Pokud někdo označí penzijní fondykvůli jejich výsledkům za Titanic, jejich vedení či zaměstnanci protestují. Výnosytěchto fondů za rok 2009 přitom nenadchnou, byť vydělaly víc než o rok dříve. A některé překonaly inflaci. Ta loni, měřená indexem spotřebitelských cen, v průměru meziročně činila jedno procento, zatímco výnosy penzijních fondů, působících v Česku, loni dosáhly několik desetin procenta až 2,4 procenta.
Souhrnná data zveřejní Asociace penzijních fondů (APF) v první polovině července. U řady fondů je již ale připsaný výnos znám. Nejvíc, a to 2,4 procenta, činí zatím loňský výnos Penzijního fondu Generali. PF Axa připíše po předchozí nule klientům dvě procenta, PF ČSOB Stabilita a PF ČSOB Progres 1,4 procenta, resp. jedno procento, PF Komerční banky 0,24 procenta.
O výnosech PF Aegon rozhodne valná hromada fondu 27. května. „Předpokládáme, že půjde o zhodnocení v konkurenceschopné výši s ostatními penzijními fondy,“ uvedla Ivana Dingová z odboru komunikace Aegon ČR.
Zhodnocení fondu PF České spořitelny bude podle mluvčí spořitelny Kristýny Havligerové známo koncem května a pravděpodobně převýší inflaciroku 2009. PF České pojišťovny je oznámí začátkem června, uvedla Marika Priknerová z Centra klientských služeb PF ČP. PF Allianz a ING PF na dotazy serveru
peníze.cz neodpověděli.
Jak před časem odhadl Dušan Šídlo z poradenské firmy Partners, mají výnosyprvního z těchto fondů za rok 2009 činit tři procenta a u ING PF 0,1 procenta. U PF České spořitelny může jít o 1,3 procenta, u PF České pojišťovny o 1,1 procenta. Ze zákona musí jít nejméně o 85 procent čistého zisku.
Vůbec nejvyšší čistý zisk, a to 789 milionů korun, loni vykázal PF Axa, dále PF České pojišťovny (619 milionů korun) a PF České spořitelny (459 milionů korun).
U penzijních fondů hrají významnou roli tzv. náklady příštích období, tedy výdaje na provize za získání nových klientů. Těm se nelze vyhnout – čím je fond větší, tím víc může využívat úspory z rozsahu.
Materiál Hlavní ukazatele finančního zdraví penzijních fondů Asociace penzijních fondů porovnává tyto náklady fondů s výší vkladů, které u nich mají klienti a s náklady na jednoho klienta. Penzijní fond, který má nízké náklady příštích období, nebo vytváří vysoký zisk, je může rychle umořit. Z hlediska budoucnosti je tedy finančně zdravější a může klientům poskytnout zajímavý výnos.
Z porovnání dat penzijních fondů s průměrem trhu vyplývá, že nejvyšší náklady příštích obdobína klienta má PF Aegon. Činí 3 718 korun, zatímco u PF Axa PF je to 1435 korun a u Generali PF 1 280 korun. Nad průměrem trhu, který činí 872 korun, jsou i PF Komerční banky, ČSOB PF Progres, ING PF a Allianz PF.
Po odečtení provizí lze zjistit výši průměrných nákladů na klienta. I v tomto případě jsou nejvyšší u Aegonu PF, Axa PF a Generali PF. Aegon a Generali PF to vysvětlují snahou přilákat nové klienty (čím má penzijní fond víc klientů, tím by mohly být jeho budoucí náklady nižší). Axa PF na otázky serveru peníze.cz neodpověděla. Aegon navíc, jak je zřejmé z jeho ztráty, zatím výnosy účastníků penzijního připojištněí dotuje.
Letos by na tom mohly být penzijní fondy o něco lépe. V první čtvrtletí dosáhl jejich celkový čistý zisk 1,14 miliardy korun. Byl tak téměř o 30 procent vyšší než před rokem. Počet účastníků penzijního připojištění vzrostl o 31 tisíc na více než 4,5 milionu. Mírně vyšší je i objem peněz (203,6 miliardy korun), který tyto fondy spravují. Jde ale o to, jaké výsledky vykáží koncem roku.
Konzervativní investování- více než čtyři pětiny aktiv měly penzijní fondy uloženy v dluhopisech,přes 10 procent na termínovaných vkladecha účtech, jen 2,9 % v podílových fondecha 1,5 % v akciích, ale nedává velkou šanci na to, že půjdou jejich výnosy výrazněji nahoru. I letos může řada z nich překonat inflaci, odhadovanou koncem tohoto roku na dvě procenta. Je tu i státní podpora. Málokdo z Čechů ale do nich asi bude dávat víc než 500 korun, respektive 1500 korun, kdy je to z hlediska státní podpory, respektive daňových úlev, pokládáno za nejvýhodnější.
Legislativa fondy nutí být každý rok v plusu. Ztráty jinak hradí akcionáři. Investují proto opatrně a snaží se prosadit změnu zákona (zákon o penzijním spoření, který by měl mj. umožnit agresivnější způsob investování, Parlamentem neprošel) a penzijní reformu.
Pokud by reforma prošla, nejeden Čech by jistě uvítal, kdyby bylo možné investovat na důchod nejen přes nové penzijní fondy, ale aby zákon zvýhodnil i jiné dlouhodobé způsoby investování ne penzi, třeba přes podílové fondy.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
19. 5. 2010 8:23, Bouček Antonín
Jsou to machři. V roce 2008 vydělal český index státních dluhopisů EFFAS(CHGATR) 8,19%, v roce 2009 5,19%. V roce 2008 byl průměrný tříměsiční PRIBOR (sazba na mezibankovním trhu, za kterou ukládají banky) 4,04%, v roce 2009 2,20%. Po portfoliomanažeřech to tedy nechtělo nic jiného, než být zainvestovaní na peněžním trhu a českých státních dluhopisech a některým z nich se v roce, kdy šlo nahoru úplně vše, dokonce podařilo přebít jednoprocentní inflaci. Gratuluji!
V diskuzi je celkem (6 komentářů) příspěvků.