Podle Sdružení pro bankovní karty je v Česku přes milion a půl kreditek. Nebylo by to nijak strašidelné číslo, kdyby je Češi uměli používat a dokázali hlídat své výdaje. Jenže ti jsou většinou jen rádi, že jim banka poskytla nástroj, se kterým si mohou pořídit to, co sice ve většině případů nepotřebují, ale tak to chtějí, že sami sebe dokážou přesvědčit, že vzato kolem a kolem... by to vlastně potřebovali!
A nemusí jít vždycky o nákup ptákovin, jako je dovolená o pár set kilometrů dál než obvykle nebo televize s úhlopříčkou o pár decimetrů delší, než má ta stará.
Alan H. je muž v nejlepším věku, řezník a uzenář. Má vlastní krámek a já jako jeho zákazník vím, že jeho výrobky jsou opravdu poctivé, žádná náhražka jako v supermarketu. A stejně poctivý je i on sám.
S poctivostí možná nejdál dojdeš, ale musíš mít navíc i trochu fištróna. V bance Alana přesvědčili, že jako dobrý klient by mohl – nebo vlastně měl mít kreditní kartu a na účtu povolený debet. Později se Alan nechal zlákat podobnými nabídkami pouličních prodejců, aby si od jejich společnosti vzal kreditní karty. Scénář byl vždy podobný: „Pane, když podnikáte, tak byste přece měl mít rezervu pro případ, že budete rychle potřebovat peníze, naše kreditní karta vám může vytrhnout trn z paty, až budete potřebovat.“
Celkem se takhle nechal přesvědčit čtyřikrát. Nejvíc se mu líbilo, že nemusí nic zařizovat, vše sjednal u sympatického pána hned na chodníku a karty mu přišly poštou s milostným přípisem, jak ho mají rádi a děkují za jeho přízeň.
A co byste čekali dál? Alan brzy našel pro peníze, které sice neměl de facto, ale měl k dispozici, uplatnění! A nepořizoval si žádný luxus, nic pro sebe: úvěry použil na rekonstrukci, zvelebení a úpravy svého krámku. To nám může být sympatické – jenže na druhou stranu to byla prostě klukovina, další důkaz toho, že dospělí Češi se, pokud jde o peníze, často chovají jako malé děti.
Také mám rád nové a moderní věci, ale držím se rad svých babiček, které byly zvyklé něco si kupovat, až když na to ušetřily. Zkuste se zamyslet nad tím, co pro vás z úvěru plyne:
Tři články o dluzích (a jak se do nich nedostat)
Tři články o exekucích (a jak se jim bránit)
Podobná komplikace může nastat i u těch, kteří už hypotéku mají. Banky sledují registry dlužníků, a když v nich někoho najdou, při refixaci hypotečního úvěru mu nabídnou mnohem horší sazbu. Vědí totiž, že takového „hříšníka“ žádná jiná banka nebude chtít, takže jejich nevýhodnou nabídku bude muset chtě nechtě akceptovat.
Právě tak to bylo i v Alanově případě. Když přišlo na nabídku nové fixace hypotéky, banka mu nabídla úrokovou sazbu, která značně převyšuje současný průměr trhu, těsně pod 6 % p. a.
Podobně se proměnil přístup společností, které mu dříve nutily úvěr. Když dostával novou kreditní kartu, byl váženým klientem, jakmile jednou nezaplatil, společnost ho začala nazývat delikventem. Takové je totiž v bankovních a úvěrových společnostech oficiální označení pro neplatiče.
Hrozbu exekuce se zatím Alanovi podařilo odvrátit, díky příbuzným a známým – i těm ale bude jednou třeba peníze vrátit.
Doufejme, že se nám nakonec podaří jeho dluhy zkonsolidovat, aby je dokázal splácet. Buď jak buď, tohle byla nedražší lekce Alanova života. Buďte trochu spořiví a nepohrdněte jednou dobrou radou zdarma: Pokud vás kdokoliv osloví s nabídkou úvěru – a ten může vypadat sebelákavěji –, odkažte ho tam, kde končí záda, a radši si na tu vysněnou sedačku nebo televizi nebo dovolenou prostě ušetřete. Pochopte jednou provždy, že banky a úvěrové společnosti nejsou charita, ale výdělečné podniky. Nemějte jim za zlé, že jim jde o vaše peníze a že je z vás chtějí dostat co nejrychleji, je to jejich byznys. Ale buďte na to připraveni.
Autor je poradce společnosti Partners for Life Planning
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
16. 5. 2011 20:14, Slávka
Nevěřte úvěrům,dopadnete špatně.
Zřejmě dopadneme špatně i bez osobníhom úvěru.Dluhy napráskal stát za nás všechny.A vlna nesolventnosti se lavinovitě šíří.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
16. 5. 2011 11:30, CQL
Jako socka na úvěr? Svatá prostoto! Mám kreditky s takovým limitem, které se na ulici nerozdávají... Pro většinu bank je čest, když si od nich vezmu kreditku. A to jsem ještě nikdy nezaplatil na úrocích ani halíř. Využívám zásadně bezúročné období. Platím všechno (doslova!) zásadně jen kreditkou.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (12 komentářů) příspěvků.