Zdroj: Shutterstock
Nadpoloviční většina Čechů považuje veškeré příjmy i výdaje domácnosti za společné, nicméně pětina lidí před svými partnery některé tají. Ukázal to Index prosperity a finančního zdraví, který připravuje Česká spořitelna ve spolupráci se Sociologickým ústavem a projektu Evropa v datech. Základem je říjnový průzkum agentury Ipsos na vzorku 2025 respondentů ve věku 18–65 let.
„Ačkoliv to může působit stereotypně, data z průzkumu mluví jasně: Zatímco muži častěji tají výdaje na elektroniku či úpravu nebo doplňky do auta, ženy bez vědomí partnera výrazně častěji utrácí za oblečení a boty nebo třeba za kosmetiku,“ upozorňuje Tomáš Odstrčil, šéfredaktor Evropy v datech. V případě oblečení a bot jde 22,5 % žen (a jen 1,4 % mužů) z těch, kteří někdy utajili některý ze svých výdajů.
Výši příjmů svého partnera zná dle svých slov 84 % mužů i žen, téměř pětina z obou skupin však svému protějšku v minulosti zatajila nějaký mimořádný příjem. Častěji tuto skutečnost před partnery nezmínili muži, kteří si také častěji berou půjčky, o nichž jejich protějšek neví.
Přes 80 % Čechů žijících v domácnosti s partnerem se podle průzkumu nespoléhá pouze na jediný společný účet a disponuje i vlastními penězi. Patnáct procent Čechů se svým partnerem ani nesdílí informace o stavu svého účtu a téměř stejné procento české populace má k dispozici vlastní fond či účet, o kterém jejich partner vůbec neví.
„Z našich výzkumů víme, že pro řadu lidí jsou peníze považovány za soukromé a citlivé téma, o kterém je jim nepříjemné se bavit. Na druhou stranu téměř polovina dotázaných Čechů si uvědomuje, že pokud sdílí informace o svém finančním zdraví, rozšiřuje si znalosti a získává inspiraci, jak lépe hospodařit s financemi,” říká Monika Hrubá, která má na starost strategii finančního zdraví v České spořitelně.
Čtvrtina Čechů se pak o výdajích dokáže radit s někým jiným. Nejčastěji s partnerem a s příbuznými, naopak nejméně se využívají služby finančních poradců. Podle Hrubé v poslední době roste zájem klientů o informace, jak zlepšovat finanční situaci, přes mobilní bankovnictví. „Digitální poradenství je ideální cestou pro klienty, kteří se o financích neradi baví napřímo,” vysvětluje.
Zdroj: Index prosperity a finančního zdraví
Zajímavý je i pohled na populaci, která nechtěla odpovídat na to, co před svým partnerem utajila. Možnost „nechci odpovídat“ zvolilo 28 % žen a bezmála 37 % mužů, kteří se přiznali k utajení některých výdajů.
Podle Jany Pěchové, vedoucí komunikace organizace Apeiro, může vést utajování výdajů ve vztahu k problémům. „Každá utajovaná informace může být riziková, protože narušuje důvěru ve vztahu. Proto doporučujeme otevřenou komunikaci mezi partnery a sdílení informací. Finanční situace je jedna z klíčových oblastí, kde by partneři neměli mít tajnosti,“ vysvětluje odbornice. Utajené výdaje mohou vést až k exekučnímu řízení, které je pro partnery často šokem.
Většinou však Češi řeší výdaje a platí společně. Jednou z výjimek jsou každodenní nákupy, které podle respondentů průzkumu obstarávají ve větší míře spíše ženy. Ženy mají dle svých slov zároveň častěji na starosti větší výdaje pro děti, naopak spíše na mužích je pak koupě nákladnějšího zboží dlouhodobé spotřeby jako dražší elektroniky či nábytku.
