Výpočet složeného úročení je klíčový při úvahách o dlouhodobém spoření. U spořicích účtů i termínovaných vkladů se uvádí úroková sazba v procentech za rok. Úroky se přičítají ke vkladu – a v dalším úrokovém období se úročí spolu s ním, takže příště se vám připíšou nejen úroky ze vkladu, ale i úroky z úroků. Při úložce na krátkou dobu to nemusíte poznat, ale jak ukáže kalkulačka složeného úročení při dlouhodobém spoření třeba na důchod, je síla složeného úroku drtivá. Tato kalkulačka počítá výnos při složeném úročení, kalkulačka, která spočítá úrokovou sazbu, když znáte výši vkladu a výnos, najdete zde: kalkulačka složeného úročení – výpočet úroku.
Pomohla vám tato kalkulačka?
Další kalkulačky
POROVNEJTE SI naši NABÍDKU půjček. Pomůžeme vám najít tu pravou.
Složené úročení je to, že se úrok nepočítá jenom ze vkladu (finančníci říkají z jistiny vkladu), ale připočítává se k němu i úrok z již připsaných úroků (připsané úroky se stávají součástí jistiny a úročí se v dalším úrokovém období spolu s ní).
Když počítá složený úrok, kalkulačka chce vědět, jak často se úrok připisuje. U spořicích produktů pro obyčejné lidi bývá nejčastější roční nebo měsíční úrokovací doba. Čím dřív se úrok připíše k jistině, tím dřív se začne sám úročit.
Při jednoduchém úročení se úročí jen jistina vkladu, při složeném se úročí i připsané úroky. Příklad napoví. Když vložíte na spořicí účet tisícovku a máte neuvěřitelný desetiprocentní úrok, za rok z ní budete mít 1100 korun. Po prvním roce je to s jednoduchým i složeným úročením ještě stejné, ale o rok později? S jednoduchým úročením by se úročila jen původní tisícovka, vydělá další stovku a máte 1200 korun. Ale –! Se složeným úročením se úročí původní tisícovka a spolu s ní ta loni připsaná stokoruna. Máte 1210 korun, které by se v dalším období zase úročily celé. Za deset let bude praktický rozdíl mezi jednoduchým a složeným úročením šest stovek.
Rozdíl mezi jednoduchým a složeným úročením to naštěstí nekomplikuje. Všechny banky pracují se složeným úrokem. Nerozhoduje ale jenom výše úrokové sazby, je vždycky potřeba zjistit dvě věci: jednak to o jakou úrokovou sazbu jde, většinou se u spořicích produktů uvádí roční (p. a.) sazba, ale třeba u některých kratších termínovaných vkladů můžete najít úrok půlroční (p. s.), případně někdo může v promo materiálech zdůraznit úrok za celé období, třeba za dva roky. Podstatná je ale také frekvence připisování úroků. Pokud budete mít dva spořicí účty se stejnou úrokovou sazbou, ale jeden bude připisovat úroky ročně, kdežto druhý po měsíci, je ten druhý výhodnější, protože se dřív začne načítat úrok z úroků.
