Východ versus Západ v bankovní Evropě

Východ versus Západ v bankovní Evropě
Střední a Východní Evropa hodlá dohnat životní úroveň západní části v horizontu několika desítek příštích let. Jak se jí to daří v oblasti používání bankovních produktů? Hvězdou je Slovinsko, ani my na tom nejsme špatně, na chvostu jsou Srbsko a Černá Hora společně s Bulharskem. Jak využíváme služeb bank, účty a internetové bankovnictví?

Ve Střední a Východní Evropě dochází k významnému posunu v používání bankovních produktů. Prezentaci aktuálních dat nabídla české veřejnosti HVB Bank (profil, názory).  V dnešní 1. části si můžete přečíst, jak využívají občané zemí bývalého sovětského bloku bankovní produkty a jak jsou na tom ve srovnání se svými sousedy několik set kilometrů dále na západ.

12 zemí zahrnutých do průzkumu

Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Srbsko a Černá Hora, Slovensko, Slovinsko, Rusko, Ukrajina.

Prezentovaný průzkum proběhl ve 12 zemích střední a východní Evropy metodikou přímého dotazování 1 000 reprezentativních respondentů v každé zemi. Byl veden institutem na průzkum trhu FESSEL-GfK a podílela se na něm Bank Austria Creditanstalt (BA-CA). "V Rakousku skoro každý, komu je nad 15 let, je v nějakém obchodním vztahu s finanční institucí. Naproti tomu v regionu střední a východní Evropy je situace dost odlišná, s velkými rozdíly mezi jednotlivými zeměmi," říká Martin Pavlík, manažer marketingu HVB Bank.

Klienti bank

Kolik obyvatel v dané zemi vůbec využívá bankovních služeb? Můžeme konstatovat, že noví členové EU se na bankovní produkty spoléhají celkem často. Průměrně téměř 80 % obyvatelstva nad 15 let, konkrétně v České republice je to 83 %. Ve srovnání se "starým" členem EU, Rakouskem, nám pořád ještě chybí nějakých 15 %. Slovinsko je podobně jako Rakousko blízko plnému pokrytí trhu: 98 % jeho obyvatelstva má účet u nějaké bankovní instituce. Dalšími v pořadí jsou Slovensko, Česká republika a Chorvatsko, kde mají účet  v bance čtyři pětiny populace. V Maďarsku a Polsku se tento poměr blíží dvěma třetinám.

Na opačném konci pořadí regionu jsou s velkým odstupem Srbsko a Černá Hora, Bosna-Hercegovina, Rumunsko a Bulharsko. V těchto zemích má jen třetina obyvatel ze sledované skupiny nějaký obchodní vztah k bankovní instituci.

Bankovní účty

Nejčastěji využívaným produktem je bankovní účet. V tomto segmentu bylo v posledních letech také zaznamenáno největší tempo růstu. Do úrovně Rakouska, či dokonce Německa však chybí pár procent i lídru regionu, Slovinsku. Česká populace se prozatím dostala na úroveň 2/3 sousedních zemí "staré" EU. Z tohoto hlediska banky vidí stále ještě poměrně široké možnosti rozvíjení svých aktivit a vyhledávání dalších klientů, kteří by slyšeli na vábení pro zřízení si například běžného účtu v bance. (Jednu z cest, jak se o to české banky pokoušejí, jsme popsali v článku Banky najímají na lov klientů externisty).

Bankovní karty

Co se týče bankovních karet (platební, kreditní), ty využívá celkem 60 % Čechů, ale například téměř 90 % Slovinců. Jde vlastně o jedinou kategorii, kde Slovinsko poráží západní země. Podstatně více "Novoevropanů" tedy ke svému účtu využívá bankovní kartu, ve srovnání s podílem takových klientů v Rakousku a Německu.

Elektronické bankovnictví

Elektronické bankovnictví je ve střední a východní části starého kontinentu rozšířeno poměrně málo. U nás to někteří odborníci vysvětlují tím, že mnoho klientů využívá mobilní bankovnictví, které jde ruku v ruce se specifickou oblibou SMSkování v naší zemi. Internet je pořád ještě drahý, a v zaměstnání se zase, víceméně oprávněně, bojíme posílat svá velice citlivá peněžní data přes firemní síť. Jen 4 – 5 % Čechů internetové bankovnictví využívá, zatímco v Rakousku je to trojnásobek.

Sečteno a podtrženo

Prostoupení bankovních služeb trhem ve středovýchodním regionu je o poznání nižší, než je tomu v zemích eurozóny. Jedinou z nových zemí EU, která dosahuje parametrů běžných v eurozóně, je Slovinsko. K zemím, které se nejvíce blíží této úrovni, patří Česká republika, Slovensko a Chorvatsko. Za nimi následují Polsko a Maďarsko.
V regionu, a to především v nových zemích EU, se bude dále silně projevovat trend k využívání kanálů přímého bankovnictví (internet, mobilní bankovnictví) a využívání sofistikovanějších finančních produktů (např. kreditních karet). Pro banky to nejspíš bude výzva k dalším aktivitám na marketingovém a obchodním poli.

