Představte si, že máte před sebou na stole troje vyúčtování za elektřinu – jedno pro domácnost z Prahy, další pro odběratele z Plzně a pak řekněme z Brna. Všechny faktury jsou kalkulované na úplně stejnou roční spotřebu proudu. Přesto se výsledné částky liší. Proč, ptáte se?
Cena elektřiny: Skládačka s různorodými dílky
Konečnou cenu elektřiny ovlivňuje řada faktorů. Nejen mnohokrát zmiňovaný poplatek na obnovitelné zdroje, který je beztak pro všechny domácnosti v Česku stejný. Do výsledné ceny se promítají další složky, které jsou v rámci naší republiky rozdílné. Například platby za distribuci elektřiny nebo ceny za dodávku u některých dodavatelů.
Z hlediska distribuce elektřiny je Česká republika rozdělena do tří distribučních oblastí. O přepravu proudu „po drátech“ se na každém z těchto území stará jiný distributor. V Praze to je PRE Distribuce, na jihu Čech a Moravy E.ON Distribuce a regiony zahrnující západní, severní a východní Čechy a sever Moravy má na starosti ČEZ Distribuce.
Distribuční společnosti jsou určeny státem, proto také ceny za distribuci spadají do tzv. regulované složky ceny, kterou nemohou ovlivnit ani dodavatelé, ani odběratelé. Platby za distribuci přitom činí zhruba 32 procent z celkové ceny elektřiny.
Poplatek za distribuci se liší až o 200 korun
Podívejme se na letošní ceny za distribuci za každou spotřebovanou megawatthodinu (MWh) elektřiny například v nejběžnější sazbě D02d, kterou využívá většina českých domácností – na svícení a provoz elektrospotřebičů:
- ČEZ Distribuce (například Plzeň): 1910,26 koruny
- E.ON Distribuce (například Brno): 1739 korun
- PRE Distribuce (například Praha): 1705,53 koruny
Ceny distribuce tedy od sebe dělí i 200 korun. Náklady na provoz jednotlivých distribučních sítí jsou totiž různě vysoké. Ovlivňuje je například rozlehlost sítě, druh elektrického vedení (kabelové vs. venkovní), hustota odběru elektřiny a ztráty v sítích.
Energetický regulační úřad (ERÚ), který poplatky za distribuci každoročně stanovuje, tedy při výpočtu distribučních tarifů zohledňuje náklady každého z distributorů a množství distribuované elektřiny, které je pro každého provozovatele sítě rovněž jiné. „Z toho pak vyplývají i individuální ceny v příslušných distribučních územích,“ říká Adriana Veselá z regulačního úřadu.
Podobně jako ceny distribuce se stanovují měsíční poplatky za jistič. Proto i zde lze najít rozdíly. Například pokud mají domácnosti se sazbou D02d nainstalovaný běžný jistič o velikosti 3×25 A, ty z Brna zaplatí měsíčně 60 korun, zatímco plzeňské a pražské 75 korun. „Tato stálá složka reprezentuje stálé náklady na provoz sítě a investice do jejího rozvoje,“ vysvětluje Veselá.
Srovnání: Platby za elektřinu v různých regionech
Pro představu se podívejme na roční platby za elektřinu v pražské, plzeňské a brněnské domácnosti. Využívá zmíněnou sazbu D02d a má jistič o hodnotě 3×25 A. Roční spotřeba činí 3 MWh (tj. 3000 kWh), přičemž proud odebírá od dominantního dodavatele ve svém regionu – tedy buďto od Pražské energetiky (PRE), od ČEZ Prodej nebo od E.ON Energie.
Kromě cen za distribuci a plateb za jistič se v naší skládačce ještě liší platby za dodávku elektřiny u ČEZ Prodej, PRE a E.ON Energie. Naši tři dominantní dodavatelé totiž mají ve svých „domácích“ regionech různou cenu za dodávku elektřiny, tedy za proud, který už domácnosti odebírají přímo ze svých zásuvek (tzv. silová elektřina, která tvoří přibližně 45 procent z konečné ceny elektřiny).
Jednotlivé složky ceny elektřiny ukazují následující tabulky, ze kterých je patrné, které částky jsou všude stejné a které ne.
