Zdroj: Shutterstock
Důchody na začátku příštího roku opět porostou víc, než by podle standardních pravidel měly. Zvýší je totiž bonus 300 korun měsíčně. Vládní návrh dnes schválili poslanci, teď zamíří k senátorům.
Mimořádné zvýšení o 300 korun se připočte k zákonné valorizaci, která má podle novějšího odhadu ministerstva práce a sociálních věcí v příštím roce zvýšit důchody v průměru o 3,2 procenta, což u průměrného důchodu, který je přes 15 300 korun, dělá navíc 497 korun. Celkově tak průměrný důchod stoupne o přibližně 797 korun měsíčně. Definitivní čísla k valorizaci budou známa až na podzim. „Průměrný důchod v roce 2022 přesáhne 16 195 korun,“ upřesňuje ministryně financí Alena Schillerová.
Bonus vyjde státní rozpočet zhruba na 11 miliard korun ročně. „Kde na to vezmeme? Dotáhneme digitální daň,“ řekla už dříve ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní je důchodcům potřeba kompenzovat vyšší zdražování. Jenže s ním už počítá běžná valorizace, která se mimo jiné odvíjí od inflace a zohledňuje i speciální spotřebitelský koš pro důchodce.
Automatická valorizace vychází ze vzorečku v zákoně: důchody se pravidelně zvyšují o růst cen (inflaci) a polovinu růstu reálných mezd. U inflace se od roku 2017 počítá buď s celkovým indexem růstu spotřebitelských cen, nebo se speciálním indexem vycházejícím ze spotřebního koše důchodců. Použije se přitom vždycky ten typ inflace, který je vyšší. Pro rok 2021 to byla poprvé „důchodcovská“ inflace.
Mimořádný bonus je – na rozdíl od každoroční valorizace – pro každého stejný, jde o pevnou částku nezávisle na výši důchodu. To má víc pomoci lidem s nižšími důchody. Kdyby se zvyšovalo třeba o tři procenta, dostal by například člověk s důchodem 10 tisíc přídavek 300 korun, a důchodce s penzí 20 tisíc navíc 600 korun.
„Standardní valorizace podle zákona by sama o sobě zajistila seniorům bez problémů udržení jejich kupní síly,“ potvrzuje ekonomka Eva Zamrazilová, předsedkyně Národního rozpočtové rady. Mimořádný bonus je podle ní nesystémový a neférový. „Senioři patřili mezi covidem nejméně finančně postižené skupiny obyvatel. Řešením pro seniory s příliš nízkými důchody, či těm, kteří se dostali do obtížné životní situace, by měla být adresná pomoc – příspěvek v hmotné nouzi či na bydlení, případně speciální program pro seniory v hmotné nouzi,“ dodává.
Čím vyšší valorizace je, tím lákavější pro dřívější odchod do důchodu pro lidi, kteří se na přelomu let 2021 a 2022 budou blížit k důchodovému věku. Mimořádných 300 korun měsíčně navíc totiž dostanou jen lidé, kteří už důchod budou pobírat. Nových důchodů přiznaných po začátku roku 2022 se mimořádný příspěvek netýká. Ve zvýšených důchodech přitom zůstane navždy.
Obecně platí, že kdo má důchodový věk těsně po startu nového roku, tomu se vyplatí žádat o předčasný důchod na konci roku předchozího. Mimořádná valorizace to ještě zvýrazní.
Poslanci se shodli také na tom, že od roku 2023 mají lidé dostávat příspěvek ke starobnímu důchodu ve výši 500 korun měsíčně za každé vychované dítě. Takzvané výchovné dlouhodobě prosazovali hlavně lidovci, nakonec prošlo jako návrh ČSSD.
Počínaje lednem 2023 dostanou příspěvek 500 korun za dítě všichni důchodci – tedy i ti, kteří odešli do penze před 1. lednem 2023. Příspěvek může využít vždy jenom jeden z páru, většinou má jít o ženy. Musí však splnit standardní podmínky pro nárok na důchod, tedy dobu pojištění aspoň 35 let (včetně náhradních dob).
Další podrobnosti k příspěvku za vychované děti najdete v samostatném článku.
Poslanci schválili také mírnější podmínky pro záchranáře, hasiče či policisty pracující ve složkách integrovaného záchranného systému (IZS). Hasiči, záchranáři nebo policisté by tak mohli odcházet do předčasného důchodu, aniž by se jim krátil nárok na penzi, jak se to běžně u předčasného důchodu děje.
