Články | Danuše Pecharová | 23. 3. 2001
Přeborníkem ve schraňování historických dat se v redakčním hodnocením stala Komerční banka. Na jejím webu toho najdete opravdu hodně. Polovina stránek je však bohužel starší než půl roku.
Články | Tomáš Janča | 27. 2. 2001
Připravili jsme pro Vás nový test investičních znalostí, tentokrát sestávající z deseti otázek. Ještě před tím, než začnete pokoušet své štěstí, podívejte se, jak si v předcházejícím investičním testu vedli ostatní.
Články | Dana Zwiebová | 2. 2. 2001
Pro stavební spořitelny byl loňský rok nebývale úspěšný. Podobně dobré výsledky jako v roce 2000 nepamatují už tři roky. Po tradičním náporu v závěru roku mělo všech šest stavebních spořitelen dohromady podepsáno již 3,4 milionu platných smluv o stavebním spoření. Ve srovnání s předcházejícím rokem to je o více než dvacet procent víc. Vyšší tempo u uzavřených smluv zaznamenaly spořitelny naposledy v roce 1997.
Články | Simona Ely Plischke | 12. 1. 2006
Jak se zemím EU dařilo v uplynulém roce a co je čeká v tom letošním? Jak rychle rostly a porostou a proč? Podaří se snížit nezaměstnanost? Srazí eurozóna inflaci opět k inflačnímu cíli? Jaká rizika ohrožují výkonnost Evropy a co by naopak mohlo být příjemným překvapením? Zakouzleme spolu nad ekonomickými daty.
Články | Simona Ely Plischke | 21. 12. 2005
Podle studie OECD jsou ceny nemovitostí přemrštěné jen v Británii, Nizozemí a Irsku. Americké, francouzské, švédské a novozélandské domovy se prý prodávají za cenu odpovídající skutečnosti. Mýlí se tedy The Economist, když upozorňuje na globální nemovitostní bublinu a předražené nemovitosti třeba právě v USA, Francii, Švédsku či na Novém Zélandu?
Články | Simona Ely Plischke | 30. 11. 2005
Němci nechtějí ekonomické reformy, mladí nezaměstnaní Francouzi se bouří a Evropská centrální banka se snaží nalézt výmluvu pro zvýšení úrokových sazeb. Pro euroskeptiky nic nového, ekonomika eurozóny je, a bude, v mizerné kondici. Kdyby se ale pozorně podívali z jiného úhlu, spařili by zcela jiný, podstatně radostnější obrázek, píše The Economist.
Články | Jiří Mikolášek | 16. 1. 2004
Vláda rozhodla o snížení státní podpory hypoték. Změn ovšem nejspíš dozná celý systém, který poskytne méně peněz, ale více lidem. Může se také stát, že poskytne dotaci spíše bohatším před potřebnějšími.
Články | Pavel Daniel | 19. 11. 2003
Pojišťovnictví a fungování pojišťovacích makléřů čekají změny. Nově přijatý zákon o pojišťovací smlouvě přinese podle zástupců domácích pojišťoven lidem větší možnosti, vyšší ochranu a lepší nabídku.
Články | Petr Fejtek | 17. 9. 2003
Jaký výnos dnes považujete za "solidní"? Jedno, dvě nebo dokonce tři procenta? Neohrnujte nos, protože o moc víc se čekat nedá. Najdou se ale i tací, kterým se prostředky zhodnocují o více než 8 % ročně...
Články | David Petráček | 8. 4. 2002
Co indexy v první polovině týdne ztratily, v druhé půlce zase nabraly. Jasný trend by člověk ani lupou nenašel. Takový byl uplynulý týden na kapitálových trzích.
Články | Tomáš Skřivánek | 29. 1. 2002
Majetek pod správou tuzemských fondů vzroste letos zhruba o deset procent a počet spravovaných fondů se moc nezmění, tak se dají shrnout výsledky ankety mezi šéfy tuzemských investičních společností.
Články | Stanislav Volek | 1. 2. 2006
V roce 2005 se většině akciových trhů dařilo velice dobře, porovnejme výkonnost vybraných globálních indexů a fondů. Které se vyvíjely nadmíru slibně a kde to naopak "skřípalo". Co můžeme od globálních trhů čekat letos?
Články | Stanislav Volek | 4. 3. 2004
Loňský rok po dlouhé době solidních až výborných výsledků zklamal příznivce tuzemských dluhopisů a dluhopisových fondů. Podívejme se, jak si vedly některé fondy.
