Investování po česku: pasivní a neefektivní

Investování po česku: pasivní a neefektivní
Nejvíce peněz ukládáme na stavební spoření, životní pojištění a penzijní připojištění. Finanční odborníci o nás říkají, že využíváme investiční produkty rozhodně pasivněji a méně efektivně, než občané "staré" Evropy. ČSOB a CAIP představily zajímavou studii, přibližme si její výsledky.

Společnost Factum Invenio včera zveřejnila výsledky "Vnímání českého investičního prostředí očima laické i odborné veřejnosti". Studie vznikla ve spolupráci ČSOB (profil, názory) a CAIP (České asociace investičních manažerů, nezisková organizace prosazující odbornou kvalifikaci a uplatňování profesionálních a etických standardů v oblasti kapitálových trhů a investičního managementu). Jak jsme dopadli?

Výzkum proběhl v lednu a v únoru 2005 a účastnilo se ho 955 respondentů (laická veřejnost) a 49 představitelů české finanční a odborné veřejnosti.

Z investičních produktů upřednostňujeme podle hlavních zjištění stavební spoření (57 %), životní pojištění (39 %) a penzijní připojištění (32 %). Z výsledků výzkumu Evropské komise Eurobarometr například vyplývá, že penzijní připojištění je v České republice využíváno častěji, než je průměr patnáctky EU. V porovnání s minulým rokem také stále častěji uvažujeme o nákupu nemovitosti (nyní 18 %).

Poměrně málo zatím investujeme například do podílových fondů, stále velmi vysoký naopak zůstává podíl klasických termínovaných depozit. Na druhé straně poté, co se poprvé objevily ve výzkumu zajištěné fondy (jsou relativně novým fenoménem na trhu), okamžitě získaly stejné preference investorů jako tradiční hodnoty, např. zlato (dodejme ale, že tyto preference jsou jedny z nejnižších, viz dále). "Nasvědčuje to měnícímu se investičnímu chování populace, která v prostředí nízkých úrokových sazeb aktivně hledá alternativy k běžným bankovním vkladům. Oceňuje přitom poradenství svých bankéřů a často se řídí jejich radou", uvádí Josef Beneš, generální ředitel ČSOB Asset Managementu.

Nejméně prostředků vkládáme do:

  • nákupu zboží trvalé hodnoty (této investiční možnosti využila v lednu 2005 podle výzkumu jen asi 3 % Čechů),
  • investování do podnikání (asi 3 %)
  • nákupu cenných papírů (asi 3 %),
  • nákupu zlata a diamantů (asi 2 %),
  • nákupu podílu v podílovém fondu (asi 2 %),
  • nákupu podílu v zajištěném fondu (asi 2 %).

Věříme "mramorovým podlahám"

Češi poskytovatelům finančních služeb obecně příliš nedůvěřují, mají-li si vybrat, pak nejlépe vnímají stavební spořitelny, banky a pojišťovny.
V očích veřejnosti vede žebříček důvěryhodnosti Česká spořitelna (profil, názory) - důvěřuje jí 86 % dotázané veřejnosti, Komerční banka (profil, názory) - 77 %, ČSOB (profil, názory) - 73 %, a Poštovní spořitelna (profil, názory) - 71 %. Tyto výsledky jsou ovšem ve velkém rozporu s mírou důvěry, které se tyto banky "těší" u odborníků: České spořitelně důvěřuje 59 % odborníků, Komerční bance 8 %, ČSOB jen 6 % a Poštovní spořitelně pouhá 4 % finančníků.

Jako nejméně důvěryhodné jsou veřejností vnímány společnosti poskytující krátkodobé úvěry a nebankovní podílové fondy.

 

 

"Závěr, že banky jsou českou populací vnímány jako jedny z nejdůvěryhodnějších finančních institucí, není překvapující," vysvětluje Michal Mareš, prezident CAIP. "V národních ekonomikách, které zatím neprošly delším obdobím vývoje a dostupnosti širšího portfolia investičních produktů, je důvěra laické veřejnosti v bankovní instituce logická – a pro stabilní ekonomický rozvoj nezbytná."

Máme co dohánět

"Podle názorů české finanční a odborné veřejnosti je investiční chování české populace ve srovnání s chováním populace původní patnáctky Evropské Unie méně efektivní," říká Jan Herzmann, generální ředitel výzkumné agentury Factum Invenio.
Podle výsledků výzkumu investiční produkty opravdu příliš využívat neumíme. 42 % finančníků říká, že Češi využívají investiční produkty rozhodně pasivněji než "staří Evropané", 52 % tvrdí, že "spíše pasivněji" a pouze 4 % si myslí, že investujeme na "stejné úrovni" (2 % neví). Lépe než obyvatelé EU15 Češi s produkty nenakládají podle nikoho z oslovených.

Odborníci nás příliš nechválí ani po stránce efektivního ukládání našich úspor. Podle 21 % odborníků s nimi totiž zacházíme rozhodně neefektivně, podle 65 % spíše neefektivně a jen každý desátý finančník nás označil za "spíše efektivně" ukládající. "Rozhodně efektivní" nejsme podle žádného respondenta (4 % neví).

Příliš obstojně jsme tedy nedopadli. Kdo za to může? Kdo nás v našem investování finančních prostředků ovlivňuje? Podle odpovědí české veřejnosti se 72 % z nás řídí vlastním úsudkem, případně radou partnera, 18 % doporučením příbuzných, kolegů či známých, 3 % Čechů dává na doporučení nezávislého finančního poradce a 1 % spoléhá na svého bankéře. Zbylých 6 % volí jinou cestu.
Finanční odborníci si ovšem myslí, že 68 % Čechů investuje podle rad příbuzných, kolegů či známých, sami, případně s partnerem si své finance spravuje každý pátý Čech (20 %), 8 % dá na svého bankéře a zbytek se rozhoduje jinak.

