Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Průměrná mzda převýší příští rok 20 tisíc korun

| rubrika: Co se děje | 1. 12. 2005 | 23 komentářů
Průměrná mzda převýší příští rok 20 tisíc korun
Průměrná mzda letos nejspíš přesáhne 19 000 Kč. Koncem příštího roku by již měla převýšit 22 000 Kč. Platy ve veřejné sféře zaostávají za těmi v oblasti soukromé v průměru již jen o 433 Kč měsíčně. Německou úroveň mezd při troše štěstí doženeme "už" v roce 2037. To jsou jen úryvky z komentáře hlavního ekonoma Volksbank ke včera zveřejněným platovým statistikám.

Podle včera zveřejněné statistiky ve 3. čtvrtletí letošního roku vzrostly mzdy oproti stejnému období roku 2004 v průměru o 6,2 %, což představuje mírné zrychlení růstu. Vezmeme-li v úvahu i to, že v tomto období rostly také ceny, tak jsme si reálně mohli za svou práci koupit o 4,2 % více než před rokem. Reálně nám tak mzdy rostou rychleji než v předešlém čtvrtletí. Rostou však pomaleji než před rokem.

Podíváme-li se ale na dlouhodobý trend, je vidět, že nominální mzdy mírně zpomalují a reálné mzdy rostou daleko pomaleji než v roce 2003 a počátkem roku 2004. Za dlouhodobě se zpomalujícím tempem růstu mezd stojí jednak očekávání pomalejšího růstu inflace a také snaha exportních podniků o růst produktivity práce, který by kompenzoval dlouhodobě posilující kurz koruny. Éra vysoké inflace skončila, a tak končí i rychlý růst nominálních mezd. Zatímco ještě v roce 2001 jsme viděli téměř desetiprocentní růst mezd, v příštích letech porostou mzdy skoro polovičním tempem.

Průměrná mzda v ekonomice činila 18 833 Kč. Zatímco nepodnikatelská sféra v průměru pobírala 18 497 Kč měsíčně, podnikatelská 18 930 Kč. Mzdy ve veřejné sféře tak již téměř dohnaly mzdy v soukromé sféře, rozdíl činí jen 433 Kč. Za tímto vývojem stojí to, že mzdy ve veřejné sféře rostou rychleji než mzdy v podnikatelské sféře. Zatímco zaměstnanci v podnikatelské sféře si polepšili jen o 5,5 %, zaměstnanci ve státní sféře o 8,6 %. Zatímco za růstem mezd v podnikatelské sféře stojí to, jak se podnikům daří a zda si mohou dovolit zvyšovat mzdy, za vývojem mezd ve veřejné sféře stojí rozhodnutí politiků. Vezmeme-li v úvahu, že se blíží volby, není se čemu divit, že mzdy ve státní sféře rostou rychleji než v podnikatelské sféře.

Průměrná mzda není v ekonomice běžná

U statistik mezd se vždy mnoha lidem výsledná hodnota nezdá být pravdivá. Je proto třeba připomenout, že se jedná o průměr a nikoli o nejčastější mzdu v ekonomice. Nejčastější mzda je nižší. Průměrná mzda je vychýlená směrem nahoru vzhledem k tomu, že započítává i velmi ojedinělé, ale zato velmi vysoké příjmy některých lidí. Více než dvě třetiny pracujících pobírají mzdu nižší, než je mzda průměrná. V některých regionech se to přitom blíží až třem čtvrtinám.

Průměrná měsíční nominální mzda zahrnuje všechny pracovní příjmy (základní mzdy a platy, příplatky a doplatky ke mzdě nebo platu, prémie a odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky mzdy nebo platu), které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výplatě a představuje podíl připadající na jednoho zaměstnance za měsíc. Jedná se o hrubé mzdy, tj. před snížením o pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, zálohové splátky daně z příjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky.

Růst (pokles) průměrné nominální mzdy vyjadřuje, o kolik % se zvýšila (poklesla) tato mzda v daném období v porovnání s jiným obdobím (zpravidla se stejným obdobím předchozího roku).

Údaj o růstu (poklesu) průměrné reálné mzdy je stanoven jako růst (pokles) podílu indexu průměrné nominální mzdy a indexu spotřebitelských cen za shodné období. Jde tedy o údaj očištěný o vliv inflace.

Jedná se o zdravý růst?

Vezmeme-li v úvahu současný stav ekonomiky, pak současný růst reálných mezd o 4,2 % lze považovat za ještě únosný, ale blížící se dlouhodobým možnostem ekonomiky. Současný růst mezd v nás nevyvolává strach z toho, že vyšší mzdy vyústí ve vyšší inflaci. Centrální banka proto nemusí reagovat. Sečteno a podtrženo, současný růst mezd je pro ekonomiku ještě únosný.

Co je potřeba udělat, abychom mohli mít v průměru ještě vyšší mzdy?

Vyššímu růstu mezd by mohly dlouhodobě pomoci např. nové investice, know how či zlepšení chodu státních institucí. To vše by umožnilo dlouhodobý hospodářský růst a vyšší produktivitu práce. V každém případě by se jednalo o dlouhodobá opatření, která se nestačí plně projevit za života jedné vlády.

