Češi se dožívají vyššího věku, populace stárne a počet penzistů stoupá. Roste i výše průměrného důchodu – jenom výdaje na ty starobní tvoří čtvrtinu státního rozpočtu, přesto mzdy rostly v posledních letech rychleji. Současně ale celkové množství peněz vyplacených na důchody roste rychleji než celkové výdaje státu.
To všechno můžeme vyčíst z důchodové ročenky za rok 2018, kterou teď vydala Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Prošli jsme ji a vybrali to nejzajímavější.
Mezi roky 1998 a 2018 vzrostl průměrný důchod na 2,2násobek. Zvýšil se tak méně než průměrná mzda, která za tu dobu stoupla na 2,7násobek hodnoty roku 1998 – z tehdejších 11 801 na loňských 31 885 korun měsíčně.
Průměrná výše všech vyplácených starobních důchodů loni dosáhla 12 418 korun za měsíc. U nových důchodů, které ČSSZ začala vyplácet až v roce 2018, je průměr vyšší – 13 574 korun. Čerství penzisté tedy mají vyšší důchody než jejich starší kolegové, protože těží z růstu průměrných mezd v posledních letech.
Výrazně vyšší důchody mají i nadále muži – loni v průměru o 2402 korun měsíčně víc než ženy.
Jak rostl průměrný důchod v posledních 20 letech.
Zatímco na průměrnou mzdu nedosahují dvě třetiny zaměstnanců, u důchodů je střední hodnota (takzvaný medián) velmi blízko u průměru: Průměrný starobní důchod dosáhl v minulém roce 12 418 korun, medián byl jenom o 129 korun nižší.
Medián představuje prostřední hodnotu, pokud bychom je všechny seřadily vedle sebe od nejnižší do nejvyšší – na rozdíl od průměru tedy není tolik zkreslen extrémně vysokými (nebo nízkými) hodnotami.
Jde o potvrzení toho, že český důchodový systém je výrazně solidární, pokud jde o výši příjmů. Zatímco desetina lidí s nejnižšími penzemi loni dostávala méně než 9204 korun měsíčně, jenom deset procent seniorů naopak dosáhlo na penzi vyšší než 15 718 korun.
Jaký důchod mají nejchudší, střední a nejbohatší?
V předchozích letech Česká správa sociálního zabezpečení uváděla, že dva lidé pobírají víc jak sto tisíc korun měsíčně. Letos píše, že tři lidé dostávají důchod nad hranici 80 tisíc korun. Kromě toho ke konci loňského roku vyplácela 45 důchodů v pásmu od 50 000 do 79 999 korun měsíčně.
O koho konkrétně jde, samozřejmě úřad neupřesňuje. O lidech s takhle vysokými důchody můžeme obecně říct, že předtím měli vysoce nadstandardní příjmy a důchod jim byl přiznán před rokem 2015. Pak se totiž změnila pravidla výpočtu a maximální výše nově přiznaných důchodů se od té doby pohybuje kolem 30 tisíc korun.
Jasně, nachystat se na stáří. Dobře si vychovat hodně šikovných dětí, pořídit si byt, aby se nemusel platit nájem, a zahrádku, aby si člověk sám vypěstoval lacino dobroty.
Ale k tomu pořád investovat a šetřit.
Rádi poradíme s výběrem a pomůžeme porovnat. U vybraných podílových fondů neplatíte vstupní poplatek.
K extrémní výši důchodu se tito penzisté s největší pravděpodobností postupně „dopracovali“. Penze totiž roste nejenom o každoroční valorizaci, ale roli hraje také to, když lidé v důchodovém věku dál pracují.
Jestliže odmítnou brát důchod, přestože už na něj mají věk, a místo něho dál pracují, stoupne jim za každých 90 dnů výdělečné činnosti procentní výměra penze o 1,5 procenta. Pokud člověk pracuje, ale současně už bere důchod, sice se mu také zvýší, ale jenom mírně – o 0,4 procenta za 360 dní.
Ročenka ilustruje také největší budoucí problém důchodového systému: stárnutí populace. Zatímco v roce 2018 (tmavě zelené linky) byla v Česku nejpočetněji zastoupena věková skupina mezi 35. a 49. rokem života, v roce 2030 (světle zelené) to mají být lidé od 50 do 59 let.
Stromový graf ukazuje trend, který nás v následujících desítkách let nemine. Ubývá dětí a mladších ročníků a naopak přibývá seniorů, kteří se budou dožívat stále vyššího věku.
