Vláda ANO a ČSSD maká na tom, aby splnila slib premiéra Andreje Babiše, že v roce 2021 bude průměrný starobní důchod 15 tisíc korun. Mezi koaličními stranami je sice shoda, že od příštího roku průměrný důchod vzroste – podruhé v řadě – zhruba o 900 korun, jen ještě nevědí, jak to konkrétně udělat.
Návrh ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) nebyl na pondělním zasedání vlády schválen. Ministryni financí Aleně Schillerové (ANO) se totiž nelíbí, že by druhý rok v řadě měla růst základní výměra důchodů. Tím by totiž byl o něco potlačen princip zásluhovosti, výše penze by míň odrážela, kolik člověk vydělával a přispíval do systému.
Premiér Babiš nicméně slíbil, že dohoda se najde a důchody od příštího roku v průměru o 900 korun skutečně porostou.
Už letos se důchody zvyšovaly kromě pravidelné valorizace podle zákonného vzorečku ještě o přídavek k základní výměře. Vláda ji v souladu s programovým prohlášením zvýšila z devíti procent průměrné mzdy na deset procent. Stejný postup chtělo ministerstvo práce použít i pro růst důchodů v roce 2020. Základní výměra měla vzrůst na 10,6 procenta. Ministerstvo financí kromě jiného poukazuje na to, že v programovém prohlášení vláda přislíbila zvýšení základní výměry právě a jen na deset procent průměrné mzdy – nic víc.
Základní výměra je část důchodu, která je pro všechny stejná. K ní se připočítává procentní výměra, která se vypočítává individuálně z výdělků a počtu odpracovaných let. Pokud se tedy zvyšuje základní výměra, posiluje princip solidarity – všichni dostanou přidáno stejnou částku nezávisle na tom, kolik dříve vydělávali a jak dlouho pracovali – na úkor principu zásluhovosti.
Pravda ale je, že i kdyby v příštím roce rostly důchody podle návrhu ministerstva práce, zásluhovost bude stále vyšší, než jaká byla v roce 2010, kdy Ústavní soud označil tehdejší zásluhový prvek v důchodech za nedostatečný. Soudci se zastali muže, jehož průměrná výše důchodu dosahovala 19 procent dřívějšího výdělku, zatímco průměrná výše důchodu dosahovala 44 procent průměrné mzdy.
Jasně, nachystat se na stáří. Dobře si vychovat hodně šikovných dětí, pořídit si byt, aby se nemusel platit nájem, a zahrádku, aby si člověk sám vypěstoval lacino dobroty.
Ale k tomu pořád investovat a šetřit.
Rádi poradíme s výběrem a pomůžeme porovnat. U vybraných podílových fondů neplatíte vstupní poplatek.
Vláda tehdy musela na rozhodnutí soudu reagovat úpravou systému, a to se v propočtech zásluhovosti stále projevuje. V roce 2018, před poslední úpravou systému, byl náhradový poměr důchodu u předchozího 70tisícového měsíčního výdělku (což zhruba odpovídá případu muže, jehož případ v roce 2010 Ústavní soud rozhodoval) na 27,8 procentech, jak ukazuje výpočet serveru Peníze.cz. Průměrná výše důchodu loni dosahovala 38 procent průměrné mzdy. Oproti roku 2010 se tak zásluhovost výrazně zvýšila.
A pokud zůstaneme jen u 70tisícového vyměřovacího základu, roste i dál. V roce 2019 už je náhradový poměr pro tuto úroveň příjmů na 29,4 procentech, a pokud budeme počítat s návrhem ministerstva práce pro příští rok a odhadneme, že průměrná mzda letos poroste o pět procent, pak se náhradový poměr u nově přiznaného důchodu s vyměřovacím měsíčním základem (tedy zjednodušeně řečeno předchozím výdělkem) zvedne i přes další růst základní výměry na 30,4 procenta. A to čistě proto, že poroste základní výměra.