Zdroj: Index prosperity a finančního zdraví
S finanční situací vlastní domácnosti, ať už jde o příjmy, úspory, schopnosti splácet půjčky či připravenost na nečekané výdaje, je podle vlastního hodnocení spíše spokojena nadpoloviční většina Čechů. Zhruba třetina respondentů je velmi či spíše nespokojena a u zbytku nepřevažuje ani jedna z možností.
„Naše analýzy ukazují, že stěžejními faktory ovlivňujícími finanční spokojenost Čechů jsou výše příjmů domácnosti a to, jak s nimi vychází, stejně jako schopnost vytvářet si finanční rezervu. Splácení hypotéky či placení nájmu finanční spokojenost významně nesnižuje,” vysvětluje Kamila Fialová ze Sociologického ústavu Akademie věd.
Obecně jsou podle ní se svou finanční situací spokojenější lidé žijící s partnerem či partnerkou a svobodní než rozvedení a ovdovělí. „Podobně, pokud se lidé radí o své finanční situaci se svým partnerem či partnerkou, s příbuznými či s přáteli, jsou výsledně se svojí finanční situací spokojenější,” doplňuje Fialová.
Jenže pokud jde o to, jak Češi vychází se svými příjmy, převažuje nezvládání situace. „V tomto srovnání jsou relativně výrazně vidět rozdíly mezi různými úrovněmi vzdělání. Zatímco lidé se základním vzděláním vychází s příjmy alespoň s menšími obtížemi v 64 % případů, u absolventů vysokých škol převažují v poměru 3:2 spíše bezproblémové stavy,“ vysvětluje Odstrčil.
Vzdělání je zásadním faktorem i u skutečné výše čistých příjmů domácností. Zatímco respondenti s pouze základním vzděláním nejčastěji uvádějí čistý příjem domácnosti do 40 tisíc korun, u vysokoškoláků částka nejčastěji přesahuje 60 tisíc. Odpovídají tomu ale i náklady, které mají nejvyšší právě absolventi vysokých škol.
Zdroj: Index prosperity a finančního zdraví
Na úrovni vzdělání je však nezávislá snaha Čechů snižovat v poslední době své náklady. Alespoň elementární snahu ušetřit má až 84 % české populace. Nepřekvapivě se nejvíc snaží intenzivně šetřit ti, kteří si na konci měsíce musí půjčovat peníze, aby vůbec vyšli, a ti, kteří musí sahat do svých úspor.
Nejvíc se Češi snaží ušetřit omezováním návštěv restaurací a pořizováním jídla mimo domov. Výrazná je i snaha o snižování výdajů za bydlení, topení a spotřebu energii a vody. Víc než třetina respondentů zvolila i střídmější utrácení za potraviny, nápoje či drogerii.
Zdroj: Index prosperity a finančního zdraví
„Z údajů o objemu kartových transakcí za rok 2023 není na první pohled patrný trend snižování útrat v restauracích. Objem plateb v restauracích za loňský rok meziročně vzrostl o zhruba 30 %. Útraty se tedy zvýšily i navzdory inflaci, která za loňský rok v kategorii stravování a ubytování činila 14,2 %," komentuje Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny.
Na objem kartových transakcí má podle ní vliv také stále častější využívání platby kartou, což se projevuje růstem počtu plateb. „Z údajů o průměrné výši útraty kartou v restauracích je pak vidět, že průměrná útrata v loňském roce meziročně poklesla o zhruba 2 %, tedy, že lidé v restauracích utrácejí méně,“ upřesňuje Hrtúsová.
Aby měli Češi o svých financích přehled a mohli tak spořit efektivně, kontrolují stav svého účtu nejčastěji pomocí internetového či mobilního bankovnictví. Přesto má však velmi dobrý přehled o vlastních financích dle svých slov jen 56,5 % respondentů. Nejjistější jsou si Češi ve věku 50–65 let. Minimálně jednou týdně sleduje svůj zůstatek na účtu na 81 % Čechů.
Zdroj: Index prosperity a finančního zdraví
Kateřina Hovorková
Sdílejte článek, než ho smažem
