Ekonomické věštění: kam to dotáhne Evropa v roce 2006?

Než přistoupíme k ekonomickému výhledu evropských ekonomik pro letošní rok, podívejme se, jak se jim dařilo loni a předloni.

Eurozóna: žádná sláva

S tím, jak rostla cena ropy a euro posilovalo vůči dolaru, v ročním vyjádření tempo růstu HDP eurozóny postupně pokleslo z 2,1 % ve 2. čtvrtletí 2004 na 1,1 % ve 2. čtvrtletí 2005. Ve třetím kvartálu pak vzrostlo na 1,5 %, viz graf.

Jak se vyvíjely jednotlivé výdajové komponenty HDP eurozóny? Údaje za celý rok ještě k dispozici nejsou, přidržme se tedy statistik, které vydal Eurostat o vývoji za první pololetí 2005:

Domácí poptávka vzrostla v druhém čtvrtletí 2005 o 0,4 % (po stagnaci v předchozím kvartálu). Spotřeba domácností zůstala slabá - růst o pouhých 0,1 %. Po zpomalení přílivu investic do ekonomiky, nabral nárůst jejich objemo upět na rychlosti, viz následující graf. Za vyšší hodnotou investovaných prostředků se skrývalo očekávání, že euro oslabí. Vývozy i dovozy také vzrostly, oba ukazatele utrpěly v 1. čtvrtletí 2005 významný propad. Suma sumárum ale čisté exporty (vývozy mínus dovozy), které právě se na HDP podílí, produktu ve 2. čtvrtletí nic nepřidaly. Vládní výdaje bohužel rostou stabilně...

Výdajové komponenty HDP eurozóny, čtvrtletní růst (%)

Zdroj: Eurostat

Spotřebitelská důvěra v eurozóně je relativně stabilní již od začátku roku 2004 a pohybuje se kolem hodnoty -13. Tento ukazatel posuzuje náladu mezi spotřebiteli a lze jej považovat za jednu ze základních metod odhadu budoucího vývoje ekonomiky. Spotřebitelé se totiž podle ekonomů na celkovém růstu ekonomiky podílejí asi ze dvou třetin.
Vyhlídky domácností eurozóny na vývoj jejich obecné ekonomické i finanční situace zůstávají relativně chmurné, v radostnějších barvách ale vidí budoucí vývoj zaměstnanosti.

Právě nezaměstnanost je stále palčivým evropským tématem. Od poloviny roku 2001 do listopadu 2003 postupně vzrostla z 7,8 % na 8,8 %, loni v září pak klesla na 8,4 %. Nizozemí, Belgie, Portugalsko a Lucembursko v roce 2005 zaznamenaly největší relativní nárůst nezaměstnanosti, zatímco procento lidí bez práce v Německu, Francii, Irsku, Řecku, Itálii a Dánsku mírně pokleslo. Španělsko a Finsko docílily loni významného poklesu míry nezaměstnanosti.

Index spotřebitelských cen (CPI) v eurozóně výrazně překročil inflační cíl Evropské centrální banky ("blízko ale pod 2 %"). Důvodem byl prudký nárůst ceny ropy spolu se zvýšeným zdaněním alkoholu a tabáku. Jádrová inflace, tedy růst indexu CPI bez započítání cen potravin, alkoholu, tabáku a energií, ovšem inflační cíl splnila, viz graf.
Pokud se podíváme na data za jednotlivé země, je zřejmé, že eurozóna rozhodně není ani z inflačního hlediska jednotným prostorem. Setkáme se totiž se škálou počínající ve Finsku (s mírou inflace 0,8 %) a končící v Lucembursku (5 %). Osm z 12 ekonomik eurozóny přestřelilo 2% inflační cíl stanovený ECB.

Jak se daří bez eura?

Tempo růstu HDP Velké Británie zpomalilo ve 3. čtvrtletí loňského roku na 0,4 % (z 0,5% růstu ve čtvrtletí druhém). Spotřeba domácností zůstává utlumena, růst úrokových měr podlomil spotřebitelskou důvěru, růst cen nemovitostí se od poloviny roku 2004 výrazně mírní.

Dánská ekonomika rostla ve 2. kvartálu 2005 silně, a to o 1,6 % (v 1. čtvrtletí jen o 0,4 %), norské čtvrtletní tempo růstu HDP dosáhlo v polovině roku 1,3 % (v 1. čtvrtletí 0,3 %). Švýcarská ekonomika na konci roku 2004 výrazně zpomalila, a to na 0,1 %. V 1. a 2. kvartálu 2005 pak vzrostla o 0,2 % resp. 0,3 %. Švédové dosáhli půlprocentního růstu v prvním čtvrtletí a 0,6% růstu ve druhém. (Všechna čísla v tomto odstavci se týkají čtvrtletního tempa růstu HDP.)