Když ale do porovnání přidáme i nižší důchody, uvidíme, že u nich náhradový poměr roste rychleji a tím pádem dochází k potlačování principu zásluhovosti a naopak k růstu principu solidarity. Nižší úroveň důchodů počítáme na základě dat z důvodové zprávy ministerstva práce. V roce 2017 byl průměrný vyměřovací základ u nově přiznaných starobních důchodů u žen 23 029 korun a u mužů 31 719 korun. Muži přitom mají zhruba 40 let doby pojištění, ženy v průměru o 2,5 roku méně. To vše vede k tomu, že ženy mají v průměru o 13,5 procenta nižší důchod.
Nicméně zpět k zásluhovosti a solidaritě. Když pomocí výše zmíněných údajů vypočteme důchod pro ženy v letech 2018 až 2020 na základě stejných pravidel, jako jsme to udělali u 70tisícového příjmu, uvidíme, že v relativním vyjádření rostou nižší důchody díky navyšování základní výměry rychleji.
V roce 2018 byl náhradový poměr průměrné ženy z důvodové zprávy ministerstva práce ve výši 49 procent průměrné mzdy. V roce 2019 to je už 53,4 procenta a příští rok by to podle návrhu ministerstva práce bylo zhruba 56 procent. Rozdíl mezi náhradovým poměrem u nízkého a vysokého důchodu se tedy za tři roky může zvýšit ze zhruba 21 procent v roce 2018 na zhruba 26 v roce 2020. Pomyslné nůžky zásluhovosti se tak přivírají a solidarita narůstá.
Stále přitom ale bude platit, že náhradový poměr u 70tisícového příjmu bude podstatně vyšší (29,4 % v roce 2019) oproti roku 2010 (19 %), kdy systém sestřelil Ústavní soud. Jestli je ale nově navrhovaný růst penzí v souladu s ústavním pořádkem, to může znovu říct jen Ústavní soud. A nemůže to říkat sám od sebe, nejdřív se na něj musí někdo obrátit.
Důchod se skládá ze dvou složek – základní a procentní výměry. Základní výměra byla do roku 2018 ve výši 9 procent průměrné mzdy, v roce 2019 je na deseti procentech, příští rok má podle návrhu ministerstva práce vzrůst na 10,6 procenta.
Procentní výměra se počítá z doby pojištění (zjednodušeně z odpracovaných let) a z vyměřovacího základu (zjednodušeně řečeno z předchozího průměrného měsíčního výdělku). Za každý celý rok pojištění získá důchodce 1,5 procenta z vyměřovacího základu. Když tedy muži mají v průměru 40 let pojištění, je získají 60 procent (40 × 1,5) svého vyměřovacího základu. U žen je to v průměru 55,5 procenta (37 × 1,5).
Ještě předtím je vyměřovací základ „očištěn“ v takzvaných redukčních pásmech. Do 44 procent průměrné mzdy(v roce 2019 je to 14 388 Kč) se počítá 100 procent vyměřovacího základu. Mezi 44 procenty průměrné mzdy a jejím čtyřnásobkem (pro rok 2019 je to 130 796 Kč) se do vyměřovacího základu počítá 26 procent částky v tomto pásmu. Případné příjmy nad čtyřnásobek průměrné mzdy se pak do vyměřovacího základu nepočítají vůbec.
Na takto očištění vyměřovací základ se pak aplikuje vypočtené procento na základě odpracovaných let. Výsledkem je procentní výměra důchodu. K té přičtete základní výměru (v roce 2019 je to 3270 Kč) a máte konečnou výši důchodu.
Ukážeme si to na příkladu:
Muž jde do důchodu v roce 2019 s nadprůměrným vyměřovacím základem 70 tisíc korun. Dobu pojištění má 40 let. Základní výměra je 3270 korun.
Procentní výměra se vypočte z redukovaného vyměřovacího základu, který dělá 14 388 (první redukční pásmo) + 14 459 (druhé redukční pásmo = 26 % z 55 612) = 28 847. Z něho je 60 procent (za dobu pojištění) 17 308 Kč.