REGULOVANÁ SLOŽKA – ceny nelze změnit
Pozn.: Ceny jsou uvedeny v korunách bez DPH Vysvětlení zkratek: OZE – obnovitelné zdroje energie, KVET – kombinovaná výroba elektřiny a tepla, OTE – Operátor trhu s elektřinou |
Distributor elektřiny | Cena za distribuci (za 1 MWh) | Měsíční poplatek za jistič | Cena za systémové služby (za 1 MWh) | Cena na podporu elektřiny z OZE a KVET (za 1 MWh) | Cena za činnost zúčtování OTE (za 1 MWh) | Daň z elektřiny (za 1 MWh) |
ČEZ Distribuce | 1910,26 | 75 | 132,19 | 583 | 7,56 | 28,3 |
E.ON Distribuce | 1739 | 60 | 132,19 | 583 | 7,56 | 28,3 |
PRE Distribuce | 1705,53 | 75 | 132,19 | 583 | 7,56 | 28,3 |
NEREGULOVANÁ SLOŽKA – ceny si domácnost ovlivní sama (např. změnou dodavatele)
Pozn.: Ceny jsou uvedeny v korunách bez DPH |
Dodavatel elektřiny | Cena za dodávku (za 1 MWh) | Měsíční poplatek dodavateli |
ČEZ Prodej | 1427 | 50 |
E.ON Energie | 1460 | 48 |
Pražská energetika | 1402 | 79 |
CELKOVÁ CENA ELEKTŘINY = REGULOVANÁ + NEREGULOVANÁ SLOŽKA
Pozn.: Ceny jsou zaokrouhlené na celé koruny a zahrnují 21procentní DPH |
Dodavatel elektřiny (tarif elektřiny) | Cena za spotřebovanou MWh | Měsíční paušál | Konečná roční platba při spotřebě 3 MWh |
ČEZ Prodej (Comfort D-Standard) | 4947 | 151 | 16 656 |
E.ON Energie (Elektřina Klasik) | 4780 | 131 | 15 907 |
Pražská energetika (Komfort Klasik 24) | 4669 | 186 | 16 243 |
Za elektřinu tedy při stejné spotřebě zaplatí v roce 2013 nejméně brněnská domácnost, stejně jako ostatní domácnosti na jihu Moravy a Čech. O něco víc platí Pražané a nejvyšší cena vychází v Plzeňském a v dalších osmi krajích, které spadají do území ČEZ Distribuce.
Ceny silové elektřiny u dodavatelů – dva rozdílné přístupy
Platby za dodávku elektřiny (tj. silová elektřina) se mohou lišit i u některých alternativních dodavatelů. Neplatí to u všech, neboť přístup obchodníků je v zásadě dvojí – buďto mají silovou elektřinu za stejnou cenu po celé ČR, nebo jsou jejich ceny v regionu ČEZ, E.ON a PRE rozdílné.
Dodavatelé s rozdílnými cenami: Vymezujeme se proti dominantům
Oslovili jsme oba tábory. Dodavatelé s rozdílnými cenami se zpravidla shodují v tom, že se nastavením různých částek vymezují proti dominantním dodavatelům v jednotlivých částech Česka. Svým zákazníkům tak garantují úsporu vůči Pražské energetice, ČEZ Prodeji a E.ON Energii. „V ceně je tedy nutné odrazit rozdílné ceny dominantních dodavatelů. Rozdílnost ceny za distribuci elektřiny, která je složkou regulovanou státním dozorem ERÚ, zde nehraje žádnou roli,“ vysvětlila Michaela Nezhybová z Českého Energetického Centra.
Podobné stanovisko zaznělo i z Bohemia Energy, kde většina zákazníků využívá produkt Garance. V rámci tohoto tarifu jim Bohemia Energy garantuje levnější energii oproti dominantnímu dodavateli v daném regionu. „Vzhledem k tomu, že dominantní dodavatelé mají v jednotlivých regionech odlišné ceníky, musíme tak i my reagovat a ve všech regionech garantovat výhodu oproti dominantnímu dodavateli,“ doplnila Alžběta Šťastná z Bohemia Energy.
Proti velkým dodavatelům se tímto způsobem vymezuje i společnost Centropol. Podle jejího obchodního ředitele Lukáše Pokrupy tak mohou zákazníci porovnávat různě položené sazby za jednotlivé produkty a je to pro ně čitelnější.
Dodavatelé se stejnými cenami zákazníky nerozlišují
Na druhou stranu dodavatelé, kteří mají všude stejné ceny, se většinou shodují v názoru, že s klienty jednají bez rozdílu a bez ohledu na to, kde bydlí. „Na straně nákladů u žádného obchodníka s elektřinou naprosto není důvod, aby ceny za silovou elektřinu byly rozdílné v distribučních oblastech. Rozdílné ceny stanovují někteří obchodníci pouze s ohledem na odlišnou cenovou úroveň u dominantních dodavatelů, kde historicky cenově vyčníval E.ON,“ uvedl Jan Palaščák ze společnosti Amper Market.
Proto podle Palaščáka není tedy důvod k tomu, proč by zákazníci v oblasti s drahým dominantním dodavatelem měli mít horší cenovou nabídku než zákazníci ve zbytku republiky. Podobný názor má i Martin Křížek ze společnosti Corasta: „Nechceme znevýhodňovat své zákazníky v některých regionech ČR jen proto, že mají od dominantního dodavatele vyšší ceny než jinde v republice,“ sdělil Křížek.
Také Ladislav Krempa z X Energie potvrzuje, že se jejich společnost snaží nabídnout každému klientovi podobnou úsporu vůči dominantnímu dodavateli v rámci konkrétního distribučního území bez ohledu na to, kde tento zákazník žije.
Sdílejte článek, než ho smažem