Na počátku slávy přímotopů stál stát a jeho dotace. Když se na počátku 90. let dotoval nákup a instalace přímotopů, hlavním argumentem bylo, že tak pomáháme ulevit špinavému českému ovzduší. Pro přímotopy, respektive jejich majitele, se však situace postupem času nevyvinula zrovna příznivě – podle nedávných informací stát v dnešní době naopak zvažuje zavedení podpory na to, aby domácnosti využívající přímotopy vyměnily tento zdroj za jiný, méně finančně náročný.
K dotacím na přímotopy vedly podle odborníků převážně ekologické důvody. Vzhledem k vysoké ekologické náročnosti a nízké efektivitě zdrojů vytápění většiny československých domácností na začátku 90. let hledal stát cesty, jak přejít na „nízkoemisnější“ zdroje vytápění.
Elektrické topení se jevilo jako výhodná možnost – elektrická síť (na rozdíl od plynárenské) byla v té době již dostatečně rozvinuta, navíc byl dostatek výrobních zdrojů elektřiny, které využívaly buďto jádro, nebo domácí hnědé uhlí. „Dalším důvodem bylo vytvoření nástroje (HDO [dálková regulace odběru, pozn. red.] v kombinaci s přímotopy) pro lepší řízení soustavy – její bilancování respektive zabezpečení spotřeby mimo špičky, ve večerních hodinách,“ doplňují analytici Dean Brabec a Tomáš Skuček z poradenské společnosti Arthur D. Little.
V 90. letech opravdu došlo k radikálnímu zlepšení kvylity ovzduší a za úspěch lze považovat vyčištění velkých zdrojů. Sázka na přímotopy v domácnostech však příliš nevyšla, ačkoli podpora přímotopů podle názoru některých odborníků velmi vyhovovala elektroenergetickým firmám a sázka na růst spotřeby elektřiny byl i jedním z argumentů pro stavbu Temelína.
Podpora přímotopů tak byla po několika letech zastavena. Jednak z ekonomických důvodů, jednak kvůli přirozené transformaci české energetiky z konce 90. let na tržně orientovanou. „Dotace elektrických přímotopů by znevýhodňovala plyn vůči elektřině a jiným zdrojům paliv, což nebylo v zájmu státu. Dále se již v té době ukazovalo, že narovnání cen elektřiny pro domácnosti na tržní úroveň by mohlo vyvolat sociální problémy a zkomplikovat proces transformace sektoru v případě, že by se elektřina masivně využívala na vytápění,“ říkají Dean Brabec a Tomáš Skuček.
Oba odborníci dodávají, že důkazem správnosti této domněnky může být současná situace v Bulharsku a Rumunsku, kde netržní ceny elektřiny pro domácnosti vedly k masivnímu rozvoji přímotopů a velmi teď komplikují tamním vládám transformaci energetiky na tržně orientovanou, jak to požaduje Evropská unie.
Zdroj: TZB-info.cz
Podle analytika Jiřího Gavora z poradenské společnosti ENA přitom náklady na přímotopy ve srovnání s ostatními alternativami v průběhu let nijak enormně nevzrostly. Vytápění elektřinou podle něj totiž vždy patřilo mezi nejdražší způsoby topení a cena elektřiny je stále relativně vysoká.
Rozdíl spočívá v tom, že zatímco cena elektřiny pro domácnosti v 90. letech nereflektovala skutečné náklady její výroby a distribuce, po liberalizaci trhu s elektřinou v roce 2006 se do ceny promítá jak distribuční (regulovaná), tak i silová (neregulovaná) složka elektřiny. „Přestože silová elektřina je levnější, odběratelé platí více za regulovanou složku, především za podporu obnovitelných zdrojů,“ vysvětluje Jiří Gavor.
Abychom si udělali představu, jak se postupně vyvíjejí ceny za vytápění přímotopy, srovnali jsme reálné náklady v průběhu posledních pěti let, kdy je již část celkové ceny určována trhem. Jako příklad jsme si zvolili středočeskou domácnost v rodinném domku s celkovou roční spotřebou 19 361 kWh elektřiny. Využívá dvoutarifní sazbu D45d, vhodnou právě pro vytápění přímotopy. Elektřinu tedy odebírá v dražším vysokém tarifu a levnějším nízkém tarifu. Ve vysokém tarifu přitom spotřebovala pouze 758 kWh, neboť většinu svého odběru směřuje do nízkého tarifu – celkem 18 603 kWh.
