Firmu založíte za 25 dnů, Česko podnikání nepřeje. Nový žebříček

České podnikatelské prostředí patří k nejhorším v Evropě. Založení firmy u nás může trvat až 25 dní, nejdéle z celé EU. Ukazují to výsledky Indexu prosperity Česka.

„Nejpříznivější je Švédsko a Finsko. Tyto země profitují mimo jiné z vysokého počtu startupů, efektivního vybírání DPH a nízkých cen elektřiny, zapříčiněných i vysokým podílem obnovitelných zdrojů. Naopak horší úroveň podnikatelského prostředí připadá na země bývalého východního bloku. Z Indexu prosperity tak vyplývá, že Česko v tomto směru stále spadá spíše do východní než západní Evropy,“ říká Milan Mařík, analytik portálu datové žurnalistiky Evropa v datech.

V aktuálním srovnání podnikatelského prostředí obsadila Česká republika 21. místo z 27 zemí Evropské unie. Vůbec nejhůře si Česko vede v hodnocení podmínek pro založení podnikání, které jsou nejméně příznivé z celé EU. Jen samotné založení firmy u nás totiž podle dat Světové banky trvá až 25 dní. Evropský průměr je přitom okolo 12 dnů. Zároveň je pro založení podnikání potřeba udělat více administrativních kroků než v ostatních zemích.

Odpovídá tomu i skutečnost, že je v Česku spíše průměrný počet firem - na milion obyvatel zde vychází 3 897 podniků s deseti a více zaměstnanci, přičemž unijní průměr činí 4 060. České republice tak ve srovnání s EU připadá 14. místo.

V Česku je také málo startupů, a to pouze 131 na milion obyvatel, což odpovídá 21. místu v EU. Právě startupy přitom mají podle autorů studie velký potenciál proměnit Česko z montovny na „mozkovnu“.

„Zejména technologické startupy jsou pro Česko cestou z montovny na mozkovnu, tedy cestou k větší konkurenceschopnosti pomocí znalostní ekonomiky. Ta se totiž výrazně podílí na HDP dané země a láká nové talenty, ne nadarmo bylo v Silicon Valley přes 30 % unicornů založeno přistěhovalci,” vysvětluje Jiří Skopový, vedoucí programu Seed Starter.

Z průzkumu České spořitelny a agentury Kantar vyplývá, že mezi největší bariéry na začátku podnikání patří u studentů obavy z neúspěchu (55 % dotazovaných), nedostatku prostředků pro start podnikání (54 %) a nejistého pravidelného příjmu (49 %). Nejtěžší je v praxi při rozjezdu podnikání zvládnout potřebnou administrativu, získat zákazníky a vypořádat se s nepravidelným a nejistým příjmem. K řešení nedostatku kapitálu by mohla přispět vyšší tržní kapitalizace, ta je u nás nicméně 4. nejnižší v EU.

„Oproti ekonomikám, jako jsou USA, Japonsko či Švýcarsko, je evropský kapitálový trh, ze kterého by mohly společnosti čerpat prostředky, málo rozvinutý. Tržní kapitalizace EU – tedy celková hodnota akcií evropských firem – v poměru k HDP, dosahuje jen něco málo přes 50 %. V USA je to téměř 200 % a ve Švýcarsku dokonce 270 %. Z jednotlivých zemí EU dosahuje největšího podílu obchodovaných akcií vůči HDP Německo (47 %), v Česku to jsou pak jen necelá 2 %,“ vysvětluje analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová.

Jako nejefektivnější pomoc vnímají studenti především získávání zkušeností už během studia. „Za nejatraktivnější formu podpory pak považují možnost spolupracovat ve škole na projektu, ve kterém si vyzkouší podnikání v praxi. Stejně tak oceňují i přednášky lidí z praxe či možnost zapojit se do workshopu nebo stáže ve firmě,” říká Adam Daniel, který se v České spořitelně věnuje finančnímu vzdělávání.

Kromě zjednodušení legislativy a zvýšení podpory podnikání a startupů by podnikatelskému prostředí v Česku pomohlo zvýšení přidané hodnoty tvořené domácími firmami. Zahraniční firmy totiž v České republice stojí za 43 % veškeré přidané hodnoty, což je 23. nejvyšší podíl v EU. Například v Německu zahraniční firmy tvoří jen 19 % přidané hodnoty a ve Francii 17 %.

„Česká ekonomika je z velké části subdodavatelská, kdy řada firem působí jako dodavatel koncovému výrobci. Tím přicházíme o vyšší přidanou hodnotu, marži i nezávislost na odběratelích. Česká ekonomika nutně potřebuje transformaci. Té dosáhneme pomocí podpory vlastních finálních produktů, značek a investic do digitalizace a robotizace,“ říká Hrtúsová.

České podnikatelské prostředí má ale i své světlé stránky. Například česká korporátní daň stanovená na 19 % je 10. nejnižší v EU. Zde jsou zároveň patrné poměrně velké rozdíly mezi jednotlivými státy. Zatímco třeba v Maďarsku korporátní daň činí jen 9 %, ve Francii odpovídá 25 % a na Maltě dokonce 35 %.

Tuzemské firmy také patří v EU mezi ty, které relativně významně investují do výzkumu a vývoje. Tyto náklady u nás odpovídají 1,2 % HDP, což řadí Česko na 11. příčku v EU. Například ve Švédsku, kde je podle výsledků studie podnikatelské prostředí nastaveno nejlépe z celé EU, podniky do výzkumu a rozvoje investují 2,6 % HDP.

Ještě loni měly české firmy (s odběrem 500 až 2 000 MWh) navíc i třetí nejnižší náklady na elektřinu. To se ale v poslední době dramaticky proměnilo. „Energie byly u nás řadu let velmi levné. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu ale vzrostly jejich ceny až několikanásobně. Nejen pro řadu domácností, ale i firem jsou ceny nyní likvidační,” uvádí Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Sdílejte článek, než ho smažem