Poslal vám váš dodavatel nabídku, abyste si zafixovali cenu elektřiny, nebo jste se o nějaké takové nabídce dočetli a uvažujete o ní? Na fixaci cen elektřiny láká domácnosti řada dodavatelů. Nabízejí tak možnost „zmrazit“ cenu proudu a pojistit se proti případnému nárůstu ceny. Jenže odběratelé se tak nemusí nutně vyhnout rizikům – naopak, určitým rizikem spíš je, že ceny elektřiny poklesnou. A pak by výhodnost fixace byla fuč.
Cena se nefixuje celá
Pokud jde o fixaci ceny elektřiny, v první řadě je potřeba upozornit na to, že jí lze ovlivnit pouze tržní cenu tzv. silové elektřiny, kterou dodavatelé nakupují na burzách a následně nabízí odběratelům za konkurenční ceny. Pokud ceny na trzích klesnou, ovlivní to konečnou cenu pro zákazníky, neboť si obchodníci mohou dovolit zlevnit.
Jenže silová elektřina tvoří pouze část z konečné ceny (v průměru necelých 50 procent), kterou za elektrickou energii platíme. Celkový účet domácností nemalým způsobem ovlivňují regulované ceny (např. ceny za distribuci, příspěvek na obnovitelné zdroje apod.). Tyto položky neurčuje trh; každý rok jsou pevně stanoveny Energetickým regulačním úřadem. A jak už je ze zpráv za poslední roky známo, spíš stoupají, než klesají – vezměte si jen příklad příspěvku na obnovitelné zdroje.
Samozřejmostí je smlouva na dobu určitou
Fixace ceny je mince o dvou stranách. Na jejím líci, řekněme, je to, že podle smlouvy nebude dodavatel po určitou dobu hýbat s cenou silové elektřiny. Na jejím runu pak to, že vy se na tutéž dobu zavazujete u tohoto dodavatele zůstat. Podpisem smlouvy na fixaci ceny se zkrátka také většinou dodavateli zavážete na delší dobu – zpravidla na rok, na dva. Nebo i na delší dobu, v závislosti na konkrétním produktu. Jistota a neměnnost ceny na určité období může být třeba zajímavá pro podnikatele z hlediska plánování nákladů, v případě domácností už tomu ale tak být nemusí.
Na rozdíl od smlouvy na dobu určitou totiž domácnosti mohou klasickou smlouvu na dobu neurčitou (běžnou u standardních produktů) vypovědět bez větších komplikací a zvolit si dodavatele, jehož nabídka vychází výhodněji. Tedy například v momentě, kdy jejich stávající dodavatel zdraží víc, než se jim líbí, mohou svobodně přejít k výhodnějšímu obchodníkovi a průběžně tak ovlivňovat náklady za energie. Tuto možnost odběratelům přinesla novela energetického zákona ze srpna 2011.
Pozor na automatické prodloužení smlouvy
Smlouvy na dodávky energie s fixovanou cenou bývají také velmi často formulovány tak, že se po vypršení stanovené doby zpravidla automaticky prodlužují – chcete-li podat výpověď řádně a včas, musíte si dobře hlídat kalendář.
Dá se tedy říct, že fixace ceny se smlouvou na dobu určitou je pro obchodníky s energiemi ze všeho nejvíc prostředkem, jak se bránit zvýšenému odlivu zákazníků, kteří mohou díky zmíněné novele energetického zákona odejít v případě zdražení nebo změny obchodních podmínek prakticky ihned.
Předtím, než podepíše fixaci cen, by tedy každý odběratel měl pečlivě zvážit, jestli je pro něj důležitější jistota, nebo svoboda. Fixace ceny elektřiny sice přináší jistotu a stabilitu nákladů, na druhou stranu je však spojena se závazkem na delší čas, kdy si zákazník nemůže svobodně zvolit jinou alternativu.
Tržní ceny elektřiny v nejbližší době neporostou
Z porovnání vyplývá, že s fixovanými cenami nakonec zákazníci letos zpravidla platí o něco nebo i o dost víc než se standardními cenami. Při stabilitě či klesání cen na burzách totiž i ta nejvýhodnější fixace bývá méně výhodná než běžné ceny. „Za jistotu stabilní ceny mohou odběratelé doplatit tím, že nebudou těžit z případného poklesu cen pro příští období,“ říká Jiří Gavor z analytické společnosti ENA.
V otázce aktuálního vývoje cen na burzách pak mají odborníci jasno: poměrně dlouho se už drží dole a měly by tam ještě nějaký čas zůstat. Už teď lze tipovat, že ceny silové elektřiny od ledna příštího roku s nejvyšší pravděpodobností klesnou. Na burze, kde už dodavatelé nakupují energii na příští rok, totiž momentálně dochází k poklesu cen silové elektřiny. „Vývoj trhu indikuje, že dodavatelé cenu silové elektřiny pro rok 2014 mohou snížit,“ potvrzuje analytik Jiří Gavor a doplňuje, že s fixací by zatím nepospíchal a volil by spíš klasický tarif, protože nevěří brzkému růstu cen silové elektřiny.
Ušetřit se dá i bez fixace
Závěrem lze říci, že i v případě, kdy odběratel na fixaci cen vydělává, neboť došlo ke zdražení, s vysokou pravděpodobností je možné na trhu stále najít dodavatele, který poskytne i nižší ceny, než jsou ty fixované.
Je však třeba podotknout, že levnějšího dodavatele se vyplatí vybírat nejen pouze z hlediska jeho cenové nabídky, ale (a to zejména) také na základě solidnosti jeho smluvních a obchodních podmínek, spolehlivosti zákaznického servisu a způsobu komunikace, podle referencí a řady dalších hledisek, která poukazují na celkovou úroveň energetické společnosti.
Sdílejte článek, než ho smažem