Hello, volá lektor! Angličtinu se naučíte dvakrát rychleji

| rubrika: Rozhovor | 4. 4. 2020 | 9 komentářů
Manželé Petra a Jiří Šustáčkovi vedli dlouhá léta velkou jazykovou školu. Klasický koncept s kamennými pobočkami se ale podle nich vyčerpal a přestal být efektivní. Proto se vydali na neobvyklou cestu a vsadili na intenzivní výuku angličtiny po telefonu, která probíhá formou krátkých hovorů s lektory. „Stačí vám mobil a e-mail, angličtinu se naučíte dvakrát rychleji,“ říkají zakladatelé projektu Edoo.eu.

Jak jsou na tom dnes Češi s cizími jazyky?

Jiří Šustáček: Ze statistik je patrné, že se postupně lepšíme. Je to dané větším kontaktem se zahraničním a samozřejmě také globalizací a rozvojem technologií. Podívejte se třeba na výsledky srovnání na základních školách, ze kterých vyplývá, že o trošku líp anglicky umí kluci. Přitom vždycky platilo, že se lépe učí holky. Jenže kluci dnes mnohem víc hrají počítačové hry a surfují na internetu, díky tomu se jim dostává angličtina pod kůži. Za Skandinávií nebo Nizozemskem, které jsou teď v angličtině na špici, ale pořád dost pokulháváme.

Do jaké míry je to dané historickým vývojem? Není už trochu scestné, vymlouvat se třicet let po revoluci na etapu komunismu?

JŠ: Jeden z hlavních negativních faktorů představuje systém našeho školství a způsob výuky, který má kořeny už v Rakousku-Uhersku. Od té doby se u nás žáci učí, že mají mluvit jen ve chvíli, kdy znají správnou odpověď. Přitom mnohem důležitější jsou dobře položené otázky, kdy se snažíme nějakému problému porozumět. A také následná diskuze.

Petra Šustáčková: Češi se bojí udělat chybu, což v případě cizích jazyků znamená strach z mluvení. Když si nejsme jistí, radši neřekneme nic, než abychom se snažili rozmluvit, víc konverzovat a učit se třeba i chybami.

JŠ: Problém je také v tom, že se vždycky bazírovalo na formálních věcech a gramatice, takže žáci ani po mnoha letech výuky nedokážou svoje znalosti využít v praxi. Teoreticky látku zvládají, ale když musí nečekaně mluvit, tak to vázne.

PŠ: A co se týče vaší otázky na minulý režim, následky neseme stále – třeba v tom, že tu historicky nebylo dost erudovaných učitelů angličtiny. Většina lidí se učila ruštinu, když pak měli svým dětem poradit s angličtinou, chybělo jim dostatečné sebevědomí. 

Zároveň ale říkáte, že u mladších, kteří jsou zvyklí trávit čas na internetu, se už situace lepší…

PŠ: Určitě. Jsem přesvědčená, že se budeme v cizích jazycích výrazně zlepšovat. Češi jsou šikovní, ale je to možná až nečekaně dlouhá cesta.

JŠ: Já jsem také optimista, i když s určitými výhradami. Opět se musím vrátit k potřebě zapracovat na školství, kde ještě neproběhly kroky, které můžou systém posunout výrazně vpřed. Je to patrné třeba na špatných výsledcích základních škol, kde je teď podle mě horší situace než na středních a vysokých školách. Přijde mi, že zejména na prvním stupni všechno stojí a padá s osobností učitele, který může hodně pomoci, ale i hodně ublížit. Koncepčnější posun celého systému zatím bohužel nevidím. Potřebná změna ale může přijít paradoxně v souvislosti s koronavirem a nutností řešit výuku na dálku. Větší zapojení moderních technologií je rozhodně cesta správným směrem.

Přitom se teď hodně řeší především osmiletá gymnázia. Podle jedněch prohlubují elitářství, druzí je naopak hájí. Jak se na to díváte vy?

JŠ: To je strašně těžká otázka a já rozhodně nejsem expert. Mám ale pocit, že je v našem školství moc malý prostor pro nadané děti. Málo se jim věnujeme a nerozvíjíme jejich talent. Děti musí co nejlépe zvládat všechny požadované dovednosti, což je chtě nechtě strhává k průměru. Mnohem lepší by bylo, kdyby se mohly víc zaměřit na věci, které jim opravdu jdou. A právě osmiletá gymnázia jim k tomu můžou dát víc prostoru. Jsem tedy rád, že tento typ škol máme a nepovažuji je za elitářství. 

Pojďme zpátky k angličtině. Zmiňovali jste, že žebříčkům mezinárodního srovnání kralují skandinávské země. Často se v této souvislosti zmiňuje, že jedním z důvodů dobré znalosti angličtiny je i to, že v televizi tolik nemají dabované filmy, ale jen s titulky. Souhlasíte?

