Zdroj: Shutterstock
Důchody se na začátku příštího roku nejspíš zvýší „pouze“ o zákonnou valorizaci. Konkrétně by to u průměrného důchodu mělo být zhruba o 800 korun měsíčně, takže průměrná penze by se dostala přes hranici 15 tisíc korun. Tedy na úroveň, kterou vláda důchodcům slíbila.
„Podle našich posledních odhadů by se starobní důchody měly díky zákonné valorizaci zvýšit o 790 korun na 15 274 korun. O případném dodatečném zvýšení důchodů je ještě možné jednat,“ říká Vladimír Dostálek z tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí.
Ministerstvo financí ale s dalším možným zvyšováním důchodů nepočítá. „Aktuálně předpokládáme, že valorizace u průměrného starobního důchodu přesáhne 800 korun. S vyšší než zákonnou valorizací nepočítáme,“ říká Tomáš Weiss z tiskového oddělení ministerstva financí.
Nebude se tak nejspíš opakovat to, co letos. Důchody na začátku roku 2020 stouply o víc než jen zákonnou valorizaci. Průměrný důchod letos v lednu vzrostl o zhruba 900 korun. Většinu dělala zákonná valorizace, dalších 151 korun k průměrnému důchodu dosypala mimořádná pravidla navržená vládou a podpořená i opozicí.
Jasně, nachystat se na stáří. Dobře si vychovat hodně šikovných dětí, pořídit si byt, aby se nemusel platit nájem, a zahrádku, aby si člověk sám vypěstoval lacino dobroty.
Ale k tomu pořád investovat a šetřit.
Rádi poradíme s výběrem a pomůžeme porovnat. U vybraných podílových fondů neplatíte vstupní poplatek.
Ještě o rok dřív prosadila vláda další změnu důchodů, která je zvyšuje natrvalo. Od roku 2018 totiž základní výměra důchodu, kterou dostává každý penzista stejně velkou, vzrostla z předchozích devíti na současných deset procent. Oproti předcházejícím rokům je tak každý důchod v Česku nyní automaticky vyšší o víc jak 300 korun měsíčně.
To všechno vládě pomůže ke splnění slibu, že průměrný starobní důchod v příštím roce přesáhne 15 tisíc korun. S průměrným důchodem to přitom není jako s průměrnou mzdou. Zatímco na ni nedosahují dvě třetiny zaměstnanců, důchody jsou mnohem více rovnostářské a jejich střední hodnota (takzvaný medián) je velmi blízko u průměru, jde o několik málo sto korun. Například v roce 2018 byl medián jen o 129 korun pod průměrným důchodem.
Kvůli tomu, že průměrný důchod v příštím roce zřejmě pohodlně přeroste hranici 15 tisíc jen po započtení pravidelné valorizace, nepočítala vláda s dalším mimořádným růstem ani před koronavirovou krizí. Ministerstvo financí už v rozpočtovém výhledu z konce minulého roku počítalo jen s takovým růstem důchodů, který odpovídá valorizaci. A o řádném růstu důchodů mluvila už v lednu i ministryně práce Jana Maláčová.
Pravděpodobnost vyššího růstu důchodů snižuje i současná krize, kvůli níž bude nutné hledat rozpočtové úspory. Že by se ale vláda vydala opačnou cestou a penze naopak snižovala, toho se důchodci bát nemusí. „Nemusejí mít obavy, že by se současná krize dotkla pravidel navyšování důchodů, například ve formě nižší valorizace nebo zmražení důchodů,“ říká Dostálek z ministerstva práce.
S tím, že důchody porostou na začátku příštího roku podle pravidel valorizace, počítá i opozice. „V době ekonomického růstu bylo zvýšení důchodů nad rámec povinné valorizace žádoucí. V době ekonomického propadu, je třeba zvažovat cenu, jakou by takový nárůst znamenal pro rozpočet. Obávám se, že taková cena bude příliš vysoká na to, abychom si ji mohli dovolit zaplatit, a při valorizaci bude třeba vyjít z podmínek daných zákonem,“ říká například Jan Bauer, poslanec ODS a člen takzvané důchodové komise.
„Předpokládám, že za současné situace budou růst důchody o zákonnou valorizaci,“ říká Tomáš Martínek, pirátský poslanec a rovněž člen důchodové komise. „Důchodců by se i díky důstojnému zvyšování penzí sněmovnou z posledních let neměla koronavirová krize z hlediska finančních problémů tolik dotknout,“ dodává.
