Ceny elektřiny v Evropě: Kde je nejlevněji a kde nejdráž?

Bez elektřiny dnes nemůže fungovat s jen velmi mírnou nadsázkou žádná evropská domácnost. V každé z evropských zemí se však za elektrickou energii platí trochu jiné částky. Jak se liší české ceny od těch, které platí zákazníci třeba v Německu, ve Francii, v Polsku či na Slovensku?

Ceny elektřiny se v jednotlivých státech mohou lišit poměrně výrazně. Z posledního průzkumu, který provedla organizace Europe’s Energy Portal (EEP) vyplývá, že nejvíc za elektřinu v rámci zemí evropské sedmadvacítky platí dánské a německé domácnosti. Dánové platí za kilowatthodinu proudu kolem 30,2 eurocentů (v přepočtu zhruba 7,71 korun), Němci pak za každou spotřebovanou kilowatthodinu elektřiny vydají okolo 26 eurocentů (cca 6,63 korun).

Nejnižší cena proudu je podle provedeného průzkumu v Bulharsku, kde se pohybuje kolem 8,4 eurocentu za kilowatthodinu (zhruba 2,14 koruny). I tak ovšem Bulharům – jak si asi v Česku všiml každý – přišla nepřiměřeně vysoká. Česká republika ze srovnání vychází na 9. místě, což ji sice neřadí k zemím s nejlevnější elektřinou, ale na druhou stranu rozhodně nepatří k těm nejdražším. Ceny proudu se u nás pohybují kolem 3,79 koruny za kilowatthodinu. Z našich bezprostředních sousedů je levnější jen Polsko, kde se platí přibližně 14,5 eurocentu (cca 3,69 koruny) za kilowatthodinu elektřiny.

Ještě dodejme, že EEP je organizace nezávislá na Evropské komisi, která funguje od roku 2005. Při získávání údajů o cenách elektřiny vychází z průzkumu mezi konečnými odběrateli v celé Evropské unii.

Zdražuje celá Evropa

Ceny elektřiny v Evropě se stále zvedají, trend postupného růstu pokračujě ve všech evropských státech. Z údajů Evropského statistického úřadu (Eurostat) z 2. poloviny roku 2011 například vyplývá, že ceny elektřiny pro domácnosti v Evropské unii ve sledovaném období meziročně narostly o 6,3 procenta.

Pokud bychom však srovnali trendy v růstu cen napříč Evropou, tak zatímco v zemích, jako je Švédsko, Česká republika, Polsko a Slovensko je růst cen poměrně konstantní, například v Maďarsku a v posledních šesti letech ve Velké Británii rostou podle výzkumů odborníků ceny skokově.

Jak se budou ceny elektřiny v Evropě vyvíjet do budoucna? To si zatím netroufají odhadnout ani odborníci. „Situace na trhu do budoucna je velmi těžko předvídatelná. Klíčová pro další rozvoj trhů bude situace v Německu, které je určující i pro vývoj cen ve střední Evropě,“ uvedl analytik Tomáš Bašta ze společnosti PwC. 

Ceny za 1 kWh elektřiny (v Kč) v Evropě

Ceny elektřiny byly propočítány pro evropské domácnosti při údajích za listopad 2012, a to na modelovou roční spotřebu 3500 kWh proudu. Ceny za 1 kWh elektřiny zahrnují: tržní cenu, přenos prostřednictvím hlavních a místních sítí, správní poplatky a všechny poplatky. Pro přepočet částek uvedených původně v eurech jsme použili aktuálně platný kurz 1 euro = 25,50 Kč.

Německo: elektřina letos výrazně podražila

Situace v Německu v letošním roce nevypadá příliš příznivě – došlo zde totiž k nejvyššímu zdražení elektřiny za posledních deset let. Německým domácnostem se letos zvedly platby za elektřinu v průměru o dvanáct procent, neboť se rekordně zvýšila ekologická přirážka. V této „zelené přirážce“ Němci platí podporu obnovitelných zdrojů (zejména masivně přibývající fotovoltaická zařízení). Přirážka se navýšila téměř o polovinu na rekordních 5,3 centu (cca 1,3 korun) za kWh. Jen pro srovnání – v roce 2009 platily německé domácnosti příspěvek na zelenou elektřinu ve výši 1,5 centu/kWh.

Podle odborných studií připadalo v posledních letech v rámci výroby elektřiny v Německu téměř 16 procent na obnovitelné zdroje, šest procent na vodní elektrárny, víc než 62 procent pak na tepelné elektrárny a zhruba 16 procent na jaderné elektrárny. „Německo bude postupně z politických důvodů uzavírat jaderné elektrárny, a i kdyby v budoucnu výrazně investovalo do výrobních kapacit, pouze pokryje své potřeby. To jasně ukazuje strategickou závislost země na budoucích dovozech,“ píše se ve studii Trh s elektrickou energií v Evropě, kterou v roce 2007 vypracovala společnost Next Finance.

Dodavatelé, kterých v Německu působí na tisíc, pak promítli do letošních cen i vyšší náklady na přenos elektřiny. Například největší dodavatelé E.ON a RWE zvedli ceny v průměru o osm až devět procent.

Francie: ceny elektřiny rostou o procento ročně

Naproti tomu Francie má sedmou nejlevnější cenu elektřiny v Evropě. To se projevuje i na způsobu vytápění – elektrické topení je ve francouzských domácnostech mnohem častější než v jiných evropských zemích.

