Čtvrtina firem zvažuje propouštění. Vláda je pomalá, vzkazují

| rubrika: Aktuality | 30. 3. 2020 12:30 | 4 komentáře

Každá čtvrtá firma v Česku zvažuje, zda začne kvůli dopadům koronavirové krize propouštět. Sedm procent už s tím začalo. Ukázal to průzkum Hospodářské komory mezi téměř 1400 firmami a živnostníky.

V restauračních službách a v cestovním ruchu zvažují propouštění dvě pětiny firem, ve zpracovatelském průmyslu se chystá propouštět víc než třetina firem.

Hospodářská komora proto chystá projekt, který místo propouštění umožní zaměstnance dočasně přidělit jinému zaměstnavateli. Detaily k projektu Zachraň práci! zveřejní zítra.

Zaměstnavatelé a živnostníci podle výsledků šetření oceňují podporu, kterou jim slíbila vláda v souvislosti s opatřeními proti šíření koronaviru. Stále jim však chybí konkrétní informace, za jakých podmínek a kdy na ni budou mít nárok.

Dvě pětiny zaměstnavatelů, kteří mají výrazné problémy s odbytem, hodlají využít takzvaný kurzarbeit, který vláda představila pod názvem Antivirus. „Ačkoliv vláda schválila toto opatření už před týdnem, jak a kdy mohou zaměstnavatelé pomoc získat, se možná dozvědí teprve dnes,“ vytýká vládě prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Protože je konec měsíce, musí se řada zaměstnavatelů dnes a zítra podle komory rozhodovat, zda teď budou propouštět. Proto podle Dlouhého měla vláda s detaily kurzarbeitu přijít dříve než po svém dnešním jednání, které má skončit odpoledne.

Skoro polovina zaměstnavatelů poslala zaměstnance na home office, nařídila závodní dovolenou nebo propouštěla, ukázal průzkum. Téměř třetina podniků musela také rozpustit veškeré své finanční rezervy. Každá čtvrtá firma musela přistoupit k tomu, že přestala platit svým dodavatelům. A 14 procent firem už snížilo mzdy zaměstnancům.

Dejte víc. A pro víc firem

Dlouhý také volá po tom, aby vláda začala vyplácet podnikatelům a firmám náhradu škod, které vznikly preventivními kroky vlády. „Jde nám o to, aby vláda, která znemožnila některým podnikatelům podnikat, nahradila ztráty, které jim vznikají tím, že musí nadále hradit fixní náklady. Kromě mezd a odvodů jsou to třeba nájmy za provozovny, které jsou uzavřené, úvěry nebo platby dodavatelům,“ vysvětluje.

Podle výpočtů komory půjdou ztráty nejmenších podnikatelů s jednotkami zaměstnanců už ke konci dubna do statisíců korun. U firem s desítkami zaměstnanců půjde už o miliony.

U zmíněného programu Antivirus, podle něhož se vybraní zaměstnavatelé budou o náklady na náhrady mezd společně dělit se státem, Hospodářská komora navrhuje úpravu několika parametrů.

Chce vyšší zastropování maximální podpory na jednoho zaměstnance. Stát se chystá v případech mimo nařízenou karanténu přispívat na vyplácené náhrady mezd 50 nebo 80 procent, jenže tato nahrazovaná měsíční mzda bude limitována mediánem, tedy částkou 31 tisíc korun. Stát tak bude po přepočtu vyplácet nejvýše něco přes 24 tisíc korun měsíčně. Komora navrhuje limit programu zvýšit na 36 tisíc korun měsíčně, tedy na úroveň celorepublikové průměrné mzdy, anebo jej odvozovat od konkrétní průměrné mzdy v podniku.

„Firmy s vyššími mzdami – a nemusí to být ani výrazně nadprůměrné mzdy – by tak dostaly od státu relativně méně. Firmy s vysoce kvalifikovanými zaměstnanci a s vyspělými technologiemi budou tak silně znevýhodněné. Přitom právě tyto firmy přece chceme nejen udržet, ale i rozvíjet, to už několikrát vláda v minulosti deklarovala,“ říká Dlouhý.

