Kolik vydělají peníze

Kolik vydělají peníze
Jaký výnos dnes považujete za "solidní"? Jedno, dvě nebo dokonce tři procenta? Neohrnujte nos, protože o moc víc se čekat nedá. Najdou se ale i tací, kterým se prostředky zhodnocují o více než 8 % ročně...

"Počítá, co mu to… počítá, co mu to… počítá, co mu to vynese", zpívá ve slavné árii bytostně česká postava Kecala. Nepočítáme však jen tady v Česku, počítá celý západní svět. Na úroku je vlastně postavena naše civilizace (na rozdíl třeba od islámu, který úrok zakazuje). Je to taková tržní hra a tak to na světě chodí: někdo peníze má a půjčí je, jiný nemá a půjčí si. Mezi nimi leží odpověď na otázku: za kolik procent?

Peněz jako šlupek

I u nás mají lidé jen v bankách (počítáme-li v to i stavební spořitelny) 900 miliard Kč a včetně úspor uložených tak či onak v dluhopisech jde již o 1,25 bilionu. Trh je tedy doslova "napumpován" volnými penězi. Pro někoho možná paradoxně, ale je tomu tak na celém světě. Navíc jsou často spořivějšími ti střídmější – v národním i mezinárodním měřítku (například chudá Čína bohaté, leč marnotratné Americe již půjčila téměř 300 miliard dolarů). Jenomže ti půjčující z toho také chtějí něco mít. A to začíná být při výrazné nerovnováze problém: nabízející musí s požadavky dolů.
Jeden loňský výzkum společnosti TNS Factum zjistil, že kromě nevyhraněné středové většiny je u nás 23 % obyvatel, kteří chtějí šetřit a investovat a naopak jen 12 % z nás potřebuje peníze půjčit.

Nízká inflace - také špatně

Investice

Hledáte důležité informace? Navštivte naši sekci věnovanou investicím!

Když je inflace vysoká, většinou úspory znehodnocuje. Když je ale příliš nízká, jako například u nás nyní, klesají nominální hodnoty natolik, že to psychologicky od spoření odrazuje. Čím dál většímu počtu lidí to zkrátka nestojí za řeč, a tím pádem pak volí jen mezi slamníkem a běžným účtem. Jen málokdo si přitom uvědomí, že 5 i 6 % při 7% inflaci byla jen reálná ztráta, kdežto dnes jsou 2 % velmi solidní a reálný výnos.
O dluhopisech a dluhopisových fondech jsme psali nedávno: lidé si "zvykli" na 8 až 10% výnosy a teď jsou šokováni letním absolutním poklesem. Vyhlídky jsou zkrátka přímo úměrné očekávané inflaci. Té se evidentně nechce růst, a jedinou "šanci" tak analytici vidí ve skokovém zvýšení daní po novém roce. Co udělají ceny potravin po vstupu do EU, zůstává stále záhadou. Zatím se zdá, že některé sice stoupnou, ale jiné zase klesnou. Po vyčerpání novoročního zdražovacího efektu se inflace zřejmě opět zklidní.

Tumlovat se TÚM

Životní pojištění

Informace od A do Z o životním pojištění naleznete zde!

Toto starobylé sloveso příliš známé není, znamená jíst (hodně), cpát se, zkrátka "futrovat se". Zkratka TÚM je neméně záhadná. Jde o technickou úrokovou míru, což je pojišťovnami garantované zhodnocení tzv. technických rezerv, tedy spořících částí kapitálového životního pojištění. Ty byly ještě nedávno zhodnocovány minimálně 8 % ročně, ještě dnes se občas objeví (obvykle starší) tabulky či kalkulátory, které takovou sazbu používají. Jsou to však už jen vzpomínky na "zlaté časy".
Kdeže je technické úrokové míra dnes? Klesla na 3 % a od nového roku se předpokládá její další pokles na 2,5 až 2,25 % nebo dokonce ještě níže. Znamená to, že pojišťovny budou moci zaručovat zhodnocení peněz klientů maximálně o tuto sazbu. Technickou úrokovou míru totiž určuje ministerstvo financí jako "strop", aby se pojišťovny nemohly v nabídkách předhánět a přetahovat. Pro soulad s novou právní úpravou by měla být stanovena i lhůta její platnosti (současným zákonem je nastavena dvouletá).

