Bezpečip na platebních kartách

Čipovou kartu v nějaké podobě používá většina z nás. Ať už jako SIM kartu mobilního telefonu, telefonní kartu či jízdenku na městskou hromadnou dopravu nebo platební kartu. O tom, které banky čipovou platební kartu klientům již nabídly, jste si mohli přečíst v článku Čip přichází do Čech.

Ať žije off-line

Čip umožňuje klasické funkce jako magnetický proužek platebních karet, jsou tedy na něm zapsány informace o čísle účtu, datu platnosti karty a jménu majitele. Navíc umožňuje kontrolu držitele a PIN kódu i off-line, kontrolovat platnost karty a možnost měnit data po vypršení platnosti karty.
Největším kouzlem aplikace je především možnost off-line ověření transakce. U karet s magnetickým proužkem se používá on-line autorizace, která funguje tak, že se terminál spojí s autorizačním centrem a pošle mu potřebné údaje o kartě a transakci. Zákazník pak čeká na potvrzení u pokladny často více než minutu.

"Pro" a "proti" přechodu na čip
+ Výnosy/Nižší náklady	- Projektové náklady
Nižší interchange fee	Upgrade systémů
Méně podvodů/reklamací	Projektové náklady (provedení)
Off-line autorizace	Vyšší cena karet
Přírůstek klientů	Vyšší personalizační náklady - design karet, lepší čip atd.
Zdroj dat: Konference "Chip cards/Smart cards"

Oproti tomu na čipové kartě je PIN či jiný autorizační prvek (elektronický podpis) uložen přímo v paměti a terminál může pravost ověřit bez spojování s centrem, čímž se ušetří na telekomunikačních poplatcích. Komunikace na úrovni karta – terminál nezabere víc než dvě vteřiny, čímž konkuruje hotovostnímu placení. I u čipu je samozřejmě možné on-line ověření.

Bezpečný a chytrý čip

S čipem je také spojena větší bezpečnost. Klasickou magnetickou kartu stačí podvodníkům protáhnout čtečkou a pak si vytvořit její kopii. Pokud zloděj zjistí PIN dříve, než klient kartu zablokuje, má vyhráno.
Čip ovšem umožňuje veškerá data šifrovat. Pokud přijímající terminál nemá příslušný klíč, k datům se nedostane. Prolomení takto komplikované ochrany je složité a nákladné, a tak se padělání či kopírování karet nevyplatí. Bezpečnost umocňuje i to, že u karty s čipem lze změnit PIN, který je uložen přímo v paměti karty.

Čipové karty, takzvané smart (chytré) karty, mají dostatečnou paměť, a tak lze přidat další aplikace jako elektronickou jízdenku, zdravotní kartu pacienta i s průkazem pojištěnce nebo identifikační kartu pro vstup třeba do knihoven.

Proč čip?

Přechod z magnetického proužku na čip, který by měl být dle dohody karetních asociací VISA a MasterCard v Evropě dokončen do roku 2005, ovšem není žádná legrace. Aby bylo možno karty používat všude po světě, musí splňovat takzvané EMV standardy, které zaručují jejich kompatibilitu. To je pro banky nákladná záležitost, psali jsme o tom v článku Čipové karty - sen anebo realita? Proč tedy finanční instituce s migrací na čip souhlasily?
Jedním důvodem jsou podvody s platebními kartami. To ovšem podle slov Petra Skoka zodpovědného za přechod na čip v Komerční bance není v tuzemsku hlavním důvodem. "Zneužívání platebních karet v České republice nedosahuje ani 50 % podvodů v jiných státech Evropské unie," zaznělo na konferenci "Chip cards/Smart cards" v pražském hotelu Crown Plaza. Banky si přesto uvědomují, že podvodníci cestují, a tak hrozí určité nebezpečí i u nás.

