Jiří Šindelář: Na problémy kolem životního pojištění jsme měli reagovat dřív

Monika Veselíková, Martin Vlnas | rubrika: Rozhovor | 8. 10. 2016
„Tohle téma měly mnohem dřív řešit jak finančněporadenské firmy, tak pojišťovny. A vlastně i Česká národní banka,“ říká v pokračování rozhovoru předseda Unie společností finančního zprostředkování a poradenství Jiří Šindelář.
Jiří Šindelář: Na problémy kolem životního pojištění jsme měli reagovat dřív

Minulý týden jsme se s Jiřím Šindelářem bavili především o kauze kolem společnosti OVB, kterou odstartoval studentský dokument Rada nad zlato.

I v druhé části našeho rozhovoru došlo na téma, které (minimálně na polu finančního poradenství) vzbudilo vášnivé debaty – přílepek k novele zákona o pojišťovnictví Ladislava Šincla, poslance za ČSSD. Návrh, se kterým Ladislav Šincl loni na jaře přišel, shodil ze stolu dlouho projednávanou podobu novely zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích. Ta měla změnit pravidla hry na trhu s životními pojistkami – zvýšit nároky na finanční poradce, zajistit transparentnější komunikaci pojišťoven a větší ochranu pro spotřebitele. Šinclův návrh přitom řešil jediné – regulaci provizí.

Výsledkem diskuzí mezi politiky, pojišťovnami a finančněporadenskými společnostmi je nakonec prodloužení doby pro výplatu provizí na pět let u všech typů životních pojistek – takzvaných rezervotvorných i čistě rizikových. Nová pravidla dostane také výpočet odkupného. Od prvního prosince, kdy novela nabyde účinnosti, si budou moci pojišťovny při odstoupení v době splácení provize odečíst jen poměrnou část nákladů, které jim kvůli uzavření pojistky vznikly.

Jiří Šindelář

Jiří Šindelář

Vystudoval ekonomiku a management na Provozně ekonomické fakultě ČZU v Praze. Od roku 2008 působí v Unii společností finančního zprostředkování a poradenství (USF ČR) jako výkonný ředitel a od roku 2012 také jako předseda představenstva. Počínaje rokem 2014 zastupuje Českou republiku v představenstvu FECIF – evropské federace finančních zprostředkovatelů a poradců. Participoval v řadě expertních komisí a platforem v oblasti regulace finančního trhu (expertní skupina MF ČR pro distribuci na finančním trhu, pracovní skupina distribuce Asociace pro kapitálový trh atd.) a v letech 2008 – 2011 také jako předseda výkonného výboru Manažerského klubu při PEF ČZU. Autor mnoha odborných publikací zejména z oblasti distribučních systémů a jejich zákonné regulace v prostředí finančního trhu.

USF

Unie společností finančního zprostředkování a poradenství

Neziskové profesní sdružení právnických a fyzických osob podnikajících ve finančním zprostředkování a poradenství vzniklo v roce 2006. Zastupuje celkem 21 řádných a 1 přidruženého člena při jednání se státními a veřejnoprávními institucemi, ostatními profesními sdruženími na trhu a finančními institucemi – producenty finančních produktů. Snaží se nastavovat standardy finančního poradenství a zprostředkování a dohlížet na jejich dodržování.

V popisu práce máte jako předseda oborové asociace určitě také lobbování. Jak to probíhá v praxi?

Myslím, že řada lidí má o lobbingu dost zkreslené představy. V zásadě jde o to, připravit si dostatek argumentů, podpořit je tvrdými daty a oslovit správné lidi. Samozřejmě se v rámci komunikace využívají nějaké osobní vazby, ale vše probíhá velmi korektním způsobem. Takto komunikujeme jak s poslanci, tak i s dalšími zainteresovanými stranami. Většinou se ale snažíme najít konsenzus už v konzultační fázi, tedy ještě předtím, než jde materiál do Sněmovny.

Naslouchají poslanci vašim argumentům?

Moje zkušenosti jsou různé, žádná z nich přitom není vyloženě negativní – například jsem nenarazil na nikoho, kdo by se choval agresivně nebo útočně. Obecně argumentům byznysu naslouchá spíš pravá část politického spektra, ale najdou se i výjimky. Například v rámci debat kolem novely zákona o pojišťovnictví s námi opravdu velmi korektně diskutovali i někteří sociální demokraté. Navíc během projednávání zákona, které bylo značně zpolitizované, vystupovala většina bez hysterických argumentů, byť nakonec samozřejmě hlasovali pro návrh poslance Šincla.

USF není jediná profesní organizace finančněporadenských společností – kromě vás je tu také Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců. Neškodí vám to při vyjednávání?