Kde se vyplácí nejvyšší mzdy?

Při pohledu na jednotlivá odvětví je vidět, že nejnižší mzdy jsou v odvětví ubytování a stravování, kde průměrná mzda činí 13 460 Kč. Nejvyšší jsou již tradičně ve finančním zprostředkování s průměrem 34 102 Kč. Toto členění je ovšem jen velmi hrubé. Rozhodně se nedá říci, že každý, kdo pracuje ve finanční instituci, pobírá vyšší než průměrnou mzdu. Pokud se podíváme na data detailněji, vidíme, že ještě vyšší průměrná mzda byla zaznamenána např. v odvětví letecká doprava. Zde některé profese pobírají několikanásobky průměru ve finančním zprostředkování. Navíc jsou odvětví, kde se běžně vyplácí dvě složky platu. Vedle řádného platu někde dostávají lidé i mzdu neoficiálně "na ruku", čímž jejich skutečné mzdy vzrostou. V jiných odvětvích jsou zase naturální výhody.
Konečný rozdíl v platech pak není tak dramatický, jak se může na první pohled zdát. Statistiku proto nesmíme brát tak vážně.

Z pohledu vlastníků rostly mzdy nejrychleji v podnicích pod zahraničním kapitálem. Zahraniční firmy svým zaměstnancům vyplácí v průměru 23 288 Kč. Nejskoupější jsou naopak družstva, která v průměru vyplácí jen 12 225 Kč. To je dáno krom jiného i strukturou zaměstnanců. Zahraniční firmy většinou najímají kvalifikovanější zaměstnance, kteří např. ovládají cizí jazyky, aby se domluvili s cizím managementem. Kvalifikovanější zaměstnanci jsou ale samozřejmě dražší.

Jak se budou mzdy dále vyvíjet?

Data ukazují, že rozdíly v příjmech se mezi lidmi v různých profesích prohlubují. To je dáno rozdílnou produktivitou práce v různých odvětvích, různou vlastnickou strukturou zaměstnavatelů a dalšími faktory. Navíc situace na trhu práce je u různých profesí různá. Rychlejší růst se dá předpokládat zejména v expandujících odvětvích, kde se vyžaduje větší kvalifikace a specializace zaměstnanců. Na druhou stranu samotné vzdělání není zárukou vysoké mzdy. Vždy záleží, ve kterém odvětví ekonomiky je uplatňované. Statistiky ovšem ukazují, že s růstem vzdělání klesá pravděpodobnost dlouhodobé nezaměstnanosti.

Do budoucna se dá očekávat, že se rozdíly v příjmech obyvatelstva budou dále prohlubovat. Ve znalostní ekonomice bude hrát vzdělání stále větší roli. Již dnes pobírají zaměstnanci nejlépe placeného odvětví skoro trojnásobek toho, co zaměstnanci nejhůře placeného odvětví a v pozadí stojí právě průměrné znalosti.

Z pohledu odvětví s nejvyššími a nejnižšími mzdami neočekáváme v budoucnu žádné zásadní změny. Statistiky ukazují, že v zemích EU 15 je struktura mezd podobná jako u nás. To znamená, že i v příštích letech zůstanou mzdy nejvyšší tam, kde jsou nyní a naopak. Jedinou výjimkou je maloobchod. Mzdy v maloobchodě jsou v zemích EU 15 v porovnání s ostatními odvětvími nižší než u nás.

V roce 2005 by měly mzdy v celé ekonomice růst o necelých 6 %. Budou samozřejmě zaměstnavatelé, kteří budou vyplácet více, a zaměstnavatelé, kteří budou vyplácet méně. Průměrná mzda za celý rok 2005 se tak bude pohybovat mírně nad 19 tisíci korunami.
V roce 2006 by měl růst mezd pokračovat a průměrná mzda by tak měla vzrůst nad 20 000 Kč. Díky různým bonusům a odměnám by ale již ve čtvrtém kvartále měla činit více než 22 000 Kč. To znamená skoro o 70 % více než na konci roku 1998.

Překvapivě jednou z nejrychleji rostoucích mezd v ekonomice bude po nedávném rozhodnutí politiků mzda minimální, která by měla vzrůst o více než 12 %. Lidí pobírajících minimální mzdu tak přibude. Nejlevnější cena práce bude ovšem v některých případech už tak drahá, že se někteří investoři budou zamýšlet, zda nepřesunout výrobu dále na východ.

Německo při troše štěstí doženeme "už" v roce 2037

Zpomalení růstu mezd naznačuje, že dohánění západních platů nám bude trvat ještě léta. Mzdy na východě jsou výrazně nižší než na západě. Drtivá většina českých pracujících má mzdu nižší, než je minimální mzda např. v Lucembursku. Dohnat průměrnou mzdu v dnešní eurozóně nám bude trvat ještě velmi dlouhou dobu. Očekávám, že průměrnou německou mzdu doženeme nejdříve v roce 2037. I tak ale nenastane masový odchod za prací na západ. Poslední studie ukazují, že lidé při rozhodování o práci nehledí jen na výši mzdy. Mnoho lidí bude pracovat raději doma za méně. Nižší mzdy tak k nám budou ještě dlouhou dobu přitahovat zahraniční investory.

