Dovolená: Na co máte nárok a co vám zaměstnavatel může nařídit

Každý zaměstnanec, který je u zaměstnavatele v pracovním poměru minimálně jeden rok a odpracoval z něj alespoň šedesát dní, má nárok na čtyři týdny dovolené. Lidé, kteří pracují ve státní firmě, mají nárok na pět týdnů odpočinku, učitelé a pedagogové dokonce na osm týdnů z roku.

Zmiňované cifry tvoří zákonné minimum, dál už záleží, jak se dohodnete se zaměstnavatelem a co je sjednáno v pracovní nebo kolektivní smlouvě. Týden dovolené navíc dnes patří k oblíbeným benefitům.

Ze zákona mají na týden takzvané dodatkové dovolené nárok lidé, kteří pracují v obzvláště náročných profesích – typicky horníci. 

Zvlášť obtížná práce!

Za zaměstnance, kteří vykonají zvlášť obtížnou práci, a mají tudíž nárok na týden dodatkové dovolené, se podle zákoníku práce považují lidé, kteří:

• pracují pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol
• pracují na pracovištích, kde se ošetřují nemocní s nakažlivou formou tuberkulózy
• jsou při práci na pracovištích s infekčními materiály vystaveni přímému nebezpečí nákazy
• jsou při práci vystaveni nepříznivým účinkům ionizujícího záření
• pečují o duševně choré či mentálně postižené (nebo je ošetřují)
• jako vychovatelé provádějí výchovu mládeže za ztížených podmínek nebo jako zdravotničtí pracovníci pracují ve zdravotnické službě vězeňské služby
• pracují v tropických nebo zdravotně obtížných oblastech
• pracují ve vězeňské službě v přímém styku s obviněnými nebo odsouzenými
• pracují jako potápěči za zvýšeného tlaku ve skafandrech nebo jako zaměstnanci (kesonáři) provádějící kesonovací práce ve stlačeném vzduchu v pracovních komorách
• vykonávají činnosti při poskytování zdravotnické záchranné služby

Chystáte se na cesty? Na cestovním pojištění se dá ušetřit. A samozřejmě nemyslíme tak, že si ho nekoupíte.

Vyzkoušejte nás. Nezávazně!

Co když jste u zaměstnavatele méně než rok

Pokud jste u zaměstnavatele v pracovním poměru kratší dobu než jeden rok, máte nárok pouze na poměrnou část dovolené – konkrétně jednu dvanáctinu dovolené za každý měsíc pracovního poměru.

V případě, že pro zaměstnavatele v průběhu daného kalendářního roku neodpracujete ani šedesát dnů (nebo jste zatím neodpracovali), máte nárok pouze na dovolenou za odpracované dny – tedy na jednu dvanáctinu roční dovolené za každých jednadvacet odpracovaných dnů.

Jako doby výkonu práce se pro účely tohoto výpočtu, posuzují také situace, kdy:

• vám znemožní výkon práce překážky na straně zaměstnavatele
• jste na mateřské dovolené
• čerpáte rovnou rodičovskou dovolenou – započte se v rozsahu, v jakém je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou
• jste v dočasné pracovní neschopnosti, která vznikla následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání
• čerpáte běžnou dovolenou
• nepracujete proto, že je svátek; případně si vybíráte náhradní volno za práci přesčas či ve svátek

Když v práci dlouhodobě absentujete z jiných důvodů, může vám zaměstnavatel dovolenou krátit – navzdory tomu, že máte odpracováno šedesát dní z roku a jste v pracovním poměru víc než jeden rok. Dovolenou vám zkrátí o jednu dvanáctinu za prvních sto zameškaných pracovních dnů a následně o jednu dvanáctinu za každých dalších jednadvacet zameškaných pracovních dnů.

Pokud jste tedy například dlouhodobě nemocní (a nejedná se o nemoc z povolání ani následky pracovního úrazu), můžete o dovolenou přijít. Důležité je také nezaměňovat mateřskou a rodičovskou dovolenou. Zatímco první jmenovaná se do odpracovaných dní počítá, druhá obvykle nikoli – může to pro vás být zásadní ve chvíli, kdy se z jedné nebo druhé vracíte do zaměstnání, a potřebujete si záhy vybírat dovolenou. Nezapomínejte také, že se vždy počítají odpracované dny v daném kalendářním roce – může tedy hrát roli i to, v jaké fázi roku se dítě narodilo a kdy jste na mateřskou nastoupili.

