Akciové trhydelší dobu působí, jako by přešlapovaly na místě. V poslední době ale sílí obavy z jejich dalšího pádu. Média varují před tzv. Znamením Hindenburg, které v minulosti často přineslo prudký propad akcií.
Jeho název vychází z názvu ztroskotavší německé vzducholodi Hindenburg a je založeno na splnění čtyř podmínek, týkajících se počtu rostoucích i klesajících akcií na Newyorské burze, i dalších ukazatelů (blíže viz box). Zatím se potvrdily dvě ze čtyř podmínek, naznačujících, že na akciovém trhu může být horko. Dá se na toto znamení spolehnout a kam vlastně za těchto okolností investovat?
Makléř Petr Žabža z firmy Patria Direct pokládá spolehlivost Znamení Hindenburg za zhruba stejnou jako u jiných nástrojů technické analýzytrhů, která vychází z předvídání budoucích cenových pohybů podle systematického zkoumání, analýzy a vyhodnocování minulých a současných dat u finančních produktů, včetně cenných papírů.
Analytik firmy Colosseum Petr Čermák upozorňuje, že většina podobných „indikátorů“ burzovních krachů, které se vyskytly, upadla v zapomnění. Při jakékoliv drobné změně v nastavení parametrů bývá navíc celý ukazatel bezcenný. Často jde o falešné signály, které pak autor ospravedlňuje.
Žabža ovšem také upozorňuje, že akciové trhy zatím - na rozdíl od trhů dluhopisových- ještě příliš neakcentovaly zhoršující se fundamentální data, hlavně v USA a pravděpodobně je čeká pokles. Připouští sice, že od roku 1985 kombinace technických faktorů, známá jako Znamení Hindenburg, nikdy nelhala. Těžko lze ale vycházet z minulosti. Tehdy platné okolnosti se nebudou nikdy opakovat a proto se nedá odhadnout, kolik by letos případně mohly trhy ztratit.
"Chování českých titulůbude poplatné spíše náladě na světových trzích než fundamentálním údajům jednotlivých firem. Když budou v září a říjnu světové trhy oslabovat, Praze se tento trend nevyhne. Pozitivem jsou relativně dobrá fundamentální data ČR ve srovnání se zbytkem EU, nemluvě o ambiciózním plánu vlády na zkrocení vládních výdajů," uvedl dále Žabža. Preferoval by spíše defenzivní akcie, zejména Philip Morrisa Telefóniku O2.
Také Čermák považuje v horizontu několika let za atraktivní konzervativnější tituly, k nimž řadí kromě jmenovaných ČEZ, a to nejen díky vysokému dividendovému výnosu, ale i podle ukazatele rentability. Za zajímavé pokládá polské, korejské, turecké a ruské akcie, které nejsou příliš drahé, a během několika let mohou investorům poskytnout zajímavé výnosy. Vyšší potenciál růstu mají akcie firem z tzv. rozvíjejících se trhů. I mezi nimi si je ale třeba vybírat. Drahé jsou aktuálně například indické akcie.
Žabža pokládá za rizikový bankovní sektor, za atraktivní naopak zemědělské komoditya příbuzné segmenty.
Bezuzdný růst množství oběživa přinese inflaci, v západních zemích však podle Žabžových slov krátkodobě hrozí spíše deflace. Rozvíjející se trhy na tom budou lépe. Bude-li ale na Západě klesat spotřeba, budou i méně rozvinuté země méně vyrábět, byť možná lokální poptávka pokryje část tohoto výpadku.
Také Čermák poukazuje na možnou deflaci.Pro toho, kdo je zaměstnán a nemá dluhy, to není špatná zpráva. U investic nepředstavuje mírná deflace nic dramatického – vhodné jsou investice, nesoucí pravidelný příjem, třeba nyní tak žádané dluhopisy. Z akcií k nim patří tzv. defenzivní tituly, zejména kvalitní firmy bez dluhů, které vyplácejí vysoké dividendy.