Francouzi platí za kilowatthodinu proudu okolo 14,3 centu (přibližně 3,64 korun), což je téměř o polovinu méně než v Německu. Ceny pro konečné spotřebitele jsou ve Francii regulovány, tudíž plně neodráží vývoj na trhu. Průměrný růst elektrické energie v posledních deseti letech je podle odborných studií pouze necelé jedno procento ročně.

Největším výrobcem a distributorem elektřiny ve Francii je státní Électricité de France (EDF). Společnost EDF se zaměřuje hlavně na výrobu elektřiny z jaderných elektráren a provozuje několik desítek atomových elektráren. Energetický trh ve Francii je zcela závislý na elektřině z jádra. Na rozdíl od některých dalších západních zemí, Francie vyrábí téměř 88 procent své elektřiny z jaderné energie.

Francouzští odběratelé si však od července 2007 mohou vybírat také z nabídky alternativních dodavatelů (například Alterna, Direct Energie, Enercoop, GDF Suez, Planète UI, a Poweo).

Polsko: levněji než u nás

Zatímco Francouzi si elektřinu vyrábějí převážně z jádra, Poláci jí nejvíc získávají z uhlí. Z celkové výroby elektřiny v Polsku připadá více než 92 procent na tepelné (většinou uhelné) elektrárny, zhruba sedm procent na vodní elektrárny a necelé procento na obnovitelné zdroje energie.

V cenách elektřiny je Polsko na osmém místě hned za Francií a o jednu příčku výš než Česko. Polské domácnosti za kilowatthodinu proudu platí kolem 14,5 centu (přibližně 3,69 koruny). Do budoucna se však v Polsku plánuje uzavírání starších elektráren, což by podle odborníků mělo ceny energie zvýšit.

Slovensko: dráž než u nás

Trh s elektrickou energií na Slovensku je stejně jako v Česku liberalizovaný. Za elektřinu však Slováci platí o něco víc než Češi. Podle průzkumu EEP jsou s cenou kolem 17,3 centů (cca 4,40 koruny) za kilowatthodinu na 16. místě.

Slovenské domácnosti můžou svobodně měnit svého dodavatele elektřiny. Mezi největší dodavatele elektřiny patří ZSE – Energia, Stredoslovenská energetika (SSE), Východoslovenská energetika (VSE). V současnosti má licenci na obchodování s elektřinou víc než 300 subjektů, k výrazným alternativním dodavatelům patří ČEZ Slovensko, Magna E.A., Lumius, Slovgas, Korlea Invest, Slovakia Energy, Coal Energy či A.En Slovakia.

Na Slovensku se elektřina v posledních letech vyráběla z 37 procent v tepelných elektrárnách, 32 procent připadalo na jaderné elektrárny a 30 procent na vodní zdroje. Obnovitelné zdroje zde zatím (stejně jako v Polsku) nemají příliš velký podíl.

Propojeno

• Bulharsko: Nejde o peníze ČEZ, jde o pověst Česka
• Za elektřinu se letos nejmíň platí na jihu Čech a Moravy
• Malé peníze: Levnější elektřina? O deset procent by to šlo hned!
• Novinka na trhu s elektřinou: nové sazby pro elektromobilisty
• Držte si peněženky, rok 2013 začíná! Přehled nejdůležitějších změn
• Ceny elektřiny 2013: Kolik domácnosti skutečně zaplatí?

Evropské energetické trhy se postupně propojují

Evropské trhy s elektřinou se postupně stále více propojují. Důvodem energetických trhů je především snaha o zajištění stabilnějších a bezpečnějších dodávek elektřiny. Společné trhy už fungují ve Skandinávii, mezi Španělskem a Portugalskem či mezi Belgií, Francií a Nizozemskem.

Propojen už je také český, slovenský a maďarský trh a podle posledních zpráv se chce přidat Polsko. Společný trh s elektřinou pro Česko a Slovensko funguje už zhruba tři roky, Maďarsko se připojilo loni v září. Polsko by pak podle předsedy Polské energetické burzy Ireneusze Lazora mělo přistoupit ke konci letošního roku. Na konci letošního ledna projevilo svůj zájem připojit se také Rumunsko.

K propojování energetických trhů v Evropě vyzývá i legislativa. Do roku 2014 má být podle ustanovení Evropské rady vytvořen integrovaný vnitřní evropský trh s elektřinou a zemním plynem. Odborníci jsou však k tomuto plánu spíše skeptičtí. „Domnívám se, že cíl vytvořit integrovaný evropský trh s elektřinou do roku 2014 již není reálný kvůli nedostatečné infrastruktuře a nestabilitě obnovitelných zdrojů,“ sdělil Tomáš Bašta.

Záměr postupné integrace evropského trhu dál platí, nicméně trh stále zůstává národně a regionálně rozdělený. Konvergence k jednotnému trhu je běh na hodně dlouhou trať. Mezi odbornou veřejností se navíc objevují názory, že evropský trh je rozvracen, a naopak může docházet k jeho rozpadu. „Důvodem jsou různé míry podpory obnovitelných zdrojů v jednotlivých zemích a také v podstatě krachující systém emisních povolenek, kde se v nejbližších měsících bude rozhodovat, zda systém vůbec přežije,“ uzavírá Tomáš Bašta.

Penzijko s finančním bonusem

Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.

Spočítejte si svůj bonus

Sdílejte článek, než ho smažem