Nevztahuje se zpětně

Garance TÚM platí po celou dobu trvání pojistné smlouvy a z toho vyplývá, že není pojistka jako pojistka. Prakticky to znamená, že ten, kdo uzavře kapitálové životní pojištění dnes, má ve smlouvě garanci výnosu 3 %, kdo příští rok, bude mít jen něco pod 2,5 %. Kdo však nelenil a uzavřel si pojistku před třemi čtyřmi lety (před pěti lety byla inflace přes 13 %!), má ve smlouvě i víc než 8 %. Jestliže se tedy skutečně ocitneme v dlouhodobě nízkoinflačním světě, mohou si "staří pojištěnci" mnout ruce, protože smlouva platí celou dobu trvání s TÚM stejnou, jako při sjednání. Jednoduše lze tedy říci: jakou si kdo TÚM podepsal, takovou ji má a mít bude.

Myslíte, že až stoupne inflace, zvýší banky úročení vkladů? A že se lidé vrátí k termínovaným vkladům až přestane vládnout stavební spoření? Anebo se vrhnou na investování? Podělte se s námi o své názory!

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

-3
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 10 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

19. 9. 2003 10:23, Jan Kolda von Žampach

Ale já, a můj naostřený a hrdě vztyčený dřevec také, to s těmi ÚROKY ( terminus technicus ) za jakousi tzv. TRŽNÍ hru nepovažujeme vůbec ! Vždyť co je to dnes za tržní hru, kde jeden, se svým kamarádem a z podstaty síly, mohou VŠE a ten druhý naopak NIC, jen se snad nechat dobrovolně odírat z kůže a být za to ještě vděčný ?

+23
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

23. 9. 2003 22:25, Jan Kolda von Žampach

4. Baworáka nechám jednomu známému z České spořitelny. Že s ním bude jeho dlouho nezaměstnaný a holoprrrdelní zeťák jezdit jako taksikář. Po sepsání 30 stránkové smlouvy se 4 svědky a ověřeno notářem odjíždím na služebku s vědomím, že za můj, dnes skoro dvoumilionový baworák, budu dostávat pevnou částku 0,8 % ročně, tedy asi 1.300,- Kč měsíčně.
Tak smluveno prý to je, dle toho známého z České spořitelny a naposledy volil do parlamentu manifestačně Špidlu, to občansky uvědomělé a demokratické zapojení se do ekonomického života po roce 1989. A přitom prý příliš neriskuji, neboť vozidlo bude navíc havarijně pojištěno. A ať se nestarám, akorát, že o pojistné za havarijní pojištění bude můj příjem z pronájmu auta dle smlouvy ponížen, ale to je prý jen taková drobnost a formalita.
No, co mám dále povídat : po mém návratu moje auto leží na boku a zhuntovaný v křoví, akorát tak do šrotu, peníze žádný, prý to padlo na tu havarijní pojistku. Zeťák za to ale nová vila, on, manželka a jeho tchán každý svůj baworák před domem. A ještě prý ať jim doplatím skladné a zrezné, to že tam prý tchán v té dlouhé, 30 stránkové smlouvě, zapomenul nějak připsat !

Zobrazit celé vlákno

-24
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (10 komentářů) příspěvků.

A tohle už jste četli?

Pro jistotu i koleno vrtat

12. 9. 2003 | Petr Fejtek

Pro jistotu i koleno vrtat

Premiér Špidla nedávno prohlásil, že peníze lidí uložené v penzijním připojištění stát stoprocentně ochránit nemůže. Vzbudil tím rozruch, byť možná trochu překvapivě. Jak to tedy je... celý článek

Spořit s jistotou se (ne)vyplatí

11. 9. 2003 | Simona Ely Plischke

Spořit s jistotou se (ne)vyplatí

Trh s životním pojištěním kyne a kyne. Pojišťovny již nelíčí jen na pravidelné "přispěvatele", ale i na ty, kteří mají větší objem volných finančních prostředků. Takovým klientům poskytují... celý článek

Dluhopisy na úbytě

8. 9. 2003 | Petr Fejtek

Dluhopisy na úbytě

Další propad dluhopisových fondů – jen za týden ztratily kolem 0,5 % – způsobil, že nové trendy v chování našich investorů se dále zvýrazňují: odchod z dluhopisů do akcií. Pouze jejich... celý článek

Bondový večírek skončil, zapomeňte!

3. 9. 2003 | Petr Fejtek

Bondový večírek skončil, zapomeňte!

Všeobecné nadšení, které u našich investorů vzbudily lákavé výnosy dluhopisových fondů, se rychle vytrácí. Co tedy lze do budoucna očekávat?

Češi mají peněz jako želez

27. 8. 2003 | Petr Fejtek | 1 komentář

Češi mají peněz jako želez

Letošní rok se zatím jeví jako jeden z nejtučnějších v naší novodobé historii. Příjmy i výdaje domácností pádí, jakoby měly namířeno ke světlým zítřkům. Zbylo však i na úspory, které... celý článek

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.