Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Josef Středula: Je potřeba napravit daňový systém

| rubrika: Rozhovor | 30. 1. 2016 | 20 komentářů
„Nejde jen o větší zdanění vysokopříjmových osob. Musíme zvážit, jestli je ještě důvod pro některé daňové úlevy. Řešit by se měla také daň z příjmu právnických osob, daňové základy, paušály a odpočitatelné položky,“ říká předák Českomoravské konfederace odborových svazů v pokračování našeho rozhovoru.
Josef Středula: Je potřeba napravit daňový systém

V první části rozhovoru s šéfem odborů Josefem Středulou se točila řeč kolem levné práce v Česku a o našem „dohánění“ západních ekonomik.

Dál jsme si povídali především o tom, zda elektronická evidence tržeb skutečně dokáže narovnat podnikatelské prostředí, jaké změny je potřeba udělat v našem daňovém systému, jak potlačit švarcsystém. A vynechat jsme nemohli ani třeskuté téma posledních let, kterým je srovnání pozice zaměstnanců a živnostníků.


Josef Středula

Josef Středula

Vystudoval Střední průmyslovou školu strojnickou v Opavě. Po škole pracoval ve Vítkovických železárnách v technických profesích. Po revoluci se podílel na vzniku nových odborů. V odborových funkcích působí od února 1990. V roce 1993 se stal místopředsedou OS KOVO, v roce 2005 pak i jeho předsedou. V dubnu 2014 byl zvolen do čela největší odborové centrály ČMKOS. Dlouhodobě působí v nejrůznějších  pracovních týmech tripartity – RHSD. Je členem Řídícího výboru Evropské odborové konfederace. Rád fotografuje, lyžuje, poslouchá hudbu a s oblibou ke své práci využívá facebook a twiter.

Na začátku letošního roku stoupla minimální mzda na 9900 korun. Je podle vás reálné, aby už příští rok vzrostla až na 11 tisíc? Tedy na hranici, o které nedávno mluvil premiér Bohuslav Sobotka?

Vláda si dala do programového prohlášení, že se přiblížíme poměru čtyřiceti procent mezi minimální a průměrnou mzdou. Ten poměr je u nás zatím nejnižší v Evropské unii. Myslím si, že by nestačilo ani zvýšení minimální mzdy na jedenáct tisíc korun, ještě by to mělo být o několik stokorun víc. Jsem přesvědčený, že s panem premiérem bude ještě probíhat diskuze. Vím, že nám bude spousta lidí předhazovat, že se tímto krokem zvýší nezaměstnanost. Jde ale jen o teoretickou poučku, která podle vývoje v posledních letech neplatí a ještě nějakou dobu určitě platit nebude. Člověk, který pracuje, by na tom měl být zásadně lépe než ten, který pobírá sociální dávky.

Toho se dá ale dosáhnout i tím, že se sníží sociální dávky…

Podobné opatření teď v Česku není na místě. Naopak si myslím, že by mělo dojít k valorizaci sociálních dávek. Opravdu bych ale spíš řešil obrovský prostor pro zvyšování mezd.

Nehrozí potom, že od nás řada zahraničních firem odejde na východ, protože budeme příliš drazí?

V Německu, Rakousku a ve Francii máte také zahraniční firmy, které jsou ochotné platit tamní zaměstnance. A taky neprchly na východ. Je to otázka politického a ekonomického nastavení. Jde o to, co všechno zahraničním investorům nabízíte a co jste s nimi schopni vyjednat. Ve výrobním procesu bychom se měli dostat na vyšší úrovně forem zpracování. A také bychom měli mnohem víc zapojit vědu a výzkum a všechno provázat s vysokoškolským systémem.

Další důležitá věc je míra spolurozhodování ze strany zaměstnanců. Například v Německu musí ve firmách, které mají přes 1500 zaměstnanců, figurovat v dozorčí radě z padesáti procent právě zaměstnanci. Ti pak velkou měrou spolurozhodují o dění ve firmě. A jedním z důsledků je i to, že se firmy nevystěhovávají do zahraničí.

