Zdroj: Shutterstock
Školy mají přizpůsovat výuku prognózám vývoje na trhu práce a pracovníky si mají vychovávat i firmy, shodli se dnes zástupci ministerstva práce a Svazu průmyslu. Stačit to prý ale stejně nebude. Aby trh práce uspokojil poptávku zaměstnavatelů, musí přijít lidi ze zahraničí.
Pět let mapuje projekt Kompas český pracovní trh a snaží se předpovídat jeho budoucí potřeby. O tom, co z jeho výsledků plyne, dnes informovali zástupci ministerstva práce a sociálních věcí a Svazu průmyslu a obchodu.
Podle Mariana Jurečky, šéfa ministerstva práce, které je řešitelem projektu, placeného Evropskou unií, je pro budoucí konkurenceschopnost Česka potřeba, aby k datům z trhu práce získaným v rámci projektu přihlížely střední i vysoké školy.
Do deseti let nebude podle Jurečky obor, který by nebyl ovlivněn digitalizací. „Ani člověk vyučený v zemědělství dnes nedokáže pracovat s nejmodernější zemědělskou technikou. Je to proto, že střední ani vysoké školy nereagují na aktuální vývoj, a to se musí změnit,“ uvedl Marian Jurečka příklad oboru, který zná a u kterého by každý zásah digitalizací nečekal.
Taky podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje by mělo školství na předpovědi reagovat. „Prozatím u nás není odvaha na rovinu říct, že jsou obory, které mají velké uplatnění, ale jsou i takové, které už uplatnění nemají. Země, které využívají nástroj analogický Kompasu a byly natolik odvážné, že vyřadily obory, které nemají uplatnění, a věnují se oborům, které uplatnění mají, jsou z hlediska konkurence před námi,“ tvrdí Rafaj, podle kterého mají podobné prognózy být klíčovým nástrojem i pro politiky.
Sháníte práci? Zkuste se rozhlédnout u nás. Nabídky práce ze všech úřadů práce a předních pracovních portálů na jednom místě!
Program Kompas, který funguje od roku 2017, spustil v roce 2021 web, na kterém publikuje své předpovědi trhu práce – jak celorepublikové, tak po krajích. Web je sice veřejně dostupný, nicméně zatím cílí především na veřejnost odbornou. Ministerstvo práce a sociálních věcí se chce v budoucnu zaměřit i na veřejnost širší, mimo jiné na rodiče, kteří pomáhají dětem při rozhodování o budoucí kariéře.
O které obory bude v budoucnu největší zájem, se na dnešní konferenci mluvilo jen okrajově. Blíž se tomu věnujeme v předešlém článku o projektu Kompas: O jaké profese bude zájem? Roboti nás zatím nenahradí, zjistil úřad
Zaznělo aspoň (nepřekvapivě) to, že poptávka bude po informaticích, zlatem prý ale budeme platit taky řemeslníky. Mezi žádané profese budou patřit zdravotníci, dlouhodobě nedostatkoví kováři, nástrojaři a obsluha obráběcích CNC strojů.
Marian Jurečka ale vyzdvihl i úlohu vzdělávání po škole a za klíčové označil zaměstnavatele. „Část firem je už dnes velmi napřed v tom, že pracuje na vzdělávání svých lidí.“ A nejde prý ani tak o mladé lidi po škole, ale o rozvoj kvalifikace čtyřicátníků a padesátníků. Ministerstvo práce proto hodlá nasměrovat podstatnou část peněz z operačního programu Zaměstnanost právě do celoživotního vzdělávání.
„Úspěšné české firmy nám ještě před covidem hlásily, že v Česku už nechtějí investovat do svého rozvoje, protože tu nemají kvalifikované lidi,“ říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Nejde ale jen o to, že by nebylo dost vhodně kvalifikovaných lidí, jednou z hlavních hrozeb pro českou ekonomiku je prý to, že jich na práci bude vůbec málo. Proto Rafaj očekává, že o ty, kteří tu jsou, se budou zaměstnavatelé přetahovat. Jak ale doložil, Češi se za prací zatím stěhují jen neradi a neochotně.
Podle Mariana Jurečky bude českým firmám v příštích letech chybět přes 200 tisíc zaměstnanců. K řešení jejich nedostatku může přispět i přizpůsobení migrační politiky.
„Český trh práce absorboval od začátku konfliktu na Ukrajině přes sto tisíc Ukrajinců,“ připomněl Jan Rafaj. „Ne všichni sice pracují na plné úvazky, ale český trh práce je pojmul a je stále hladový,“ poukázal viceprezident Svazu průmyslu a dopravy na to, jak velký problém s nedostatkem lidí je.
Jana Divinová
Sdílejte článek, než ho smažem
