Východ versus Západ v bankovní Evropě

Východ versus Západ v bankovní Evropě
Střední a Východní Evropa hodlá dohnat životní úroveň západní části v horizontu několika desítek příštích let. Jak se jí to daří v oblasti používání bankovních produktů? Hvězdou je Slovinsko, ani my na tom nejsme špatně, na chvostu jsou Srbsko a Černá Hora společně s Bulharskem. Jak využíváme služeb bank, účty a internetové bankovnictví?

Ve Střední a Východní Evropě dochází k významnému posunu v používání bankovních produktů. Prezentaci aktuálních dat nabídla české veřejnosti HVB Bank (profil, názory).  V dnešní 1. části si můžete přečíst, jak využívají občané zemí bývalého sovětského bloku bankovní produkty a jak jsou na tom ve srovnání se svými sousedy několik set kilometrů dále na západ.

12 zemí zahrnutých do průzkumu

Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Srbsko a Černá Hora, Slovensko, Slovinsko, Rusko, Ukrajina.

Prezentovaný průzkum proběhl ve 12 zemích střední a východní Evropy metodikou přímého dotazování 1 000 reprezentativních respondentů v každé zemi. Byl veden institutem na průzkum trhu FESSEL-GfK a podílela se na něm Bank Austria Creditanstalt (BA-CA). "V Rakousku skoro každý, komu je nad 15 let, je v nějakém obchodním vztahu s finanční institucí. Naproti tomu v regionu střední a východní Evropy je situace dost odlišná, s velkými rozdíly mezi jednotlivými zeměmi," říká Martin Pavlík, manažer marketingu HVB Bank.

Klienti bank

Kolik obyvatel v dané zemi vůbec využívá bankovních služeb? Můžeme konstatovat, že noví členové EU se na bankovní produkty spoléhají celkem často. Průměrně téměř 80 % obyvatelstva nad 15 let, konkrétně v České republice je to 83 %. Ve srovnání se "starým" členem EU, Rakouskem, nám pořád ještě chybí nějakých 15 %. Slovinsko je podobně jako Rakousko blízko plnému pokrytí trhu: 98 % jeho obyvatelstva má účet u nějaké bankovní instituce. Dalšími v pořadí jsou Slovensko, Česká republika a Chorvatsko, kde mají účet  v bance čtyři pětiny populace. V Maďarsku a Polsku se tento poměr blíží dvěma třetinám.

Na opačném konci pořadí regionu jsou s velkým odstupem Srbsko a Černá Hora, Bosna-Hercegovina, Rumunsko a Bulharsko. V těchto zemích má jen třetina obyvatel ze sledované skupiny nějaký obchodní vztah k bankovní instituci.

Bankovní účty

Nejčastěji využívaným produktem je bankovní účet. V tomto segmentu bylo v posledních letech také zaznamenáno největší tempo růstu. Do úrovně Rakouska, či dokonce Německa však chybí pár procent i lídru regionu, Slovinsku. Česká populace se prozatím dostala na úroveň 2/3 sousedních zemí "staré" EU. Z tohoto hlediska banky vidí stále ještě poměrně široké možnosti rozvíjení svých aktivit a vyhledávání dalších klientů, kteří by slyšeli na vábení pro zřízení si například běžného účtu v bance. (Jednu z cest, jak se o to české banky pokoušejí, jsme popsali v článku Banky najímají na lov klientů externisty).

Bankovní karty

Co se týče bankovních karet (platební, kreditní), ty využívá celkem 60 % Čechů, ale například téměř 90 % Slovinců. Jde vlastně o jedinou kategorii, kde Slovinsko poráží západní země. Podstatně více "Novoevropanů" tedy ke svému účtu využívá bankovní kartu, ve srovnání s podílem takových klientů v Rakousku a Německu.

Elektronické bankovnictví

Elektronické bankovnictví je ve střední a východní části starého kontinentu rozšířeno poměrně málo. U nás to někteří odborníci vysvětlují tím, že mnoho klientů využívá mobilní bankovnictví, které jde ruku v ruce se specifickou oblibou SMSkování v naší zemi. Internet je pořád ještě drahý, a v zaměstnání se zase, víceméně oprávněně, bojíme posílat svá velice citlivá peněžní data přes firemní síť. Jen 4 – 5 % Čechů internetové bankovnictví využívá, zatímco v Rakousku je to trojnásobek.

Sečteno a podtrženo

Prostoupení bankovních služeb trhem ve středovýchodním regionu je o poznání nižší, než je tomu v zemích eurozóny. Jedinou z nových zemí EU, která dosahuje parametrů běžných v eurozóně, je Slovinsko. K zemím, které se nejvíce blíží této úrovni, patří Česká republika, Slovensko a Chorvatsko. Za nimi následují Polsko a Maďarsko.
V regionu, a to především v nových zemích EU, se bude dále silně projevovat trend k využívání kanálů přímého bankovnictví (internet, mobilní bankovnictví) a využívání sofistikovanějších finančních produktů (např. kreditních karet). Pro banky to nejspíš bude výzva k dalším aktivitám na marketingovém a obchodním poli.

Souhlasíte, nebo ne? Zdá se vám kvalita bankovních služeb dobrá, takže by mohla přilákat další klienty? Máte naopak pocit, že by mohlo kvůli nedostatečné spokojenosti klientů docházet k odlivu zákazníků z bankovních domů? Jaký využíváte kanál přímého bankovnictví?