Naše geografické umístění nám dává neuvěřitelnou výhodu. Blízkost Německa, Rakouska a Polska je pro zahraniční investory velice lákavá. Zapracovat se ale musí na infrastruktuře, jak dopravní, tak i datové. Potřebujeme také flexibilnější úřady a rychlejší justiční systém. A naprosto klíčová je pak otázka nastavení daňového systému, ve kterém je potřeba mnohé napravit.

Říkáte, že by měl stát mimo jiné víc investovat do dopravní infrastruktury. Nedávno jsme se o tom bavili s ekonomem Alešem Michlem, který upozorňoval na to, že Češi nejsou zvyklí dojíždět za prací a že je to potřeba změnit. Jak se na to díváte vy?

Není to jen o ochotě, ale i možnostech. Když se chcete za prací přestěhovat někam jinam, tak potřebujete peníze. Je to začarovaný kruh. Často jde o lidi, kteří by mohli pracovat v jiném regionu, ale na každodenní dojíždění je to daleko, úvěr na bydlení jim kvůli nízkému příjmu nikdo nedá a potíž je i s vysokými nájmy ve věších městech. Zaměstnavatel vám zpravidla nenabídne ubytování. A když ano, tak jsou to často nepříliš důstojné ubytovny. Rozhodně ne místo, kde by chtěl člověk rozvíjet rodinu. Pokud chceme v Česku zlepšit pracovní mobilitu, je potřeba tuhle situaci změnit.

Jak?

Navrhujeme, aby se v oblastech s velkou poptávkou po pracovní síle postavilo minimálně padesát tisíc nájemních bytů, kam by se mohli po přestěhování ubytovávat noví pracovníci se svými rodinami. Vlastníkem bytů by bylo město a nájemné by nebylo standardní tržní, ale nižší, klidně i s příspěvkem státu. Mohlo by to být atraktivní pro mladé rodiny. A určitě by šlo i o zajímavou pobídku pro české stavebnictví.

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová nedávno hovořila o tom, že by stát mohl lidem v podobných případech vyplácet příspěvek na dopravu do vzdáleného zaměstnání. Bylo by to podle vás efektivní?

Za určitých okolností ano. Každá podobná snaha státu je z mého pohledu pozitivní. Určitě ale nepůjde o nic masivního. Je to jen částečné řešení. Mnohem lepší by opravdu byla výstavba nájemních bytů, o které jsem mluvil.

Mluvíte také o tom, že je potřeba udělat změny v daňovém systému. Myslel jste tím například větší zdanění lidí s nejvyššími příjmy, o kterém se teď hodně diskutuje?

Rozhodně jsme pro větší daňovou progresi u daně z příjmů fyzických osob. Nevidím důvod, proč by to v Česku mělo být jinak než všude jinde v Evropě. Kdyby měli zdejší vysokopříjmoví danit své příjmy například v Německu, platili by i několikanásobek toho, co platí tady. Rovná daň byl z mého pohledu jen takový hokus pokus. A zavedení solidární daně bylo zase spíš jen částečným narovnáním podmínek, které se skutečnou solidaritou nemělo nic společného.

O daňovém systému a jeho úpravě je ale potřeba vést širokou diskuzi. Nejde jen o větší zdanění vysokopříjmových osob. Musíme zvážit, jestli je ještě důvod pro některé daňové úlevy. Řešit by se měla také daň z příjmů právnických osob, daňové základy, paušály a odpočitatelné položky. 

Spousta ekonomů s vyšším zdaněním bohatších nesouhlasí. Prý by došlo k výraznému odlivu kapitálu do daňových rájů, ale také ke snížení motivace k podnikání.

Jde o soudržnost společnosti. Přece to nemůže fungovat tak, že se každý bude snažit jakýmkoli způsobem jen o vlastní profit a ostatní mu budou úplně ukradení. Teď se to v plné nahotě projevuje u diskuze o elektronické evidenci tržeb. Oceňuji, že je tu konečně větší snaha narovnat podnikatelské prostředí. Ty, kteří podvádějí a nepřiznávají tržby a ještě z nich načerno platí zaměstnance, musíme co nejrychleji vytěsnit z ekonomiky.

