Na trzích panují vysoká očekávání, která se přelévají do vysokých cen komodit, očekávaného růstu podnikových zisků až o 30 procent nebo do strmého poklesu rizikových prémií u korporátních dluhopisů. Ostřílení burziáni dokonce říkají, že prvních čtrnáct dní nového roku napoví o celkovém výsledku v roce 2010. Hlavní kurzotvorné impulzy pro kapitálové trhy budou přicházet z reálné ekonomiky. Vyspělé země v čele s USA, Japonskem stabilizovaly svůj propad, zapomeňme však na rychlé oživení. Spotřebitelská poptávka tvoří dominantní část HDP a bude ji omezovat míra nezaměstnanosti, která se pohybuje na historicky velmi vysokých hodnotách. Vysoká míra zadlužení vede k racionálnímu chování domácností, tj. méně spotřebovávat a více myslet na splácení dluhů. Toto snižování míry dluhu vede k tomu, že tlak na růst cen polevuje a míra inflaceje na bodu mrazu.
V jiném postavení budou země rozvíjejících se trhů (emerging markets), hlavní motor světového růstu. Nejvýraznější skupinou jsou země BRIC (Brazílie, Ruko, Indie a Čína), které se postupně vrací na dráhu růstu hospodářství z doby před krizí. Tahounem a strašákem zároveň je Čína, kde objem úvěrů v ekonomice dramaticky vzrostl a přerostl v expanzivní růst cen nemovitostí (podobnost s USA čistě náhodná?).
Stimulační programy a měnová politika budou nadále nastaveny na podporu hospodářského růstu (čím déle však tato opatření budou v platnosti, tím vyšší riziko inflace v budoucnu). V tomto scénáři by konzervativní investice, instrumenty peněžního trhu a státní dluhopisy byly na chvostu žebříčku potencionálního zhodnocení. Opět by vévodila riziková aktiva – akcie, komodity a korporátní dluhopisy. Z pohledu výkonnosti by akciové trhy mohly posílit dvojciferným tempem (10 - 30 %), segment korporátních dluhopisů by již nepředvedl excelentní jízdu jako v roce 2009, ale potencionální výnos 5 – 15 procent v závislosti na riziku by stále byl nad dlouhodobým průměrem.
Základem je postupné snižování stimulačních programů, což bude tlumit apetit u rizikových aktiv. Předpokládané výnosy tak budou nižší – posílení akcií o zhruba 10 – 15 procent a korporátních dluhopisů o 5 – 8 procent. Při pohledu na aktuální vývoj kapitálových trhů je velmi zajímavá podobnost s vývojem od roku 2002. V roce 2010 se ale začnou projevovat důsledky postupného růstu výnosů státních dluhopisů.
V pozadí všeho bude razantní růst výno-sů státních dluhopisů. Důvodem může být vysoká emisní aktivita, která nebude v rovnováze s poptávkou (velkou část nabídky totiž vyrovnávaly nákupy centrálních bank), ale i růst in-flačních očekávání (prozatím pod kontrolou). Můžeme čekat dokonce kreditní krizi v některé z vyspělých zemí (Řecko jako varovný příklad pro ostatní?). Růst úrokových sazeb pochopitelně výrazně utlumí hospodářské oživení. Ztrácely by státní dluhopisy, akciové trhy by poklesly o zhruba 15 procent a korporátní dluhopisy by zápasily s propadem do 5 procent.
Nešlo by pravděpodobně o plynulý přechod, ale spíše o šokovou událost. Spouštěcích událostí může být několik: bankovní krize, předčasné ukončení stimulačních programů, případně krize státních financí v některé z rozvíjejících se zemí. V tomto kontextu by silně rostly ceny stát-ních dluhopisů ve vyspělých zemích a riziková aktiva by zaznamenala velmi slabý rok (pro představu se stačí vrátit na scénář č. 1 a zaměnit znaménka).
Horkým tématem je však stav státních financí. Stačí se podívat kolem sebe a je zřejmé, že pomyslná sekera je zaťata velmi hluboko a řešení současného stavu bude bolestivé. Čím déle se bude tento problém odsouvat, tím hůře. Je nutno vrátit úroveň státního deficitu do dlouhodobě udržitelných úrovní. Je to problém téměř každé země. Optimální variantou by bylo snížit výdaje a zvýšit příjmy. Aplikovat toto do reálné ekonomiky by vedlo téměř jistě k návratu do recese.
