Soumrak dluhopisů v roce 2003

Poté, co se český akciový trh po nekonečná léta trápil a světové akcie zahájily v roce 2000 svůj drtivý tříletý propad, byly to především dluhopisy, které se staly pro mnoho investorů spásným přístavem. Pokles úrokových sazeb v USA a Evropské unii, kterým se centrální banky pokoušely rozpumpovat zpomalující ekonomiky, probíhal v České republice již od počátku roku 1998. S poklesem sazeb klesaly i výnosy dluhopisů, a rostla tak jejich tržní cena, což se příznivě projevovalo na výkonnosti tuzemských obligačních fondů.
Nicméně rekordně nízké sazby postupně vyždímaly z dluhopisů co se dalo a počínající globální ekonomické oživení dalo zapomenout na jejich další snižování. Výnosová křivka, především její dlouhodobá část, se v druhé polovině roku 2003 vydala na cestu vzhůru a ceny dluhopisů se pomalu ale jistě začaly drolit.

Podívejme se na výsledky některých známějších fondů investujících do dluhopisů, které jsou převážně denominovány v české koruně. V následujících tabulkách jsou uvedeny jejich základní údaje. Mezi nejstarší patří trojice fondů, jejichž výkon můžeme sledovat na prvním grafu od roku 1999. Druhý graf pak ukazuje situaci v roce 2003, kdy je porovnáván průběh výkonnosti pěti fondů.

Ihned po svém vzniku, 27. 10. 1997, se stal lídrem českých dluhopisových fondů ING Český fond obligací (profil, názory, koupit) a na špici se udržel až do roku 2002, kdy byl předstižen fondem KBC Renta Czechrenta (profil, názory), dalším, který je registrován v daňově výhodnějším Lucembursku. V roce 2003 oba tyto fondy zvolnily, a na čelo se tak dostal největší český dluhopisový fond - Sporobond ze skupiny ISČS (profil, názory).

Když tuzemské úrokové míry výrazně poklesly a výkonnost fondů českých dluhopisů šla postupně dolů, nabízela se možnost využít dosud velkého potenciálu pro snižování úroků v Polsku a Maďarsku. Již v září 2000 se na trhu objevil v Irsku registrovaný fond Conseq Invest Dluhopisový, který kromě českých dluhopisů investuje v menší míře také do polských a maďarských bondů.
Očekávané snižování místních sazeb přilákalo na polský a maďarský dluhopisový trh také větší tuzemské investiční společnosti. Koncem října 2001 představila ISČS nový dluhopisový fond Trendbond (profil, názory), který sází převážně na polské a maďarské dluhopisy, ty české jsou spíše jen doplňkem portfolia.
V únoru 2002 se do hry zapojila také IKS KB. Její původně smíšený podílový fond IKS Plus balancovaný vznikl otevřením uzavřeného podílového fondu PF IKS KB Plus a byl přeměněn na IKS Plus bondový (profil, názory) s podobnou investiční strategií jako má jeho rival Trendbond.

V roce 2003 se však očekávaného solidního zhodnocení na trhu polských a maďarských dluhopisů korunový investor nedočkal. Oba zde srovnávané fondy předvedly dokonce zápornou výkonnost. Důvodem byl, kromě úrokových manévrů maďarské centrální banky, především loňský propad polského zlotého (-11,7 %) a maďarského forintu (-6,3 %) vůči české koruně, přičemž zlotý významně ztrácel proti české koruně i v roce 2002. U obou fondů není zajišťováno měnové riziko, což značně zvyšuje jejich volatilitu.

Ani letos nečeká fondy českých dluhopisů procházka růžovou zahradou. V souvislosti s pokračováním ekonomického oživení lze již také očekávat postupné zvyšování rekordně nízkých úrokových sazeb. Přestože půjde letos zřejmě jen o jejich mírný nárůst, výnosy dluhopisů se dále zvednou (jejich ceny klesnou), a fondy tak budou muset opět urputně bojovat o kladnou nulu. Krátkodobý konzervativní investor si zajistí minimální výnos spíše ve fondech tuzemského peněžního trhu.
Větší šanci však mají právě ty fondy, které investují do maďarských a polských dluhopisů a které v roce 2003 tak nepříjemně překvapily. Zde je totiž stále ještě prostor pro pokles úroků, očekává se návrat měnové stability a snad i mírné posilování místních měn (především zlotého) vůči české koruně.