Co si o vývoji mezd v ČR myslíte? Souhlasíte s růstem minimální mzdy? Radši budete pracovat v ČR za míň, než v zahraničí za víc?

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+3
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

5. 12. 2005 17:14, zinfo

Už i u nás platí pozitivní diskriminace. Pokud má Róm maturitu, má dveře dokořán nejen k policii, ale i na státní úřady, města. Armáda je jich přímo plná. Giňa v ČT dostal také přednost, dokud ji nezahodil, ale nevyhodili ho, jen dali na region. V kultuře diskriminace není také. Myslím si, že mladý středoškolák rómského původu má lepší šanci se uchytit, než ten z většinové populace. Bohužel jich není moc.

Reagovat

 

+44
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Fredy 02. 12. 2005 12:30)

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

1. 12. 2005 13:39, pinokio

ja radeji budu pracovat za min ( 28 tis. hrubeho) u nas, nez za vic v zahranici. V nasi republice se prece zije velmi dobre.

Reagovat

 

-5
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (23 komentářů)

23. 2. 2011 | 4:00 | renka

Průměrná mzda,to děláte průzkum v Praze, nebo dělníka z ředitelem. Já mám i třeba moje spolupracovnice jen něco málo přez 8000kč. A takovích je nás určitě víc.Z čeho pak šetřit třeba na penzi? Zaměstnavatelé zneužívají toho...více

13. 12. 2005 | 14:09 | Jana

I v zamestnavatelem dotovane kantyne je v Nemecku obed drazsi nez v Praze v restauraci bez dotace. Mate pravdu, ze pokud by clovek jedl jen chleba se syrem z Aldi, vyjde to nastejno jako v Cechach. více

5. 12. 2005 | 21:07 | Tomáš Marný

Nechtěl jste napsat "bohudík"??? více

5. 12. 2005 | 17:14 | zinfo

Už i u nás platí pozitivní diskriminace. Pokud má Róm maturitu, má dveře dokořán nejen k policii, ale i na státní úřady, města. Armáda je jich přímo plná. Giňa v ČT dostal také přednost, dokud ji nezahodil, ale nevyhodili...více

4. 12. 2005 | 0:17 | Tomáš Marný

Proto taky vtloukám dětem do hlavy, ať se učí jazyky a zmizí z téhle země, jak to jen bude možné. A já si nadávám, že jsem neemigroval, když to ještě šlo. více

Oblíbená témata

banky, bonus, Bonusy, cena, centrální banka, ceny, daň, daň z příjmu, daň z příjmu fyzických osob, Daně, data, datum, doplatky, doprava, družstva, družstvo, ekonomika, EU, eurozóna, faktor, faktory, finanční, finanční zprostředkování, firma, fyzická osoba, hodnota, hodnoty, hospodářský růst, hrubá mzda, Index, Indexy, inflace, instituce, Investice, investor, investoři, jazyk, kapitál, konec roku, koruna, koupě, Kurz, kurzy, kvalifikace, letecká doprava, Lucembursko, maloobchod, Měny, minimální, minimální mzda, Moje banka, mzda, náhrada, náhrada mzdy, náhrady mzdy, Německo, nezaměstnanost, nominální mzdy, nové, očekávání, odchod, odměna, odvětví, plat, podnik, pojistění, pojistné, pokles, politik, politika, politiky, porovnání, práce, pracovní cesta, pracovní místa, pravděpodobnost, prémie, produktivita, produktivita práce, profese, průměr, průměrná mzda, příjem, příjmy, příplatek, příplatky, reálná mzda, reálné mzdy, rozdíl, rozhodnutí, rozhodování, růst, situace, snížení, sociální, sociální pomoc, sociální zabezpečení, soukromí, splátka, splátky, spotřebitelské ceny, spotřebitelský, stát, Statistika, stav, stravování, struktura, trend, trendy, trh, trh práce, trhy, ubytování, údaje, vláda, vlastník, vliv, volba, volby, výhoda, výhody, výjimky, výplata, výroba, vývoj, vzdělání, vzrůst, zabezpečení, zahraničí, zaměstnanci, zaměstnanec, zaměstnavatel, záruka, zdraví, zdravotní, zdravotní pojištění, země, zlepšení, změna, změny, znalost, znalosti, zprostředkování, život

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Potenciální produkt, Mzda, Primární trh, zaměstnavatel, paušální daň, pavel kohout, finanční správa, daně, zpoždění letu, prodejní zájezd, Ivan Březina, groupon, pay per click, jaroslav drábek, alkohol, odůvodněné náklady na bydlení, tiskovka, průměrný osobní mzdový bod

2T79523, 3M65138, 9B14548, 3M65138, 9B14548

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK