Nejčastější chyby v daňovém přiznání. Neděláte je taky?
19. 3. 2024 | Petr Kučera
Jaké chyby v přiznání k dani z příjmů fyzických osob jsou nejčastější? Připravili jsme přehled podle zkušeností pracovníků finančních úřadů a ohlasů čtenářů.
Ilustrační foto: Alexandros Michailidis, Shutterstock
Nechcete si radši přečíst aktuálnější zprávu ze 7. dubna? Schválená podpora nakonec má mírnější podmínky, couvla ministryně.
Jestli vás ale zajímá starší článek z 2. dubna, tady je:
Ministryně financí Alena Schillerová přislíbila, že přímý příspěvek 25 tisíc korun pro živnostníky a další podnikatele upraví tak, aby na něj dosáhlo víc zájemců.
„Program musí být jednoduchý, rychlý a hlavně dostupný všem skutečně postiženým subjektům. Našim záměrem nebylo ho znepřístupnit, ale najít co nejspravedlnější model. Pokud se nezanedbatelná část zasažených OSVČ do kritérií z různých důvodů nevešla, tak spravedlivý nebyl. Pracujeme na úpravě,“ napsala včera večer na Twitteru.
V polovině minulého týdne vláda podpořila původní plán Schillerové, aby podnikatelé dostali 15 tisíc měsíčně. Tento týden v úterý schválila změnu na 25 tisíc, ale jenom jednorázově za období od poloviny března do konce dubna. Vláda zatím neurčitě slibuje, že případně vymyslí další podporu, pokud by výrazná omezení podnikání trvala déle.
Schillerová ještě v úterý říkala, že podmínky programu nazvaného Pětadvacítka jsou nastavené jednoduše tak, aby na ně dosáhli podnikatelé, kteří museli kvůli krizovým opatřením zavřít provozovnu nebo v souvislosti s nimi přišli o významnou část tržeb.
Jenže hned od úterního večera se ozývá velké množství podnikatelů, kteří po prozkoumání podmínek zjistili, že na příspěvek nedosáhnou. Problémem je hlavně podmínka, že jejich hrubé příjmy za letošní leden až březen (tedy i včetně období před vyhlášením nouzového stavu 12. března) musely klesnout aspoň o 10 procent v porovnání se stejným obdobím loňského roku.
Podmínky tedy nepočítají třeba s relativně vysokou letošní inflací, která letos vedle růstu příjmů přinesla i růst nákladů. Nepřihlížejí třeba ani k rozšíření činnosti a tedy zvýšení tržeb – opět bez ohledu na skutečný zisk.
I kdyby měl podnikatel stejné příjmy jako před rokem, musely by mu ve druhé polovině března klesnout nejméně o 60 procent, aby na příspěvek dosáhl. A jak upozorňuje ekonom skupiny Natland Petr Bartoň, jenom při započtení 3 % inflace a růstu o 2,5 % by nestačil ani propad příjmů o 87 procent.
• 10% propad příjmů OSVČ jako podmínka pro 25K od @alenaschillerov vypadá velkoryse
— Petr Barton (@petr_barton) April 1, 2020
• Ďábel je skryt ve výpočtu za KVARTÁL a opomenutí inflace a růstu od loňska
• Ani 87% propad v karanténě NEBUDE stačit na program!!!
• Raději dejme všem OSVČ, jednorázových 25k je nic @amspcr pic.twitter.com/cV5DyoAqYh
Obavy podnikatelů potvrdily i upřesňující detaily, s nimiž ve středu odpoledne přišlo ministerstvo financí. Do limitu se počítají pouze skutečně přijaté platby od 1. ledna do 31. března. Nestačí tedy, že je v této době podnikatel jenom vyfakturoval, nebo že mu na ně vznikl nárok.
U toho, kdo fakturuje za uplynulý měsíc, se přitom výpadek tržeb kvůli koronaviru projeví až v dubnu. A problém mají třeba i lidé, kteří vystavují faktury nepravidelně.
Vox popilu, vox Dei aneb jeden z kolegů si prošel své klienty a co zjistil? Že kompenzační bonus pro OSVČ je na dvě věci... pic.twitter.com/UVDWFp8ij5
— Tomáš Hajdušek (@TomHajda) April 1, 2020
K žádosti o příspěvek má sice stačit čestné prohlášení, záleželo by však na dalších podrobnostech zákona nebo odkazech na jiné předpisy. Kontrola z finančního úřadu každopádně může přijít i dlouho poté, co OSVČ příspěvek obdrží.
„Jsme rádi, že vláda schválila nějaký mechanismus kompenzace, aby nezůstali na čistém dně. S parametry posuzování nároku spokojeni nejsme, není to šťastně nastaveno ani komunikováno,“ říká Pavla Břečková, místopředsedkyně představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.
