Vývoj cen elektřiny nechává klidným jen málokoho z nás. Zprávy o tom, že od roku 2014 bude elektřina za nižší ceny, pak po několika letech zdražování znějí doslova jako rajská hudba. Nejenže klesne obchodní (neregulovaná) složka ceny, pokles zaznamenají i položky pevně stanovené státem, prostřednictvím Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Zaměřme se nejdříve právě na ně, neboť regulované ceny se do našich celkových účtů za proud promítají v současné době téměř 60 procenty.
Distribuce elektřiny: konečně levnější
Nahlédněme nejprve trochu do historie. I v loňském roce obchodní ceny tzv. silové elektřiny na burzách klesaly – v průběhu roku 2012 to bylo v průměru o 5,2 procenta. V konečném výsledku nám však elektřina zdražila zhruba o tři procenta. Důvod? Zdražovala regulovaná složka platby, průměrně o 9,4 procenta.
V souvislosti se zvýšením regulovaných cen se pak hovořilo zejména o zvýšení příspěvku na obnovitelné zdroje a plateb za distribuci elektrické energie. K tomu je třeba podotknout, že přestože byly za hlavního viníka zdražování elektřiny v posledních letech označovány obnovitelné zdroje, podle propočtů jde nárůst ceny proudu v minulém roce na vrub spíš distribucí.
Pro příští rok však má být situace opačná – očekává se snížení jak poplatků za distribuci, tak i příspěvku na obnovitelné zdroje. Vezměme si hezky jedno po druhém.
Nové koště dobře mete
Již jsme psali, že Energetický regulační úřad, který stanovuje právě ceny distribuce, má v plánu tyto poplatky snížit. Nedávno ohlásil, že pro rok 2014 „našel možnost snížení cen v oblasti regulovaných cen“, a to až o 10 procent.
Zajímalo nás, jak a kde úřad tedy možnosti našel. „Nalezení úspor souvisí s výrazně přísnějším přístupem Energetický regulační úřad k vykazování nákladů regulovaných subjektů na regulovanou činnost. V současné době je v platnosti tzv. 3. regulační období, které stanovuje systém vykazování těchto nákladů na roky 2009–2014. V rámci těchto mantinelů paní předsedkyně, která tato pravidla nestanovovala, dokázala vybojovat alespoň toto snížení. Úspory byly nalezeny zejména v odpisech financí,“ naznačuje tiskový mluvčí úřadu Jiří Chvojka, že změna má především co do činění se výměnou na židli jeho nejvyšší šéfa, na kterou loni usedla Alena Vitásková. Podle Chvojky mají odběratelé uspořit celkem deset procent z regulovaných složek ceny – pět procent v distribuci a pět procent v ostatních částech regulované složky.
Za pět let zdražil příspěvek na zelenou energii desetkrát. Mohl by zlevnit
Že nemalou složkou v rámci regulované složky je příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů energie, o tom už bylo napsáno mnohé. V posledních několika letech totiž neustále rostl – zatímco v roce 2009 jsme platili 52 korun za megawatthodinu, v letošním roce už to je 583 korun za megawatthodinu. To je více než desetinásobný (!) nárůst během pěti let.
Nyní to však vypadá, že v příštím roce se scénář dalšího zvýšení příspěvku opakovat nebude. Projde-li novela zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou koncem července schválila vláda a kterou ještě musí schválit ještě Parlament a prezident, počítá se se zavedením stropu na tento příspěvek. Ten by pak neměl přesáhnout víc než 495 korun za megawatthodinu.
„Zastropování“ by tedy znamenalo snížení plateb o 88 korun za každou spotřebovanou megawatthodinu elektřiny, což se ve výsledku může v rodinných rozpočtech projevit úsporou pár stovek. Například při spotřebě proudu na svícení a provoz domácích spotřebičů by malá domácnost (průměrný roční odběr 2,2 megawatthodiny) ušetřila zhruba kolem 190 korun ročně. Rodina, která má elektřinu i na ohřev vody bojlerem (roční spotřeba 4,7 megawatthodiny), by mohla uspořit přibližně kolem 410 korun ročně, při odběru elektrické energie též na topení (roční odběr 15 megawatthodin), už by to mohlo být okolo 1300 korun za rok.
