„Jsem Mr. Papa Rufus, pracuji uředník Company v Nigérii. Za prvé, musím žádat Vaši důvěru v této transakci, což je v důsledku své povahy za naprosto ‚DŮVĚRNÉ A PŘÍSNĚ TAJNÉ‘. Když vím, že obchod tohoto rozsahu bude některý obavy a strach, ale já jsem vás ujistit, že vše bude v pořádku na konci dne.“
Takových e-mailů obdržel každý z nás stovky. Scénář je vždy stejný. Šťastný dědic rodinného jmění, bankovní pracovník, zaměstnanec ministerstva z Nigérie, ti všichni touží podělit se s námi o nesmírné bohatství. Může to být zůstatek na účtu klienta, který zahynul s rodinou při tragické katastrofě, majetek nakradený při revoluci, ke kterému má náš dobrodinec přístup. Tedy skoro – než bude mít pohádkové jmění v klíně a řádně nám z něj odsype, potřebuje někde zaplatit nějaký poplateček či úplateček – a s tím máme pomoci my.
Takzvané nigerijské dopisy patří ke stálicím internetového zločinu zaměřeného na chtivé a naivní. Přistupte na jejich požadavky a se svými úsporami se můžete rozloučit. Je to ovšem jen taková chuťovčička, předkrm na dlouhém menu finančních podvodů, se kterými se můžete na internetu setkat. Zbývá popřát dobrou chuť a – vzhůru k hlavnímu chodu!
Phishing: rybaření v síti sítí
Phishing je označení pro podvod, při kterém se z vás podvodníci snaží vylákat osobní údaje – čísla a hesla bankovních účtů, čísla platebních karet, údaje o stavu vašeho konta, prostě jakoukoliv osobní informaci, kterou mohou zneužít. Phishing má nejčastěji podobu seriózního e-mailu. Aby získal vaši důvěru, přizpůsobí svůj zevnějšek designu nějaké důvěryhodné společnosti, nejlépe banky. Odvolává se – jak proradné! – na vaši bezpečnost a žádá po vás ověření totožnosti kliknutím na odkaz. Po kliknutí se dostanete na falešnou stránku, která ovšem vypadá nachlup stejně jako web vaší banky. A tady pak podvodníkovi nevědomky odevzdáte veškeré citlivé údaje.
Klientka České spořitelny, paní Alena N., se málem stala obětí podovodného e-mailu. ,,Přišel mi e-mail, který vypadal, jako by ho odeslala má banka,“ říká. „Nezpozorovala jsem nic zvláštního. V e-mailu jsem byla v zájmu bezpečnosti důrazně požádána, ať kliknu na link služby Servis 24. Věděla jsem, že se jedná o stránky internetového bankovnictví České spořitelny, takže mi to nebylo divné. Klikla jsem a stránky skutečně vypadaly jako služba Servis 24. Po chvíli jsem ale znervózněla, přesně jsem nepochopila význam celé akce a začala jsem být podezíravá. Proto jsem raději zavolala na klientské centrum banky, kde mi potvrdili, že žádný takový e-mail nerozesílají.“ Díky rychlé reakci, zablokování účtu a vygenerování nových přihlašovacích údajů paní Alena o nic nepřišla. „Je strašné, jak blízko jsem byla ke ztrátě svých úspor a vůbec nic jsem při tom nepoznala,“ dodává dnes s úlevou.
Přispějte obětem a staňte se obětí
Podvodné e-maily se často tváří jako zprávy z bank, berou na sebe ale i jiné převleky. Nejpodlejší je phishing, který se vydává za charitu. Jeho boom přichází typicky po nějakém velkém neštěstí – tak to bylo například loni po zemětřesení, ale i letos v souvislosti s katastrofou v Japonsku. Podvodné e-maily přivádějí důvěřivce na falešné charitativní weby, kde místo odeslání příspěvku obětem katastrof „odevzdají“ informace o svých účtech. ,,Při jakékoliv katastrofě lze očekávat zvýšený nárůst spamu s touto problematikou,“ říká marketingový specialista Michal Tůma ze společnosti Marketer. Podezřelé e-maily máme podle něj rovnou mazat. Kdo chce přispět na dobrou věc, nechť k tomu zvolí známou a prověřenou organizaci.
Základní obranou proti phishingu nejsou antivirové programy, firewall či antispyware, ale především zdravý rozum. E-maily v cizích abecedách netřeba otevírat, neradno věřit nabídkám v lámané češtině. Pokud vám někdo nabízí jen tak miliony a vy jste ochotni mu to jen na vteřinku věřit, štípněte se do tváře. Nespíte? Ok, takové věci se totiž dějou jen ve snu. Šup do koše. A nakonec – do internetového bankovnictví vede jen jedna známá cesta, přímá. Okliky přes mejlové odkliky neexistují.
Podvody po česku: na Aukro.cz
Kniha o finančních podvodech na internetu by se dala sepsat také z příběhů lidí nakupujících na internetovém aukčním portálu Aukro.cz. Škody, které tam podvodníci napáchali za poslední léta, už dávno přesáhly milionové částky. Poslední velký skandál proběhl loni: podvodníci přes Aukro prodali starožitné předměty v celkové hodnotě více než tři miliony korun. Tedy prodali – většina kupujících pouze zaplatila, zboží se nedočkali.
Nejde ale jen o starožitnosti. Pan Pavel také patřil mezi ty, kteří dali přednost pohodlnému a levnému nákupu online: „Na internetu nakupuju často, tak jsem si myslel, že se už vyznám a podvodníka bych prokoukl. Chtěl jsem koupit nový iPod přes Aukro.cz. Pozorně jsem si pročetl hodnocení předchozích kupujících, bylo jich opravdu hodně a všechna pozitivní. Podvodu nic nenasvědčovalo.“ Objednávka. Pak dny, týdny čekání, omluvy ze strany prodávajících – zboží se prý zpozdilo nikoli jejich vinou... „Později mě Aukro.cz informovalo, že jsem se stal obětí podvodu,“ dokončuje svůj příběh Pavel. Nebyl v tom sám, na neexistujících iPodech si podvodníci vydělali víc než milion, než se na ně přišlo. Nejprve si vytvořili základnu spokojených klientů a pověst spolehlivého obchodníka, takže jim pak naletěli i ti, kteří mají s internetovými nákupy zkušenosti a bývají prozíraví.
Aukro se sice snaží mezi svými uživateli „udržovat čistotu“ a případně uživatele před podvodníky uživatele varovat, bohužel často bývá pozdě. Provozovatelé serveru sice podle obchodních podmínek slibují kompenzaci vzniklé škody do výše 20 tisíc korun, ale podmínkou je, že podáte trestní oznámení, pak vás ještě čeká zdlouhavé byrokratické martyrium. U dražšího zboží navíc dvacetitisícová náplast bolístku nezahojí.
Kdyby jen peníze... Ukradnou vás!
Při varováních před internetovými podvodníky se většinou mluví o riziku pro vaši peněženku. Málokdy se zdůrazňuje, že ve hře je ještě něco navíc: vaše osobní údaje. S nimi se teprve dají napáchat věci, říká se tomu krádež identity. Nejdřív vám vyluxujou účet – a pak si „na vás“ můžou začít půjčovat, nakupovat drahé zboží a pak vás jednoho rána vzbudí exekutor.
Takže pozor, vážení čtenáři! A jestli se chcete u počítače cítit chvíli bezpečněji, klikněte... na ikonku úplně nejvíc vlevo dole a zvolte možnost „Vypnout“.
Sdílejte článek, než ho smažem