A nešlo by to i bez elektronické evidence tržeb?

Vývoj v posledních 25 letech ukázal, že asi ne. Elektronická evidence tržeb je proto nutná. Nechci, abychom dospěli do stádia, kdy se slušní podnikatelé přestanou chovat poctivě, protože jsou výjimka a protože se cítí být nekalou konkurencí ožebračováni tak, že se nakonec uchýlí ke stejným praktikám.

To samé platí pro švarcsystém. Jde o to, aby byly informace jednotlivých úřadů dostatečně provázány. Česká správa sociálního zabezpečení, finanční úřady a Státní úřad inspekce práce by měly mít potřebná data, aby mohly provádět své kontroly efektivně. Nemá smysl neustále obtěžovat někoho, kdo se chová správně. Dokázat se zaměřit na toho, kdo úmyslně obchází zákony, je samozřejmě mnohem náročnější. Věřím, že k tomu přispěje i elektronická evidence tržeb.

Dalším výbušným tématem je v posledních letech srovnávání pozice zaměstnanců a živnostníků. Jsou podle vás osoby samostatně výdělečně činné oproti klasickým zaměstnancům skutečně tolik zvýhodněny, jak se často tvrdí?

V Česku je naprosto nelogický rozdíl mezi platbou zdravotního pojištění živnostníků a zaměstnanců. Pro mě je to nepochopitelné. Na druhou stranu bych rád zmínil, že nejhorším plátcem zdravotního pojištění nejsou OSVČ, ale stát. Místo toho, aby zvyšoval platbu za státní pojištěnce, se jen tváří, že se ho to netýká. To je pro mě největší problém v oblasti zdravotního pojištění. Ale rozhodně by se měly řešit i nízké platby OSVČ.

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR ale oponuje tím, že OSVČ do zdravotního systému na odvodech pošlou víc peněz, než za ně ve skutečnosti zdravotní pojišťovny zaplatí. Živnostníci navíc nemají nárok na dovolenou, a pokud si neplatí speciální pojištění, tak ani na nemocenskou. Nedává pak smysl, že státu zkrátka odvádějí méně peněz než zaměstnanci?

Kdybychom postupovali podle této logiky a za zaměstnance by se platilo pouze tolik, kolik si na zdravotních výdajích skutečně vyberou, tak by celý systém zkolaboval. Navíc by si na základě této argumentace museli zdravotní péči hradit děti a důchodci, kteří na pojištění nic neodvádějí. Je to otázka solidarity. Zdravotní systém využíváme každý. A každý by přece měl mít zájem na tom, aby byl tento systém funkční. Neříkám, že se má sazba zdravotního pojištění OSVČ vyrovnat na úroveň zaměstnanců. Určitě by se ale měla zvýšit.

O kolik?

To si netroufám říct. Je to otázka diskuze. Věřím, že brzy dojde k dohodě. Řešili jsme to na úrovni tripartity. A například i zástupci Svazu obchodu a cestovního ruchu přišli s návrhem, aby se odvody živnostníků posunuly směrem nahoru.

Anketa

Měli bychom činit, jak Josef Středula navrhuje?

Pokud se mají srovnat podmínky v odvodech, nemohlo by se naopak snížit pojištění zaměstnanců?

Nemyslím si, že by to bylo optimální řešení. Samozřejmě, že je to pěkná představa. Na druhou stranu ale potřebujeme, aby tu byl udržitelný sociální a zdravotní systém. Není náhoda, že máme nejnižší míru chudoby v Evropě. Nastavení, které tu máme, funguje. Jen je potřeba ho zefektivnit. A toho nedosáhneme snížením všech sazeb, jakkoli je to možná pro někoho lákavé. I z toho důvodu se nám moc nezamlouvá návrh důchodové komise, která chce platby sociálního pojištění stanovovat podle toho, kolik dětí člověk v domácnosti právě vychovává. Mám obavu, že takové opatření bude znamenat další ztrátu v příjmech státu. A je otázkou, kdo bude tuto ztrátu vyrovnávat.

Co v českém důchodovém systému nejvíc chybí?

