Přežít! Záchrana české ekonomiky očima expertů

Naše hospodářství nečeká v nejbližší době nic dobrého. Jak co nejefektivněji pomoct firmám, živnostníkům a domácnostem, aby nepadli na úplné dno?

Pandemie koronaviru zasadila tvrdý úder všem světovým ekonomikám. Výjimkou není ani ta naše. Ostatně stačí se podívat, jak na vývoj posledních dnů reaguje česká měna – koruna v posledních týdnech vůči euru i dolaru výrazně oslabila. Už teď je také jasné, že se letos státní rozpočet dočká historicky největšího schodku. Sněmovna tento týden schválila jeho zvýšení z plánovaných čtyřiceti na dvě stě miliard korun. 

„Česká ekonomika je silná, stav našich veřejných financí dobrý, bankovní sektor je mimořádně zdravý, rozpočty samospráv mají bezprecedentní rezervy, a také zdravotní pojišťovny jsou na tom skvěle. Máme polštář, díky kterému rány tuzemské ekonomice maximálně zmírníme. Díky tomuto polštáři budeme v mezinárodní konkurenci patřit mezi bonitní věřitele, kteří neztratí kontrolu nad udržitelností svých veřejných financí a neocitnou se v dluhové pasti,“ komentovala navýšení schodku státního rozpočtu ministryně financí Alena Schillerová. Někteří ekonomové ale upozorňují, že onen polštář mohl být podstatně naducanější, protože ani v době výrazného ekonomického růstu se posledním vládám nedařilo hospodařit v přebytku.

Zcela zásadní otázkou teď bude, kam by měly miliardy od státu mířit. A taky jak jinak by mohla vláda ulevit postiženým subjektům a jednotlivcům, které nejvíc zasáhl stav nouze a další vyhlášená výjimečná opatření. Zástup zájemců o pomoc bude totiž dlouhý.

Jak by českou ekonomiku zachraňovali respondenti naší pravidelné anketní rubriky? Komu a jak by měla vláda především pomáhat? Která z opatření, ať schválených, navržených nebo jen zmíněných, jsou podle nich efektivní, a která naopak nestojí vůbec za řeč?

Eva Zamrazilová

ekonomka, předsedkyně Národní rozpočtové rady

Eva Zamrazilová
+23
+
-

Je důležité, aby vládní podpora ekonomiky přišla rychle a byla dostatečně masivní. To se Česku nyní víceméně daří. Základní osa opatření však musí cílit především na odvrácení krachu nejohroženějších subjektů, mezi které patří zejména živnostníci a malé či střední firmy. U velkých podniků je klíčové, aby nedošlo k rychlému a rozsáhlému propouštění. Efektivnější než plošná opatření, jako je například odpuštění minimálních záloh všem živnostníkům na půl roku bez rozdílu, by bylo zaměřit pomoc na ty, kteří ji skutečně kvůli koronaviru potřebují. Zdroje jsou totiž omezené i proto, že vlády v dobrých časech navzdory doporučením ekonomů nevytvářely rezervy na časy horší. Nikdo v tuto chvíli navíc neví, kolik peněz ještě bude na podporu ekonomiky potřeba. Šíření pandemie dosud není u konce a do problémů se časem může dostat víc firem a podnikatelů. Vládní pomoci by se pak mělo dostat i jim. Jen stěží si lze představit, že by se stát mohl zadlužit ještě o mnoho více než plánuje nyní. Stabilizace veřejných financí bude i tak náročná a může trvat roky, jako to ostatně bylo i po krizi z roku 2009.

Miroslav Singer

bývalý guvernér ČNB a hlavní ekonom Generali CEE Holdingu

Miroslav Singer
-5
+
-

Základním principem pomoci vlády by mělo být zabránit řetězení problémů jednotlivých ekonomických subjektů. To znamená, teď bezprostředně šetřit hotovost podnikatelských subjektů, velmi si cením všech daňových a odvodových odkladů. Bezprostředně na to by měla vláda navázat s překlenovacími půjčkami a poté přijít s už trochu složitějšími garančními nástroji. Bojím se ale, že tady už bude problém ani ne tak v rozsahu nákladů, náš rozpočet i zadluženost masivní podporu v celosvětové pandemii zvládnou, ale v administrativní schopnosti. Českomoravská záruční a rozvojová banka má teď zvládnout, tipuji, minimálně desetitisíce žádostí o bezúročné půjčky. Obávám se, že garanční instrumenty budou nad její administrativní síly, přičemž peníze je třeba do ekonomiky dostat velmi, velmi rychle. Troufnu si tvrdit, že spolupráce s komerčními bankami by měla být možná na základě smluv, které s nimi měly evropské banky (EIB především), kde komerční banky vyhodnocovaly a distribuovaly s podílem na riziku její prostředky. Nu a blíží se okamžik, kdy bude potřeba podpořit projekty koncepčnějšího typu. Napadají mě třeba dostatečné testovací a trasovací kapacity, abychom nemuseli na dva roky odepsat mezinárodní turistiku. Nebo garance financování větších exportních projektů.

