Investice do půdy bývají spojovány s historkami o restituentech, kteří se stali díky prodeji několika hektarů, na nichž vznikl supermarket, nebo satelitní městečko, multimilionáři. Podobné štěstí ale nemá každý. I tak se dá na zemědělské půdě vydělat – v Česku je stále výrazně levnější než v západní Evropě.
V Česku zatím nemohou kupovat půdu cizinci z jiných členských zemí Evropské unie. To se má v květnu příštího roku změnit. Agrární komora chce ale zákaz prodeje půdy cizincům prodloužit. Bojí se, že cizinci se na českou půdu vrhnou a vyženou její ceny do výšek, které si domácí zemědělci nebudou moci dovolit zaplatit. V sousedním Německu stojí hektar půdy skoro čtyřikrát více než v Česku, v Rakousku je to téměř desetkrát více.
Kdo si chce koupit ornou půdu a začít na ní hospodařit, nebo si ji obstarat ze spekulativních důvodů, může využít rozsáhlou nabídku na webu Pozemkového fondu www.pfcr.cz. Část těchto informací je i na nástěnce či webu obecních a městských úřadů, jichž se prodej týká, a v deníku Právo.
Při prodejích půdy mají přednost restituenti, samostatně hospodařící rolníci a obchodní společnosti či družstva, zabývající se zemědělstvím. Půdu, o kterou nemají zájem, si mohou koupit i jiní zájemci.
„Než se k něčemu takovému odhodláte, stojí za to poradit se s odborníkem, který posoudí kvalitu pozemku, který chcete získat,“ radí šéf uzavřeného investičního fondu Arca Capital CEE Pavel Makovec.
Cenu půdy určují soudní znalci, a to podle její bonity. O tom, kolik za ni zájemce zaplatí, rozhoduje podle mluvčí Pozemkového fondu Lubomíry Černé dražba. Ta může někdy mít i jediného účastníka. Zájemce musí předem složit pětiprocentní kauci, nejméně ale 5000 korun. Zhruba do dvou měsíců bývá k dispozici kupní smlouva. Pozemkový fond sám zařídí zápis do katastru nemovitostí, který trvá několik týdnů.
Zájemce si může koupit ornou půdu, nebo třeba i vinici. U orné půdy se dá podle Makovce nejlépe předvídat budoucí výnos. Před koupí se podívejte na územní plány obce, do jejíhož katastru pozemek patří, s výhledem na 10 až 20 let, kam se bude obec rozšiřovat. To může přinést pohádkové výnosy. Podobné spekulativní investice ale bývají nezřídka spojeny s korupcí, upozorňuje Makovec.
K nákupu stačí desítky tisíc korun, větší smysl ale podle Makovce má, když jde o stovky tisíc korun. Na nákupy pozemků od Pozemkového fondu stát nabízí bezúročný třicetiletý úvěr. Na půdě lze hospodařit, ale i brát ji jako zajímavou středně a dlouhodobou investici s tím, že cena půdy půjde mezitím nahoru. Často ji lze snadno pronajmout, což vám zajistí další příjem.
Z nakoupené půdy se platí daň z nemovitosti. V lednu následujícího roku, kdy zájemce koupil půdu, se podává daňové přiznání. Samotná daň se platí v květnu.
| Země | Česká republika | Slovensko | Polsko | Švédsko | Německo | Rakousko | Nizozemí |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Průměrná cena půdy | 2 375 | 1 210 | 2 700 | 4 180 | 9 000 | 20 000 | 40 916 |
| Poznámka: ceny v rámci jednotlivých zemí se výrazně liší podle jednotlivých regionů i kvality půdy. Za pronájem půdy se platí v ČR 47 eur na hektar, na Slovensku 20 eur na hektar, v Polsku asi 40 eur na hektar. Ve starých členských zemích EU se pohybuje cena pronájmu od 90 eur na hektar ve Švédsku do 500 eur v Dánsku a Řecku | |||||||
| Pramen: Agrární komora ČR, Evropský statistický úřad (Eurostat) 2008, 2009 | |||||||
V Česku je podle tajemníka Agrární komory Martina Fantyše pronajato asi 80 procent půdy. V západních zemích vlastní zemědělci podle dostupných informací nejméně polovinu půdy, na níž hospodaří. Souvisí to s tím, že nezažili kolektivizaci zemědělství.
Cena pronájmu vychází z kvality půdy. V horských oblastech se pohybuje v průměru od 500 korun za hektar po 2500 korun u nejbonitnější půdy. Prodejní cena je podle Fantyše o polovinu vyšší než cena úřední.
Realitní kanceláře až na několik málo výjimek zpravidla nákup a prodej půdy nezajišťují, řekl serveru peníze.cz prezident Asociace realitních kanceláří Jaroslav Novotný. Kdo chce investovat do půdy, může podle jeho slov využít informací či služeb webu farmy.cz. Ten se v Česku jako jediný dlouhodobě zaměřuje na zemědělské nemovitosti a trh se zemědělskou půdou.
Cena půdy v západní Evropě je vyšší než v Česku. Měla by se proto časem podle jednatele serveru farmy.cz Jaroslava Urbana dostat na podobnou úroveň. V květnu příštího roku navíc skončí lhůta, po kterou nebylo možné půdu prodávat cizím fyzickým osobám z jiných zemí EU. Kdo chtěl, stejně si ale půdu koupil přes firmy, které si k tomu v Česku založil. Cena půdy v Česku tak podle Urbana poroste, nikoli však skokově.
Pro srovnání, podle Fantyše stojí v ČR v průměru hektar půdy 2375 eur, zatímco na Slovensku 1210 eur a v Polsku 2700 eur. V patnácti starých členských zemích Evropské unie se podle Evropského statistického úřadu Eurostat pohybuje její průměrná cena od 4180 eur na hektar ve Švédsku po 40 916 eur v Nizozemsku. V Německu činí průměrná cena zemědělské půdy kolem 9000 eur za hektar, v Rakousku dokonce přes 20 tisíc eur.
Také průměrná výše pronájmu hektaru půdy, která činí 47 eur, je v Česku výrazně nižší než v zemích původní evropské patnáctky, kde se pohybuje od 90 eur za hektar zemědělské (orné) půdy ve Švédsku po 500 eur za hektar v Dánsku a v Řecku, uvedl Fantyš.
Urban upozorňuje, že podobná data mohou být zavádějící. Ceny půdy v jednotlivých částech Německa i jiných zemí jsou často velmi rozdílné. Je také třeba porovnávat stejné druhy půdy.
O nákup a prodej půdy přes farmy.cz mají zhruba stejný zájem zemědělci a finanční investoři. Vlastník půdy a především její uživatel musí dbát na to, aby byla půda řádně obhospodařována. Uživatel (nájemce) jinak může přijít o dotace, což je podstatný zdroj příjmů. Pokud vlastník půdu pronajme, zabije dvě mouchy jednou ranou. Získá nájemné a o stav pozemku bude pečovat nájemce.
Sdílejte článek, než ho smažem