Elektrickou energii dodává rodině po celou dobu společnost ČEZ, u níž má sjednaný standardní produkt Comfort. Nezapomeňme ani na velikost jističe v domku, která činí 3 × 32 A. Abychom se dopátrali skutečných cen, vzali jsme ceníky společnosti ČEZ od roku 2009 po rok 2013 a vše propočítali pro uvedené modelové údaje.
Zdroj: EnergetickaPoradna.cz
Výsledné ceny si můžete prohlédnout v boxu. Do cen jsme neopomněli zahrnout ani daň z přidané hodnoty, která se v průběhu let měnila – zatímco v roce 2009 byla daň 19 procent, od roku 2010 do roku 2012 se uplatňovala 20procentní DPH a letos se sazba daně navýšila na 21 procent.
V oblasti vývoje cen elektřiny do budoucna se pak neočekávají žádné velké výkyvy. Jiří Gavor očekává u celkové ceny za elektřinu v nejbližší době stagnaci, Dean Brabec s Tomášem Skučkem pak v případě cen elektřiny za topení vidí v budoucnosti spíš mírný nárůst, a to z důvodu zvyšování distribučních a jiných poplatků (zejména na obnovitelné zdroje).
A jaké jsou prognózy do budoucna? Existuje „naděje pro topení přímotopy“? Pohled analytiků se v tomto ohledu liší. Zatímco jedni se domnívají, že s poklesem energetické náročnosti budov budou šance pro elektrické vytápění růst, neboť vysoká cena za elektřinu nebude v situaci velmi nízkých spotřeb vlastně ani tak vadit, druhá strana zastává skeptičtější názor.
Podle tohoto názoru vytápění přímotopy není do budoucna perspektivním zdrojem tepla, přestože určitou nadějí může být rozvoj chytrých sítí a s ním spojené větší rozlišení cen jednotlivých časových pásem pro spotřebu elektřiny. V případě nových instalací však budou přímotopy stejně nahrazovány spíše tepelnými čerpadly nebo jinými novými technologiemi (například palivovými články), jejichž vývoj jde neustále dopředu. Navíc budou pořizovací náklady těchto technologií klesat, stanou se tedy dostupnějšími a zároveň se zkrátí i doba návratnosti investice.
Domácnost, která přímotopy využívá a nemá možnost přechodu na jiný typ vytápění, může však své náklady za vytápění alespoň trochu snížit provedením úsporných opatření. Nabízejí se možnosti třeba v podobě využití programu Zelená úsporám a investic do úsporných spotřebičů a zateplení.
Analýzám cen elektřiny a zemního plynu se intenzivně věnuje víc než dva roky, mj. pracovala jako hlavní analytička a odborná redaktorka specializovaného magazínu CenyEnergie.cz. V současné době je hlavní analytičkou nezávislého projektu www.energetickaporadna.cz.
Kontaktovat ji můžete na info@energetickaporadna.cz.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
10. 6. 2014 9:33, janek
Máme v domě dva byty, celkem cca 200 metrů, vše na elektřinu - vaření, ohřev vody, vytápění - a ročně platíme 40-45.000,-. A to ještě budeme letos řešit levnějšího dodavatele, tzn. zas úspora cca 5.000,-, takže se vejdeme pod 20.000,- KOMPLETNÍ náklady na byt.
A s veškerým komfortem, všechno jen na zmáčknutí čudlíku. žádný smrad a bordel z kotle, žádné potrubí a smrad z plynu.
Investovali jsme raději do kvalitního zateplení a oken než do nesmyslných "úsporných" topných systému, které nám pořád rádoby odborníci spou.
A topíme přímotopy - i s kvalitní a blbovzdornou elektronickou regulací nás do všech místností vyšly na cca 20.000,-. A údržba? Dvakrát do roka nastavit termostaty(jaro a podzim) a když se uklízí tak utřít prach. :-)
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
27. 5. 2013 14:31, Pavel
Každý rok revize, každých 10 let mový kotel. To jste si ovšem vycucal z prstu. Revize není třeba po celou dobu životnosti (pokud chápete smysl tohoto slova) a životnost plynových kotlů je daleko vyšší.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (23 komentářů) příspěvků.