USA zhýrale utrácejí, EU šetrně spoří. Co je lepší?

USA zhýrale utrácejí, EU šetrně spoří. Co je lepší?
Americké domácnosti uspoří jen 1 % čistých příjmů, drží průměrně 11 kreditních karet a utrácejí a utrácejí. Do deficitu se nově dostal i federální rozpočet. Evropané si naopak "syslí" protože nevědí, co je čeká. Katastrofický obrázek pro EU představuje rapidně stárnoucí populace a velkorysá sociální síť. Co všechno a jak ovlivňuje podle časopisu The Economist úspory a spotřebu v USA a EU a proč jsou tyto veličiny tak důležité?

Eurozóna se co do velikosti vyrovná 4/5 USA, vládne likvidními finančními trhy a stabilní měnou, právní ochrana je silná jako kdekoli jinde ve vyspělém světě. Přesto světové úspory proudí do Spojených států, a v menší míře do Británie, mnohem víc než do kontinentální Evropy.
Zatímco Amerika od roku 2001 padá do hlubších a hlubších zahraničních deficitů, Evropa v roce 2004 dokonce docílila malého přebytku - uspořila 36 miliard dolarů, a stále ještě tedy půjčuje. Ačkoli jsou úrokové míry v obou regionech nízké, jejich efekt je zcela odlišný.

Proč tomu tak je? Jako jedna z odpovědí se nabízí, že evropské makroekonomické, (tedy agregované), údaje maskují značné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Tak například, Itálie se "plácá" v recesi, kvůli stárnutí populace úspory domácností klesly, spotřeba vzrostla a běžný účet platební bilance se tak dostal do deficitu. Naopak míra úspor v Německu byla vysoká, na mezinárodním finančním trhu své prostředky tedy půjčovalo, a tím se stalo velkým vývozcem úspor.

Obecně ale je evropská hospodárnost (v porovnání s USA) zapříčiněna směsicí několika faktorů: demografického vývoje, strukturální strnulosti, ekonomických přístupů, které příliš nevěří v Keynesovy ekonomické poučky a finančních systémů, které nenahrávají spotřebě.

Co tak najednou?

Před 20 lety se míra úspor v Americe a Evropě příliš nelišily. V polovině 80. let americká domácnost ušetřila asi 9 % disponibilního důchodu (tzn. čistých příjmů), v Británii to bylo 7 %, ve Španělsku 8 %, ve Francii 9 % a v Německu 12 %.
Během 80. a 90. let míra úspor domácností klesla v anglo-saských ekonomikách a v menší míře i v kontinentální Evropě. Německo zaznamenalo nejmenší pokles úspor, Itálie se svým rostoucím počtem důchodců největší. Ale propad úspor v Americe byl mnohem hlubší, a to díky vyšším kapitálovým ziskům a finančním inovacím.

Rostoucím akciové trhy zapříčinily to, že se Američané cítili bohatší a vidina dalších kapitálových zisků u nich vedla k úplnému odklonu od spoření. Navíc díky sofistikovanějším finančním produktům (než např. v Německu) si mohli jednodušeji půjčovat - finanční inovace umožnily přístup k penězům v do té doby nezvyklé míře: dnes je v USA vydáno 1,3 miliard kreditních (nikoli debetních) karet, tedy 11 kusů na každou domácnost.

Celkovou statistiku vyrovnával federální rozpočet

Veliké rozdíly v míře úspor domácností na novém a starém kontinentu ovšem na poli celkových národních úspor zmírňovaly vládní úspory. V roce 2000 po započtení federálního přebytku celková národní míra úspor v USA činila 18 % HDP, což nebylo o moc níže než evropských 21 %.