Zmiňuje nejenom poměrně rapidní nárůst vstupů za poslední rok, což může znamenat nárůst tržeb a přitom současné snížení marže. „Také se nám nelíbí, aby byli potrestáni živnostníci za svůj růst – tedy kdo meziročně rozvinul svůj byznys, má pochopitelně fakturaci vyšší. Ale to neznamená, že teď nemá potíže a že není na nule,“ dodává Břečková.
„Také nám vadí, že na tuto dávku nedosáhnou OSVČ, kteří ukončili v panice svou činnost v březnu, protože měli tržby na nule a nikdo jim nebyl schopen říci, co bude dál a kdy to přijde,“ zdůrazňuje Eva Svobodová, ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků
„Proč Pětadvacítka? Protože na ni dosáhne 25 živnostníků. Vláda odborníků nás týdny tahala za nos. Pro získání jednorázové a jediné podpory nastavila naprosto bizarní podmínky,“ rozčiluje se Radomil Bábek, šéf sdružení Podnikatelské odbory.
K už zmíněným komplikacím přidává další: Všichni, kteří na začátku loňského roku marodili nebo jeli na delší dovolenou, za to budou biti. Vláda podle něj zařízla i všechny, kteří letos předfakturovali větší objem práce. „Ukázala, že nemá ani ponětí o tom, jak podnikání funguje,“ dodává Bábek.
Mám zde tři zdvořilé dotazy mých klientů - OSVČ na @alenaschillerov @jhamacek @KarelHavlicek_ a @AndrejBabis
— Tomáš Hajdušek (@TomHajda) March 31, 2020
Předem děkuji za odpovědi a přeji hezký večer. pic.twitter.com/Mtj7M4t6ou
Na druhou stranu z některých vyjádření ministerstva se zdá, že nejde o úmyslné omezení. „Kritéria pro nárok na kompenzační bonus a způsob jejich prokazování byla zvolena maximálně benevolentně tak, aby je splnila drtivá většina OSVČ. Počítáme s tím, že by nárok mohlo uplatnit až 600 tisíc OSVČ, což předpokládá rozpočtový dopad ve výši přesahující 15 miliard korun,“ napsal úřad.
Přitom OSVČ, pro které je podnikání hlavní činností, je v Česku prakticky stejně – tedy také 600 tisíc. Na podporu podle vládou schváleného návrhu však mohou – aspoň teoreticky – dosáhnout i někteří lidé, kteří si podnikáním jenom přivydělávají, typicky na rodičovské nebo v důchodu.
Poslanci by o návrhu, který Schillerová ještě slibuje upravit, měli jednat na mimořádné schůzi 7. dubna. Opozice chce podporu zjednodušit, případně i rozšířit. Vládní koalice ANO a ČSSD má ale většinu díky podpoře komunistů, v praxi tak vládní návrhy procházejí bez výraznějších změn.
Pokud se nezanedbatelná část zasažených OSVČ do kritérií z různých důvodů nevešla, tak spravedlivý nebyl. Pracujeme na úpravě.
— Alena Schillerová (@alenaschillerov) April 1, 2020
Kritéria pro nárok na kompenzační bonus a způsob jejich prokazování byla zvolena maximálně benevolentně tak, aby je splnila drtivá většina OSVČ. Ministerstvo financí počítá s tím, že by nárok mohlo uplatnit až 600 tisíc OSVČ, což předpokládá rozpočtový dopad ve výši přesahující 15 miliard korun.
Volba minimálního poklesu příjmů jako indikátoru zasažení podnikatelské činnosti epidemií koronaviru je přijatelnější, než alternativní způsoby (výčet branží, podmínka uzavření kamenné provozovny apod.).
Přesto nelze vyloučit, že ve specifických případech může dojít k subjektivně vnímané nespravedlnosti. Každá regulace bohužel musí mít své hranice, neboť v případě přijetí plošného opatření by docházelo v jednotlivých případech k mnohem větším nespravedlnostem (vedla by například k neospravedlnitelné podpoře těch, kterých se aktuální situace reálně vůbec nedotkla, nebo v jejím důsledku jejich byznys naopak akceleroval).
Cesta jednorázové pomoci za prodloužené období (12. března až 30. dubna, tj. měsíc a půl) ve výši 25 tisíc korun byla zvolena proto, že v tuto chvíli nelze předjímat další vývoj situace v květnu. Stejné období bylo využito v programu kurzabeit (program Antivirus), stát tedy usiluje v maximální možné míře o jednotný přístup pro jednotlivé zasažené skupiny.
V případě, že bude vývoj situace nepříznivý, přirozeně není vyloučeno, že vláda přistoupí k přípravě zákona, který tuto pomoc prodlouží. To však bude záležet na rozhodnutí vlády a Parlamentu ČR.
