Jak se letos dařilo stavebnímu spoření?
Co se týče zájmu lidí o náš produkt, dařilo se nad očekávání dobře. Trh rostl o čtrnáct procent, málokdo čekal, že to půjde nad deset. Naší stavební spořitelně rostly smlouvy ještě víc, takže za mě spokojenost.
Na druhou stranu v oblasti úvěrů stavební spořitelny citelně oslabily…
Musíme se na to ale dívat i z jiného pohledu – rok 2018, se kterým letošek porovnáváme, byl opravdu mimořádný. Bylo jasné, že po regulacích úvěrů na bydlení ze strany České národní banky přijde pokles, jen se nevědělo, jak velký. V tehdejších prognózách se spíš věštilo z křišťálové koule, což potvrdila i letošní čísla. Z mého pohledu se ale trh jen vrátil na produkci roku 2016, kdy se stavebko konečně stabilizovalo. V příštím roce opět očekávám lehounký růst – u spořicích smluv přibližně o deset procent a u úvěrů zhruba o pět. Rok 2018 se zkrátka jen tak opakovat nebude.
Narodil se v roce 1968. Vystudoval Strojní fakultu Západočeské univerzity v Plzni. Místopředsedou představenstva Raiffeisen stavební spořitelny byl poprvé zvolen v roce 2001. Po pěti letech odešel do pojišťovnictví. Působil v Ergo pojišťovně, Generali pojišťovně a ve společnosti Siemens AG. V roce 2014 se vrátil zpět do RSTS, opět na pozici místopředsedy představenstva. Je odpovědný za obchod, marketing a podporu prodeje.
Jak moc stavebko zasáhly regulace centrálních bankéřů?
Na to je jednoduchá odpověď – výsledkem je propad úvěrů o třiatřicet procent. Opravdu ale nejde o žádné drama, trh se spíš vrací do normálu. Každopádně je pravda, že dostupnost vlastního bydlení ve velkých městech se kvůli regulacím výrazně zhoršila. A doplácejí na to hlavně mladí.
Na to jste v září upozorňovali happeningem Startovací město, kdy jste v Praze na Karlínském náměstí postavili stanové městečko, které symbolizovalo budoucnost mladých v oblasti bydlení.
O problémech mladých s bydlením se v médiích mluví poměrně často. Naší motivací bylo uchopit téma provokativněji, aby se nad tím co nejvíc lidí zamyslelo. Samozřejmě nechceme mladým radit, aby začali bydlet ve stanech, byť v hezkém prostředí v parku v centru Prahy. Realita je zkrátka taková, že pozice mladých na trhu bydlení není dobrá.
Startovací město Raiffeisen stavební spořitelny
A asi se jen tak nezlepší…
I když růst cen nemovitostí mírně přibrzdil, pořád se zvyšuje větším tempem než příjmy. Mladá generace navíc nebyla historicky zvyklá na to, že potřebuje mít na pořízení vlastního bydlení něco našetřeno. Teď je všechno jinak. Pokud si chcete koupit byt v Praze za čtyři miliony, měli byste mít na účtu zhruba 800 tisíc korun.
Poslanci projednávají novelu zákona o ČNB, která počítá s určitými úlevami pro mladé – jak u parametru LTV, tak u limitů celkového zadlužení. Bude to dostatečná pomoc?
Těžko říct. V každém případě je to krok správným směrem. My se snažíme nabízet alternativy už dnes, a proto téměř celé toleranční pásmo, které máme podle doporučení ČNB k dispozici pro poskytování hypoték s vyšším poměrem mezi úvěrem a zástavní hodnotou nemovitosti, věnujeme právě této věkové skupině.
Dost bylo nájmu. Chcete do vlastního, ale váháte, z čeho to vlastní zaplatit? Hypotéka? Nebo úvěr ze stavebního spoření? Poradíme. My porovnáme nabídky, vy ušetříte.
Na začátku letošního roku se mluvilo o tom, že by ČNB mohla všem z přísné regulace trochu ulevit, centrální bankéři ale nedávno naznačili, že by naopak mohli u parametru LTV, tedy poměru půjčky k hodnotě nemovitosti, ještě víc přitáhnout šrouby. Je to vůbec možné?
Šrouby jdou utáhnout vždycky. Já bych byl ale rád, kdyby už k dalšímu zpřísnění nedošlo. Aktuální nastavení mi přijde rozumné.
Takže se dalšího přitvrzení ze strany ČNB nebojíte?
Kdo se bojí, nesmí do lesa. Je to ale samozřejmě na rozhodnutí České národní banky, kterou budeme plně respektovat.
