Zlatá je pro žurnalistu doba, kdy mu jako námět článku stačí rozkliknout pozvánky do skupin na Facebooku a zprávy tamtéž. Vysokoškoláci i vyučení, mladí i staří přeposílají shodně takové perly, že jsem nemohl odolat. Nohavice nahoru, brodíme se bahnem poplašných zpráv a moderních mýtů, které se týkají peněz:
„Další způsob, jak tento stát dává peníze cikánům!“ Stačí si bezdůvodně zvednout zálohy na energie, jít s papírem na sociálku, tam vám zvednou dávky – a na konci roku ještě vyinkasujete příplatek. V celém znění:
Falešná poplašná zpráva, fáma, mystifikace, kachna, výmysl, kanadský žert. K rysům hoaxu dnes patří i to, že se může šířit (a lavinovitě šíří) internetem. Etymologie je nejasná, někdy se jeho původ hledá v zaříkávacím slůvku hocus.
Vypěstujte si koťátko netradičního tvaru.
Zdroj bonsaikitten.com
Stálice mezi hoaxy: zpráva o infikovaných injekčních stříkačkách v sedadlech hromadné dopravy, fáma, že zadání PIN pozpátku přivolá k bankomatu policii, obrázky bonsai kittens – koťátek napěchovaných do lahví.
Na sběr a demystifikaci internetových hoaxů se specializuje web hoax.cz, zde najdete nejen rozsáhlou databázi hoaxů, ale také ukázky nigerijských dopisů a dalších způsobů, jak z důvěřivců tahat po webu peníze.
České „hoaxy“ z doby předinternetové sbírá a ve třech veleúspěšných knížkách vydal etnolog Petr Janeček. Knížky se jmenovaly podle jedné z nejpěknějších městských legend Černá sanitka.
Pokaždé, když se člověku zdá, že se svět zbláznil, by měl okamžitě navštívit přehled smyšlených poplašných zpráv na hoax.cz. Občas, byť ne vždycky, se tam totiž může uklidnit – a tohle je přesně jeden z těch případů.
Viktorie Plívová, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí, legendu vyvrací v tiskovce poměrně přesvědčivě: aplikace, která vypočítává výši dávek pomoci v hmotné nouzi, s podobnými podvody počítá. „Zálohy za dodávku elektrické energie se započítávají maximálně do výše, která se stanovuje podle speciálního výpočtu stanoveného ve spolupráci s Energetickým regulačním úřadem, a to s ohledem na rozsah používání elektrické energie, počet osob v domácnosti, ceník dodavatele energie a na průměrnou spotřebu elektrické energie v České republice za minulý rok.“
A kdyby se náhodou někomu podařilo zálohy nastřelit, čeká na něj ještě jeden, už osudový vodní příkop: „Po vyúčtování záloh aplikace vrácený přeplatek rozpočítá, určí skutečné měsíční částky nákladů na energie a vyčíslí případný přeplatek na dávkách hmotné nouze s ohledem na výši zálohy, kterou osoba skutečně uvedla. Takovéto přeplatky lze následně srážet z běžně vyplácené nebo později přiznané dávky.“
Legenda se na internetu vyskytuje ve skoro dvou a půl tisících kopiích (!). Některé alespoň prokazují romské minoritě tu službu, že jako příklad uvádějí hezky korektně „pana Nováka“.
Všechny známé podvůdky, fóry a finty 90. let můžete najít i na Facebooku. Ani nikam nemusíte posílat dopis s ofrankovanou obálkou uvnitř, stačí rozdávat „lajky“.
Z Facebooku totiž můžete zadarmo stahovat hudbu, každý den tu vyhrát 100 eur či každý měsíc dvacet tisíc korun, získat jeden ze sta iPhonů a taky dostat notebook za dvacku. Klepněte na To se mi líbí a před vašima očima se přihodí zázrak. Nebo nepřihodí?
Pravdu mají, jako obvykle, skeptici. Zaprvé, Facebook není vytvořený tak, aby „olajkování“ čehokoliv výrazně změnilo funkcionalitu systému – tedy abyste mohli třeba začít stahovat hudbu zdarma. Za druhé, zkuste přemýšlet nad tím, kdo normální by měl důvod jen tak rozdávat telefony nebo peníze. Za třetí, pro úplnost – pravidla používání sítě stránkami zakazují soutěže ve stylu „olajkuj a vyhraj“.
Cíle mají tvůrci takových stránek dva. Jednak udělat si dobrý den z lidí, kteří rychleji klikají, než přemýšlí. Zároveň se takový dav desítek nebo stovek tisíc „fanoušků“ může hodit k prodeji reklamy. Pro důkazy stačí proklikat Webtrh.
A nakonec – už po dva roky oblíbený, leč stále kolující hoax, že se za přístup k Facebooku samotnému bude platit. Tuhle to má být 3,30 euro, tu kilčo za měsíc. Nenažraný Mark Zuckerberg nás nejdřív nechal vytvořit si závislost na všech těch drbech, fotkách a hrách, teď ale tahá kasírtašku a ušklíbá se: „Nejsou love, nebudou lajky.“
Kdepak, majitelé Facebooku (víte, že mezi ně patří i Bono z U2?) k něčemu takovému nemají nejmenší důvod. Podle webu Mashable, jednoho z nejdůležitějších zdrojů informací o on-line byznysu, Facebook v roce 2010 utržil na reklamách 1,86 miliardy dolarů. Další stovky milionů naskáčou na firemní účty jako provize z platebního systému Facebook Credits, přes který si závisláci kupují všelico možné třeba ve facebookových hrách.
Facebook tedy ekonomicky výborně šlape a není důvod riskovat se zpoplatňováním a sázkou na to, že by po něm zbylo několik desítek milionů platících uživatelů. Tím spíš teď, když Google spustil svoji sociální síť Plus.
Ta má oproti Facebooku přinejmenším jednu zásadní výhodu: zatím se po ní nešíří fámy.
Michal Kašpárek sleduje trendy, zajímavosti, hračičky. Malé věci, ze kterých se možná stanou velké věci. Anebo skončí jako kuriozity. Buďte s ním u toho, když se věci dějí.
Budoucnost počítačů: data v mračnech, mračna nad peněženkou
Zdá se, že přestáváme být vlastníky svého hardwaru a softwaru a stáváme se jejich nájemníky.
Proč e-booky nejsou a nebudou za pusu
E-booky stojí skoro stejně, někdy i víc než tištěné knihy. Nehoráznost? Má to přinejmenším čtyři rozumné důvody.
Místo rodinného fota banda trpaslíků: 3D tisk přichází!
Zatím je trojrozměrný tisk technologií v plenkách. Změní svět, jako to udělaly mobily, internet či on-line obchody?
Sdílejte článek, než ho smažem
