Nechcete si radši přečíst aktuálnější zprávu ze 7. dubna? Schválená podpora nakonec má mírnější podmínky, couvla ministryně.
Jestli vás ale zajímá starší článek z 31. března, tady je:
Živnostníci a další podnikatelé postižení dopady koronaviru dostanou od státu přímou podporu ve výši 25 tisíc korun.
Návrh speciálního zákona dnes podpořila vláda. Poslanci by ho měli schválit na mimořádné schůzi v příštím týdnu.
Ministryně financí Alena Schillerová původně mluvila o chystané podpoře 15 tisíc korun měsíčně. Dávka tedy nakonec bude vyšší, ale pouze jednorázová. „Záchranný program pro OSVČ“ už má svůj název – Pětadvacítka – i logo.
Podnikatelé by měli získat 500 korun za každý kalendářní den za období od 12. března do konce dubna. Splnit podmínky však nebude úplně jednoduché, protože se neodvíjejí od zisku, ale od příjmů (navíc skutečně inkasovaných do konce března, nejen vyfakturovaných).
Šanci mají především lidé, kteří podnikají na hlavní činnost. Vedle živností může jít také o další formy podnikání, typicky třeba svobodná povolání, samostatní zemědělci, umělci nebo autoři a podobně.
„Může jít i o činnost vedlejší, ale pouze v případech, kdy OSVČ měla nárok na výplatu invalidního důchodu, nebo jí byl přiznán starobní důchod, nebo měla nárok na rodičovský příspěvek či peněžitou pomoc v mateřství, případně pečovala o potřebnou osobu,“ upřesňuje mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Přesný výčet těchto situací je definován v § 9 odst. 6 písm. b) nebo c) zákona o důchodovém pojištění.
Základní podmínkou je, že podnikatel musel po vyhlášení nouzového stavu zavřít svou provozovnu nebo kvůli krizovým opatřením nemohl „zcela nebo z významné části“ podnikat.
Jeho hrubé příjmy za letošní leden až březen (tedy i včetně období před vyhlášením nouzového stavu 12. března) zároveň musely klesnout aspoň o 10 procent v porovnání se stejným obdobím loňského roku. S relativně vysokou letošní inflací, která vedle růstu příjmů přinesla i růst nákladů, se přitom nepočítá.
„V případě, že podnikatel začal s podnikáním později než v lednu 2019, použijí se ke srovnání první tři měsíce od zahájení jeho podnikání, přičemž nejzazším možným srovnávacím obdobím je prosinec 2019 až únor 2020,“ dodává Žurovec.
Další podmínkou je, že hrubé příjmy podnikatele v roce 2019 dosáhly aspoň 180 tisíc korun. Jestliže nepodnikal celý rok, tak v přepočtu alespoň 15 tisíc korun měsíčně.
Splnění podmínek stačí potvrdit formou čestného prohlášení.
Podporu vyplatí Finanční správa, jednoduchý formulář zveřejní do 3. dubna. Samotný příjem žádostí začne až po schválení zákona Parlamentem, zájemci by je měli posílat hlavně elektronickou formou.
„Peníze dostaneme k podnikatelům rychle a jednoduše, a to ve výši 500 Kč denně. V kombinaci s rozšířeným ošetřovným ve výši 424 Kč denně a prázdninami na sociálním a zdravotním ve výši 4896 Kč měsíčně podáváme živnostníkům záchranný kruh, který jim pomůže překlenout nejtěžší období,“ říká Schillerová.
Takzvaný kompenzační bonus se bude počítat jako příjem při rozhodování o nároku na dávky vyplácené podle zákonů upravujících pomoc v hmotné nouzi a státní sociální podporu. Nebude slučitelný ani s podporou v nezaměstnanosti (podle návrhu zákona: „subjektu kompenzačního bonusu nevzniká nárok na podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost v měsíci, ve kterém obdržel kompenzační bonus“).
Doplnění: Ve středu 1. dubna odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí odpovědi na nejčastější otázky. Mimo jiné vysvětluje, jak to má být s počítáním příjmu (pouze skutečně obdržené platby) a proč počítá příjmy za leden až březen. Vůbec neřeší přirozený nárůst příjmů v letošním roce oproti loňsku, třeba kvůli inflaci. Ani s tím související zvýšení nákladů.
Odpovědi ministerstva financí na časté otázky
Kritéria pro nárok na kompenzační bonus a způsob jejich prokazování byl zvolen maximálně benevolentně tak, aby jej splnila drtivá většina OSVČ. Ministerstvo financí počítá s tím, že by nárok mohlo uplatnit až 600 tisíc OSVČ, což předpokládá rozpočtový dopad ve výši přesahující 15 miliard korun.
Volba minimálního poklesu příjmů jako indikátoru zasažení podnikatelské činnosti epidemií koronaviru je přijatelnější, než alternativní způsoby (výčet branží, podmínka uzavření kamenné provozovny apod.).
Přesto nelze vyloučit, že ve specifických případech může dojít k subjektivně vnímané nespravedlnosti. Každá regulace bohužel musí mít své hranice, neboť v případě přijetí plošného opatření by docházelo v jednotlivých případech k mnohem větším nespravedlnostem (vedla by například k neospravedlnitelné podpoře těch, kterých se aktuální situace reálně vůbec nedotkla, nebo v jejím důsledku jejich byznys naopak akceleroval).
Proč není bonus 15 tisíc měsíčně, ale 25 tisíc jednorázově?
Cesta jednorázové pomoci za prodloužené období (12. března až 30. dubna, tj. měsíc a půl) ve výši 25 tisíc korun byla zvolena proto, že v tuto chvíli nelze předjímat další vývoj situace v květnu. Stejné období bylo využito v programu kurzabeit (program Antivirus), stát tedy usiluje v maximální možné míře o jednotný přístup pro jednotlivé zasažené skupiny.
V případě, že bude vývoj situace nepříznivý, přirozeně není vyloučeno, že vláda přistoupí k přípravě zákona, který tuto pomoc prodlouží. To však bude záležet na rozhodnutí vlády a Parlamentu ČR.
Proč se posuzuje pokles příjmů leden-březen, když problémy začaly v březnu?
Kritérium je nastaveno maximálně benevolentně tak, aby drtivá většina OSVČ, kteří se skutečně podnikáním živí, na bonus dosáhla. Logika kritéria vychází z toho, že OSVČ, které bylo znemožněno podnikání ve druhé polovině března, by vykázala za jinak nezměněných okolností meziroční pokles příjmů v prvním kvartále nejméně o 16 %. Kritérium 10% poklesu příjmů tedy s dostatečnou rezervou splňuje. Zkoumá se období leden až březen, protože v tomto období se již epidemie začala šířit.
Pro kontext nabízíme velmi stručný přehled postupně přijímaných opatření v boji s epidemií koronaviru COVID-19:
- Od 11. března byla přerušena výuka na školách.
- Dne 12. března vláda vyhlásila nouzový stav.
- Od 14. března byla uzavřena většina obchodů, restaurace, služby.
Klíčový je pokles příjmů o 10 %, přičemž kritérium dosažení 90 % zohledňuje i situace, kdy:
- podnikatel byl v lednu a únoru nezasažen a za leden a únor měl stejné příjmy: 33 % + 33 % z posuzovaného tříměsíčního období;
- podnikatel byl zasažen až vládním opatřením přijatým cca v polovině března, jeho příjmy za první polovinu března tedy byly standardní a představovaly 16,5 % z posuzovaného tříměsíčního období.
Příjmy OSVČ v tomto případě vykázaly výši 82,5 % ve srovnání se stejným obdobím v roce 2019 a s rezervou tak splňují kritérium 10% poklesu.
Modelový příklad:
Poplatník má v roce 2019 za každý měsíc příjem 100 000 Kč (výdaje nejsou podstatné), tj. za celé období je to příjem 300 000 Kč, který se dále porovnává.
