Bankrot je finanční stav, kdy osoba nebo organizace ztrácí schopnost splácet své závazky a dluhy. K bankrotu zpravidla dochází, když majetek a finance jsou nižší než dluhy. Bankrot může mít různé příčiny, od špatného managementu a neefektivity provozu, po snížení poptávky nebo nadměrné zadlužení. Na bankrot mají také vlivy nepředvídatelné vnější události jako je například ekonomická krize nebo jiná katastrofa.
Bankrot může mít různé formy, od osobního bankrotu, firemního bankrotu po insolvenci. V případě bankrotu je nutné se obrátit na soudní řízení a zajistit tak řádné vyrovnání dluhů.
Očima expertů | Ondřej Tůma | 10. 5. 2013 | 2 komentáře
Máte strach, že si vyberete cestovní kancelář, která ještě před vaší vysněnou dovolenou u moře zkrachuje? Zeptali jsme se odborníků, jak takové situaci předejít.
Články | Dana Chytilová | 10. 11. 2005 | 2 komentáře
Nesplácíte dluhy? Pak si budete muset po dobu 5 let vystačit s životním minimem a zbytek vašich příjmů půjde na úhradu závazků. Nový zákon o úpadku řeší nejen osobní, ale i firemní bankroty. A měl tu být už dávno.
Co se děje | Veronika Hejná | 5. 3. 2020 | 2 komentáře
Místo aby spadli rovnou do insolvence, dostanou podnikatelé šanci na preventivní restrukturalizaci. Základní body chystaného zákona představila expertní skupina při ministerstvu spravedlnosti.
Komentář | Aleš Tůma | 12. 11. 2012 | 27 komentářů
Svět už není, co býval. Firma patřící finančnímu guru Robertu Kiyosakimu zbankrotovala. Co přijde příště? Plačící Chuck Norris?
Seriál | Aleš Tůma | 26. 8. 2014 | 10 komentářů
Podobně jako Němce dodnes straší hyperinflace roku 1923, Češi mají v paměti vryté tunely privatizačních fondů. Je čeho se bát dnes?
Co se děje | Věra Tůmová | 4. 12. 2007 | 31 komentářů
Reformu penzijního systému Česko potřebuje. Shoduje se na tom vláda i většina občanů. Jenže když politici přijdou s konkrétními záměry, veřejnost je proti. Částečně i proto, že reforma je opředena řadou mýtů.
Články | Pavel Kohout | 1. 11. 2004
V první polovině 20. století patřila Argentina k nejbohatším zemím světa. Hospodářskou výkonností se řadila na úroveň Kanady. Během 20. století byla ovšem postižena neuvěřitelnou sérií zásadních chyb v hospodářské politice. V roce 2002 se octila ve stavu platební neschopnosti. Jak k tomu došlo?
Komentář | Tomáš Prouza | 28. 6. 2011 | 1 komentář
Minulý týden byly noviny zas plné Řecka. Evropská unie, respektive eurozóna, mu hodila další záchranný kruh, i když tonoucího unášejí proudy dál na volné moře. Pokud nepadne rozhodující slovo (ať už eufemistická „restrukturalizace dluhu“, nebo přímočařejší „bankrot“), bude se řecká agónie prodlužovat.
Jak na to | Věra Tůmová | 13. 3. 2008 | 1 komentář
Mít mnoho půjček se může prodražit. Klient platí poplatky za úvěrové účty, u jednotlivých půjček i různě vysoké úroky. Banky nabízejí možnost takové půjčky sloučit do jedné a ušetřit. Zájemce ovšem musí počítat s tím, že za předčasné splacení původních úvěrů zaplatí sankční poplatky.
Co se děje | Věra Tůmová | 22. 2. 2008 | 12 komentářů
Zadlužování prý v Česku není stále tak vysoké jako jinde v EU. Češi si ale na dluhy zvykají čím dál více a i tempo jejich zadlužování se zrychluje. Už teď jejich dluhy dosahují skoro poloviny jejich disponibilních příjmů. Za čtyři roky by to mohlo být už sto procent.
Komentář | Tomáš Prouza | 7. 2. 2012 | 11 komentářů
Roste počet předlužených, roste počet bankrotů, roste počet rozsudků proti těm, kteří cizopasí na lidech v dluhové pasti nebo na jejím okraji. Zajímá to skutečně někoho?
Co se děje | Monika Veselíková | 10. 9. 2018 | 10 komentářů
Pravidla pro proces oddlužení je potřeba zmírnit. Jak konkrétně, na tom se politici neshodují. Aktuálně je ve hře zhruba čtyřicítka návrhů.
Jak na to | Jan Müller | 15. 2. 2012 | 29 komentářů
Je čas vzít pytel a běžet do banky vybírat úspory? Bude jim pod polštářem líp? Nebo je zatím máte nechat na účtu být a klidně spát? Je jedna banka lepší než dvě banky? Na otázky čtenářů odpovídá Jan Müller z webu Malé peníze.
Rozhovor | Ondřej Tůma | 19. 11. 2011 | 8 komentářů
Proč by podle ekonoma Aleše Michla byl nejrozumnějším řešením dluhové krize bankrot Řecka a dalších nesolventních států? Co má naše vláda společného s politiky jižanských zemí? Přečtěte si v exkluzivním rozhovoru pro Peníze.cz.
Když se řekne | Petr Čermák | 23. 10. 2008 | 2 komentáře
Aby stát uhradil závazky, na které nemá ihned peníze, vydává dluhopisy. Dokud jsou investoři ochotni je kupovat, je vše v pořádku. Pokud o ně zájem ztratí a stát přestane splácet své dluhy, může vyhlásit bankrot. Pak mají věřitelé zpravidla smůlu.
Aktuality | Jana Divinová | 3. 10. 2022 | 1 komentář
Akcie dvou evropských bankovních obrů se teď obchodují na extrémně nízkých hodnotách, jaké trhy neviděly od finanční krize v roce 2008. Akcie Credit Suisse se kupují za 0,23násobek účetní hodnoty banky na akcii a Deutsche Bank za 0,3násobek. Naopak cena pojištění proti úpadku pro obě banky prudce roste.
Co se děje | Eva Sovová | 21. 1. 2008 | 21 komentářů
Zbavit se čestně dluhů není v Česku stále jednoduché. Insolvenční zákon, který by měl dlužníkům pomáhat, na ně připravil past. Dlužník musí podat bezchybný návrh, jinak jej soud vrátí. Jak má návrh vypadat, ale neporadí. Pomoc je možné najít v nové poradně.
Co se děje | Luboš Palata | 22. 9. 2010 | 6 komentářů
Česku začal konečně vznikat kvalitní úřednický aparát. Připravované vládní kroky ho však mohou zlikvidovat.
Životní situace | Milan K. Osvaag | 30. 5. 2007 | 36 komentářů
Lidem, kteří mají problém se splácením dluhů, se otevírá možnost, jak se s půjčkami jednou provždy vypořádat. Mohou na sebe nechat soudem vyhlásit osobní bankrot.
Jak na to | Věra Tůmová | 18. 12. 2007 | 41 komentářů
Od ledna se poctivým dlužníkům otevře cesta, na jejímž konci budou moci říct: "Konečně bez dluhů." Věřitelé zase budou moci získat od dlužníků více peněz, než kdyby na ně poslali exekutory. Oběma skupinám by měl život usnadnit nový insolvenční zákon.