Co zmůže zaměstnanec, když si firma vykládá zákony po svém…

Základním měřítkem pro placenou nepřítomnost v práci z důvodu návštěvy lékaře je takzvaná nezbytně nutná doba. Zákon její konkrétní délku v průběhu dne nijak nespecifikuje, maximum stanoví na jeden den. Po tuto dobu máte nárok na placené pracovní volno. Pochopitelně byste pro své ošetření měli volit lékaře nejblíž svému bydlišti či pracovišti.

V Hostýnských papírnách si přizpůsobili zákon

Tolik ve stručnosti, co říká zákon. Ovšem ne každý zaměstnavatel se jím řídí. Přesvědčili jsme se o tom sami, když nám po zveřejnění článku Víte, kdy máte nárok na pracovní volno? přistála v poště směrnice pro poskytování pracovního volna při překážkách v práci na straně zaměstnance. Zavedli ji v Hostýnských papírnách v Bystřici pod Hostýnem a platí od poloviny března 2012.

Jak je vidno, v papírnách mají jasno: „Žádné flákání po doktorech vám trpět nebudeme,“ můžete číst mezi řádky. Což nám ostatně na náš dotaz, co je k vydání směrnice vedlo, potvrdil i Petr Samson, jeden z majitelů Hostýnských papíren: „Nezbytně nutná doba je časově neurčitý termín. Někteří zaměstnanci si ji vykládali tak, že po ošetření lékařem, například do 10.00 hodin, už do práce nepřišli. Proto jako mnoho dalších podniků jsme se snažili tento termín blíže specifikovat.“

V paragrafech

Návštěva lékaře či doprovod blízké osoby k němu patří mezi osobní překážky v práci. Jejich výčet hledejte v zákoníku práce (§ 191 a další) a v nařízení vlády č. 590/2006 Sb.

Otázka však zní, zda si může zaměstnavatel dovolit takovou směrnici vydat. Neodporuje náhodou zákoníku práce i příslušnému nařízení vlády? O odpověď jsme požádali tři na sobě nezávislé právníky a všichni se unisono shodují v tom, že tato konkrétní směrnice je v rozporu se zákonem. Ostatně posuďte sami.

„Domnívám se, že směrnice je v rozporu se zákonem, neboť překážky v práci jsou stanoveny nařízením vlády č. 590/2006 Sb., aniž by zaměstnavateli byla dána možnost jejich rozsah zužovat vnitřním předpisem či dohodou se zaměstnancem,“ uvádí právník Tomáš Pelikán z advokátní kanceláře Pelikán Krofta Kohoutek.

„Co k této směrnici dodat – po právní stránce jde samozřejmě o ‚blábol‘, který vychází z tradice, že zaměstnavatel může cokoliv, jelikož zaměstnanci budou ‚držet ústa a krok‘, protože se (často oprávněně) bojí o zaměstnání,“ uhodil hřebíček na hlavičku právník Ondřej Načeradský, vedoucí pražské Občanské poradny občanského sdružení Společnou cestou.

Každá rada levná

Nevíte si rady? Nechejte si poradit

Odborníci v Poradně serveru Peníze.cz se specializují na

• právo (pracovní, občanské, obchodní, finanční)
• sociální problematiku (mateřská, nemocenská, rodičovská, podpora v nezaměstnanosti a další)
• investice
• problematiku půjček, účtů a bankovních karet
• daně a odvody na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění
• a další

On-line, nemusíte ani hledat správnou tužku!

 

„Přikláníme se k názoru, že předmětná směrnice zaměstnavatele je neplatná, a zaměstnancům tedy přísluší taková náhrada mzdy, která odpovídá době, kterou na překážce v práci reálně stráví,“ vyjádřil svůj názor právník Richard Gürlich z advokátní kanceláře Gürlich & Co, která vede právní poradnu na Peníze.cz.

Proplácená doba je neúměrně krátká

Papírny mají sídlo v Bystřici pod Hostýnem. Ovšem mnozí z 31 zaměstnanců nejen, že nebydlí přímo v Bystřici, ale i lékaře navštěvují v přilehlých městech. Dojíždějí například z Holešova, Kroměříže, Přerova či třeba Zlína. Do doby, kterou kvůli návštěvě lékaře v práci zameškají, je pak třeba započítat nejen konkrétní čas strávený v čekárně i při lékařském vyšetření, ale i na cestě k lékaři a zpět do zaměstnání.

Jen pro ilustraci, z Bystřice do Holešova je to 11 kilometrů, do Přerova pak 20 kilometrů a do Kroměříže dokonce 29 kilometrů. Ne každý ze zaměstnanců má navíc možnost použít vlastní auto a pak hraje roli i spojení mezi jednotlivými městy – autobusy či vlaky přece jen nejezdí tak často jako třeba metro v Praze.

A co na tuto skutečnost říká zaměstnavatel? Má v tom jasno, zaměstnanci to musí stihnout, dává jim na to přece dvě až čtyři hodiny. Pokud nestíhají, musí si čas strávený u doktora nad rámec placených hodin buď napracovat, nebo jim ho prostě neproplatí. „Počet hodin k proplacení při návštěvě zdravotnického zařízení byl stanoven na základě délky běžného ošetření v místě závodu v Bystřici pod Hostýnem,“ odpověděl Petr Samson na dotaz, jakým způsobem vlastně určili maximální počet hodin k proplacení.

Zaměstnavatel však rozhodně není oprávněn stanovovat „dobu nezbytně nutnou“, když tato doba závisí subjektivně na mnoha okolnostech, například na délce cesty, čekací době, délce vyšetření, možných obtížích při vyšetření, návaznosti spojů apod. „Časový limit k proplacení náhrady mzdy pro jednotlivá města je zaměstnavatelem stanoven podle jeho libovůle, bez zdůvodnění a postrádá vazbu na délku běžného lékařského vyšetření, jenž se může značně různit,“ zpochybňuje záměr majitelů Hostýnských papíren Richard Gürlich.

„Nezbytně nutnou dobu není možné nijak předem specifikovat, neboť nepochybně závisí na každém individuálním případě. Pokud by tedy zaměstnavatel neprokázal, že zaměstnanec měl absenci v práci déle než po dobu nezbytně nutnou (což by musel prokázat – například svědectvím jiných osob, že zaměstnanec trávil čas jinak než u lékaře, případně kdyby doložil, že existovalo rychlejší spojení, které zaměstnanec bezdůvodně nevyužil atd.), nemůže tedy náhradu mzdy za překážku v práci zkracovat,“ doplňuje Tomáš Pelikán.

Zaměstnavatel váže výplatu náhrady mzdy na dodatečné podmínky

Pokud zaměstnanec Hostýnských papíren doprovází k ošetření blízkého člena rodiny a nestihne se do práce včas vrátit během doby, kterou je zaměstnavatel ochoten mu zaplatit, musí svou nepřítomnost omluvit předložením „Rozhodnutí o potřebě ošetřování“. To mu má vystavit příslušné zdravotnické zařízení.

Podle Ondřeje Načeradského je požadavek zaměstnavatele naprosto nesmyslný: „Tento tiskopis (ČSSZ – 89 625 3) se používá v případě, kdy zaměstnanec žádá o ošetřovné. Zaměstnavatel si nicméně může vyžádat ‚obyčejné‘ potvrzení lékaře o tom, že doprovod byl nezbytný.“

Stejný názor sdílí i Tomáš Pelikán: „Není možné vázat výplatu náhrady mzdy na žádné dodatečné podmínky či listiny, které zákon nepředpokládá.“

Ke specialistovi jen mimo pracovní dobu

Posledním sporným bodem směrnice Hostýnských papíren je návštěva specializovaných zdravotnických zařízení (například kožní, oční či zubní lékař). Zaměstnavatel proplatí jen nezbytně nutnou dobu (ovšem v počtu hodin daných směrnicí), pokud půjde o akutní bolestivé ošetření.

Jinak má zaměstnanec dvě možnosti: buď specialistu navštíví mimo svou pracovní dobu (například odpoledne), nebo si bude muset návštěvu u lékaře napracovat či se spokojit s tím, že ji nedostane zaplacenou.

I přesto, že lékař může mít ordinační hodiny i mimo vaši pracovní dobu, nemůže vám zaměstnavatel nařizovat, že ho musíte navštívit jen v těchto hodinách. Což za naprostý nesmysl považuje i právník Ondřej Načeradský: „Zaměstnavatel se nemůže rozhodnout tak, že z uvedených překážek v práci ‚vyčlení‘ některé druhy vyšetření a ošetření a u nich obecně popře nároky zaměstnanců podle citovaných právních předpisů.“

A co teď s tím?

Podrobným rozborem dané směrnice jsme společně s právníky došli k závěru, že je skutečně v rozporu se zákonem. Mají ale zaměstnanci možnost se proti ní nějakým způsobem bránit?

Anketa

Pustí vás zaměstnavatel bez řečí k doktoru, když potřebujete?

No jasněNěkdy trochu breptá, ale spíš jen pro formuMusel jsem si dupnoutMusel jsem srazit kramfleky a vzít si volnoNaštěstí nemám zaměstnavateleBohužel nemám zaměstnavateleNaštěstí jsme já i blízcí zdraví jak řípa

„Pokud by zaměstnavatel uplatňoval směrnici, kterou takto zkracuje zaměstnance, mohou se zaměstnanci domáhat soudní cestou na zaměstnavateli zaplacení náhrady mzdy za dobu trvání překážky v práci,“ doporučuje Tomáš Pelikán.

Stejný názor na to má i Ondřej Načeradský, který jde ve svých úvahách ještě o trochu dále: „Zaměstnanci mají samozřejmě právo obrátit se na místně příslušný inspektorát práce se stížností na zmiňovanou směrnici a protiprávní postup zaměstnavatele při poskytování volna a proplácení náhrad, či své nároky řešit u soudu. Mohou například požadovat doplacení náhrady mzdy.“

Podle Načeradského se v praxi tyto věci řeší „oficiálně“ zpravidla buď v souvislosti se skončením pracovního poměru, protože zaměstnanec již nemá co ztratit. Nebo kolektivně přes odbory, protože zaměstnavatel tak nedokáže identifikovat konkrétního „potížistu“, kterému by se následně mstil, což by samozřejmě bylo protiprávní, ale to, že je něco protiprávní ještě neznamená, že se to podaří u soudu prokázat.

Odborovou organizaci v Hostýnských papírnách nemají…

Penzijko s finančním bonusem

Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.

Spočítejte si svůj bonus

Sdílejte článek, než ho smažem