Kritérium je nastaveno maximálně benevolentně tak, aby drtivá většina OSVČ, kteří se skutečně podnikáním živí, na bonus dosáhla. Logika kritéria vychází z toho, že OSVČ, které bylo znemožněno podnikání ve druhé polovině března, by vykázala za jinak nezměněných okolností meziroční pokles příjmů v prvním kvartále nejméně o 16 %. Kritérium 10% poklesu příjmů tedy s dostatečnou rezervou splňuje. Zkoumá se období leden až březen, protože v tomto období se již epidemie začala šířit.
Pro kontext nabízíme velmi stručný přehled postupně přijímaných opatření v boji s epidemií koronaviru COVID-19:
Klíčový je pokles příjmů o 10 %, přičemž kritérium dosažení 90 % zohledňuje i situace, kdy:
Příjmy OSVČ v tomto případě vykázaly výši 82,5 % ve srovnání se stejným obdobím v roce 2019 a s rezervou tak splňují kritérium 10% poklesu.
Modelový příklad:
Poplatník má v roce 2019 za každý měsíc příjem 100 000 Kč (výdaje nejsou podstatné), tj. za celé období je to příjem 300 000 Kč, který se dále porovnává.
Jedná se o sumu hotovostních a bezhotovostních příjmů, tedy příjmy, které OSVČ v daném období obdržela v hotovosti nebo na bankovní účet.
Ve stávající podobě není vyloučen souběh čerpání kompenzačního bonusu ve výši 25 000 Kč s čerpáním kompenzace ošetřovného z programu ministerstva průmyslu a obchodu.
Vyloučen nicméně je souběh čerpání kompenzačního bonusu s výplatou podpory v nezaměstnanosti.
Klíčové je, že OSVČ splňuje podmínky čerpání kompenzačního bonusu v době, za kterou se bonus poskytuje, tedy v březnu a v dubnu 2020. V tomto případě jde o činnost hlavní, případně vedlejší v případě důchodců a dalších v návrhu zákona stanovených situací. Finanční správa nezkoumá status OSVČ v minulém období.
Opatření sleduje cíl podpořit živnosti tak, aby se pokud možno stabilizovala základní a fungující podnikatelská infrastruktura v ČR. Každá regulace bohužel musí mít své hranice, neboť v případě přijetí plošného opatření by docházelo v jednotlivých případech k mnohem větším nespravedlnostem (vedla by například k neospravedlnitelné podpoře těch, kterých se aktuální situace reálně vůbec nedotkla, nebo v jejím důsledku jejich byznys naopak akceleroval).
Opatření má za cíl podpořit OSVČ, kteří se podnikáním opravdu živí. V tomto ohledu je hranice příjmu ve výši 15 000 měsíčně (zdůrazňujeme příjmu, nikoliv zisku) spíše velmi benevolentně nastavená. V případě dalšího snížení by již nebylo možné hovořit o adresném cílení na OSVČ, kteří vinou šíření koronaviru přišli o drtivou většinu svých příjmů.
Kompenzační bonus není daňově uznatelným příjmem a nepodléhá ani sociálnímu a zdravotnímu pojistnému. Žádným způsobem tedy neovlivní nárok na daňové úlevy.
Nikoliv, kompenzační bonus má pomoci aktivním OSVČ. Žadatel na úřadu práce může čerpat dávky ze systému sociálního zabezpečení a nárok na kompenzační bonus nemá.
Hranice je pevná a její splnění bude muset žadatel deklarovat svým čestným prohlášením.
V zásadě mohou nastat tři situace:
Koronavirus: aktuality, kalkulačky, informace
Chraňte nejen sebe, ale i svoji peněženku. Vybíráme nejdůležitější texty a nástroje, které vám pomohou překonat dopady pandemie viru COVID-19.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
2. 4. 2020 9:34, buřt
hlavně už dejte formulář at se začne vyplacet, nejhorší je napsat že se ještě další týden to bude schvalovat nebo dokonce upravovat, na co je tedy nouzový stav když to nejde hned ze dne na den ( jak u čeho,že ? obchody jste mohli nechat zavřít přes noc ale vyplácet hned druhý den co vyplním formulář ne).
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
2. 4. 2020 9:40
Je vtipné sledovat ten obrat OSVČ :) Když měli platit pojištění a daně, tak jednohlasně říkali, že oni nic platit nebudou, protože od státu nic nechtějí (silnice, policii, školy atd. samozřejmě zamlčeli). A najednou obrat čelem vzad a znějí nekompromisní požadavky na stát, aby jim platil stejně jako kdyby byli pojištěni.
V diskuzi je celkem (80 komentářů) příspěvků.