Miluješ mě? Tak mi půjč milion!

Podle údajů České národní banky se v květnu vyšplhala zadluženost českých domácností u finančních institucí na 1,072 bilionu korun. Za poslední rok tak vzrostla zhruba o 68 miliard. Na všechno ale statistiky nemáme. Co peníze, které nám půjčil kamarád, milenka, soused nebo Vojta Vomáčka? „Určitě se bude řádově jednat minimálně o stamiliony. Zatím jsme se setkali jen se špičkou ledovce,“ říká právník Rostislav Kovář z Právní poradny věřitele. „Průměrná částka ‚soukromé‘ pohledávky je překvapivě vysoká, a sice 280 tisíc korun. Nejběžněji se však setkáváme s částkami od 40 do 100 tisíc korun,“ pokračuje.

Na začátku stojí láska až za hrob, přátelství na celý život či pevné rodinné pouto. Na konci lži, nenávist a vážné finanční problémy. S podobnými příběhy se Rostislav Kovář setkává dnes a denně. „Nejčastěji půjčují ti, kteří sami nic nemají, a ošklivě na to doplácejí,“ říká. V poslední době se podle něj začíná prosazovat postupný a velmi pomalý trend zodpovědnějšího přístupu k půjčkám. „Úroveň právního a finančního povědomí je však u české veřejnosti stále velmi špatná,“ dodává. Spousta lidí svým blízkým a známým bez okolků půjčuje, aniž by uzavřeli smlouvu. Když pak přijde čas splácení, nestačí se divit, kam se jejich „dobré vztahy“ vypařily.

Přijít o peníze a lásku či přátelství jedním vrzem

On byl šarmantní bohém a „rebel“, ona byla mladá a zamilovaná. „Když jsme se poznali, byla jsem jako v oblacích, nikdy jsem se s Tomášem nenudila,“ začíná vyprávění Kateřina. Idylu kalil jen detail. Zatímco jiskra v oku Tomášovi přebývala, jeho peněženka věčně zela prázdnotou. „Měl nějaké potíže z dřívějška. Zadlužil se a věřitel se už dost ostře domáhal splátek. Řekli jsme si, že spolu začneme nový život s čistým štítem.“

A tak se Kateřina rozhodla mu s dluhy pomoci s tím, že jí postupně vše vrátí. „Dohromady šlo o 450 tisíc, část jsem si půjčila od maminky, taky jsem vybrala kreditku a na zbytek si vzala úvěr v bance,“ vypočítává Kateřina. Zamilovanost ale po pár měsících vyšuměla a spolu s ní i Tomášova ochota znát se ke splácení půjčky. „V té chvíli už jsem věděla, že je to beznadějné. Neměla jsem v ruce jediný papír, půjčila jsem mu na čestné slovo,“ říká Kateřina. Uplynuly dva roky, Kateřina stále splácí dluhy, které se kvůli úrokům vyšplhaly dost vysoko, žije u rodičů a šance, že by si mohla vzít hypotéku na vlastní bydlení je nulová.

Na pana Václava se zas obrátil s žádostí o půjčku starý kamarád. „Chtěl si koupit nové auto a banka mu nechtěla dát úvěr. Když mě požádal, abych si půjčil místo něj, neváhal jsem ani vteřinu,“ líčí Václav. „Prvních pár měsíců mi bez problému splácel,“ pokračuje. Pak se ale začaly splátky opožďovat. „Dnes jsme ve fázi, kdy mi dluží 220 tisíc. Vyhýbá se mi, telefon nezvedá a už půl roku jsem od něj neviděl ani korunu,“ stěžuje si Václav. Tehdy si říkal, že mezi přáteli nejsou nutná „lejstra“. Tvrdě se poučil. „Přišel jsem o peníze i o kamaráda,“ bilancuje.

Popsané příběhy jsou Rostislavovi Kovářovi z poradny důvěrně známé. „Zajímavé na našich případech je, že dlužníci velmi často ‚jen‘ nechtějí platit. Nejedná se o žádné sociální případy, nebo chudáky, kteří nevycházejí se svým příjmem. Naopak oni vesměs čistě programově nehradí své závazky,“ říká. Splátka bance či instituci podle něj má u dlužníků většinou přednost. „Češi se často domnívají, že kamarád nebo rodinný příslušník ‚to‘ na rozdíl od banky pochopí a ještě nějakou dobu počká,“ dodává.