PŠ: Stoprocentně. Když jazyk dennodenně slyšíte v televizi, máte k němu úplně jiný vztah. Je pro vás autentičtější a pak ho i při výuce vnímáte jinak.

Nesoustředí se ale člověk až moc na české titulky? Respektive nepřichází správný efekt až ve chvíli, kdy si pouštíme filmy a seriály jen s anglickými titulky nebo úplně bez nich?

JŠ: To je individuální. Samozřejmě záleží na tom, na jaké jazykové úrovni člověk je. Někomu v začátcích pomáhá už jen to, že angličtinu alespoň slyší a nevadí, že k tomu jsou české titulky. Pokročilejším nejvíc pomůže, když na filmy koukají bez titulků.

PŠ: Každopádně cokoli bez dabingu je na procvičování super.

Může se v dohledné době stát, že by tu angličtina mohla ztratit pozici „prvního“ cizího jazyka?

JŠ: Určitě ne. V první řadě je už zažitá jako první jazyk, kterým se spolu automaticky pokusí domluvit dva cizinci. Dále má velkou výhodu, že se dobře učí komunikativní formou, takže oproti němčině nebo francouzštině můžete začít rychleji mluvit. Zajímavější bude sledovat, jaké jazyky budou preferované, až většina Čechů angličtinu perfektně zvládne.

Vyhraje geografická blízkost, nebo spíš míra rozšíření daného jazyka?

PŠ: Myslím, že pro Čechy to bude logicky němčina. Vlastně by byla škoda, kdyby to tak nebylo. Občas slýchám, že tu má velkou budoucnost čínština, ale tím si nejsem vůbec jistá. Pokud se jí člověk na komunikační rovině naučí, bude to obrovská výhoda, ale nemyslím si, že by se tady zrovna čínštinu začala učit velká masa lidí, na to jde o moc obtížný jazyk.

Jak jste se dostali k výuce jazyků?

JŠ: Oba máme vystudovanou pedagogickou fakultu. Já češtinu a historii, manželka angličtinu a ruštinu. Po vysoké škole jsme začali učit na gymnáziu, potom jsme založili klasickou jazykovou školu, kterou jsme měli zhruba deset let. Za ty roky náš projekt hodně nabobtnal, byla to opravdu velká jazykovka, kde jsme kromě angličtiny učili i němčinu, ruštinu, japonštinu a další jazyky. Mezi naše klienty patřily velké nadnárodní korporace, pro které jsme zajišťovali kompletní jazykové vzdělávání včetně e-learningu.

Proč jste nakonec koncept klasické jazykové školy opustili?

JŠ: Snažili jsme se dívat neustále dopředu, zajímaly nás inovace v jazykovém vzdělávání, ale měli jsme pocit, že začínáme stagnovat. Říká se, že láska je jako žralok, když se nehýbe, zahyne. O byznysu a podnikání platí to samé. Když se nikam neposunujete, je konec. A my jsme cítili, že potřebujeme větší změnu.

PŠ: Zhruba v té době jsme měli jednu klientku, která byla nespokojená s tím, že v angličtině nedělá velké pokroky. Pořád nám říkala, že se německy naučila tak, že musela ve firmě zvedat telefony a komunikovat s německými klienty. Tak jsme se s ní nakonec domluvili, že jí náš lektor, rodilý mluvčí, každý všední den na pět až deset minut zavolá, aby spolu intenzivně konverzovali.

JŠ: Velký problém klasických jazykových škol je v tom, že je drtivá většina studentů navštěvuje jednou, maximálně dvakrát týdně. A pokud jazyk nepoužívají i v práci nebo osobním životě, tak se prostě pořádně nerozmluví. To byly mantinely, které jsme si už dlouho uvědomovali, takže nás tenhle telefonní experiment dost zajímal.

Jaký měl výsledek?

PŠ: Během dvou až tří měsíců byla tahle paní suverénně nejlepší z celé své skupiny. Udělala pokrok, jaký by při klasické docházce do jazykové školy trval třeba rok. Byla enormně motivovaná, chtěla pořád mluvit, sama si dohledávala studijní literaturu a další věci na procvičování.

Šlo na základě jejího progresu dělat obecné závěry? Mohlo jít přece o výjimku, které tento styl výuky seděl nebo kterou k výraznému zlepšování motivovalo něco úplně jiného.

JŠ: Máte pravdu, že se cizí jazyk nejlépe učí ti, co mají jasnou motivaci a k tomu jsou třeba ještě tlačeni časem. Typicky když se někdo uchází o práci, která vyžaduje vyšší level angličtiny, nebo když jede na delší čas za studiem nebo prací do zahraničí. U této paní šlo ale opravdu jen o chuť zlepšit se v angličtině. Samozřejmě, že jsme ale s testováním neskončili jen u ní. Začali jsme to zkoušet na sobě, rodinných příslušnících, známých a později i dalších studentech, kteří měli zájem. Manželka si tímhle způsobem učila italštinu a já ruštinu. Po několika dalších měsících jsme museli uznat, že to funguje.