- Situace 1: Zákazníci jsou především zahraniční turisté, tj. od poloviny února je pokles o 20 %, v březnu o 90 %. Tj. leden 100 000 Kč, polovina února 50 000 Kč, druhá polovina února 40 000 Kč, březen 10 000 Kč. Celkové příjmy dosáhnou 200 000 Kč – tj. pouze 66 % loňského roku. Poplatník má v tomto případě za předpokladu splnění dalších kritérií nárok na kompenzační bonus 25 000 Kč.
- Situace 2: Leden a únor bez vlivu, tj. příjmy 200 000 Kč, a dopad pocítil poplatník až od března. Pro naplnění kritéria stačí, pokud měl propad o třetinu příjmů, tj. namísto 100 000 Kč utržil pouze 66 000 Kč a méně. V takovém případě dosáhne poplatník necelých 89 % loňských příjmů a má tedy za předpokladu splnění dalších kritérií nárok na kompenzační bonus 25 000 Kč.
- Situace 3: Dopad na podnikání pocítí poplatník až po vyhlášení nouzového stavu od poloviny března (musí uzavřít provozovnu). Tj. příjmy v lednu 100 000 Kč, v únoru 100 000 Kč, do poloviny března 50 000 Kč a celkové příjmy tak dosáhnou 250 000 Kč. Nárok na vyplacení kompenzačního bonusu vzniká při příjmech ve druhé polovině března do výše 20 000 Kč (tj. i při příjmech 270 000 Kč nepřesáhne poplatník 90 % loňských příjmů).
Vztahuje se kritérium na hrubé tržby, nebo hrubé příjmy?
Jedná se o sumu hotovostních a bezhotovostních příjmů, tedy příjmy, které OSVČ v daném období obdržela v hotovosti nebo na bankovní účet.
Je možný souběh 25 000 Kč a ošetřovného či podpory v nezaměstnanosti?
Ve stávající podobě není vyloučen souběh čerpání kompenzačního bonusu ve výši 25 000 Kč s čerpáním kompenzace ošetřovného z programu ministerstva průmyslu a obchodu.
Vyloučen nicméně je souběh čerpání kompenzačního bonusu s výplatou podpory v nezaměstnanosti.
V roce 2019 práce jako OSVČ ve vedlejší činnosti, v roce 2020 již v činnosti hlavní.
Klíčové je, že OSVČ splňuje podmínky čerpání kompenzačního bonusu v době, za kterou se bonus poskytuje, tedy v březnu a v dubnu 2020. V tomto případě jde o činnost hlavní, případně vedlejší v případě důchodců a dalších v návrhu zákona stanovených situací. Finanční správa nezkoumá status OSVČ v minulém období.
Proč jsou vyřazeni OSVČ podnikající od ledna, února či března tohoto roku? Dotklo se jich to úplně stejně a nemají nárok na kompenzaci.
Opatření sleduje cíl podpořit živnosti tak, aby se pokud možno stabilizovala základní a fungující podnikatelská infrastruktura v ČR. Každá regulace bohužel musí mít své hranice, neboť v případě přijetí plošného opatření by docházelo v jednotlivých případech k mnohem větším nespravedlnostem (vedla by například k neospravedlnitelné podpoře těch, kterých se aktuální situace reálně vůbec nedotkla, nebo v jejím důsledku jejich byznys naopak akceleroval).
Proč vláda nepodpoří všechny OSVČ částkou 25 000 Kč, ale jen ty, kteří přesáhli příjem v minulém roce 180 000 Kč? Ti nejslabší, kteří této částky nedosáhli, budou ještě biti a z podpory vyloučeni?
Opatření má za cíl podpořit OSVČ, kteří se podnikáním opravdu živí. V tomto ohledu je hranice příjmu ve výši 15 000 měsíčně (zdůrazňujeme příjmu, nikoliv zisku) spíše velmi benevolentně nastavená. V případě dalšího snížení by již nebylo možné hovořit o adresném cílení na OSVČ, kteří vinou šíření koronaviru přišli o drtivou většinu svých příjmů.
Pokud OSVČ dostane kompenzační bonus, bude moct v daňovém přiznání za rok 2020 čerpat slevu na poplatníka?