Komora také nechce, aby zaměstnavatel odváděl z náhrady mezd ještě sociální a zdravotní pojištění. Podle Dlouhého by tak z každé obdržené stokoruny zaměstnavatel obratem státu odváděl 34 korun. „Proto žádáme, aby stát dočasně zrušil měsíční odvody pojistného, přechodně je výrazně snížil nebo je alespoň na půl roku odložil s postupným splácením v následujících letech. A to plošně pro všechny zaměstnavatele,“ upřesňuje.

Řežeme náklady!

Účty za telefon, elektřina, plyn. Neplatíte zbytečně moc? Poradíme, jak odlehčit rodinnému rozpočtu – porovnáme nabídky a vybereme tu nejlepší.

Komora také chce kurzabeit rozšířit i na firmy, které musí udržovat nepřetržitý provoz, i když je významná část zaměstnanců v karanténě či pečuje o děti. Příkladem jsou hutě nebo sklárny. 

S ohledem na nakažlivost choroby podnikatelé žádají, aby administrování příspěvku bylo jednoduché a pokud možno s úplným vyloučením bezprostředního fyzického kontaktu s pracovníky úřadů práce. Komora také apelovala na vládu i úředníky, aby komunikovali co nejsrozumitelněji. 

„Podle posledních informací z dnešního rána se zdá, že návrh ministryně práce a sociálních věcí tyto podněty výrazně zohledňuje. Očekáváme, že vláda na dnešním jednání podnikateli netrpělivě očekávanou metodiku včetně těchto našich podnětů schválí,“ dodává Dlouhý.

Zjednodušte to

Další zástupci podnikatelů pak považují navržená pravidla kurzarbeitu za komplikovaná a také málo štědrá. Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR požaduje, aby stát pokryl kompletně vyplacené mzdy a odvody za dobu omezeného provozu.

„Tedy žádáme: 100 procent veškerých nákladů na zaměstnance ve výši 60 procent mzdy zaměstnance pokrýt státem,“ říká Eva Svobodová, generální ředitelka asociace.

Návrh od ministerstva práce počítá s několika režimy, ve kterých by například stát vyplácel 80 procent mzdy tam, kde museli přerušit činnost kvůli tomu, že mají podstatnou část zaměstnanců v karanténě. Ale například při omezení poptávky po službách, výrobcích a jiných produktech zaměstnavatele v důsledku karanténních opatření v místě odbytu by stát firmám přispíval 50 procent vyplacené náhrady mzdy, přičemž zaměstnanci by firma musela vyplácet nejméně 60 procent výdělku.

„Pět režimů je příliš komplikovaný model a jsou nerovné podmínky. Rozumíme tomu za měsíc březen, ale nadále již je krize přelita do většiny odvětví a selekce není nutná ani žádoucí, ničemu nepomáhá,“ říká Svobodová.

Nedusit!

Vláda by měla začít opatření rozvolňovat a dát podnikatelům aspoň nějakou představu, kdy rámcově můžou jednotlivé kroky postupného uvolňování čekat. Zatím je pro řadu z nich viditelná především jedna perspektiva: likvidace živnostníků, malých podniků a samozřejmě jejich zaměstnanců. Pokud neuvidí perspektivu, kdy by se opatření mohla začít uvolňovat, nemusí se o přežití firmy ani snažit, píše ve svém komentáři Adam Páleníček.

Když nezmírníme zákazy, malé firmy můžou skončit, říká ekonom

Koronavirus: aktuality, kalkulačky, informace

Chraňte nejen sebe, ale i svoji peněženku. Vybíráme nejdůležitější texty a nástroje, které vám pomohou překonat dopady pandemie viru COVID-19.

Partners Financial Services

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.