Články | Vendula Hilkovičová | 11. 11. 2003
S možností on-line obchodování na kapitálových trzích přichází nová dceřiná společnost finanční skupiny ČS. Firma brokerjet České spořitelny nabízí řadu služeb, produktů a informací, především privátním klientům.
Články | Tomáš Skřivánek | 11. 2. 2002
Mnohaměsíční boj s Komisí o schválení byl nakonec na přelomu roku korunován vítězstvím. Místo rychlého uvedení odsouhlaseného produktu na trh ho ale nyní čeká uložení do skříně v deskách se štítkem "pozastavené projekty".
Když se řekne | Petr Čermák | 9. 2. 2009
Základní sazby ČNB mají poměrně velký vliv na úrokovou míru na peněžním trhu. Jeho prostřednictvím pak působí na dlouhodobou úrokovou míru, kurz koruny, akcie i dluhopisy. Poměrně těsná propojenost v dobách klidu se ale v krizi uvolňuje.
Články | Tomáš Skřivánek | 26. 8. 2002
Předposlední srpnový týden vnesl do obchodování podílových fondů znovu řád. Investiční společnosti obnovily po povodních činnost, na obvyklé hodnoty se vrátily také prodeje.
Články | Alena Urubková | 19. 11. 2001
Nejste spokojeni se zhodnocením Vašich úspor?
Zkuste spořit jinak.
Články | Danuše Pecharová | 15. 6. 2001
Na první pohled informativní a příjemné stránky. Agresivní Felix se vám snaží prodat své produkty. Co je mu to ale platné, když hned u vstupu číhá technická chyba. A těmi se web IKS KB jen hemží.
Články | Pavel Slavík | 20. 6. 2006
Sedm českých ztrátových týdnů je snad u konce, ve středu nastal obrat a pražská burza zaznamenala rekordní objemy. Obrat nastal po 5týdenním poklesu i na amerických trzích, stejně tak došlo k významnému odmazání ztrát i v eurozóně. Další růst akcií si ale přesto lze přetavit jen velmi těžko. Přečtěte si proč.
Investiční produkty | Antonín Bouček | 30. 1. 2007
Pád akciových trhů v letech 2000–2003 a marné úsilí Fedu tento pokles zastavit snižováním úrokových sazeb znělo portfoliomanažerům hedge fondu Amaranth jako rajská hudba. Na investory zase v bouři finančních trhů působil Amaranth jako bezpečný přístav a pod vlivem skvělých výsledků bylo v západní Evropě umožněno do hedge fondů investovat dokonce pojišťovnám a penzijním fondům. I ve světě hedge fondů však platí, že historické výsledky nejsou zárukou těch budoucích.
Články | Simona Ely Plischke | 12. 10. 2005
Vývoj spotřeby a úspor se na opačných stranách Atlantiku výrazně liší. Přitom jsou úrokové míry na obou březích minimální. "Starý kontinent" stárne a jeho obyvatelé se k makroekonomickým pravidlům otáčejí zády. Evropský koktejl klesajícího počtu dětí, uzavírání hranic imigrantům a neúčinnosti nástrojů hospodářských politik má zcela jinou konzistenci než americký. Ten navíc bublá.
Články | Simona Ely Plischke | 11. 10. 2005
Americké domácnosti uspoří jen 1 % čistých příjmů, drží průměrně 11 kreditních karet a utrácejí a utrácejí. Do deficitu se nově dostal i federální rozpočet. Evropané si naopak "syslí" protože nevědí, co je čeká. Katastrofický obrázek pro EU představuje rapidně stárnoucí populace a velkorysá sociální síť. Co všechno a jak ovlivňuje podle časopisu The Economist úspory a spotřebu v USA a EU a proč jsou tyto veličiny tak důležité?
Články | Stanislav Volek | 15. 3. 2002
Na rozdíl od burzovních krachů, dosud popsaných na těchto stránkách, které vstoupily do historických publikací i do učebnic ekonomie, jeví se tato spekulace méně známou, přestože postihla polovinu Evropy a poprvé se projevil její globální charakter.
Články | redakce Peníze.CZ | 6. 1. 2004
Dnes jsme pro vás připravili pokračování přehledu nejdůležitějších změn v oblastech, které v novém roce ovlivní finanční situaci nás všech.