Vysvětlivky: 1. Kopírování magnetického proužku 2. Ztracené karty 3. Nepřijaté karty 4. Další (často zneužití rodinnými příslušníky)

K migraci banky nutí například pravidla karetních asociací. Je to pro ně ovšem i otázka image a marketingu. Karetní asociace American express například vydávala hybridní platební kartu, to znamená s magnetickým proužkem i čipem, na kterém byla pouze aplikace, kterou držitelé pro obsluhu banky nevyužívali. Klienti si ji ovšem kupovali právě kvůli čipu.
Čip lze využít také k dalším aplikacím, například pro vstup do internetového bankovnictví. Proto je pro bankovní domy výhodné mít čip dopředu, aby bylo možné přidávat další aplikace. Zlevní se i takzvané "interchange fees" (viz sloupek)

Interchange fees jsou poplatky mezi bankou, která kartu vydala, a bankou, která ji nevydala, ale přijímá ji.

Velkou nevýhodou pro finanční instituce jsou ale náklady na změnu karet, terminálů a bankomatů. "Musíme to brát jako investici do budoucna, kterou zatím nelze vyčíslit," uvádí Petr Skok. Banky proto vše mění postupně. Komerční banka (profil, názory) a ČSOB (profil, názory) měnily nejprve elektronické platební karty a teprve potom embosované. Současně došlo i ke konverzi sítě platebních terminálů v obchodech, nejprve těch patřících bance a poté i cizích. Posledním krokem je výměna bankomatů.

Liability shift

Od ledna 2005 bude na území Evropské unie platit takzvaný EMV Liability Shift, což je vlastně princip přesunutí zodpovědnosti. Pokud totiž dojde k reklamaci platební transakce a zjistí se, že jedna ze zúčastněných stran (bank) neakceptuje čipovou technologii, bude za problém zodpovědná právě tato strana. Pravidlo platí ovšem pouze pro operace s "fyzickou přítomností platební karty", tedy výběr z bankomatu nebo platby kartou u obchodníků, ne pro platby na internetu.
A jak na tom jsou s přechodem na čip banky působící v tuzemsku? Karty s čipem dnes vydává ČSOB a Komerční banka. Od ledna příštího roku je začne podle slov PR manažera banky Iva Polišenského vydávat i Živnostenská banka (profil, názory), která v současné době pracuje na technologickém zabezpečení procesu.
Ostatní peněžní instituce se na to teprve připravují. "Banka na tom intenzivně pracuje," říká tisková mluvčí České spořitelny (profil, názory) Klára Gajdušková. "Ovšem při tak velkém počtu platebních karet, platebních terminálů a bankomatů to není možné provést během několika měsíců. Do ledna 2005 to banka nestihne, přesto udělá všechno proto, aby bylo zpoždění co nejkratší. Samozřejmě jsme srozuměni s důsledky," dodává. Ostatní banky plánují začátek vydávání platebních karet s čipem v průběhu příštího roku. Se zodpovědností plynoucí z principu "Liability Shift" počítají.

TIP: Pokud platíte kartou v obchodě, měli byste vědět, že podle pravidel karetních asociací po vás nemusí obchodník chtít podpis účtenky i zadání PINu. Stačí pouze jedna z možností. Sami obchodníci to ovšem ve většině případů nevědí, takže se vám může stát, že po vás budou chtít oboje.

Důležitým pravidlem je i takzvaný "fallback", který platí v tuzemsku. Každý hybridní teminál, tedy s technologiemi pro čtení magnetického proužku i čipu, odkáže na použití čipu, pokud detekuje hybridní platební kartu (kartu s magnetickým proužkem i čipem), tedy zákazník musí zadat kód PIN. Pokud je čip poškozený, je možné využít magnetického proužku. To ovšem není podle dohody v tuzemsku možné, aby nedocházelo k úmyslnému poškození čipu a následnému zneužití karty. Problém může být v zahraničí, kde toto pravidlo neplatí.

Co si myslíte o čipové technologii? Máte čipovou platební kartu? Přecházely by banky na čip bez tlaku karetních asoicací? Co si myslíte o přístupu tuzemských bank k čipové technologii?