Helena Horská

hlavní ekonomka Raiffeisenbank

Helena Horská
0
+
-

Vláda přijala bezprecedentní opatření v boji proti šíření nového koronaviru. S vědomím, že každý zdravotní systém má své limity – a ten český je v krizové komunikaci, kapacitě zdravotnických zařízení či propracovanosti pandemického plánu má dokonce zásadní –, přijala po vzoru Číny opatření, která přímo a nepřímo zasáhla celou ekonomiku. Na korejský model boje proti COVID-19 jsme bohužel neměli připravenou dostatečnou testovací kapacitu.

Anketa

Jak jste s vládní pomocí spokojeni vy?

Dopad opatření na hospodářství, podnikatele a firmy byl zásadně podceněn. To dokazuje i prohlášení, že vládu překvapilo přerušení výroby v automobilkách. První návrhy státní pomoci byly ostudné. Ale ani v úterý 24. března schválené balíčky pomoci nejsou zcela uspokojivé. Nejpostiženějším sektorem jsou služby, kde působí především OSVČ, drobní podnikatelé a malé firmy. Těm vláda zatím pomoc hlavně slibuje. Po úvěrech od Českomoravské záruční a rozvojové banky se jen zaprášilo a na mnoho nezbylo. Slibované ošetřovné pro OSVČ schváleno nebylo. A přitom právě rychlá a účinná pomoc zabrání vlně bankrotů a druhotné platební neschopnosti.

Pomoc podle mých představ:

  • Zajistit hotovost nejpostiženějším osobám a podnikatelským subjektům ve formě hotovostních půjček s odkladem splátek v dostatečném objemu.
  • Daňové prázdniny včetně platby záloh na pojištění (nejen minimální zálohy).
  • Finanční výpomoc domácnostem při výpadku příjmů.
  • Daňové prázdniny pro firmy, které přes obtíže dál fungují a dávají lidem práci.
  • Nastavit jasná a plošná pravidla pro odklady splátek úvěrů ve spolupráci bank a ČNB.

Miroslav Zámečník

ekonomický analytik České bankovní asociace

Miroslav Zámečník
+7
+
-
  • Principiálně dobré jsou všechny formy úlev na hotovostních výdajích, které vládní instituce od berňáku po sociálku poskytnou podnikatelům postiženým buď vládou přikázaným zastavením provozu, anebo nepřímo v důsledku výpadku poptávky nebo přerušení/poruch dodavatelského řetězce.
  • Souhlasím s kurzarbeitem.
  • Souhlasím s ošetřovným i pro OSVČ.
  • Pokud jde o další podpůrné programy typu půjček nebo záruk Českomoravské záruční a rozvojové banky, jsou dobře myšlené, ale žadatelé budou frustrování, pokud bude trvat dlouho, než budou jejich žádosti posouzeny a zpracovány. Bylo by velmi rozumné soustředit se na programy, kde mohou se zpracováním a distribucí pomoci banky, které disponují nesrovnatelně větší distribuční sítí, navíc multikanálovou, a s o několik řádů vyšší procesní kapacitou než Českomoravské záruční a rozvojové banky.

Martin Mašát

portfoliomanažer Partners investiční společnosti

Martin Mašát
+37
+
-

Centrální banka sice zaspala, ale víc než na nulu snížit úroky stejně nemůže, a i když navzdory všem učebnicím ekonomie začne vykupovat státní dluhopisy s cílem snížit i dlouhodobé sazby, tak prostě konkrétní obory a podnikatele nezachrání.

Jediná správná cesta, která může okamžitě pomoci, je státní podpora, respektive extrémní fiskální stimul. Stát by do toho měl šlápnout, a ne se hádat, jestli je dost sto či dvě stě miliard. Plno oborů najednou nemůže podnikat (rekreace, cestování, restaurace, automobilky, …) a chtě nechtě bude propouštět. Pokud bude stát chtít zabránit radikálnímu zvýšení nezaměstnanosti se všemi jeho negativními efekty, musí přispět na platy během celého karanténního období. Bez diskuzí by mělo být zrušení všech záloh na daň, protože letos budou všechny firmy ve ztrátě a daně žádné platit nebudou.

