Neviditelné zvyšování daní

Příčinou je "skryté zvyšování daně", způsobené faktem, že se nezvyšují limity daňových pásem a odčitatelné položky. Protože příjmy rostou, zmrazené limity a odpočty způsobují přesouvání stále větší části příjmu do vyšších daňových pásem. Tato skutečnost přitom prochází bez valné pozornosti jak poplatníků, tak médií, kterým připadá, že není o čem hovořit, protože se "nic nemění".

K poslednímu navýšení došlo k 1. lednu 2001. Budeme se tedy zabývat obdobím od tohoto dne do konce září letošního roku. Podle ČSÚ se za tuto dobu zvýšily mzdy v průměru o 32,5 %. Limity daňových pásem byly nastaveny následovně:

S výjimkou odčitatelné položky na dítě (od letošního roku změněné na daňovou slevu) zůstaly stejné i položky, odčitatelné od základu daně. Pro vysvětlení jevu skrytého zvyšování daně použijeme pouze základní odčitatelnou položku, tedy 3 170 Kč měsíčně na poplatníka (je jediná, která se týká každého).

Změny mezd a daně z příjmu v období od ledna 2001 do září 2005, za předpokladu průměrného nárůstu mzdy (vyměřovacího základu OSVČ):

Otázkou je samozřejmě i to, co si za obdržené peníze koupíme - důležitá je tedy jednak čistá mzda, jednak časová hodnota peněz. Pokud by např. inflace převyšovala růst mezd, koupili bychom si i při průměrném růstu mzdy v roce 2005 méně zboží a služeb než v roce 2001. Zajímavé tudíž je porovnání reálných hodnot. Inflace za sledované období činila 12,8 % (zdroj: ČSÚ). Porovnáme tedy reálné hodnoty mezd a daní ve skutečných cenách k 1. 1. 2001:

Doposud jsme se zabývali hodnotou mezd a daní v Kč. Teď se podíváme na jejich změny. Ve všech případech jde o růst. A ten, v porovnání s počátkem sledovaného období, vidíme na grafu:

Je zřejmé, že zdanění základu daně vzrostlo minimálně o 1,4, maximálně o 2,4 procentního bodu (průměrně o 2 p.b.). Mzdy vzrostly o 32,5 %, daně o 47 až 58 %. Reálné mzdy o 17,5 %, reálná daň o 30 až 40 %.

Státní pokladna se utěšeně plní, roste složená daňová kvóta - příčinou je nejen zvýšení DPH a spotřebních daní, ale právě i vyšší daně z příjmu. A není to jen díky prosperující ekonomice, ale i kvůli zvyšování daní - toho zvyšování, které není vidět. Pro vládu je tento způsob zvyšování objemu vybraných daní ideální - stačí nedělat vůbec nic.

Snad by stálo za úvahu valorizovat všechny limity automaticky ze zákona alespoň o inflaci. Celý problém se totiž netýká jen daní - týká se i dalších věcí, např. redukčních hranic vyměřovacího základu pro výpočet důchodu. Povinná valorizace o inflaci by vládě ponechala určitý manévrovací prostor, nebyla by přitom tak nefér, jako současný stav.

Pociťujete tiché zvyšování daní? Vadí vám? Valorizovali byste všechny daňové limity ročně automaticky o inflaci?