Kompenzační bonus není daňově uznatelným příjmem a nepodléhá ani sociálnímu a zdravotnímu pojistnému. Žádným způsobem tedy neovlivní nárok na daňové úlevy.
Budou mít na 25 000 Kč nárok ti, co v březnu přerušili živnost a nastoupili na Úřad práce?
Nikoliv, kompenzační bonus má pomoci aktivním OSVČ. Žadatel na úřadu práce může čerpat dávky ze systému sociálního zabezpečení a nárok na kompenzační bonus nemá.
Je hranice 10 % pevná, když je pokles příjmu třeba 9,5 %? Půl procenta pak může znamenat existenční problém.
Hranice je pevná a její splnění bude muset žadatel deklarovat svým čestným prohlášením.
Jak je to s přerušenou činností?
V zásadě mohou nastat tři situace:
- OSVČ byl aktivní v celé březnové části bonusového období (12. března - 31. března), ale nikoliv v celé dubnové části bonusového období. V takovém případě obdrží za předpokladu splnění dalších kritérií 10 000 Kč.
- OSVČ byl aktivní v celé dubnové části bonusového období (1. dubna - 30. dubna), ale nikoliv v celé březnové části bonusového období. V takovém případě obdrží za předpokladu splnění dalších kritérií 15 000 Kč.
- OSVČ nebyl aktivní po celou dobu alespoň jednoho z období, v takovém případě není v daném období z pohledu zákona o důchodovém pojištění, na který se zákon o kompenzačním bonusu odkazuje, osobou samostatně výdělečně činnou a nárok na kompenzační bonus nezískává.
Petr Kučera
Zaměřuje se na osobní finance a spotřebitelská témata. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Přes pět let vedl web Peníze.cz, předtím ekonomicko-finanční rubriku... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
31. 3. 2020 20:33
kdyz budu předpokládat, ze leden-12.brezen byly trzby stejny jako predchoziho roku, tak aby ses za leden-brezen dostal do poklesu na 90%, znamena to, ze ti za zbytek brezna (od 13.) musely trzby klesnout aspon o polovinu, coz u mnohych asi nebude velky problem. na druhou stranu ale jestlize ti za leden - 12.brezen vzrostly trzby o 14% proti stejnemu lonskymu obdobi (coz u mnohyc nebude problem uz jen diky inflaci), tak na podporu nemas narok, i kdyz zbytek brezna jsi na nule. spouste zivnostnikum v 1.kvartalu dobihaj platby z lonskyho roku a v breznu se proplace faktury za leden-unor, tak pokles, ktery u nich nastal v breznu se u nich v trzbach nemusi do konce brezna vubec projevit. vlada to udelala opet salamounsky, hodila do placu 25 litru, coz u mnohych vyvola spoustu zly krve, to ze na to mnozi ze zivnostniku nedosahnou a propad nastane az duben-kveten, to se k volicum StBaka uz nedonese a opet budou na zivnostniky kidat hnuj a StBak bude tvrdit, jak moc jim pomoh.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
31. 3. 2020 20:46, buříček
na to dosáhne skoro každý, proboha lidi myslete hlavou, než jinde napíšete kraviny ,že tomu nerozumíte, tady to je napsáno jasně .
1.Podmínka že máte min. 10% nižší příjmy nyní a než za leden- březen minulého roku ,to je asi jasný to každý ( pokud nemáte lékárnu nebo na čem se i při coru vydělává), to bude stačit čestné prohlášení, další podmínka hrubý příjem za celý min. rok 180000 Kč (je to hrubý příjem tzn.minus - výdaje),není to žádných 180000 kč zisk, nebo pokud si nepodnikal celý rok tak to vyděl měsíci a pokud si měl za měsíc příjem (né zisk) 15000 Kč ,tak máš nárok. Co na tom není k pochopení,co zase všude jinde píšete že nebude mít nikdo nárok. Tady to autor napsal jasně a správně .
V diskuzi je celkem (53 komentářů) příspěvků.