Schválený pozměňovací návrh poslance Jiřího Maška (ANO) počítá i s tím, že hasičům, záchranářům nebo policistům bude k získání důchodu stačit 20 let práce v IZS. Není to ale tak, že by mohl jít třeba policista do důchodu už ve čtyřiceti letech, pokud začal pracovat ve dvaceti. Vedle doby pojištění aspoň 20 let totiž bude muset splnit i pravidla důchodového věku. Nejdříve se do důchodu tedy dostane v 60 letech (důchodový věk bude mít 65 let, předčasný důchod bez krácení nároku může čerpat o pět let dříve).
„Přestože se záměrem návrhu o předčasném odchodu do důchodu za 20 let služby ve složkách IZS souhlasím, je zřejmé, že bude vyžadovat úpravu v Senátu. Z předlohy totiž není zřejmý přesný okruh pojištěnců, na které by se měl vztahovat,“ říká k tomu Maláčová.
Překvapivě neprošel návrh na dřívější odchod do důchodu pro (ostatní) lidi s rizikovým zaměstnáním. Maláčová věří, že díky senátorům nakonec prosadí i tuhle změnu. Podpořili ji také opoziční poslanci. Ořesto sněmovna nakonec návrh neschválila z formálně-legislativních důvodů, vzájemně se totiž vylučoval s příspěvkem za dítě.
Rizikovou se rozumí taková práce, která je podle právních předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví zařazena do třetí nebo čtvrté kategorie. Jde například o horníky, svářeče, brusiče nebo kováře.
Pro představu: za 10 let náročné profese by díky novému pravidlu klesl věk odchodu do penze o jeden rok. Předčasné důchody by lidem z rizikových skupin měly zaplatit zaměstnavatelé. Za rizikové zaměstnance mají podle návrhu odvádět vyšší sociální pojištění.
Koaliční i opoziční poslanci i tentokrát využili příležitost a přidali k původnímu vládnímu návrhu přes dvě desítky nápadů na to, jak penzijní systém dál vylepšit. Většina podle očekávání neprošla.
Většinovou podporu nenašly třeba návrhy zkrátit všem lidem potřebnou dobu pojištění z 35 na 25 let, víc odměňovat za práci v důchodovém věku nebo snížit penze pro „pohlaváry a přisluhovače“ komunistického režimu. Neprošla také kompenzace pro středoškoláky, kteří byli za socialismu neoprávněně vyloučeni ze studia, ani zvýšení důchodu pro oběti zneužívání ochranného dohledu. Podporu nenašel ani návrh na dostupnější vdovské či vdovecké důchody nebo na úpravu tisícikorunového příplatku pro důchodce po dosažení 85 let věku (nově mělo jít o 25 let v důchodu).
A například Mikuláš Ferjenčík, Jakub Michálek (Piráti) a Jan Farský (STAN) chtěli důchodcům poslat jednorázově 1000 korun navíc už letos v prosinci. Podmínkou však byla změna zákona o střetu zájmů, tedy úspora veřejných rozpočtů. Peníze na mimořádný příspěvek by tak stát získal díky tomu, co by ušetřil na dotacích firmám veřejných funkcionářů – především těm, které jsou spojovány s předsedou vlády Andrejem Babišem.
S jednorázovým příspěvkem, který Maláčová loni původně nazvala rouškovné, se letos nepočítá. Z reálných čísel – stejně jako loni – nevyplývá, že by koronavirová epidemie připravila důchodce o příjmy výrazněji než jiné skupiny obyvatel, typicky drobné podnikatele, některé zaměstnance nebo rodiče-samoživitele.
Petr Kučera
Jiří Hovorka
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
30. 7. 2021 13:45, Svánovská Alena
Bude se vztahovat příspěvek na dítě i kdzž jsem již v duchodě?
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
30. 7. 2021 13:03
nejnizsi pridavaci duchodu od roku 2000 - rok/pridani/premier/financmini ster:2010/66kc/fischer/janota, 2014/103kc/sobotka/babis, 2016/108kc/sobotka/babis, 2013/192kc/necas/kalousek. ******** babis pridal nejmin jen 103kc, kalousek nejmin 192kc, tedy skoro dvojnasobek. babis a jeho parta jsou lhari
V diskuzi je celkem (92 komentářů) příspěvků.