Okamžitě by se měly omezit všechny nesmyslné dotační programy (zelené, na dopravu apod.) a stát by se měl soustředit na podporu zdravotnictví a dalších životně důležitých složek. Připravme se prostě na recesi a schodek přesahující 200 miliard korun.

Martin Pánek

ředitel Liberálního institutu

Martin Pánek
+9
+
-

Sice se to říká úplně pokaždé, když vláda čelí nějakému problému, ale domnívám se, že teď skutečně platí, že „tentokrát je to jiné“. Netroufám si zpochybňovat správnost omezení vycházení, domnívám se, že zatím nemáme dostatek dat, a vypadá to, že pár týdnů bude bezpečnější aspoň na nějaká data počkat doma.

Jsem velkým odpůrcem deficitních rozpočtů, ale ne v této situaci. Vláda podle mě rozhodně má pomoci podnikům i jednotlivcům finančně, i za cenu vyššího zadlužení. Bohužel vláda nevyslyšela rozumné komentáře ekonomů, že v dobrých dobách (mj. po celou dobu, co je Andrej Babiš ve vládě) měla hospodařit s vyrovnaným nebo přebytkovým rozpočtem. Žilo by se jí v době krize, o které jsme věděli, že dřív nebo později musí přijít, mnohem snadněji.

Všechna mimořádná opatření, ať už monetární (např. přímá monetizace dluhu centrální bankou) nebo fiskální, musí být striktně omezena na dobu této krize. Nemůžeme připustit, že budou fungovat dlouhodobě. Zrušení jiných pravidel, která se ukázala jako zbytečná a obtěžující, jako např. povinnost potravinářských průkazů nebo povinnost okamžité obnovy řidičského průkazu po expiraci naopak může zůstat napořád.

Filip Pertold

ekonom a výzkumník CERGE-EI

Filip Pertold
+9
+
-

Dnešní stav je fakticky státem vyvolaná recese. Stát nám de facto nařizuje nedělat ekonomické transakce a sedět doma. Problém je, že zatímco sedíme doma, tak firmy i domácnosti mají dále fixní výdaje. V případě domácností jsou to nájmy, hypotéky, běžný provoz domácnosti. V případě firem to jsou úvěry, nájmy, mzdy a odvody. Větší část ekonomiky by měla po dobu epidemie hibernovat, aby následně nastartovala. Pokud po skončení epidemie nemá nastat vleklá krize, je v zájmu státu, aby firmy nebyly nuceny příliš propouštět ani krachovat, a domácnosti by neměly padat do chudoby. K tomu by měla sloužit opatření, která jsou administrativně jednoduchá a hlavně rychlá.

V případě firem by mohly být odpuštěny zálohy a sociální pojištění za zaměstnance, čímž by se v podstatě velmi jednoduše dotovaly mzdy velmi jednoduchým způsobem. Nárokovost by mohla být definovaná výší propadnutí obvyklých tržeb. V případě domácností by se měly velmi rychle aktivizovat dávky v hmotné nouzi, zejména pro rodiny s dětmi, jako podpora s nájmy a odložení hypotéčních splátek.

Mělo by všeobecně platit, že pomoc státu by měla být aspoň v jednotkách procent HDP a jednoduchá jako žádost o spotřebitelský úvěr. Žádné velké papírování, a hlavně žádné chození na úřady, kde navíc hrozí šíření nákazy. Nezdá se mi, že by tato podmínka byla splněna u programu MPSV „kurzarbeit“ Antivir, kde zaměstnavatel zpětně žádá o proplacení mzdových nákladů u každého zaměstnance zvlášť – a navíc má vybírat z pěti různých překážek k provádění práce u každého zaměstnance na základně smlouvy s úřadem práce. Stejně tak úvěr od státu firmám, které mají být zajištěné směnkou, není ideální postup. Dále je nutné počítat s tím, že některá odvětví budou mít dlouhodobější problémy, třeba ty závislé na zahraniční turistice. Tam se musí hledat dlouhodobější řešení.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Czech Fund

Lukáš Kovanda
+2
+
-

Vláda má masivně podpořit ekonomiku tehdy, když ji svírá strach, takže nikdo moc nechce investovat a utrácet. Což byl částečně případ před jedenácti lety. A má ji podpořit také tehdy, když by sice kdekdo investovat a utrácet chtěl, ale prostě nemůže. Což je dnešní případ.