Půjčím si, abych ti mohl půjčit

Fenomén, kdy si člověk sám vezme úvěr, aby mohl půjčit druhému, je u nás stále nepochopitelně rozšířený. Rázem jsou tak z jednoho zadluženého dva. „Alarmující na této skutečnosti je, že takto vypůjčené peníze dlužník obvykle použije na splácení svých předchozích dluhů nebo na nákup nějaké spotřební věci. Často jde o nákup nového auta, vybavení domácnosti nebo se částka rozplyne v požitcích typu dovolené,“ říká Rostislav Kovář. Je zarážející, že věřitelé na podobné půjčky přistupují. Úrok je totiž u neúčelové půjčky poměrně vysoký. „Musí tedy na podobné transakci zákonitě prodělat a to klidně i desetitisíce,“ dodává. Tím se ale opět dostáváme k zoufalé absenci finanční gramotnosti.

Věřitelům je často trapné požadovat od kamaráda či příbuzného podpis smlouvy nebo směnky. Spolehnou se, že jim peníze vrátí. „Bohužel se často spletou, protože pokušení nezaplatit je pro dlužníka silnější než jeho kamarádství,“ říká Kovář.

Důvěřuj, ale prověřuj

Půjčování známým je hodně rizikovou zábavou, pokud ale máte samaritánskou povahu, alespoň se důkladně pojistěte. Možností, jak půjčku ošetřit, je celá řada. Nejběžnější je takzvaná smlouva o půjčce, méně častá je smlouva s rozhodčí doložkou nebo směnka. „Především u směnky ale apeluji na to, aby se věřitel předem poradil s odborníkem,“ doporučuje právník. Směnka je zajímavý nástroj, ale musí splňovat veškeré náležitosti – nesmí nic chybět ani přebývat. „Často se setkáváme s případy, kdy je směnka kvůli chybnému vyplnění neplatná. Dokonce se stalo, že se na pětimilionovou směnku podepsal i svědek celé transakce. Nechtěně se tak stal ručitelem,“ varuje Kovář. „U vyšších částek pak doporučujeme půjčit peníze oproti zástavě,“ dodává.

Stává se, že věřitel svého dlužníka zná dlouhou dobu a přesto netuší, jaká je jeho reálná situace. Pátrejte proto v Centrální evidenci exekucí. Služba je sice placená, ale za pár desítek korun zjistíte, zda váš potenciální dlužník už není v exekuci. „V takovém případě mu peníze rozhodně nepůjčujte, nejspíš je už nikdy neuvidíte,“ říká právník Kovář. Totéž platí, když vašemu známému odmítne půjčit banka. „Pokud banka někoho vyhodnotí jako nesolventního, je víc než pravděpodobné, že nebude mít ani na to, aby splácel vám,“ varuje Kovář. Vždy půjčujte jen peníze, které máte k dispozici a o kterých víte, že je nebudete v nejbližší době potřebovat.

Peníze ničí mezilidské vztahy

Důkazní břemeno u soudu vždy leží na věřiteli, který musí dokázat, že peníze měl a půjčil. I když jste neuzavřeli smlouvu, můžete se pokusit u soudu svých peněz domoci. Soudy uznávají věrohodné písemné důkazy, které protistrana nemůže napadnout. „Ideální je výpis z účtu, ústřižek složenky a podobně, ze kterého je jasné, od koho byly peníze odeslány a komu byly doručeny. Ke svědectví třetí osoby soudy také přihlížejí, ale je lepší, když tento svědek není z rodiny,“ říká právník Kovář.

Filozof a sociolog Georg Simmel byl přesvědčen, že „peníze jsou bohem naší doby“. Touha po nich je trvalým stavem naší společnosti. A občas může být dost zhoubná. Když je totiž začneme míchat s mezilidskými vztahy, obvykle vezme za své obojí. Miluješ mě? Tak mi, prosím tě, nikdy, nikdy, nikdy nepůjčuj milion. Ani když budu škemrat.