Tak jako tak se máme co učit. Zhodnotit své peníze kvalitně bez znalostí investičních možností je obtížné, my si proto klademe za cíl vám v našich článcích potřebné a kvalitní informace poskytovat.

Co si o výsledcích výzkumu myslíte? Překvapil vás? Jsou Češi zdatní finančníci, nebo se ještě máme co učit?

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+2
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 44 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

21. 2. 2005 10:46, Jan Kolda von Žampach (řečený Pancíř)

Já jsem zde už několikrát uvedl, že to stavebko mám také ale že se mi to už z principu nelíbí. Když zde někde, tímto opravdu nehorázným způsobem, shromáždíte peníze, tak mj. jedním z předpokládatelných dopadů také bude, že nakonec zvýšíte konečné ceny toho, co by mělo být za tyto peníze nakoupeno. A podívejte se jen na ceny v tomto oboru když stavební spoření začínalo a kde jsou ceny dnes. Přitom cihlářskou hlínu, štěrk a vápenec snad ještě tolik nedovážíme, dřevo také ne a přebytky elektřiny dokonce vyvážíme.
Prosím, netvrdím, že to s tím velkým nárůstem cen je (jen) kvůli stavebnímu spoření. Celý tento okruh problémů, pokud se jedná o jednu ze základních životních potřeb a tou bydlení je, buďto ponecháte volně trhu (z principu toto řešení si odzvonili klíči lidé na náměstích v závěru roku 1989) nebo zde musíte mocí vyšší stále provádět citlivé netržní zásahy a korekce nastavených parametrů. Korekce nejen při akumulaci kapitálu, ale také a dnes především na straně toho, co má být kupováno. A pokud do toho někde vložíte komerční subjekt, nemůžete se potom divit, že banky půjčují opatrně a v realitkách šponují ceny. Navíc zde máte dnes stále vlastně privilegovanou skupinu odekretovanců v bytech za regulované nájemné a zbytek chudáků za údajně tržní nájemné.
Článek je o investičních instrumentech: košer investičním instrumentem stavební spoření, v dnešní podobě, není, je to už dnes splašená kobyla, která se začíná trhat z otěží. Když do toho dnes nově vstoupím, spekuluji na to, jestli se do 6 let kobyla utrhne nebo ne. Ano, v případě utržení ty konečné dopady nebudou fatální, spíše budou mít jen charakter velkého rozčarování.

Zobrazit celé vlákno

+37
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

21. 2. 2005 13:36, Jirka

V ekonomice jsem samouk. Rád si lámu hlavu nad věcmi, které mají nějakou vnitřní logiku. Objevování různých vazeb a zákonitostí je docela dobrodružství. Ekonomika je po této stránce dost pestrá a současně je to i o soutěžení. Ve srovnání např. s počítači, jejichž logika je suchá, do ekonomiky zasahuje řada jiných věcí a věd jako psychologie, ekologie, politika... Kdybych ji bral jen jako vědu o penězích, asi by mě nezajímala. Můj vztah k penězům a hmotným statkům je takový zvláštní. Vím, že se bez nich neobejdu a nemám rád špatné hospodaření. Na přepych si ale nepotrpím. Nevadí mi skromné podmínky, ale nesnáším plýtvání. Hodně lidí oceňuje věci jen podle toho, kolik za to jiní chtějí. Já však mám svou cenu pro vzduch, i když ho dýchám zadarmo. Tím je asi dán můj vztah k pojmu investice. Takhle těm skutečně ekonomicky vzdělaným asi často způsobuji kopřivku. :-)

Pokud na Kyiosakiho knížky někde narazím, nějakou si koupím. V poslední době se tady o něm dost diskutuje, tak bych nerad zůstal pozadu.

Zobrazit celé vlákno

-2
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (44 komentářů) příspěvků.

A tohle už jste četli?

Portfolio, které neprodělá

15. 2. 2005 | Petr Syrový | 1 komentář

Portfolio, které neprodělá

Nechce se vám s přebytečnými penězi do banky? Radši byste si sami chtěli sestavit portfolio, které by vyneslo více než fondy peněžního trhu a zároveň "zaručilo", že neproděláte? Máme... celý článek

Není jistota zajištěného fondu příliš drahá?

7. 2. 2005 | Lev Dvorok

Není jistota zajištěného fondu příliš drahá?

Jistý zajištěný fond slibuje za 4 roky a 5 měsíců minimálně 4 %, maximálně však 24 %. Láká vás oněch 24 %? Možná po přečtení našeho článku zjistíte, že jistota je velice drahá a pokud... celý článek

Investování, nebo sázení?

28. 1. 2005 | Lev Dvorok | 1 komentář

Investování, nebo sázení?

Banky nově lákají tzv. prémiovými vklady, které za určitých podmínek nabízejí zhodnocení např. 4,9 % p.a. Je to hodně, nebo málo a co se skrývá za těmito podmínkami? Má smysl do těchto... celý článek

Východ versus Západ v bankovní Evropě

2. 12. 2004 | Jiří Šedivý

Východ versus Západ v bankovní Evropě

Střední a Východní Evropa hodlá dohnat životní úroveň západní části v horizontu několika desítek příštích let. Jak se jí to daří v oblasti používání bankovních produktů? Hvězdou je... celý článek

Kurzové spekulace pro každého?

30. 11. 2004 | Dušan Hradil

Kurzové spekulace pro každého?

Na našem trhu můžete narazit na nový typ termínovaného vkladu. Jeho garantovaný výnos je zanedbatelný, ovšem prémie téměř 5 % z něj činí zajímavou investici. Celá věc má ale háček -... celý článek

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.