Předběžné výpočty: Účet za topení o 5200 korun nižší
Vezmeme-li si modelové příklady domácností, které jsme uváděli výše, snížení cen distribuce a ostatních regulovaných cen se pak do jejich účtů promítne řádově v tisícovkách. Podle propočtů Energetického regulačního úřadu by měly jít platby domácností s malou spotřebou elektřiny v průměru o 1300 korun dolů, odběratelům, co elektřinou ohřívají i vodu, by se měl účet snížit průměrně o 2200 korun.
Pokud domácnost elektřinou i topí, mělo by se u ní snížení regulovaných cen projevit v podobě o zhruba 5200 korun nižšího ročního účtu.
Snížení cen elektřiny. Předběžné modelové propočty
Domácnosti s malou spotřebou elektrické energie Sazba D 02d Jistič 3 × 25 A Roční spotřeba 2,2 MWh (včetně daňových položek) | Celková roční platba za elektřinu [Kč] | Změna plateb |
| | [Kč] | [%] |
| | -1300 | -10,57 |
Domácnosti – vytápění elektřinou, nebo ohřev užitkové vody elektřinou Sazba D 25d, (dvoutarif) Jistič 3 × 25 A Roční spotřeba 4,7 MWh (včetně daňových položek) | Celková roční platba za elektřinu [Kč] | Změna plateb |
2013 | 2014 | [Kč] | [%] |
19 300 | 17 100 | -2200 | -11,40 |
Domácnosti – vytápění přímotopem Sazba D 45d, (dvoutarif) Jistič 3 × 25 A Roční spotřeba 15 MWh (včetně daňových položek) | Celková roční platba za elektřinu [Kč] | Změna plateb |
2013 | 2014 | [Kč] | [%] |
45 000 | 39 800 | -5200 | -11,55 |
Zdroj: prezentace Energetického regulačního úřadu |
V rámci regulovaných cen se však jedná zatím opravdu jen o předběžné údaje, které budou upřesněny do cenového rozhodnutí Energetický regulační úřad během října. Konečné cenové rozhodnutí pak úřad vydá na konci listopadu. K výše uvedeným propočtům také nutno podotknout, že slevu je třeba počítat z konkrétních regulovaných cen (tj. cena distribuce apod.).
Dodavatelé by mohli zlevnit až o 11 procent
Jak už jsme naznačili na začátku, kromě cen stanovených státem se má snížit i obchodní složka ceny elektřiny. Ta má v současnosti v celkové ceně proudu podíl asi 40 procent a každý odběratel si ji – na rozdíl od cen distribuce, příspěvku na obnovitelné zdroje a ostatních regulovaných cen – může ovlivnit výběrem svého dodavatele elektrické energie.
Obchodní ceny silové elektřiny na burzách totiž v průběhu letošního roku klesají – například v současné době je cena ve srovnání s loňským rokem zhruba o 12 procent nižší. Zatímco loni se megawatthodina silové elektřiny prodávala asi za 44 euro, letos je to cca 39 euro.
Vzhledem k tomu, že dodavatelé elektřiny již průběžně nakupují energii na trzích na rok 2014, s nejvyšší pravděpodobností nás řada z nich od 1. ledna potěší nižšími cenami. O kolik to přesně bude, to záleží na tom, jak výhodně ten který obchodník elektřinu nakoupil a jakou poté uplatní cenovou politiku vůči svým zákazníkům.
Odhady Energetického regulačního úřadu nicméně předpokládají pokles ceny silové elektřiny přibližně o 11 procent. Opět je třeba říci, že tuto slevu následně lze odečítat pouze od ceny silové elektřiny, nikoli z celkové platby.
Sdílejte článek, než ho smažem