Jak jste postupovali dál?

JŠ: Udělali jsme si rešerši, sepsali metodiku, na českém patentovém úřadu jsme zjistili, že nikde na světě naše metoda neexistuje, takže jsme se pustili naplno do práce, abychom mohli projekt odstartovat.

I v zahraničí se učí anglicky přes telefon…

JŠ: Ono zdaleka nejde jen o to, že výuka probíhá přes telefon. Je to propracovaný systém, jak za pět až sedm minut denně dělat co největší pokroky, jak výukový model správně provázat s lektory, jak nastavit časy telefonátů. Museli jsme vytvořit složitý ekosystém, který zahrnuje call centrum a sofistikovaný software, ve kterém máte přístup k obsahu a přehledu lekcí, výsledkům testů, studijním materiálům a mnoha dalším věcem. Původně jsme mysleli, že nám vývoj zabere půl roku, ale nakonec se to protáhlo na dva roky.  

Když jsem si poprvé četl o vašem projektu, okamžitě mi proletělo hlavou, že pěti- až sedmiminutový telefonát každý všední den nemůže na dostatečný pokrok v angličtině stačit…

PŠ: Vidíte. A naše zkušenosti ukazují, že je to mnohem efektivnější než chodit jednou týdně na angličtinu do kamenné jazykové školy. Je hrozně důležité naučit se vystoupit z komfortní zóny, dostat se do situace, kdy musíme mluvit anglicky i ve chvíli, kdy na to nejsme úplně připraveni. U nás se navíc neustále střídají lektoři, takže se setkáváte s mnoha přízvuky a intonacemi. Podstatné je, že se student s jazykem potká každý den. Jde o individuální výuku, ke téma rozhovoru neznáte dopředu, takže se snažíme simulovat autentické situace, se kterými se v životě často setkáte. Navíc máte okamžitou zpětnou vazbu, což studenty hodně motivuje.

Za těch pár minut přece nedostanu ani dostatečnou zpětnou vazbu…

JŠ: Po každém telefonátu vám přijde SMSka a e-mail, kde vás lektor upozorňuje na to, co vám dělá problémy a co byste si mohl procvičit, včetně slovní zásoby. Zároveň vám pošleme odkaz na takzvaný denní test, ve kterém si procvičujete slovíčka i gramatiku z předešlých lekcí. A vždy v pátek večer vám v dalším e-mailu zrekapitulujeme všechny lekce uplynulého týdne a přiložíme gramatickou kartu, ve které rozebíráme gramatický jev, který se bude objevovat v následujících lekcích a testech.

Proč neděláte hovory přes Skype, Facebook nebo WhatsApp?

PŠ: Nechtěli jsme to komplikovat. V jednoduchosti je síla. Telefon má po ruce každý, nutnost instalovat další aplikace a být připojený na internetu představovaly spíš komplikace než zjednodušení. 

Jak vypadá váš typický klient?

JŠ: Vždycky říkám, že je to člověk mezi pětadvaceti až pětapadesáti lety, ale máme v kurzu i desetileté děti a náš nejstarší student byl pětadevadesátiletý dědeček z domova důchodců v Praze.

PŠ: Typický klient Edoo je člověk, který je v životě proaktivní, snaží se učit, neustále se vzdělávat a chápe, že když chceme něčeho dosáhnout, musíme tomu věnovat dostatečné úsilí. Zároveň ale klade důraz na maximální efektivitu. Zhruba polovina našich klientů jsou firemní zákazníci. Naše služby využívají manažeři a ředitelé společností, ale také univerzitní profesoři, vědci, lidé z bankovního sektoru, farmaceutického průmyslu a často také obchodníci. Velká část z nich i kvůli tomu, aby si jazyk neustále procvičovali a udržovali na dostatečné úrovni.

Plánujete rozšíření na další cizí jazyky?

JŠ: Intenzivně pracujeme na němčině. Vzhledem k firemním klientům je to pro nás nejzajímavější. Navíc máme zaregistrovaný užitný vzor pro systém výuky, jazykové testování a certifikaci v Česku i Německu. Samozřejmě to ale není tak, že všechno zkopírujeme jedna ku jedné. Každý jazyk je jiný, na to je potřeba dbát při vytváření metodologie kurzů. I proto jsme se tak dlouho soustředili jen na lekce angličtiny, které jsme chtěli vypilovat k dokonalosti.

Odeslat
e-mailem

Líbil se vám článek?

+62
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 9 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

4. 4. 2020 9:30

S tím zaostalým školním systémem mají bohužel pravdu.

+6
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (9 komentářů) příspěvků.
Partners Financial Services

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.