Dovolená při vícehodinových směnách

Pokud jste zaměstnáni v podniku s nepřetržitým provozem, je dost pravděpodobné, že pracujete ve dvanáctihodinových směnách. Pak pro délku vaší dovolené platí trochu jiná pravidla.

Jelikož váš pracovní den trvá o čtyři hodiny déle, než je běžné, dosáhnete na méně dnů volna (nad rámec toho, jak vám volné dny při rozpisu směn vychází), ale dostanete za ně víc peněz – zaměstnavatel vám za den dovolené vyplatí náhradu mzdy za dvanáct hodin.

Dovolená při zkráceném úvazku

Pokud pracujete na zkrácený úvazek – například pracujete čtyři hodiny denně pět dní v týdnu, máte nárok na dvacet dní dovolené, podobně jako většina ostatních. Pokud máte při sníženém úvazku pracovní dobu rozvrženou do menšího počtu směn – pracujete třeba jen čtyři dny v týdnu – budete mít stejně jako ostatní nárok na čtyři týdny dovolené, ale počet pracovních dnů dovolené bude nižší. Když má váš pracovní týden čtyři dny, bude to celkem šestnáct dní dovolené ročně.

Jsou to na vás příliš složité počty, nebo se s nimi nechcete zdržovat? Naše kalkulačka vše snadno vypočte za vás. Zjistěte, na jak dlouhou dovolenou máte nárok:

Termín dovolené určuje zaměstnavatel

Zákoník práce říká, že termín dovolené určuje zaměstnavatel. Udělat to musí písemně minimálně čtrnáct dní předem. Ideální ale samozřejmě je, když se na termínu rozumně dohodnete.

Zaměstnavatel každopádně musí při určování termínu přihlédnout k vašim „oprávněným zájmům“ – ty sice zákoník práce blíže nespecifikuje, může mezi ně však patřit například váš zájem vybrat si alespoň část dovolené v době letních prázdnin, pokud máte děti ve školním věku.

Na druhé straně zákon pamatuje i na naléhavé provozní důvody zaměstnavatele – když na ně dojde, nemusí vám dokonce šéf umožnit v daném roce dovolenou čerpat vůbec. Zákon už ovšem neříká, co lze za takové naléhavé důvody považovat. Pokud se vám zdá, že zaměstnavatel tohoto ustanovení zneužívá, můžete si stěžovat na inspektorátu práce.

Když se se zaměstnavatelem nedohodnete jinak, platí, že máte právo čerpat alespoň dva týdny dovolené v kuse.

Pokud vám zaměstnavatel zruší již schválenou dovolenou, máte právo na náhradu vzniklých nákladů – třeba za storno zájezdu. Nebo, v krajním případě, když vás z dovolené odvolá zpět, musí zaplatit i všechny dodatečné náklady – třeba zpáteční letenku.

Převádění dovolené do dalšího roku

Zaměstnavatel je podle zákona povinen určit vám termín dovolené tak, abyste ji vyčerpali v kalendářním roce, ve kterém vám na dovolenou vznikl nárok. Se dvěma výjimkami: když v tom zaměstnavateli brání překážky na straně zaměstnance (třeba proto, že je na nemocenské nebo na mateřské či rodičovské), případně pro ony naléhavé provozní důvody, které jsme zmiňovali výš.

Pokud dovolená z těchto důvodů nemůže být vyčerpána v daném roce, musí vám její termín zaměstnavatel určit tak, abyste ji vyčerpali nejpozději do konce následujícího kalendářního roku. Platí tu ovšem ještě jedno pravidlo: když vám šéf neurčí termín převedené dovolené z loňska do konce června následujícího roku, máte právo si ho stanovit sami. Čerpání dovolené (a její termín) v takovém případě musíte zaměstnavateli písemně oznámit aspoň čtrnáct dní předem.

V případě, že jste dovolenou nemohli v příslušném roce vyčerpat z důvodu pracovní neschopnosti nebo mateřské či rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit vám termín čerpání této dovolené, jakmile pominou zmiňované překážky v práci – tedy uzdravíte se nebo se vrátíte z mateřské.

Jinak samozřejmě platí, že čerpání dovolené si můžete odložit na příští rok také v případě, že se na tom se svým zaměstnavatelem dohodnete.

Tolik základní přehled o pravidlech čerpání dovolené. Dnes jsme si zodpověděli otázku – v jakém rozsahu a za jakých podmínek můžete dovolenou čerpat. Příště o tom, kolik za to dostanete peněz – podíváme se na náhrady mzdy při dovolené i možnosti proplácení dovolené, kterou jste nemohli nebo nestihli vyčerpat. 

Sdílejte článek, než ho smažem