Podnikatelé, kterým se nedaří a dostali se krátkodobě do svízelné situace, má napomoci nový zákon. Zavede takzvanou preventivní restrukturalizaci. Ta jim umožní ve spolupráci s věřiteli přijmout vhodná opatření a odvrátit hrozící úpadek.
Řešení formou preventivní restrukturalizace má přispět k zachování pracovních míst postižených firem. „Pozitivní dopady očekáváme i na věřitele, kterým se v případě insolvence jen málokdy podaří získat plné uspokojení svých pohledávek,“ říká Lucie Machálková z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti.
Zavedení preventivních opatření, která životaschopným podnikatelům umožní odvrátit insolvenci, požaduje po členských zemích Evropské unie směrnice o restrukturalizaci a insolvenci. Na její implementaci má Česko čas do července 2021, nicméně může požádat o prodloužení lhůty.
Co je to preventivní restrukturalizace
Jak název napovídá, půjde o změnu struktury. Především finanční (majetku a zdrojů financování), organizační nebo vlastnickou. Za účelem odvrácení negativního vývoje je možné uvažovat o odprodeji části majetku, části podniku anebo provést jiné změny.
V rámci takového procesu bude podnikatel vyjednávat se svými věřiteli. Soud má do jejich vztahu zasahovat jen tehdy, je-li to nutné. Aby podnikatel věřitelům prokázal, že jeho návrh má pro ně smysl, předloží restrukturalizační projekt, na jehož základě následně zpracuje restrukturalizační plán.
Jestliže podnikatel nepožádá soud na počátku řízení o ochranu před věřiteli – takzvané moratorium, dostane se záležitost k soudu až po zpracování restrukturalizačního plánu. V průběhu moratoria, které může trvat jen tři měsíce a při splnění určitých podmínek může být o další tři měsíce prodlouženo, nesmí věřitel vymáhat svou pohledávku.
Jen pro životaschopné
Preventivní restrukturalizace se nebude vztahovat na všechny pohledávky vůči podnikateli (jako je tomu v insolvenčním řízení), ale jen na ty vztahy mezi podnikatelem a jeho věřiteli, které je potřeba v zájmu zachování provozu podniku restrukturalizovat.
Musí se však vždy jednat o pohledávky nesporné. Také nebude možné restrukturalizovat pohledávky zaměstnanců, pohledávky z výživného a ty, které vznikly protiprávním jednáním podnikatele.
Nový institut má sloužit pouze podnikatelům, jejichž podnikání je životaschopné. Po předložení schváleného projektu restrukturalizace se bude vycházet z toho, že podnikání životaschopné je. Jinak by totiž zřejmě nemohlo dojít k dohodě mezi podnikatelem a dotčenými věřiteli, kteří dostatečně znají jak trh a související rizika, tak situaci podnikatele. Pokud ale podnikatel dluží svým zaměstnancům, pravděpodobně je už ve velkých finančních obtížích a další provoz tak životaschopný nebude.
Přitom to, kdo je dotčeným věřitelem, si stanoví podnikatel sám. Nebude tedy existovat žádná možnost opt-inu (přihlášení) nebo opt-outu (odhlášení). V rozhodný den dojde k zafixování okruhu dotčených stran.
Ministerstvo zatím zvažuje, který den stanovit jako rozhodný. Půjde pravděpodobně buď o den, kdy dojde k oznámení restrukturalizačního plánu věřitelům, anebo o den zveřejnění rozhodnutí o moratoriu.
Poradce a správce
Podnikatel si může (ale nemusí) k řešení restrukturalizace přizvat odborníka – restrukturalizačního poradce. Půjde o jakéhosi krizového manažera, který mu pomůže s analýzou situace, tvorbou plánu restrukturalizace a jeho projednáváním. Náklady na takového poradce ale podnikatel ponese vždy sám.
Naproti tomu takzvaného restrukturalizačního správce jmenuje soud. Musí být nezávislý a nestranný. Má totiž vykonávat nezávislý dohled pro případ přiznání moratoria nebo při potvrzování restrukturalizačního plánu soudem.
Na rozdíl od poradců, jejichž okruh nebude vymezen, by se restrukturalizačním správcem mohl stát výhradně některý z insolvenčních správců se zvláštním povolením. I náklady na jeho činnost ale ve finále ponese podnikatel.
Diskrétněji než u insolvence
Řada informací o probíhající preventivní restrukturalizaci bude neveřejná. Hlavním důvodem je zabránit negativní publicitě. Pouze v určitých případech by měly být informace uveřejňovány. K tomu má sloužit speciální restrukturalizační rejstřík.
Přestože půjde o jistou obdobu insolvenčního rejstříku, rozhodně nebude uveřejňováno vše tak, jak je tomu v insolvenci. Pokud podnikatel požádá o moratorium, v rejstříku se uveřejní informace o vyhlášení moratoria soudem.
Experti ministerstvu doporučili, aby se uveřejňované údaje minimalizovaly a zabránilo se tak stigmatizaci podnikatele, který se svou nelehkou situaci snaží aktivně řešit.
Ačkoliv se diskutovalo více variant řešení, například začlenění preventivní restrukturalizace do insolvenčního zákona, pracovní skupina při ministerstvu spravedlnosti se shodla na tom, že je vhodnější přijmout zcela nový zákon.
A to právě i proto, aby podnikatel – přikročí-li k preventivní restrukturalizaci – nepůsobil negativním dojmem bankrotáře.
Sdílejte článek, než ho smažem