Souhlasíte, nebo ne? Zdá se vám kvalita bankovních služeb dobrá, takže by mohla přilákat další klienty? Máte naopak pocit, že by mohlo kvůli nedostatečné spokojenosti klientů docházet k odlivu zákazníků z bankovních domů? Jaký využíváte kanál přímého bankovnictví?

Odeslat
e-mailem

Líbil se vám článek?

-6
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 9 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

2. 12. 2004 20:59, Jan Kolda von Žampach (řečený Pancíř)

Předpokládám, že článek je o retailu. Rádoby titulem lídr trhu v retailu v ČR se ráda prezentuje Česká spořitelna. Pro mne a moji milounkou peněženku však to je ne lídr, ale přímo zlotřilý lotr retailu!
Proč lotr retailu a ne lídr? Souvisí to s téma článku: na České spořitelně a majoritním vlastníkovi je na předkládaných bankovních produktech nejlépe vidět, jak si Západ z Východu dělá "smetiště" či "popelnici," samozřejmě tak, aby použitý "odpad," co předkládá našim "hovádkům" do držky, co nejvíce ještě pro sebe zhodnotil a zpeněžil.
Toto úterý jsem si to znovu jasně uvědomil, když jsem si v novinách přečetl chlubivě prezentovaný "úspěch" České spořitelny, jak si česká hovádka, kam se obecně sám také počítám a nejsem klientem spořitelny, za plných 5,- Kč budou na bankomatech vyťukávat své bezhotovostní platební příkazy. Se slzou v oku vzpomínám kterak, již hodně dávno před asi 7 lety, při řešení mé jedné oprávněné reklamace jsem toto viděl vystavené u bankomatu k testování přímo na tom jejich "slavném" erste ředitelství na Budějovické v Praze. Ano, tehdá v Česku ještě mobily nic moc, natož internet a telekomunikace, o elektronickém bankovnictví dnešních dnů se spíše jen psalo, než kdesi vidělo. Na západ od našich hranic ale už tehdy rozšířené funkce bankomatů byly běžnou součástí právě samoobslužných zón. U nás bylo důsledně ještě a jakž takž stihnuto, jak jsem poznal, pouze v úřadovnách Živnobanky. V současné době (a jak jsem si onehdá mohl přečíst tuším i zde na webu) kdy Živnobanka tyto zóny asi oprávněně, z důvodu morálního a technického zastarání a z ekonomických důvodů, postupně ruší a to předpokládám včetně nabídky i této služby, naopak Česká spořitelna, jistě za nemalé náklady, toto zavádí. Zavádí v době, kdy co se týče komfortu a především i bezpečnosti je pro klienta jednoznačně aktuální mobil nebo počítač, nikoli však zcela veřejný bankomat. A ještě si za to dá spořitelna platit 5,- Kč za podaný příkaz! Odporné. Je to obdobná doslova krávovina a drahý špás, jako když v době, kdy byl jasný nástup a vítězství platebních karet, tak Česká spořitelna směřovala své velmi viditelné úsilí do jakéhosi tzv. zaručeného, značně po všech stránkách přežilého šekového systému a nutila chudáky podnikatele vylepovat si jeho logo na provozovny. Pamětníci si s nechutí jistě vzpomenou. Dnes to je vlastně zase to samé divadlo: místo přežilého zaručeného šekového systému dosaďme přežilé bezhotovostní platby skrze bankomaty, a to na úkor opět rozvoje karet, tentokráte s o řád bezpečnější technologií čipu!
Fuj! Fuj! Fuj! Česká spořitelno! 100x Fuj!

+35
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

4. 12. 2004 12:29, Ivo

Musím se zastat autora. Nejde o blábol, nakonec to potvrzujete i Vy, když uvádíte, že internet je bohužel pro vrstvu movitých občanů, když i ten debilní dial-up stojí cca 460 kč. O ochranu dat se oprávněně bojí všichni jen trochu informovaní občané. Proto jsem také přestal používat nechráněný účet u ČS a.s. a přešel k ČSOB, která umožní autorizaci plateb. příkazů 9-místným kódem zaslaným SMS na Váš mobil a to zdarma. Nemusím tedy platit čtečku a čipovku a na těch pár občanských plateb to není ani otravné nebo zdlouhavé. Osobně jsem šťastný, že tak málo lidí užívá platby přes net. Až to bude většina zdraží všechny banky své poplatky a začnou nás dojit. Teď zatím nemůžou.

Zobrazit celé vlákno

-9
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (9 komentářů) příspěvků.
Partners Financial Services

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.