Výkonnost Polska výrazně zpomalila. Meziroční míra růstu HDP se propadla z impozantních 6,9 % v prvním čtvrtletí 2004 na 2,1 % v prvním kvartálu 2005. V druhém vzrostla na 2,8 %. Maďarsko roste téměř stabilně o 4 % ročně, Česká republika se z 4,5% růstu v roce 2004 dostala v polovině loňského roku na 5 %, o vývoji české ekonomiky a predikci jejího budoucího vývoje brzy vydáme samostatný článek.

Co Evropskou unii čeká letos?

Začněme eurozónou. Podle studie European Overview společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC) dosáhne HDP eurozóny za rok 2005 1,5% tempa růstu, v roce letošním pak poroste o 2 %. Údaje za vybrané země jsou uvedeny v následující tabulce:

Pomalé vytváření nových pracovních míst a křehká spotřebitelská důvěra nedává příliš nadějí na výraznější oživení domácí poptávky. European Overview pro rok 2006 předpokládá v tomto ohledu jen mírné zlepšení podpořené zejména zvýšeným objemem investic a nízkými úrokovými mírami.
Čisté exporty budou mít i nadále na HDP pravděpodobně neutrální efekt, existuje zde ale riziko možného pokračujícího oslabení dolaru vůči euru a trvalého růstu ceny ropy.
Analytici PwC předpokládají, že nezaměstnanost v letošním roce zůstane zhruba stejná, tedy 8,5 %.
Míra inflace by ke konci roku 2006 měla klesnout a přiblížit se tak 2% inflačnímu cíli, to ovšem za předpokladu, že dále neporoste cena ropy. Základní úroková sazba by neměla překročit 2,5 %.

Připusťme ale rizika a nejistoty a podívejme se na vývoj ekonomiky eurozóny v černých barvách, resp. zelených v našem grafu.

Studie upozorňuje na rizika, která by znamenala jen zhruba 1% růst HDP. Jsou jimi:

• rostoucí cena ropy - ze studie ovšem vyplývá, že dopad vyšších cen ropy na ekonomiky eurozóny by měl být relativně nízký. Zvýšení cen o 10 USD za barel by mohlo ekonomice eurozóny způsobit v horizontu pěti let ztrátu výkonnosti ve výši přibližně 1 % HDP, ztráta ve výši přibližně 1,25 % HDP by se pak měla projevit po deseti letech,
• politická nejistota (nedávno ji zažilo Německo a Itálie) - může otřást spotřebitelskou a podnikatelskou důvěrou, což by se mohlo odrazit třeba v odložení investičních rozhodování,
• významný propad dolaru vůči euru zapříčiněný vysokým deficitem běžného účtu americké platební bilance - znamenalo by problémy pro ekonomiky závislé na zahraniční poptávce (např. Německo),
• oslabení americké ekonomiky - zasáhlo by evropské země exportující do USA,
• geopolitické šoky - pnutí na Středním východě může kdykoli vyvolat vyšší ceny komodit, rizikem je i ptačí chřipka.

Na druhou stranu PwC vypracovala i scénář silného růstu, v tomto optimistickém případě by letos ekonomika eurozóny rostla o 2,75 %. Za jakých podmínek?

• Zrychlení globálního růstu - pokud by došlo k výraznému snížení cen ropy (to by se odrazilo v růstu objemu výstupů a zaměstnanosti),
• rychlejší než předpokládaný pokles míry inflace - může být zapříčiněno levnější ropou a silnějším propojením s "levnými" ekonomikami - tento scénář by umožnil ECB zachovat nízké úrokové míry i přes relativně silné oživení ekonomického růstu,
• významný nárůst spotřebitelské a podnikatelské důvěry a s tím související silné a trvalé zotavení domácí poptávky eurozóny.

A jak si povede "zbytek" Evropy?

Studie odhaduje, že ekonomiku Velké Británie opustil relativně silný růst z roku 2004 (3,2 %) a následkem zpomalení růstu spotřeby domácností povyroste letos jen o 2,25 %. Oslabení čeká podle PwC i švédskou a švýcarskou ekonomiku.

Růst ve třech největších ekonomikách východní Evropy, tedy v ČR, Polsku a Maďarsku, je tradičně výrazně vyšší než v Evropě západní a tento trend bude podle PwC pokračovat, viz tabulku. (Detailně se predikci vývoje české ekonomiky budeme věnovat v některém z dalších článků.)

Jak se Evropě povede letos podle vás? Kam až to dotáhne? Co jsou podle vás reálná rizika pro evropské ekonomiky?