Politici budou schopni tuto otázku řešit, až je k tomu donutí trh. Stačí se podívat na Řecko či Irsko. Deficity i v roce 2010 budou velmi vysoké a nad mnohými visí hrozba výrazného zdražení obsluhy státního dluhu. Problémy začnou pociťovat vyspělé země – Španělsko, Itálie, Japonsko, Velká Británie případně USA.
| Typ investice | Doporučení | Investiční horizont | Očekávaný výnos | |
|---|---|---|---|---|
| Peněžní trh | 0-6 měsíců | Jistota a bezpečí. Počítejte ale s malým čistým výnosem v řádu 1-2 %. | ||
| Dluhopisy | státní | 1-3 roky | V prostředí očekávaného růstu úrokových sazeb neslibují zajímavý výnos. K tomu se přidává růst státního zadlužování a nebezpečí růstu dlouhých sazeb, což by se negativně promítlo do cen státních dluhopisů. Pozor na měnové riziko u zahraničních dluhopisů. | |
| korporátní | 1-3 roky | Čistý výnos v průměru na úrovni 5 %, bude velmi záležet na jednotlivých emitentech. | ||
| Akcie | 5 let a více | bude záležet na regionech, v kurzu nadprůměrné rozvíjejíc se země - Asie, Latinská Amerika. Vzhledem k nízkým výnosům na peněžním a dluhopisovém trhu investorům nezbývá než hledat příležitosti zde - utility, energetika, biotechnologie, IT atd. | ||
| Komodity | 5 let a více | Pravděpodobně vyšší než u akcií - pokračování dlouhodobého trendu od roku 2001, horkými kandidáty jsou zlato, stříbro, zemědělské komodity nebo zemní plyn. | ||
Centrální banky by v letošním roce podle všech předpokladů měly postupně zpřísňovat měnovou politiku. Úrokové sazby začnou růst. Jenže centrální bankéře prozatím nic do rychlého zvyšování nežene, pokud tedy nehovoříme o razantním růstu cen některých aktiv. Inflace je nízká, v horizontu jednoho roku nehrozí její rychlé zvýšení. Mnohem intenzivněji však budou sledovat vývoj na trhu práce a čekat na začátek poklesu míry nezaměstnanosti. A ta nezačne klesat dříve než v druhé polovině roku. Teprve pak se mohou sazby vydat vzhůru.
Samostatnou kapitolou bude rozhodování co s přebytkem likvidity na trhu. Rozum by velel k jejímu „odsátí“ a návratu do normálu. Ovšem dokáže někdo stanovit optimální úroveň? Minulost je dostatečným varováním. Rychlé zpřísnění měnových podmínek dokázalo ekonomiku uvést opět do recese. Stimulační opatření tak budou nadále v platnosti a připravená k „akci“. Mohlo by se stát, že jakmile dojde k problému s financováním státních rozpočtů, centrální banky budou asistovat a monetizovat tento dluh.
Na akciových trzíchbude opět rušno. Čekejme v úvodu pokračování trendu druhé poloviny roku 2009, přičemž již v druhém kvartále by investoři mohli znervoznět v souvislosti s doznívajícím efektem státních stimulačních opatření. Podle očekávání významných investičních stratégů porostou akcie v průměru o 10 procent. Realita však může být odlišná. Ačkoliv většina hovoří o rychlém a razantním růstu akcií, kterého jsme byli svědky v roce 2009, jako o neopodstatněném, pro další pokračování hovoří skutečnost, že významní světoví hráči stále růstu nevěří a jsou spíše skeptičtí. Až se připojí, nastane postupně konec růstové vlny. Kde čekat nejlepší zhodnocení? Asi v rozvíjejících se ekonomikách, vyspělé trhy příliš zajímavé zhodnocení nepřinesou (budou více defenzivní). Ze sektorového pohledu bude zvýšený zájem investorů o sektor energetiky a utilit.
Po první vlně v roce 2009, kdy rostlo v podstatě všechno, přijde doba selekce. Tam, kde bude růst zisků a tržeb a kde budou akcie laciné, čekejme zajímavé zhodnocení.
Autor je hlavní investiční stratég ČP Invest
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