Od roku 2000 mezera ovšem rapidně vzrostla. Po splasknutí akciové bubliny došlo na obou stranách Atlantiku ke snížení podnikových investic. Velké evropské ekonomiky se dostaly do problémů, z kterých se ještě nevylízaly, a evropské domácnosti se staly ještě opatrnějšími a hospodárnějšími. Americký přístup k oslabení ekonomiky stál naopak na větší spotřebě vlády i domácností, takže došlo k ještě většímu poklesu v míře úspor.

Američané tak nyní uspoří méně než 1 % svých disponibilních příjmů, Evropané v eurozóně 10 %. Americký rozpočet se navíc v posledních letech prudce propadá do deficitu, evropské veřejné utrácení, ač velmi vysoké, se příliš nezměnilo. Národní míra úspor v USA se tak nyní pohybuje pod 14 % HDP, v euro zóně přitom přesahuje 20 %.

O důvodech rozdílného vývoje a přístupech fiskální a monetární politiky k ovlivňování míry úspor si přečtete v článku Nízké úroky: evropští syslové vs. americké kobylky .

Zpracováno podle týdeníku The Economist.

Proč je podle vás vývoj v eurozóně a USA tak odlišný? Je pro ekonomiku lepší více spořit, či utrácet? Kolik procent vašich čistých příjmů uspoříte vy?

Líbil se vám článek?

+11
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 8 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

12. 10. 2005 11:33, janula

tak v tom pripade by bolo zaujimave pocitat mieru uspor plus mieru investicii domacnosti, prip. ocistenych o nehnutelnosti sluziace na byvanie

Zobrazit celé vlákno

+36
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

13. 10. 2005 21:57, PlischkeS

jste optimista. vetsina toho, co neutratime, zustava na beznych uctech :(

Zobrazit celé vlákno

-17
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (8 komentářů) příspěvků.

Hledáte nové bydlení?

Berzrealitky

Vyzkoušejte náš katalog nemovitostí, při jehož tvorbě jsme se spojili s předním českým portálem Bezrealitky.

A tohle už jste četli?

Nízké úroky: evropští syslové vs. americké kobylky

12. 10. 2005 | Simona Ely Plischke

Nízké úroky: evropští syslové vs. americké kobylky

Vývoj spotřeby a úspor se na opačných stranách Atlantiku výrazně liší. Přitom jsou úrokové míry na obou březích minimální. "Starý kontinent" stárne a jeho obyvatelé se k makroekonomickým... celý článek

Drahou ropu USA zvládají díky nemovitostní bublině

13. 9. 2005 | Simona Ely Plischke

Drahou ropu USA zvládají díky nemovitostní bublině

Cena barelu americké lehké ropy vzrostla z 18 dolarů v listopadu 2001 na současných 67 dolarů. Tento skok se podobá ropným šokům v 70. letech, po kterých přišly světová recese a inflace.... celý článek

Čerstvý vzduch z Východu zafoukal do těžkopádné EU

18. 7. 2005 | Simona Ely Plischke

Čerstvý vzduch z Východu zafoukal do těžkopádné EU

Rozšíření Unie o 10 zemí přineslo například tlak na zavedení rovné daně či změněné postoje k Rusku a USA. Máme pro vás ucelené shrnutí ročního působení EU-25. Některé obavy se naplnily... celý článek

První vysvědčení pro Novou Evropu

14. 7. 2005 | Simona Ely Plischke

První vysvědčení pro Novou Evropu

Exporty ČR do nových unijních států vzrostly v roce 2004 o 33 %, máme nejnižší obchodní deficit za poslední dekádu a slibně čerpáme unijní peníze. Ostudně pomalu ale přijímáme evropské... celý článek

Trh s nemovitostmi je největší bublina v historii

23. 6. 2005 | Martin Zika

Trh s nemovitostmi je největší bublina v historii

Ještě nikdy v historii nerostly reálné ceny domů tak rychle, po tak dlouhou dobu a v tolika zemích světa, tvrdí týdeník The Economist. Trhy s nemovitostmi doslova bouřily od Spojených... celý článek

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.