Lidovci také předpokládají, že důchody příští rok vzrostou „jen“ o valorizaci. „Nad to bychom chtěli prosadit zvýšení důchodů současným systémem nejvíce znevýhodněných skupin - zejména vdov či vdovců a maminek, které vychovaly děti,“ říká stranická mluvčí Kateřina Procházková.
Europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer kritizuje vládu, že si prostřednictvím zvyšování důchodů kupuje voličské hlasy a ignoruje analýzy. „Rozhodnutí o valorizaci musí vycházet z toho, jak vypadá udržitelnost penzijního systému. Ten má platit samozřejmě co nejvyšší penze, ale takové, které zajistí takovéto penze i penzistům v dalších letech,“ říká bývalý viceguvernér České národní banky.
Dodejme, že zákon nařizuje valorizaci důchodů vždy od ledna, a to o růst cen a o polovinu růstu reálných mezd za určené období, nikoli za kalendářní rok. Například inflace se počítá za období od července 2019 do června 2020. Konkrétně tato čísla budou známá na konci září, kdy k tomu vláda vydá nařízení, podle kterého se valorizace následně vypočte.
Ministerstvo práce zároveň pracuje na některých dalších změnách. „Práce na důchodové reformě se nezastavily. Máme například téměř hotové legislativní návrhy na snížení důchodového věku pracujících v náročných profesích a bonusu za výchovu dítěte. Oba by měly být brzy předloženy vládě a poté poslancům,“ říká Dostálek.
Naopak se s koronavirovou krizí zvýšila pravděpodobnost, že se ministerstvu práce a sociálních věcí nepodaří prosadit rozdělení státních důchodů na základní, pro všechny stejně velkou část penze a na čistě zásluhovou složku.
Na záměru na rozdělení na takzvaný nultý a první pilíř se shodla důchodová komise a na začátku roku 2020 si prosazení této změny za svůj cíl vzala ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
Už tehdy ale k této změně byla skeptická ministryně financí Alena Schillerová (ANO). A ministerstvo financí nyní potvrdilo, že s návrhem penzijní reformy od ministryně práce nesouhlasí.
„Komise pro spravedlivé důchody předložila návrhy, kterým chyběly finanční zdroje. Ministerstvo financí přitom odmítá, aby byly tyto výdaje jednostranně kryty neúměrně vyšším zdaněním občanů České republiky,“ říká Weiss.
„Do konce tohoto volebního období nevidím jako reálné prosazení rozdělení na nultý a první pilíř, neboť není celková shoda napříč politickým spektrem ani mezi zástupci v Komisi pro spravedlivé důchody,“ říká Michaela Matoušková, expertka hnutí STAN pro sociální oblast.
Průměrný důchod na konci letošního března dělal podle dat České správy sociálního zabezpeční 14 397 korun. V půlce roku 2018, kdy začal vládnout současný kabinet pod vedením Andreje Babiše (ANO) s Janou Maláčovou (ČSSD) na postu ministryně práce a sociálních věcí, dělal průměrný důchod 12 369 korun.
Rychlé zvyšování důchodů dál zhoršuje výhled penzijního systému. Kvůli stárnutí populace mají výdaje na důchody, pokud by nedošlo k jejich změně, vzrůst z dnešních zhruba 8,5 procenta HDP na více jak 14 procent před rokem 2060. V dnešních cenách by to představovalo nárůst výdajů ze státního rozpočtu na důchody o zhruba 300 miliard korun ročně. Letos celkové výdaje na důchody dělají více jak 500 miliard, což představuje téměř třetinu výdajů státního rozpočtu.
Jiří Hovorka
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
26. 5. 2020 6:22, Nakobyl
Tvrdíte hloupost,že důchody se pohybují kolem průměru. Kdo šel do důchodu před 10 lety,zejména ženy, mají stále důchod o několik tisíc nižší než je průměr. Ten průměr zvyšují ti, kteří šli do penze v posledních letech, kdy měli mnohem vyšší plat než bylo obvyklé, kdy třeba minimální mzda byla 6500
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
26. 5. 2020 7:50, Octopus
Duchody zcela zrusit. At se kazdy stara sam o sebe...
V diskuzi je celkem (544 komentářů) příspěvků.