se poštěkají a požerou navzájem. Vzpomínám jak děda měl kamenný sklep místo ledničky, špek a brambory a spát chodil se slepicema. Řeci se taky vracejí k přírodním zdrojům, jinak to asi v loupeživých státech nejde!!

+34
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

3. 9. 2013 18:09, eďa

To je přesně program lobby jaderek se sponzoringem velkých stran ovládajících otroky jménem demokracie. Nejdřív zkurvím ceny z obnovitelných zdrojů, abych mohl participovat na rozšíření JETEčka. Jsi jejich otrok a ani to nevíš. Svatá prostoto.

Zobrazit celé vlákno

-14
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (17 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Vyplatí se zafixovat si cenu elektřiny? Pro a proti

12. 8. 2013 | Michaela Divišová | 4 komentáře

Vyplatí se zafixovat si cenu elektřiny? Pro a proti

Fixace ceny elektřiny? Poslední dobou se s tímhle souslovím roztrhl pytel. Dodavatelé nás lákají na jistotu, že nám po předem smluvenou určitou dobu nebudou zvyšovat cenu. Jde o nabídku,... celý článek

Šetříme na elektrice a plynu: Vyplatí se jít do aukce energií?

22. 7. 2013 | Michaela Divišová | 19 komentářů

Šetříme na elektrice a plynu: Vyplatí se jít do aukce energií?

Poslední dobou přibývá domácností, které pro výběr svého nového dodavatele elektřiny či plynu využívají elektronické aukce. Jak aukce energií fungují? Kolik se dá touto cestou ušetřit... celý článek

Podomní prodejci energií a jejich nové fígle. Mějte se na pozoru!

15. 7. 2013 | Michaela Divišová | 34 komentářů

Podomní prodejci energií a jejich nové fígle. Mějte se na pozoru!

Zvoní u našich dveří a často pod různými záminkami se z nás snaží vylákat podpis na dokumentech, které si ani nemáme možnost pořádně přečíst. Zdá se však, že jejich klasickým praktikám... celý článek

Distribuční sazby elektřiny: Máte tu správnou?

24. 6. 2013 | Michaela Divišová | 5 komentářů

Distribuční sazby elektřiny: Máte tu správnou?

Správná distribuční sazba je základem, abyste zbytečně nepřepláceli za elektřinu. Jenže jak poznáte, že máte vhodně nastavenou sazbu? Jak se dá nevhodná sazba změnit na výhodnější a... celý článek

I dodavatelé energií si účtují uhozené poplatky. Který je nejhorší?

11. 6. 2013 | Michaela Divišová | 7 komentářů

I dodavatelé energií si účtují uhozené poplatky. Který je nejhorší?

Někteří dodavatelé elektřiny a plynu dokážou připravit nemilé překvapení. Třeba v podobě poplatku za využití služeb zákaznického centra či zákaznické linky. Prostudovali jsme dokumenty... celý článek

Partners Financial Services