Důchod je součet základní a procentní výměry: 3270 + 17 308 = 20 578 Kč. Náhradový poměr (důchod 20 578 / předchozí výdělek 70 000) je tedy 29,4 procenta.
Účty za telefon, elektřina, plyn. Neplatíte zbytečně moc? Poradíme, jak odlehčit rodinnému rozpočtu – porovnáme nabídky a vybereme tu nejlepší.
Ministerstva financí a práce se o zvýšení důchodů přetahovala i z jiného důvodu. Podle ministerstva financí by se mělo alespoň trochu šetřit. Navrhovalo proto růst důchodů v příštím roce o 750 korun, místo ministerstvem práce navrženým a následně koaliční radou schváleným růstem o 900 korun.
Za to měla od příštího roku růst rodičovská jen rodinám s nově narozenými dětmi. Nakonec nejspíš poroste i těm, kdo na začátku roku 2020 už rodičovský příspěvek pobírat budou. Úspory nebo nové zdroje financování tak bude vláda hledat jinde. Zvyšování důchodů v příštím roce vyjde na více jak 30 miliard korun, vyšší rodičovská na dalších zhruba deset.
Ministerstvo práce v návrhu na zvýšení důchodů od příštího roku argumentuje i tím, že náhradový poměr průměrné penze a průměrné mzdy v posledních letech klesá. Loni až na 38 procent. Ministerstvo financí k tomu ale dodává, že jde o vliv ekonomického růstu, kdy průměrná mzda rychle roste a důchody to budou dohánět až postupně.
Průměrný důchod v roce 2018 dělal 12 418 korun. Podle ministryně práce se od ledna zvedl zhruba na 13 300 korun. Příští rok to tedy má být o dalších 900 korun víc a premiér Babiš pak důchodcům slibuje průměrný důchod v roce 2021 ve výši 15 tisíc korun. Platí tedy, že důchody za současné vlády rostou rekordně rychle.
Ministryně fotografoval Petr Hloušek / Právo / Profimedia
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
28. 3. 2019 16:56, mydlisko
Domnívám se, že důchody jsou už na hranici solidarity a je na čase znovu posilovat zásluhovou složku. Druhou věcí je zohlednění počtu dětí - nikdo z nás neví předem, jak jeho děti skončí (tedy, zda budou pracovat), nehledě k tomu, že takovýto systém by byl "aktivními plodiči" velmi snadno zneužitelný.
Konečně třetí a velmi důležitou skutečností je dlouholetá mizerná práce MPSV, kde jsou obrovské rezervy v oblasti sociálních dávek (bydlení - kšefty ubytoven, kdy stát platí odporným šmejdům). Tady jsem docela v souladu s SPD např. s podmiňováním sociálních dávek, tak aby se dávky dostaly jen a pouze těm potřebným - tedy adresně. Naopak u důchodů nápad s minimálním důchodem je neskutečná pitomost - jak by se asi cítil ten, který celý život poctivě pracoval a jemu vypočtený důchod by byl o pár korun vyšší, než onen minimální, který by dostal každý lempl.
Nu a na závěr: až budeme mít srovnatelné mzdy se Západem, budou vyšší odvody na "důchodový účet" a logicky i vyšší důchody...
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
30. 3. 2019 11:44, Vladimír
Dnes jsem četl rozhovor s Babišom a z jeho odpovědí lze poznat, jak obratně manipuluje s tou hloupější části obyvatel a především s důchodci. Dokonce je patrné, že to on Babiš bude ze svého navyšovat důchody. Jak obratný lhář to je. Je ovšem smutné, že nikdo není schopen tu Babišovu lež obratem uvést na pravou míru. Tady se lže a veřejnoprávní televize mlčí. Odebral bych důchodcům volební právo.
V diskuzi je celkem (26 komentářů) příspěvků.