Už proběhlo několik pozitivních úprav. Například ukončení druhého pilíře a s ním spojeného vysávání peněz z průběžného systému. Důležitá je také snaha zastropovat věk odchodu do důchodu na 65 let. Nyní by se mělo diskutovat o tom, jak dosáhnout vyšších důchodů – ať už z prvního pilíře, tak větším využitím doplňkových forem, jako je například třetí pilíř. Řešit je ale potřeba i to, že někteří lidé pracující ve fyzicky náročných profesích a nemají takovou šanci na delší setrvání v pracovním procesu.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

-73
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

30. 1. 2016 7:44, honza

Největší mafie jsou evropští novináři, že denne nepripominaji-politikum jejich hlavni povinnost snižování nezaměstnanosti, snižování nezaměstnanosti, a zase snižování nezaměstnanosti ! ! !

Reagovat

 

+44
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

30. 1. 2016 13:57

Plete pate prezentace 9
Ze mzdy se DPH neplatí ! ! !

Reagovat

 

-18
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Angelus 30. 01. 2016 13:47)

Další příspěvky v diskuzi (20 komentářů)

21. 3. 2016 | 13:05 | jan

středulo,spíš nebo později si pro tebe čert přijde a v pekle už nebudeš odborář ale živnostník.s pozdravem plivnutí do tváře takovému lidskému hovádku,které těží z nenávisti oproti druhým,kteří pracují.ti co sedí na socialce,tem...více

24. 2. 2016 | 0:09 | Alena

Středula je rudej dement více

11. 2. 2016 | 22:36 | Pavel

Ještě větší blbec než jsme doufali... více

1. 2. 2016 | 20:59 | eďa

A umíte je sečíst na straně má dáti a dal? Pak jsou 80% ní , ale to chce alespoň vyšší dívčí a tu nemáte. více

1. 2. 2016 | 16:19 | Pavel

Pane Středulo, vaše požadavky jsou nesmyslné, protože jdou proti sobě. Zvýšení minimální mzdy, dobře budiž,ale souběžně zároveň snížení sociálních dávek a ne jejich valorizace. Rozdávat a dělat se hodným dovede každý hňup.Se...více

Čtenáři také navštívili

23. 1. 2016 |  | 23 komentářů

Šéf odborů Josef Středula: Rakousko doženeme nejdřív za sto let

Proč nám ve mzdách kromě Západu uniká i sousední Slovensko? Jak chtějí odbory skoncovat s levnou prací v Česku? A co přinese čtvrtá průmyslová revoluce? Čtěte si exkluzivní rozhovor s předsedou Českomoravské...

22. 1. 2016 |  | 24 komentářů

Očima expertů: Vyšší daně pro bohaté?

Většina zemí Evropské unie je ke svým bohatým tvrdší než Česko. Na lidi s výrazně vyššími příjmy se v Evropě uvalují výrazně vyšší daně než u nás. Máme na to být hrdí? Nebo bychom naopak měli s Evropou...

30. 6. 2015 |  | 17 komentářů

Nesmyslná válka mezi živnostníky a zaměstnanci musí přestat

Třídní boj mezi lidmi s podobnými příjmy, obavami a politickými zájmy je český unikát. Odboráři i zastánci živnostníků v něm zbytečně vynakládají energii a škodí sami sobě.

5. 2. 2015 |  | 56 komentářů

Vytři si živnostníkem

Novým národním sportem je vyvolávání diskuze. To se plácne nějaká strašná nehoráznost a čeká se, co bude. Hodnotí se velikost kráteru, který slovní bomba zanechá, hodnotí se doba ozvěny, jak dlouho se...

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Petr Mach, ministerstvo práce a sociálních věcí, Velká Británie, ministerstvo financí, referendum, trend following, registr svěřenských fondů, Enel, úmluva o právech dítěte, era kreditka, chování, přístupový kód, dotazník eurovolby 2014, pochvala, informační asymetrie, hypotéční kalkulačka, elektřina, plyn, srovnání cestovního pojištění, povinné ručení, půjčka bez doložení příjmů

9S35800, 9S35810, 9S35800, 9S35810, 7U16097

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK