Zdroj: Shutterstock
Výpočet daně ze superhrubé mzdy skončí, vrátíme se k výpočtu z hrubé. Sazba bude 15 procent, pro výdělky spadající pod dnešní solidární přirážku pak 23 procent. Oznámili to Andrej Babiš a Jan Hamáček, šéfové stran vládní koalice ANO a ČSSD.
Od roku 2008 platí zaměstnanci daň 15 procent ze superhrubé mzdy, což je hrubá mzda zvýšená o povinné odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění. V praxi se tak sazba pohybuje kolem 20,1 procenta z hrubé mzdy – díky slevám však lidé ve skutečnosti odvádějí méně, jak si ukážeme na jedné z tabulek.
Pokud by zaměstnanci od roku 2021 platili formálně stejných 15 procent, ale jenom z hrubé mzdy, všichni si výrazně polepší: U průměrného výdělku 34 tisíc hrubého dostanou „na ruku“ o 1700 korun měsíčně víc, v součtu přes 20 tisíc ročně. A třeba při výdělku 18 tisíc hrubého by jejich čistá mzda stoupla o 915 korun měsíčně, při výdělku 50 tisíc dokonce o 2535 korun.
Sazba 23 % by se měla vztahovat pouze na část základu daně přesahující limit (roční výdělek přesahující 48násobek měsíční průměrné mzdy, což je zjednodušeně řečeno 140 tisíc korun měsíčně). Vycházela by tedy ze stejného principu jako dosavadní solidární přirážka. I lidé s vyššími příjmy si tak oproti dosavadnímu stavu polepší, protože v základu (15 % z hrubé, ne superhrubé) budou platit méně. Kdyby se sazba 23 % vztahovala na celou hrubou mzdu, zaplatili by naopak o dost víc než doteď.
Další podrobnosti lídři vládních stran Andrej Babiš a Jan Hamáček neřekli. „Technikálie“ má připravit ministryně financí Alena Schillerová. Zatím tak nevíme, jak by se změny měly dotknout podnikatelů. Vláda přitom věří, že se jí všechno podaří prosadit do konce roku tak, aby novinky platily už pro příjmy za rok 2021.
S prakticky stejným plánem přišla předloni opoziční ODS, premiér Babiš ho tehdy odmítal.
Podle plánu, který teď podporuje i vládní koalice, se má daň počítat z menší částky než doteď, přestože povinné odvody zůstanou stejné. Na příkladu průměrné mzdy to ukazuje následující tabulka:
V čem je rozdíl | ||
| současný systém | návrh ODS (nově i vlády) | |
| hrubá mzda | 34 000 Kč | 34 000 Kč |
| pojistné – zaměstnavatel | 11 492 Kč | 11 492 Kč |
| superhrubá mzda | 45 500 Kč | nepočítá se |
| pojistné – zaměstnanec | -3 740 Kč | -3 740 Kč |
| 15% daň před slevou | -6 825 Kč (ze superhrubé) | -5 100 Kč (z hrubé) |
| základní sleva | 2 070 Kč | 2 070 Kč |
| čistá mzda | 25 505 Kč | 27 230 Kč |
| rozdíl | - | + 1 725 Kč |
| Jde o měsíční částky. Příklad počítá se zaměstnavatelem, který si neuplatňuje slevu na dítě ani další úlevy kromě základní slevy na poplatníka. Zdroj: výpočet čisté mzdy, Peníze.cz | ||
Podívejme se na dopad pro konkrétní příjmové skupiny zaměstnanců. Nejdřív připomínáme, jak to vypadá v současnosti:
Jaká je teď skutečná sazba daně (po odečtení základní slevy, ale bez dětí a dalších úlev) | |||
hrubá mzda (za měsíc) | daň za měsíc (15 % ze superhrubé) | reálná sazba | sazba před slevou |
| 14 600 Kč | 870 Kč | 6 % | 20,1 % |
| 17 000 Kč | 1 350 Kč | 7,9 % | 20,1 % |
| 20 000 Kč | 1 950 Kč | 9,8 % | 20,1 % |
| 23 000 Kč | 2 550 Kč | 11,1 % | 20,1 % |
| 27 000 Kč | 3 360 Kč | 12,4 % | 20,1 % |
| 34 000 Kč | 4 755 Kč | 14 % | 20,1 % |
| 50 000 Kč | 7 965 Kč | 16 % | 20,1 % |
| 70 000 Kč | 11 985 Kč | 17,1 % | 20,1 % |
| 100 000 Kč | 18 000 Kč | 18 % | 20,1 % |
| 150 000 Kč | 28 384 Kč | 18,9 % | 20,3 % |
| 200 000 Kč | 40 059 Kč | 20 % | 21,1 % |
| 300 000 Kč | 63 409 Kč | 21,1 % | 21,8 % |
| 400 000 Kč | 86 759 Kč | 21,7 % | 22,2 % |
| 500 000 Kč | 110 109 Kč | 22 % | 22,4 % |
| 600 000 Kč | 133 459 Kč | 22,2 % | 22,6 % |
| Zdroj: mzdová kalkulačka, Peníze.cz | |||
Podle vládní koalice si mají polepšit všichni zaměstnanci:
Po změně, na které se shodla koalice (po odečtení základní slevy, ale bez dětí a dalších úlev) | |||
hrubá mzda (za měsíc) | daň za měsíc (15 % z hrubé) | reálná sazba | sazba před slevou |
| 14 600 Kč | 120 Kč | 0,8 % | 15 % |
| 17 000 Kč | 480 Kč | 2,8 % | 15 % |
| 20 000 Kč | 930 Kč | 4,7 % | 15 % |
| 23 000 Kč | 1 380 Kč | 6 % | 15 % |
| 27 000 Kč | 1 980 Kč | 7,3 % | 15 % |
| 34 000 Kč | 3 030 Kč | 8,9 % | 15 % |
| 50 000 Kč | 5 430 Kč | 10,9 % | 15 % |
| 70 000 Kč | 8 430 Kč | 12,0 % | 15 % |
| 100 000 Kč | 12 930 Kč | 12,9 % | 15 % |
| 150 000 Kč | 21 283 Kč | 14,2 % | 15 % do 139 340 Kč, poté 23 % |
| 200 000 Kč | 32 783 Kč | 16,4 % | 15 a 23 % |
| 300 000 Kč | 55 783 Kč | 18,6 % | 15 a 23 % |
| 400 000 Kč | 78 783 Kč | 19,7 % | 15 a 23 % |
| 500 000 Kč | 101 783 Kč | 20,4 % | 15 a 23 % |
| 600 000 Kč | 124 783 Kč | 20,8 % | 15 a 23 % |
| Zdroj: výpočty Peníze.cz, limit pro vyšší sazbu počítáme podle letošního stavu | |||
„Na stole byla ještě jedna sazba mezi 15 % a 23 %. Výnos z ní by dosahoval jenom několik stovek milionů korun ročně, takže by se nevyplatilo ji zavádět,“ dodal Hamáček.
Schillerová už dřív odhadla, že přechod k 15% sazbě daně z hrubé mzdy připraví státní rozpočet o 90 miliard korun každý rok. Část z toho by se mohla státu vrátit díky vyššímu výběru hlavně DPH a spotřebních daní, protože lidé snad začnou víc utrácet. Pořád to ale bude – bez dalších změn – znamenat výpadek příjmů v řádu desítek miliard ročně. Už teď přitom na každého Čecha vychází podíl na státním dluhu skoro 200 tisíc korun.
„V průměru by si zaměstnanec polepšil o 20 736 korun ročně. To by podpořilo jeho spotřebu a pomohlo roztočit kola české ekonomiky, zatuhlá v důsledku koronavirové krize. Relativně citelné, oproti stávající situaci více než čtvrtinové snížení příslušné daňové zátěže, dodá ekonomice žádoucí vzpruhu v náročné době,“ říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
„Jedná se o rozumný návrh, protože poměrně vysoké zdanění práce je jedním z největších omylů tuzemského daňového systému. Bohužel není jasné, kde na to vláda vlastně vezme. Pokud nepředloží adekvátní úsporná opatření, o žádné snížení daní ve výsledku jít nemusí. Vzniklý dluh totiž bude placen nakonec opět z daní, byť zřejmě jiných, než je daň ze mzdy,“ upozorňuje Kovanda.
Podobně to vidí i ekonom Michal Pícl, předseda Národohospodářské komise ČSSD a náměstek ministryně práce a sociálních věcí. „Snížení zdanění příjmů zaměstnanců je určitě krok správným směrem, který může pomoci podpořit spotřebu a tím nastartovat ekonomiku. Na druhou stranu návrh na tak radikální snížení s dopadem na příjmy státního rozpočtu okolo 90 miliard korun je opravdu odvážný. V debatě mi chybí to takzvané B, tedy čím bude tento výpadek nahrazen,“ říká.
„Tak velké rozpočtové změny nelze dělat bez radikálních reforem. Očekávám, že pokud s tím někdo přichází, bude zodpovědný a představí kompletní reformu daňového systému tak, aby to nakonec nezaplatily budoucí generace,“ dodává Pícl.
Snížení zdanění práce je dobrý krok také podle Danuše Nerudové, ekonomky specializující se právě na daně. „Ale chybí krok B: koncepční reforma daňového systému. Čím bude výpadek 90 miliard nahrazen nebo které výdaje se škrtnou? Bez reformy je tento krok porušením mezigenerační rovnosti. A splácet budou naše děti,“ reaguje na vládní návrh.
Rektorka Mendelovy univerzity v Brně a šéfka takzvané důchodové komise prosazuje reformu daní provázanou právě se změnami důchodového systému. V rozhovoru pro Peníze.cz zmínila na jedné straně snížení odvodů na sociální pojištění, na druhé straně možnost progresivního zdanění, přinejmenším u velkých korporací.
Pro zjednodušení výpočtu daně z příjmů zaměstnanců je i ekonomka Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady. Také ona by ale dala přednost komplexní reformě daní a důchodů.
„Největší problém zdanění práce v ČR není samotná sazba daně, ale vysoké odvody hrazené zaměstnavateli za jejich zaměstnance,“ zdůrazňuje Helena Horská, ekonomka Raiffeisenbank specializující se na pracovní trh. Po snížení odvodového zatížení volá také většina exportérů, připomíná průzkum banky.
Horská pochybuje i o tom, zda by nižší daň vedla k vyšší spotřebě domácností. „V době značné nejistoty se tento efekt nemusí projevit, nebo ne tak výrazně jako za standardních nekrizových podmínek. Domácnosti mají v obavě před ztrátou zaměstnání a dalším vývojem tendenci spíše šetřit. Dodatečný čistý příjem spíše odloží stranou, než by ho celý utratily,“ říká.
„Vzhledem k riziku, že touto krizí mohou být postiženy především sociálně slabí občané, dával by mi větší smysl zvýšit nezdanitelné minimum na jednotlivce a na dítě. To by zacílilo na nejzranitelnější skupiny obyvatel – občany s nízkými příjmy a samoživitele,“ dodává Horská. Babišova vláda přitom opakovaně odmítá zvýšit základní slevu na poplatníka, která se – přes výrazný růst výdělků i inflaci – od roku 2008 nezměnila.
Nikdy v naší historii nebyla lepší doba snížit daně, myslí si ekonom Dominik Stroukal z finanční skupiny Roklen. Podle něj je to učebnicový krok v recesi, vhodný právě u zaměstnanců, kteří jsou u nás extrémně zatížení daněmi.
Stroukal věří, že peníze, které lidem zůstanou, se do ekonomiky vrátí, takže celkový dopad bude mnohem nižší než avizovaných 90 miliard. „I kdyby to ale bylo 90 miliard, jsou to dobře utracené peníze, protože se nedají špatně utratit. Kdyby stát vybral 90 miliard na daních nebo na dluhopisech, poperou se o ně zájmové skupiny, část ukrojí byrokracie a korupce. Tyto peníze zůstanou v kapsách zaměstnanců,“ říká.
„Jen je škoda, že se to dělá skrze zrušení superhrubé mzdy. Ta může mít své ekonomické otazníky, ale je k nezaplacení jako edukační nástroj. Jasně ukazuje, že když chcete při průměrné mzdě dostat 25,5 tisíce čistého na účet, musíte zaměstnavateli v soukromém sektoru vydělat alespoň 45,5 tisíc. Lepší by bylo superhrubou mzdu zanechat a snížit zaměstnancům daň z příjmu o zhruba čtyři procentní body,“ navrhuje.
Superhrubou mzdu prosadil někdejší ekonomický expert ODS a krátkodobě i ministr financí Vlastimil Tlustý. Chtěl zaměstnancům odkrýt všechny další náklady, které má zaměstnavatel s jejich mzdou – tedy že musí odvádět další peníze státu nad rámec hrubé mzdy. Lidé se tak měli dozvědět, na kolik firmu skutečně přijdou, respektive že ze své mzdy odvádějí státu mnohem více, než si dosud mysleli.
Zatímco hrubá mzda zahrnuje jen daně a odvody na pojistné na straně zaměstnance, do superhrubé mzdy se počítají i vedlejší mzdové náklady zaměstnavatele – tedy zdravotní a sociální pojištění, které firma povinně musí platit „za zaměstnance“. Superhrubá mzda tak je zhruba o třetinu vyšší (33,8 %) než hrubá. Při průměrné hrubé mzdě 34 000 korun měsíčně dosahuje ta superhrubá 45 500 korun.
Do praxe tuto změnu společně s jednotnou 15% sazbou daně zavedla vláda Mirka Topolánka od roku 2008. Zvýraznění opravdových nákladů pro běžné zaměstnance ale nepřinesla, na výplatní pásce jim obvykle přibyl jen další z mnoha nesrozumitelných údajů. A naopak znepřehlednila myšlenku rovné daně – sazba totiž ve skutečnosti není stejná.
Tehdy opoziční ČSSD navíc zdůrazňovala, že jde o jakousi daň z daně, protože se platí z hrubé mzdy zvýšené navíc o odvody zaplacené zaměstnavatelem. Lidé tedy zaplatí daň i z toho, co už jednou státu (nepřímo) odvedli na pojištění.
Zrušení výpočtu ze superhrubé mzdy připouštěla ODS už v roce 2010. S návratem k hrubé mzdě a zvýšení sazby na 19 procent pak počítala daňová reforma Miroslava Kalouska (nyní TOP 09), kterou schválila vláda Petra Nečase. Vláda ČSSD ale reformu zrušila dřív, než od roku 2015 začala platit.
Video: Mohl ji už dávno zrušit, kdyby chtěl. Ještě před půl rokem to Babiš odmítal
Petr Kučera
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
28. 8. 2020 22:31, Lukáš
Přesně tak, aby to bylo "systémové", tak bych navrhoval slevu na poplatníka ve výši 15% z minimální mzdy, ta když poroste, tak i odečitatelná sleva, aby ti co musejí s minimem vyjít alespoň daň už žádnou neplatili.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
28. 8. 2020 19:07
Takže zase to celé zaplatíme my co berem o trochu víc...
V diskuzi je celkem (22 komentářů) příspěvků.