Když lidé nechtějí nebo nemohou investovat a utrácet, vychází dlouhodobě levněji, když se do situace vloží „třetí strana“, která nenakládá s vlastními penězi. Při obecném strachu nikdo nechce vlastní peníze utrácet, bojí se, že o ně přijde, při pandemii zase proto, že prostě nemůže.

„Třetí stranou“ je vláda a je jí také centrální banka. Vláda disponuje penězi daňového poplatníka, centrální banka těmi, jež si vytiskne. Peníze z obou těchto zdrojů nyní musí nahradit peníze, které se přestaly v ekonomice točit, jak bylo běžné. Jinak přijdou bankroty, a to bankroty i zdravých, ziskových, tedy celospolečenský prospěšných firem. Toto není ona očistná krize, při níž by se oddělovalo zrno od plev. Toto je „špiníci“ krize, která může zabít naráz nemocné i zdravé. A to právě bude ve výsledku dražší než pomoc „třetí strany“.

Pomoc vlády ale musí být co nejvíce „tržní“, což v českém případě splňuje program Covid 2, kde peníze „třetí strany“ rozdělují tržní hráči, totiž banky. Program Covid 1 byl chybný, neboť peníze od stolu rozděloval úředník, bez špetky tržního principu. Druhá část „třetí strany“, totiž centrální banka zase tiskem peněz musí vytvořit iluzorní bohatství, které na panikařící trh vnese uklidnění, takže je schopen postupně zase začít vytvářet bohatství reálné. Potíž je v tom, jak se ukázalo v posledních deseti letech, že centrální banky neumí iluzorní bohatství v dobrých časech stáhnout a vlády zase neumí dluh vzniklý sanacemi v dobrých časech osekat. To ale teď neřešme, není čas, to řešme – a důrazněji než dosud – v časech dobrých, až zase přijdou.

Tomáš Prouza

prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR

Tomáš Prouza
-4
+
-

Veškerá opatření vlády by měla být rozdělena do tří kroků: zastavení tepenného krvácení, stabilizace pacienta a jeho návrat do života.

To první vláda zatím naprosto nezvládá: řadě podnikatelů i firem klesly ze dne na den příjmy na nulu a sto procent jejich zbylých peněz by mělo jít na záchranu firmy a na mzdy jejím zaměstnancům. Není jediný důvod, aby v krizové situaci vláda vybírala zálohy na DPH nebo daně z příjmů, aby si stahovala zoufale chybějící peníze na sociální pojištění místo toho, aby peníze dostali zaměstnanci rovnou. Stejně tak měla jasně říct, že udělá všechno pro udržení pracovních míst, zatím vidíme jen opatrná polovičatá řešení.

Anketa

Kdo má nejkrásnější pravdu?

Stabilizace pacienta musí přijít v dalších třech měsících – to je dobře nastavený kurzarbeit (zatím jsme někde na půli cesty a je co zlepšovat), překlenovací úspory na záchranu firem (ale s podmínkami, které rovnou nevyloučí 80 procent žadatelů), pomoc těm, kteří museli zůstat v karanténě nebo pečovat o děti a odklad splátek úvěrů a vymáhání exekucí alespoň o půl roku, aby se nejzasaženější mohli aspoň trochu nadechnout.

Návrat do života bude nejtěžší, ale už teď se musí začít plánovat. Krize nám dokonale ukazuje, které části státní byrokracie jsou zbytečné a můžou být zrušeny. Ukazuje nám, že online byznys může bez problémů nahradit staré modely fungování, pokud zrušíme zkostnatělá pravidla. Ukazuje, jak je důležité mít dostatečně robustní byznys, aby přežil nečekané šoky. A ukazuje, jak změnit byznys model české montovny. Zároveň vidíme, že je v Češích spousta pozitivního, že se umíme semknout a vzájemně se podpořit.

Odeslat
e-mailem

Líbil se vám článek?

+16
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 10 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

28. 3. 2020 21:11, jarda

hlavně nechat institucím stotisícové platy a náhrady, ale to si je budou muset natisknout. Poslední zhasněte.

Zobrazit celé vlákno

+2
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

27. 3. 2020 8:38, eďa

zasažena je celá společnost a kdyby se chtělo opravdu pomáhat, a ne jen vyplňovat formuláře s přílohami, který vystavuje zase jiná instituce, pak řešení je jednoduché a prosté. Jmenuje se nepodmíněný příjem alespoň 5 tis. měsíčně. Nikoliv jen sliby a lži.

-4
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (10 komentářů) příspěvků.
Partners Financial Services

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.