Nejistota nahrává alternativním investicím, včetně zlata. Jeho význam jako uchovatele hodnoty je ale nyní podle Žabžy značně přeceňován. Nemluvě o spekulacích, že je cena zlata manipulována, mj. ze strany centrálních bank a některých hedgeových fondů.
Podle Čermáka je riziko inflacev následujícím půl roce mizivé a zatím není důvod, aby se proti ní investoři zajišťovali. Současné období pohodového inflačního „příměří“ může ale náhle skončit a většina investorů na to nestihne včas zareagovat. Může jít třeba o skokovou devalvaci některé významné měny a navazující rychlý posun cen. Proto je i nyní vhodné investovat do reálných aktiv jako komodity či zlato.
Čermák soudí, že zlatozůstane několik let zajímavou investicí, která má ještě ziskový potenciál. Letos sice nejsme svědky žádných převratných zisků, cena tohoto kovu přesto od ledna vzrostla o velmi solidních 12,5 procenta. Krátkodobě a střednědobě doporučuje spíše obchodovat na základě technické analýzy. Za atraktivní pokládá bavlnu, jejíž ceny stimulují nedostatečná produkce a nízké zásoby. Ale také sójový šrot. I drobný investor má instrumenty, které může využít k nákupu komodit, například indexové akcie či fondy (ETF), kopírující vývoj cen některých zemědělských komodit.
Výskyt Znamení Hindenburg (ZH) je podmíněn splněním několika podmínek.
1. Alespoň 2,2 procenta (a alespoň 79) akcií v daný den dosáhne 52týdenního maxima a stejné procento či počet akcií 52týdenního minima.
2. Počet nových 52týdenních maxim nesmí být více než 2x větší než počet nových 52týdenních minim. Počet nových 52týdenních minim ale může být více než 2x větší než počet nových 52týdenních maxim.
3. 10týdenní klouzavý průměr na Newyorské burze roste.
4. McClellanův oscilátor je negativní.
Splnění prvních dvou podmínek souvisí s úvahou, že na “zdravých“ akciových trzích má většina akcií směřovat stejným směrem. Pokud tomu tak není, je to varovný signál.
McClellanův oscilátor monitoruje klesající a rostoucí akcie a odečítá první skupinu od druhé. Následně vzniká 39denní a 19denní exponenciální klouzavý průměr, přičemž 39denní se odečte od 19denního.
Existence jednoho signálu nemusí znamenat prudký propad akcií. Potvrzení ZH přichází až po 2 a více signálech v krátkém časovém úseku. Většinou jde o 36 dnů. Od roku 1985 předpověděl ukazatel všechny propady na akciových trzích a predikoval jich dokonce ještě více. Robert McHugh Ph.D., který řídí firmu Main Line Investors tvrdí, že při potvrzení tohoto ukazatele je 30% pravděpodobnost prudkého akciového propadu, 40,8% pravděpodobnost výraznějších výprodejů, 55,6% pravděpodobnost poklesu přes 8% a 77,8% pravděpodobnost poklesu většího než 5%.
Podle autora ZH Jima Miekky nemusí objev tohoto indikátoru nutně znamenat, že trhy prudce propadnou. Jde jen o to, že po jeho potvrzení roste pravděpodobnost poklesu trhu.
Historie zná řadu dalších katastrofických ukazatelů podobných Znamení Hindenburg. Většinou vycházejí z minulých dat, v nichž autor najde několik společných prvků, které se opakovaly. Pak zvolí optimální kombinaci parametrů a přijde s úžasným nástrojem, který předvídá budoucí propady trhů. Při jakékoliv drobné změně v nastavení parametrů je ale většinou celý ukazatel bezcenný. Při nejistotě na trzích však zájem o podobné ukazatele roste.
Zdroj: Colosseum
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
