Budoucnost počítačů: data v mračnech, mračna nad peněženkou

Potřebujete počítač? Zajedete si pro něj do obchodu. Chcete s ním něco dělat? Zajedete tam znovu a koupíte si pomalovanou krabici a v ní cédéčko. To zasunete do počítače a nainstalujete z něj, co potřebujete. Fungovalo to tak dvacet let. Zdá se ale, že přestáváme být vlastníky svého hardwaru a softwaru, tedy železa i „duše“ počítačů, a stáváme se jejich nájemníky.

Technologický gigant Google pošle v červnu do světa první notebooky se svým vlastním operačním systémem Chrome OS. Ten umí jedinou věc: připojit vás na web. Zapnete počítač, napočítáte do pěti a surfujete. Inženýři si totiž všimli, že na webu vyřídíte skoro všechno: odpovíte na poštu, napíšete dokument, vytvoříte prezentaci, zeditujete fotky – a samozřejmě se podíváte, co nového na Facebooku. Váš notebook je už jen přístupovým bodem do – terminus technicus – „výpočetního mračna“, kde jsou umístěna vaše data a běží vaše aplikace.

Klasické programy („ikonky na ploše“) jsou zato zdrojem problémů: složitá instalace, pády v půlce neuložené práce či virové nákazy. Na disku se špatně hledá a běda, když vám někdo ukradne nezazálohovaný počítač. Pro technicky méně zdatné uživatele je tedy přechod na web požehnáním. Co to ale znamená pro jejich peněženky?

Práce na webu může stát tolik, co samotný počítač...

Webové služby, které vám v prohlížeči dovolují dělat tu práci, kterou jste doteď dělali off-line, mají pro své tvůrce dvě obrovské výhody. Za prvé: z principu vylučují pirátství. Nepřepálíte si je, necracknete si je. Chcete se svým účtem přístup k placeným funkcím nebo k více místu na disku? Musíte tasit platebku.

Za druhé: drtivou většinu služeb platíte měsíc po měsíci, namísto toho, abyste si koupili krabici a mohli se z programu radovat, dokud se cédéčko neobrátí v prach. Skvěle tedy odpovídají podnikatelské zásadě „předplatné vítězí nad jednorázovým nákupem“. Pro byznys je trvalý přísun hotovosti požehnáním. A lidé se obvykle raději rozloučí s řadou malých částek, než aby najednou zaplatili jejich součet nebo i o něco méně.

Věřte mi, že si na pohodlí práce s výpočetním mračnem rychle zvyknete:

• Přestanete s sebou nosit USB klíčenku a soubory budete přenášet pohodlněji přes Dropbox.com. Není to ani přenášení – prostě jsou na stejném místě v Průzkumníku na všech počítačích, které používáte. Kouzlo. Za základních 50 gigabytů na měsíc (to je asi deset DVD) zaplatíte deset dolarů, tedy 170 korun.
• Přestanete po kapsách vláčet bloček a z mobilu i počítače budete poznámky, náčrtky nebo fotky etiket od vína uchovávat ve službě Evernote. I ty si pak prohlédnete kdekoliv, v práci, doma, na mobilu. Gigabyte svých nápadů měsíčně tu uložíte za pět dolarů, čili 85 korun.
• Přestanete používat OpenOffice a oblíbíte si modernější, prohlížečový kancelářský balík Zoho.com. Dalších pět dolarů.
• Třeba podnikáte a rozhodnete se faktury spravovat v populárním českém Fakturoidu. Začnete s dvaceti klienty za 150 korun měsíčně, časem spadnete do tarifu za 300 korun.

Pokud si tedy vybudujete na takových nástrojích závislost, dřív nebo později začnete platit od tří do šesti stovek za měsíc. Za každého člověka v domácnosti či firmě počítejte ročně od dvou do sedmi tisíc. To zhruba odpovídá tomu, na kolik vás ročně přijde vlastnictví obyčejného notebooku s tří- až čtyřletou životností. Připomenu, že pokud nejste architekt nebo profesionální grafik, klasické aplikace se ceně počítače vyrovnají málokdy.

Nechci tu mávat rudým praporem. Tvůrci webových služeb dělají dobrou práci a zaslouží si za ni odměnu. Problém je, že tu zatím nefunguje taková konkurence, jako u softwarových balíků. Evernote i Dropbox si vlastně vytvořily vlastní trhy, které plně ovládají. Tak jen v zájmu vlastní platebky doufám, že se na nich zabydlí další dravci.

... a počítač může být levnější než nejpomalejší připojení k internetu

Softwarem to ale nekončí. Samotné googlí Chromebooky, tedy notebooky s operačním systémem Chrome, si můžete nejenom koupit, ale i pronajmout přímo od Googlu. Tedy pokud jste firma nebo škola, popřípadě student. Ten podle webu AllGeek.tv zaplatí v USA za takový notebook jen dvacet dolarů, čili 350 korun za měsíc. Chce to tedy tříletou smlouvu, i tak ale částka vydaná za počítač nakonec nepřekročí v přepočtu 12 tisíc. (Dodejme, že Američany nemusí trápit dvacetiprocentní daň z přidané hodnoty.)

Ano, peníze „vyhodíte“ za kus železa, který není váš. Jenomže počítač není byt ani jiná „trvalá investice“. Když si ho koupíte, po těch třech letech má stejně nejvýš pětinu původní hodnoty. Výhodou Chromebooků navíc je, že vám Google po obnovení smlouvy zkrátka pošle nový stroj, ten otevřete, přihlásíte se – a voilà, jsou tam všechna data z toho starého, protože byla po celou dobu uložena „v mračnu“.

Česko na rozdíl od jiných západoevropských zemí červnová první vlna Chromebooků mine, tipuji ale, že se podobná nabídka objeví v příštích měsících i u nás. Těším se, ale netroufám si tipovat, jak budou úspěšné celkově. Jen doufám, že český uživatel nebude dalších dvacet let ochraňovat poslední generaci počítačů kvůli tomu, že na novějších už nespustí kradené Office a cracknutou Mafii 2.

Redakce radí: Každý týden Kašpárka

Michal Kašpárek sleduje trendy, zajímavosti, hračičky. Malé věci, ze kterých se možná stanou velké věci. Anebo skončí jako kuriozity. Buďte s ním u toho, když se věci dějí.

Platím, abych mohl krást
Jsou Češi ochotní zaplatit za stahování hudby či filmů? Ano, jenže jinak, než si to představovali vydavatelé hudby či filmová studia.

Proč e-booky nejsou a nebudou za pusu
E-booky stojí skoro stejně, někdy dokonce více než tištěné knihy. Nehoráznost? Má to přinejmenším čtyři rozumné důvody.

Místo rodinného fota banda trpaslíků: 3D tisk přichází!
Zatím je trojrozměrný tisk technologií v plenkách. Začíná se ale statečně batolit. Změní svět, jako to udělaly mobily, internet či on-line obchody?

Další články Michala Kašpárka pro Peníze.cz

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Porovnat nabídky dodavatelů

Sdílejte článek, než ho smažem