Spoustě lidí nezbývá nic jiného než bydlet v nájmu, což je v Česku pořád dost stigmatizováno. Přitom v západní Evropě jde o naprosto běžnou věc. Dočkáme se v dohledné době změny paradigmatu, nebo je u nás důraz na vlastní bydlení tak hluboce zakořeněný, že se s tím jen tak nehne?
Myslím, že to ještě pár generací potrvá. Pokud tu ale vidím nějaký posun, týká se spíš družstevního bydlení. To má v Česku tradici a bude podle mě v následujících letech zažívat výrazný boom.
Na jaké klienty teď kromě mladých, o kterých jsme se už bavili, nejvíc cílíte?
Nedá se říct, že bychom měli speciální věkovou nebo profesní skupinu, na kterou bychom se vyloženě zaměřovali. Výhoda stavebního spoření je právě v jeho univerzálnosti. Pomůže vám po studiích při pořizování prvního bytu i při rekonstrukci chaty v důchodu. Pokud bych měl ale nějakou skupinu klientů vypíchnout, tak to kromě mladých budou určitě OSVČ, pro které máme výborný produkt. Řada finančních institucí je přehlíží, přestože jde podle nás o důležitý podnikatelský segment, který si zaslouží individuálnější přístup.
Kde se bude v nejbližších letech v souboji stavebních spořitelen lámat chleba?
Trh se stavebním spořením je hodně zralý. V Česku má za sebou už víc jak čtvrtstoletí. Nemyslím si proto, že by se někdo utrhnul v parametrech produktu, na to je u nás až moc velké konkurenční prostředí. Rozhodovat proto bude hlavně rychlost. Když chcete nakupovat v e-shopu a zjistíte, že nemají zboží skladem, půjde si vybírat ke konkurenci. Stejné to bude i v oblasti stavebního spoření. Pokud chceme být úspěšní, musíme dělat věci rychle a jednoduše. Před časem jsme kompletně předělali systém na zpracování úvěrů, takže dnes schvalujeme 55 procent žádostí do jednoho dne a průměrná doba schválení jsou tři dny.
Bude se tedy všechno přesouvat do online prostředí?
Stavební spoření se samozřejmě online prodávat dá, ale z mého pohledu je nenahraditelná role člověka, který vám dokáže správně poradit. Přece jenom větší investice do bydlení děláte párkrát za život, takže byste si měli nechat dobře poradit.
Kritici stavebního spoření tvrdí, že jde o zastaralý produkt, který by už stát neměl podporovat. Jak se díváte na tyto argumenty?
Vidím to přesně naopak. Podle mě je dobře, že stát tímto způsobem bydlení podporuje. Zejména dnes, kdy je potřeba před nákupem vlastní nemovitosti našetřit poměrně dost peněz, má stavební spoření ještě větší význam. V současné době navíc na stavební spoření míří ze státního rozpočtu kolem čtyř miliard korun, což je mnohem méně než dřív. Takže kritické hlasy, které zmiňujete, jsou podle mě neopodstatněné.
Není to tak dávno, kdy se bývalý ministr financí Miroslav Kalousek snažil otevřít trh stavebního spoření i pro běžné banky, což by byla pro stavební spořitelny velká rána. Je už tento nápad definitivně u ledu?
Člověk nikdy neví, co je definitivní. Ale teď nemáme sebemenší signál, že by bylo otevření trhu ještě ve hře. Každopádně jsem rád, že tímto způsobem nedošlo k poškození stavebního spoření. Že na trhu existují specializované finanční instituce jako například hypoteční banky, stavební spořitelny nebo penzijní fondy, je podle mě výhoda.
Někteří ekonomové varují, že by v dohledné době mohla na dveře zaklepat další ekonomická krize. Co by to znamenalo pro stavební spoření?
Banky a stavební spořitelny zvládly poslední hospodářskou krizi velmi dobře. Kdy se finanční sektor příště zapotí samozřejmě nevíme, ale věřím, že připravenost bude mnohem větší než v roce 2008.
Ondřej Tůma
Jakou cenu má vaše nemovitost?
Získejte na pár kliknutí jediná certifikovaná data o realitním trhu a rozhodujte se na základě správných informací.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
23. 12. 2019 5:17, Leo
Ak vyjadrime cenu nemovitosti ako percento z prijmu, tak su nemovitosti v CR najdrahsie v celej EU. Takze by sa dalo povedat, ze vsade inde to maju mladi ludia jednoduchsie.
Az cas ukaze ake spolocenske dopady to bude mat. Uz teraz je velmi nizka porodnost a do buducna by to mohlo prerast mozno aj v spolocenske napatie a nepokoje...
Zdrojom tychto problemov v CR a SR je okrem ineho smiesne nizka dan z nemovitosti.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (11 komentářů) příspěvků.