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

-6
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 9 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

2. 12. 2004 20:59, Jan Kolda von Žampach (řečený Pancíř)

Předpokládám, že článek je o retailu. Rádoby titulem lídr trhu v retailu v ČR se ráda prezentuje Česká spořitelna. Pro mne a moji milounkou peněženku však to je ne lídr, ale přímo zlotřilý lotr retailu!
Proč lotr retailu a ne lídr? Souvisí to s téma článku: na České spořitelně a majoritním vlastníkovi je na předkládaných bankovních produktech nejlépe vidět, jak si Západ z Východu dělá "smetiště" či "popelnici," samozřejmě tak, aby použitý "odpad," co předkládá našim "hovádkům" do držky, co nejvíce ještě pro sebe zhodnotil a zpeněžil.
Toto úterý jsem si to znovu jasně uvědomil, když jsem si v novinách přečetl chlubivě prezentovaný "úspěch" České spořitelny, jak si česká hovádka, kam se obecně sám také počítám a nejsem klientem spořitelny, za plných 5,- Kč budou na bankomatech vyťukávat své bezhotovostní platební příkazy. Se slzou v oku vzpomínám kterak, již hodně dávno před asi 7 lety, při řešení mé jedné oprávněné reklamace jsem toto viděl vystavené u bankomatu k testování přímo na tom jejich "slavném" erste ředitelství na Budějovické v Praze. Ano, tehdá v Česku ještě mobily nic moc, natož internet a telekomunikace, o elektronickém bankovnictví dnešních dnů se spíše jen psalo, než kdesi vidělo. Na západ od našich hranic ale už tehdy rozšířené funkce bankomatů byly běžnou součástí právě samoobslužných zón. U nás bylo důsledně ještě a jakž takž stihnuto, jak jsem poznal, pouze v úřadovnách Živnobanky. V současné době (a jak jsem si onehdá mohl přečíst tuším i zde na webu) kdy Živnobanka tyto zóny asi oprávněně, z důvodu morálního a technického zastarání a z ekonomických důvodů, postupně ruší a to předpokládám včetně nabídky i této služby, naopak Česká spořitelna, jistě za nemalé náklady, toto zavádí. Zavádí v době, kdy co se týče komfortu a především i bezpečnosti je pro klienta jednoznačně aktuální mobil nebo počítač, nikoli však zcela veřejný bankomat. A ještě si za to dá spořitelna platit 5,- Kč za podaný příkaz! Odporné. Je to obdobná doslova krávovina a drahý špás, jako když v době, kdy byl jasný nástup a vítězství platebních karet, tak Česká spořitelna směřovala své velmi viditelné úsilí do jakéhosi tzv. zaručeného, značně po všech stránkách přežilého šekového systému a nutila chudáky podnikatele vylepovat si jeho logo na provozovny. Pamětníci si s nechutí jistě vzpomenou. Dnes to je vlastně zase to samé divadlo: místo přežilého zaručeného šekového systému dosaďme přežilé bezhotovostní platby skrze bankomaty, a to na úkor opět rozvoje karet, tentokráte s o řád bezpečnější technologií čipu!
Fuj! Fuj! Fuj! Česká spořitelno! 100x Fuj!

+35
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

4. 12. 2004 12:29, Ivo

Musím se zastat autora. Nejde o blábol, nakonec to potvrzujete i Vy, když uvádíte, že internet je bohužel pro vrstvu movitých občanů, když i ten debilní dial-up stojí cca 460 kč. O ochranu dat se oprávněně bojí všichni jen trochu informovaní občané. Proto jsem také přestal používat nechráněný účet u ČS a.s. a přešel k ČSOB, která umožní autorizaci plateb. příkazů 9-místným kódem zaslaným SMS na Váš mobil a to zdarma. Nemusím tedy platit čtečku a čipovku a na těch pár občanských plateb to není ani otravné nebo zdlouhavé. Osobně jsem šťastný, že tak málo lidí užívá platby přes net. Až to bude většina zdraží všechny banky své poplatky a začnou nás dojit. Teď zatím nemůžou.

Zobrazit celé vlákno

-9
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (9 komentářů) příspěvků.
Simplecoin

A tohle už jste četli?

Banky najímají na lov klientů externisty

23. 11. 2004 | Dušan Hradil

Banky najímají  na lov klientů externisty

Klasické akviziční a distribuční kanály v podobě reklamy a následného prodeje produktů na pobočce již nestačí, a tak se banky snaží dostat ke klientovi jinými cestami. Novým trendem... celý článek

Co můžete zažít s infolinkou České spořitelny

11. 11. 2004 | Jiří Šedivý

Co můžete zažít s infolinkou České spořitelny

Přečtěte si příběh jak ze špatného snu, který končí ztrátou 6 000 Kč a přiznáním České spořitelny, že ve svých službách pochybila. Sen se změnil v realitu a plánovaná investice příliš... celý článek

Bezpečip na platebních kartách

21. 9. 2004 | Kristýna Havligerová

Bezpečip na platebních kartách

Od příštího roku bude banka, která nezavede čipovou technologii, automaticky zodpovídat za problém vyplývající z platební transakce, na niž byla podána reklamace. V jaké fázi příprav... celý článek

Jak ušetřit aneb není účet jako účet

24. 8. 2004 | Vendula Hilkovičová

Jak ušetřit aneb není účet jako účet

Až 3 500 Kč můžete ročně ušetřit, pokud zvolíte ten správný typ běžného účtu. Alespoň tak to vyplývá ze studie společnosti Scott & Rose. Ta provedla analýzu nákladů na vedení běžného... celý článek

Vyplatí se elektronické, či embosované karty?

18. 9. 2003 | Kristýna Havligerová

Vyplatí se elektronické, či embosované karty?

Elektronické karty jsou pro každého, na embosované karty si však sáhne jenom někdo, protože náklady na jejich vedení jsou vyšší. Mají oproti elekronkám několik výhod, jsou ale dražší... celý článek

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.