Česko je zvláštní země. Posuďte sami:
- V Evropě, ale vůbec ve světě, není kromě Česka stát, který by živil matky (obecně rodiče) pečující o dítě čtyři roky.
- V málokteré evropské zemi pracuje tak nízké procento důchodců jako v Česku.
- V žádném evropském státě nechybí na trhu tolik pracovníků jako v Česku.
Pracovníky, kteří dosáhli důchodového věku, přitom vláda nepobízí, aby dál pracovali. Pouze jim zvyšuje penze. K tomu motivuje matky (i otce), aby setrvaly na rodičovské a nepracovaly. A navíc přemýšlí, jak jim dorovnat důchody, které kvůli tomu mají nižší.
Nemotivovaní důchodci
Penzistům přidává vláda ANO a ČSSD nad zákonem stanovenou hodnotu. Dobře, budiž důchodcům přáno, většina z nich beztak nežije nad poměry.
Bonusy důchodcům ale kabinet zatěžuje budoucí rozpočty. Počítají se do základů dalších valorizací. Vláda se přitom pranic nestará, jak dlouho ještě budou příští vlády moct ze státního přidávat, penze nereformuje.
Populace stárne a věk pro odchod do důchodu je zastropován na 65 letech. Počet lidí pobírajících starobní penze roste a zvyšuje se také věk strávený v důchodu. Teď to je v průměru 24 let, čtyři roky víc než na přelomu tisíciletí.
V Česku přitom dosud přežívá představa, že důchodce patří na zahrádku, a když ji nemá, ať zaleze k telce a nezabírá místo mladším a výkonnějším. Prduch (zkratka pro PRacujícího DŮCHodce z éry reálného socialismu) v české kotlině není běžný zjev.
Pravda, není už tak vzácný jako dřív. Ze statistik Českého statistického úřadu vyplývá, že v prvním pololetí loňského roku pracovalo téměř 342 tisíc důchodců. To bylo ve srovnání s rokem 2017 téměř o třicet tisíc víc.
Do penze ale po dosažení důchodového věku odchází podstatně víc než 80 procent Čechů a Češek. Na Slovensku jich není ani polovina a ve skandinávských zemích, jejichž sociální systém bývá často vydáván za příkladný, jen o něco víc než pětina.
Jistě, je špatné, když důchodce musí pracovat, aby nespadl do bídy. Stát by ho ale měl motivovat, aby pracoval, dokud může. Pracující důchodce na trhu nepřekáží. Jeho ekonomická aktivita může podpořit vznik dalších pracovních míst a stát má z jeho aktivity daňový příjem.
V Česku ale stát důchodce k práci nepobízí. Pokud pracujete přes důchodový věk, penzi si příliš nevylepšíte. Za každých 360 kalendářních dnů výdělečné činnosti si můžete výpočtový základ důchodu navýšit pouze o směšných 0,4 procenta.
Královská rodičovská
Obdobně vláda přistupuje k rodičům. Nejnověji se chystá zvýšit rodičovský příspěvek z 220 000 na 300 000 korun. Budiž to matkám (ale i otcům) přáno.
Kabinetu nicméně chybí osm miliard k tomu, aby vyšší příspěvek mohli dostat všichni rodiče pečující o čtyřleté a mladší děti, nejen ti, jejichž ratolesti se narodí až po půlnoci prvního ledna.
Kde je vzít? Sociální demokraté v tom mají jasno: Zavedeme bankovní daň. Ministryně práce a sociálních věcí Jana „Venezuela“ Maláčová vytváří dojem, že vláda vydává nějaké peníze na banky a sugestivně hlásá: „Musíme si položit otázku, zda chceme podpořit děti, nebo banky.“
Neměla by se ale hospodárná vláda starat spíš o to, aby matky co nejdřív vrátila na pracovním trh – třeba pomocí zkrácených úvazků? Tím by ušetřila i náklady na budoucí „spravedlivé“ důchody, které mají kompenzovat nižší penzi způsobenou výpadkem matek ze zaměstnání. Kromě toho by získala víc daňových poplatníků a měla vyšší daňové příjmy.
Zkrácené úvazky má podle dat Eurostatu v Evropské unii třetina žen, v Česku pouhá desetina. Pro zaměstnavatele jsou nákladné, protože musí pracovníka vybavit na celý pracovní poměr, byť je jeho závazek třeba jen poloviční. Ne vždy se dá tato nevýhoda překlenout sdílením pracovní pozice – job sharingem.
Pravda, stát zaměstnavatelům přikazuje zákonem, aby těhotným ženám a matkám vycházeli vstříc, a pokud to je možné, zkrácené úvazky jim poskytovali. Nebylo by ale rozumnější je k takovému postupu nenutit, ale motivovat?
Třeba tak, jak navrhuje expert na pracovní právo Ladislav Jouza: V případě, že by zaměstnavatel poskytl práci na zkrácený úvazek rodiči po mateřské nebo rodičovské, mohl by uplatnit slevu na sociální pojištění.
Prioritou vlády, která nasedla na populistickou vlnu, je však rozdávat peníze přímo voličům – jako dárky od vlády. Jednoduchý recept, který ve volbách zpravidla zabírá.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
1. 4. 2019 10:30, D
Za socializmu platili rodičovskou měsíčně 500,- Kč a pouze dva roky. A i to vedlo k babyboomu sedmdesátých let. Na rodičovské by se dalo dost ušetřit, kdyby se zkrátila a vyplácela jen těm, které předtím alespoň rok řádně pracovali nebo studovali, a ne šmahem všem.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
1. 4. 2019 10:39, Veterán
Tahle vláda rozdává daňové výnosy lidem (většinou chudším) a přidává k tomu schodek rozpočtu.
Předchozí vlády přesouvaly daňové výnosy a schodek rozpočtu do kapes svých "přátel" pomocí předražených investičních zakázek a zbytečných nákupů.
Rozdíl tedy je, že předchozí vlády obíraly chudé i bohaté, kteří nebyli napojeni na správný penězovod, současná vláda obírá chudé i bohaté a malou část těm chudším vrací.
V diskuzi je celkem (20 komentářů) příspěvků.