Zdroj: Shutterstock
Skoro třetina firem (31 procent) si teď myslí, že v letošním druhém čtvrtletí budou nabírat zaměstnance. Vyplývá to z průzkumu, který na reprezentativním vzorku 510 tuzemských zaměstnavatelů provedla společnost ManpowerGroup. Polovina firem nechystá počet svých zaměstnanců měnit a zhruba 15 procent bude propouštět.
„V naší náborové praxi vidíme, že firmy svá zmražená pracovní místa začaly opět obsazovat, protože energetikou krizi, vývoj inflace a dodavatelské řetězce se daří stabilizovat. Pracovní trh ale zůstává i nadále vlivem ekonomických a sociální změn velmi turbulentní,“ říká Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka české pobočky ManpowerGroup.
Nové lidi budou podle průzkumu shánět hlavně firmy podnikající ve financích a pojišťovnictví, pak v energetice, veřejných službách a zdravotní a sociální péči. Na propouštění se cítí hlavně společnosti z oboru telekomunikací, médií, vydavatelství nebo zábavního průmyslu.
Ačkoliv nezaměstnanost v lednu vzrostla a počet nezaměstnaných prvně po pěti letech přesáhl počet nabízených míst, lidé na trhu práce pořád chybějí. Nebo přesněji: lidé s tou kvalifikací, jakou firmy potřebují. Přibližně 66 procent českých firem bez rozdílu velikosti má s obsazováním pracovních pozic potíže. A podle Jaroslavy Rezlerové se to minimálně rok až dva nebude zlepšovat.
„Nedostatek zaměstnanců s vhodným profilem dlouhodobě roste. Jedná se o globální problém. Populace stárne a víc lidí odchází do důchodu, než vychází ze škol,“ vysvětluje Rezlerová.
Nejhůř se hledají IT specialisti, lidé do výroby, inženýři, prodejci, marketéři, lidé v dopravě a logistice. Každý rok se počet pracujících lidí zmenšuje zhruba o 40 tisíc. Dřív Česko propad vykrývalo zaměstnanci z Ukrajiny, tento zdroj ale vyschl.
Lidé navíc podle jiného, mezinárodního průzkumu, který ManpowerGroup provedla na konci loňského roku, mají jiné představy o své práci než dřív. Zaměstnavatelé proto musejí hledat nové cesty, jak k sobě lákat talenty.
Přibližně 33 procent jich tedy nabízí flexibilní pracovní dobu, dalších třetina dává zaměstnancům na výběr, odkud chtějí pracovat, 28 procent zaměstnavatelů hledá nové zaměstnance mezi lidmi nad 55 let věku nebo maminkami na rodičovské.
Mezi ženami obecně by prý zaměstnavatelé mohli mít šanci na úspěch. „Pozorujeme, že mnoho žen odešlo během pandemie z trhu práce, a ne všechny se dosud vrátily zpět,“ konstatuje Rezlerová. Jenže jak zároveň naznačuje, musely by jim vycházet víc vstříc. To, že se do práce tolik nevracejí, má zřejmě důvod. „Mají pocit, že pro ně firmy nedělají dost: cítí se vyhořelé, nedoceněné a někde i podhodnocené,“ dodává.
Potenciál žen pro pracovní trh opět potvrzuje mezinárodní průzkum, tentokrát prováděny mezi pěti tisíci ženami z několika zemí. Ženy by podle něj stály o větší flexibilitu, možnosti víc pracovat z domova, případně jen čtyři dny v týdnu (klidně i za menší mzdu).
Zásadní motivací by pro ně byly rovnost na pracovišti a spravedlivá odměna. Podle zprávy Světového ekonomického fóra Global Gender Gap Report 2022 se rozdíly v přístupu zaměstnavatelů k mužům a ženám dlouhodobě snižují, za covidu ale trend zpomalil.
V celosvětovém žebříčku vede Island, který jako jediný odstranil 90 procent rozdílů mezi muži a ženami. Česko ale v žebříčku pracovní rovnosti mezi muži a ženami skončilo mezi 146 zeměmi až na 76. místě. Zdroje pracovní síly tedy možná jsou, jen se k nim umět dostat.
Jana Divinová
Sdílejte článek, než ho smažem