Nikdo soudný samozřejmě nemůže popřít, že je mnohem lepší, když za odvětví mluví jen jeden hlas. Nicméně díky krizi kolem regulace provizí se stanoviska členů obou asociací velmi sblížily, tudíž i my jako jejich zástupci teď vystupujeme jednotněji. Pokud například připomínkujeme nějaký zákon, dost často s Asociací vydáme společné stanovisko a snažíme se na ministerstvo nebo do České národní banky posílat jen jeden papír.

Další problém vidím v tom, že kromě našich dvou oborových asociací, které dohromady pokrývají zhruba 70 procent trhu, jsou tady i další subjekty. Ty jsou sice z pohledu členů marginální, jenže v momentě, kdy se rozhodnou poslat dopis do Sněmovny, poslanci netuší, že reprezentují jen jednotky soukromých osob a nejde o podstatného zástupce trhu.

Nebylo by lepší, kdyby se asociace spojily?

To závisí především na členech obou asociací. Pokud dospějí k rozhodnutí, že by bylo dobré aktivity zintegrovat, může ke spojení dojít. Za dobu mého působení v Unii několik takových jednání proběhlo, párkrát se dokonce dostala do poměrně pokročilé fáze, nakonec ale ke shodě nedošlo. Osobně si myslím, že k tomu jednou dospějeme, ale aktuálně není sloučení na pořadu dne.

Dovolím si v této souvislosti ještě skromnou poznámku člověka, který pomohl téměř z nuly vybudovat největší oborovou asociaci dneška. Myslím, že jakékoliv spojování či integraci asociací není možné chápat jako v prvé řadě marketingovou příležitost. Podle mého soudu musí jít o skutečnou shodu nad společnými zájmy a samotné spojení je třeba chápat v tomto duchu.

Je vůbec reálné, aby si zástupci konkurenčních firem sedli k jednomu stolu a dohodli se?

Určitě, vezměte si například banky – také si mezi sebou konkurují, přesto se musí na regulatorní úrovni dohodnout, protože jde o zájem všech. I v Unii jsou společnosti, které si vzájemně konkurují, mnohdy velmi ostře, přesto kromě několika málo případů vždy dospěly ke konsenzuálnímu rozhodnutí. Když se vrátím například k regulaci provizí, tak i naši členové, kteří pojištění vůbec nedělají, podporovali tlak proti regulaci, i když jejich byznysový zájem mohl být úplně jiný.

Kolik společností vlastně v Unii aktuálně je?

Máme jednadvacet řádných členských firem a jednoho přidruženého člena. Pokrýváme téměř všechny modely, které na trhu jsou. Ať už jde o firmy fungující na strukturálním principu jako například OVB nebo Broker Consulting nebo zástupce poolového modelu, například Broker Trust. Kromě nich je naším členem spousta menších a středních firem, které se zabývají klasickým multiproduktovým poradenstvím, ale i specializované malé firmy zaměřené na placené investiční poradenství.

Vy sám působíte v Unii společností finančního zprostředkování a poradenství osm let, jak se podle vás za tu dobu trh proměnil?

Především se velmi zprofesionalizoval. Výrazný posun vidím například ve fungování centrál velkých firem. Analytická podpora poradců, řešení stížností ale i marketing nebo personalistika jsou teď na mnohem vyšší úrovni. Kvalitnější jsou ale i konkrétní lidé, kteří se finančnímu poradenství věnují – vzdělávají se a zodpovědně pracují sami na sobě, což se samozřejmě promítne do kvality jejich služeb.

Co je podle vás důvodem stoupající kvality?

Ačkoli nejsem příznivcem vnějších regulací, musím uznat, že vnější tlak – ať už šlo o direktivy Evropské unie nebo změny v oblasti penzí – určitým způsobem zafungoval. Vliv na kvalitu ale mají i současní lídři byznysu. Řada z nich si dala za cíl oblast finančního poradenství zkvalitňovat, investují do nejrůznějších aplikací pro finanční plánování a podobně. Svůj podíl na zlepšení má i tržní konkurence. Jak odvětví rostlo a začala do něj vstupovat řada firem s různými modely, všechno se začalo posouvat dopředu. A všemu rozhodně pomáhá také vzrůstající finanční gramotnost klientů. I když nejrůznější výzkumy tvrdí opak, oproti stavu před deseti lety je patrný značný posun.

Přesto, došlo za posledních deset let k něčemu, co byste označil jako krok špatným směrem?

Trh měl určitě dřív reagovat na problémy kolem životního pojištění. Tohle téma měly mnohem dřív řešit jak finančněporadenské firmy, tak i samotné pojišťovny a Česká národní banka. Reakce všech tří stran měla být zkrátka rychlejší a razantnější.