Mužům pobírajícím starobní důchod bylo na konci roku 2018 v průměru 72 let, ženám 71 let. Nový starobní důchod Češi loni začali čerpat v průměru v 62 letech (u mužů to bylo 63 a u žen 60 let).
Věkové složení české populace dnes a v roce 2030.
Přestože věk pro odchod do důchodu každý rok o několik měsíců roste, průměrná doba, kterou v něm Češi tráví, se pořád prodlužuje.
Jestli se v systému nic nezmění, stát to sice „utáhne“, ale poměr důchodů ke mzdám výrazně klesne. Jenže když budeme jenom zvyšovat důchody, aby se dosavadní poměr nezměnil, bude to problém pro státní pokladnu, ukazuje nová studie.
Můžou za to obecně lepší podmínky pro život (od zdravotnictví přes životní prostředí až po stravu), díky nimž se zvyšuje doba dožití.
V roce 2018 dosáhla průměrná délka starobního důchodu 24,28 roku. Výrazně se ale liší podle pohlaví: Zatímco muži v důchodu stráví průměrně něco přes 19 let, u žen je to 28 let.
Ženy totiž stále ještě chodí do důchodu dřív (narovná se to až kolem roku 2030, kdy se důchodový věk má sjednotit na 65 letech) a také se dožívají vyššího věku (v průměru to loni u žen bylo 83,6 roku, u mužů 79,7 roku).
Jenom od roku 2010 se průměrná doba strávená v důchodu prodloužila skoro o rok a půl. A od roku 1970 se dokonce víc jak zdvojnásobila – tehdy dosahovala jenom 11 let.
Vývoj délky důchodu a průměrného věku důchodce v čase.
V roce 2018 šlo na starobní důchody 351 miliard korun, což je 2,5násobek výdajů v roce 2001. Výdaje na důchody tak rostly rychleji než celkové výdaje státního rozpočtu, které za stejnou dobu stouply „jenom“ na dvojnásobek stavu z roku 2001.
Lépe než v miliardách si to možná představíme jako podíl ze všech výdajů českého státu (1,4 bilionu korun). Na starobní důchody jich šla v roce 2018 celá čtvrtina.
Vývoj výdajů na důchody.
Podrobnější pohled ukazuje, že na invalidní důchody směřovalo 40 miliard korun, na vdovské důchody 21,2 miliardy a na důchody pro vdovce 2,7 miliardy.
Státní výdaje podle typu důchodů v roce 2018.
Česká správa sociálního zabezpečení v roce 2018 vyplácela 2,41 milionu starobních důchodů, z toho zhruba 39 procent pobírali muži a 61 procent ženy. Celkový počet starobních důchodců za posledních dvacet let vyrostl o 30 procent.
Vývoj počtu starobních důchodců za posledních 20 let.
Předčasné důchody se loni podílely na celkovém počtu starobních důchodů čtvrtinou – bylo jich 623 tisíc. Každý čtvrtý důchodce v Česku tak odešel do penze předčasně.
Počty předčasných důchodců v posledních 20 letech.
Jiří Hovorka
Jakou cenu má vaše nemovitost?
Získejte na pár kliknutí jediná certifikovaná data o realitním trhu a rozhodujte se na základě správných informací.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
30. 9. 2019 8:26, josef
Uz vidim ty zavistive lidi, co jim 80 tisic bude vadit. Pritom ten clovek za cely svuj zivot, pokud pracoval 40 let musel mit prijmy na urovni pul mega mesicne, v dnesni hodnote mzdy. Takze odvadel na duchodovem pojisteni minimalne 160 tisic, tedy dvonasobek toho, co ted dostava. Celkove tedy do systemu duchodu odvedl ctyrikrat vice, nez je schopen vycerpat pri normalni prumerne dobe doziti.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
30. 9. 2019 9:32, kalich
Nikdy jsem nepatřil mezi závistivce! Na druhou stranu kritizuji sobce! Jestli někdo se dopracoval k vysokému důchodu a to i méně než 80 tis.Kč, tak pochybuji o jeho finanční gramotnosti,protože při jeho vysokých příjmech se mohl lehce zajistit na stáří i bez vysoké penze a o ni vůbec nežádat. Škoda,že tito sobci neumí udělat někdy i pořádné gesto! Dali by určitě příklad i pro tisíce dalších!!! Chce to jen změnit myšlení!!!
V diskuzi je celkem (177 komentářů) příspěvků.