Kdy je lepší koupit auto na benzín a kdy na naftu
Ještě doporučujeme:
Počet důchodců, kteří čelí exekuci a jimž Česká správa sociálního zabezpečení na základě oznámení exekutora strhává část penze na úhradu dluhů, neustále roste. V roce 2000 bylo takových osob 15 665, o pět let později 24 973, vloni už 51 184. Pokud bude růst pokračovat tímto tempem, v roce 2015 tu máme přes sto tisíc důchodců zasažených exekucí.
Stále více důchodců proto také žádá o osobní bankrot. Jak už však Peníze.cz psaly v článku Život v osobním bankrotu: těžce vykoupená úleva pro dlužníky, není to vůbec jednoduché.
Jak se ale důchodcům takový dluh vlastně „přihodí“?
Starší lidé bývají terčem nejrůznějších podvodníků. Právník Sdružení obrany spotřebitelů Praha a Středočeský kraj Miroslav Huml vzpomíná třeba na případ břeclavské důchodkyně, která podepsala smlouvu o půjčce: „věřitel“ jí slíbil, že peníze dostane do tří dnů. Nepřišly. Takzvaný věřitel navíc smlouvu antedatoval a brzy na jejím základě soudně vymáhal vrácení „dluhu“. Úspěšně. Stařence nezbývá než splácet z již tak chudičkého důchodu dluh, který de facto nikdy nevzniknul.
Mluvčí České správy sociálního zabezpečení Pavel Gejdoš doplňuje, že důchodci, jejichž závazky se hradí z penzí, se nejčastěji zadluží na prodejních zájezdech, při nákupu dovolené, půjčkách pro děti či zárukách za jejich půjčky.
Přitom proti vzniku dluhů stačí obvykle mít špetičku selského rozumu a trošku ho používat. Pro důchodce je totiž, jak upozorňuje Miroslav Huml, největším problémem přijímání nechtěných úvěrů, které jsou jim až vnucovány na předváděcích akcích. Málokdy si berou půjčky v hotovosti, jejich závazky jsou většinou spojeny s nějakou službou nebo zbožím – celá transakce se odehrává vlastně jen na papíře. Nejen starší lidé přitom mají problém správně počítat s „virtuálními penězi“ a vyhodnotit, k čemu je zavazuje ten který bod smlouvy. Příkladem mohou být nepromyšlené závazky vůči mobilním operátorům.
Základní obrana je jednoduchá: naučit se říkat ne a trvat na něm. Nikdy nepodepisovat nic, čemu nerozumíte. Vyžádat si dokumentaci a smlouvy domů, prostudovat si ji, poradit se. Nevěřit na zázraky. Nevěřit na jedinečné šance, a pokud na vás někdo naléhá, že se musíte rozhodnout právě teď, rozhodnout se říkat ne. A trvat na něm.
Nejhorší je, že lidé v nouzi se většinou neobrátí na občanskou poradnu, na Sdružení obrany spotřebitelů nebo Poradnu při finanční tísni, tedy dobré adresy, kde se jim skutečně někdo bude snažit pomoci. Raději hledají spásu u takzvaných oddlužovacích společností, které je nezřídka strhnou ještě hlouběji.
Za příklad takové firmy dává Miroslav Huml společnost Asteria. Slibovala dlužníkům, že se jim za deset tisíc korun pokusí pomoci s řešením problémů. To se pak obvykle nepovedlo a dluh postižených vzrostl o dalších deset tisíc. Není divu. Firma přece slibovala, že se situaci pokusí vyřešit, ne, že ji skutečně vyřeší, dodává Huml.
O oddlužovacích společnostech jsme v nedávné době psali dvakrát:
Základní částka, která nesmí být sražena z měsíční mzdy (důchodu) se podle nařízení vlády o nezabavitelných částkách rovná úhrnu dvou třetin součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu podle zvláštního předpisu na dlužníka a jedné čtvrtiny nezabavitelné částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné. Částka normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu se stanoví pro byt, užívaný na základě nájemní smlouvy, např. v obci od 50 tisíc do 99 999 obyvatel činí 4 863 Kč).
Nezabavitelné minimum letos činí 5 326 korun a 1 331,50 korun na každou další vyživovanou osobu, včetně manželky a vlastního dítěte, pokud se exekuce neděje právě kvůli výživnému na něj.
Případy důchodců, kteří nejsou s to splácet své dluhy, pak končí u České správy sociálního zabezpečení. Ta je podle svého mluvčího Gejdoše podle zákona nucena „provést srážky z důchodů v případech, u nichž byl nařízen výkon rozhodnutí soudem, ve správním řízení, exekučním příkazem, soudním exekutorem, v konkurzním nebo insolvenčním řízení“. Jakkoli to zní šroubovaně, nejde o nic jiného, že sociálka, jsouc vyzvána oprávněnou institucí, například exekutorem, nemůže činit jinak než strhávat dlužné peníze z důchodů.
Nejprve správa sociálního zabezpečení zjistí tzv. nezabavitelnou částku. Tedy výši sumy, na kterou už nesmí sáhnout. Ta je závislá na příjmech dané osoby, pro letošní rok však musí činit minimálně – bez ohledu na výši důchodu – 5 326 korun a 1 331,50 korun na každou další vyživovanou osobu, včetně manželky a vlastního dítěte. Pak ČSSZ stanoví výši srážek, vše účetně zpracuje, zkontroluje a zaeviduje. Srážky se týkají se nejen starobního, ale i invalidního, vdovského a sirotčího důchodu, pravidla pro jejich výpočet určuje občanský soudní řád (zákon číslo 99/1963).
Kolik činí nezabavitelná částka ve vašem případě, jinými slovy, co by vám nemohl vzít ani exekutor, si můžete vypočítat na naší kalkulačce.
Ještě doporučujeme:
Když tedy exekutor, soud, finanční úřad či jiná instituce požádají o exekuci na něčí důchod, Správa sociálního zabezpečení ji zajistí, odešle na účet exekutora. Případně ji odesílá po částech. Když je exekuce uhrazena, důchod se zase vyplácí celý, tedy beze srážek.
Důchodci se podle Gejdoše stávají jednou z nejzadluženějších skupin obyvatel, v posledních letech navíc odchází do důchodu stále více lidí, kteří již mají exekuci na krku. Kampaně leasingových i dalších společností se přitom stále více zaměřují na sociálně slabší skupiny občanů včetně důchodců.
ČSSZ má podle slov právníka Humla sice velmi dobře zajištěno, aby se díky srážkám z důchodů někdo nedostal pod hranici existenčního minima, to je však nastaveno tak nízko, že se z něj nedá žít. Penzisté se tak dostávají do ještě hlubších dluhových pastí.
Všechny materiály © 2000 - 2012 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.