Ke změně nakonec došlo, jenže opět přišla ze strany státu. Přijde mi, že trh finančního poradenství není schopný samoregulace, protože chybí vůle najít shodu…

Pokud jde konkrétně o životní pojištění, je potřeba si uvědomit, že nejde o problém pouze na straně finančních poradců. Vedle toho jsou tu pojišťovny, které de facto celý problém vědomě a cíleně spoluvytvořily – pojišťovny vymyslely produkty i systém odměn. Samozřejmě si tím nechci dělat alibi, jen podotýkám, že mince má dvě strany.

Co se týče snahy kultivovat trh, neviděl bych to tak černě. Dobrý příklad je třeba registr smluv životního pojištění, ke kterému se kladně staví jak naši členové, tak i členové Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců. Opravdu jsem nenarazil na nikoho ze zprostředkovatelů, kdo by registr vysloveně odmítal. Samozřejmě vedeme diskuze nad technickými otázkami, ale v principu všichni souhlasí s tím, že musíme být schopní odhalit ty, kteří nedělají byznys poctivě. Byť za cenu toho, že se v každé firmě ukáže na určitý okruh poradců. Podle mě jde o signál, že trh finančního poradenství dospívá k sebekultivaci.

Několikrát jste zmínil regulaci provizí, která je součástí novely zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích. Jak hodnotíte pětileté storno, které novela zavádí?

Určitě jde o významný element, a pokud by se týkalo pouze rezervotvorného životního pojištění, vnímal bych ho – po všech peripetiích, které kolem regulace životních pojistek byly – jako solidní výsledek. Bohužel se ale regulace týká i rizikového pojištění, což pro nás bylo těžko skousnutelné. U rizikovek nedává pětileté storno smysl, aktualizovat smlouvu je tady zcela v zájmu klienta.

Proč podle vás spadlo do regulace i rizikové pojištění?

Osobně za tím vidím snahu velkých pojišťoven zakonzervovat trh – omezit možnost menších a nových hráčů okusovat prostřednictvím externí sítě kmeny, které velké pojišťovny za dvacet pět let nahromadily. Z pohledu byznysu to samozřejmě chápu, nejsem si ale jistý, zda je správně transformovat takový zájem do legislativního opatření.

Jaké kroky plánujete podnikat dál? Budete proti zákonu dále bojovat?

V tuto chvíli se i v souvislosti se znovu otevřenou „velkou“ novelou zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích rozhodujeme, jaká bude naše další strategie. Na jedné misce vah bude určitě snaha nepotopit zákon, který může poměry v odvětví komplexně zlepšit. Na druhé straně pak škody, které napáchá provizní regulace. V tuto chvíli těžko říci, ale myslím, že několik prvních měsíců po prvním prosinci napoví.

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+3
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 0 komentářů

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Finanční poradenství: Kauza OVB poškodí celý trh

1. 10. 2016 | Monika Veselíková, Martin Vlnas | 12 komentářů

Finanční poradenství: Kauza OVB poškodí celý trh

„Kauza OVB nakonec negativně zasáhla celý trh. Navíc v době, kdy musejí finančněporadenské společnosti bojovat o přežití během snah velkých pojišťoven o zakonzervování trhu životního... celý článek

Očima expertů: Proč zařízli novelu zákona o pojišťovnictví?

27. 11. 2015 | Ondřej Tůma | 7 komentářů

Očima expertů: Proč zařízli novelu zákona o pojišťovnictví?

Kolem zákona o pojišťovnictví bylo rušno, svaly si poměřovali pojišťovny, finanční zprostředkovatelé, zákonodárci. Vzduchem létaly pozměňovací návrhy i silná slova. Výsledek? Nulový... celý článek

Marta Gellová: Regulace a krize otevřely poradcům oči

14. 10. 2015 | Martin Vlnas | 12 komentářů

Marta Gellová: Regulace a krize otevřely poradcům oči

„Finanční poradce je dnes pomalu sprosté slovo, přitom jde o profesi, která si zaslouží kredit a respekt,“ říká v rozhovoru Marta Gellová, spoluzakladatelka a prezidentka EFPA Česká... celý článek

Regulace prodeje životních pojistek. Revoluční tajfun, nebo větříček? A komu pomůže?

10. 6. 2015 | Petra Dlouhá | 14 komentářů

Regulace prodeje životních pojistek. Revoluční tajfun, nebo větříček? A komu pomůže?

Chránit klienta, otevřeně informovat o nákladech pojistky a zvýšit nároky na prodejce – hlavní cíle novely zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích. Chystá se roky. Ve Sněmovně už... celý článek

S čím (si) má umět poradit pravý finanční poradce

16. 9. 2014 | Marek Musil | 21 komentářů

S čím (si) má umět poradit pravý finanční poradce

Zdá se, že finančních poradců je tolik, že fronty se na ně stát nikdy nebudou. Nějaký na vás čeká na každém rohu. Umí ale a může skutečně každý, kdo si na vizitku napíše finanční poradce,... celý článek

Partners Financial Services