Vklady v bankách, družstevních záložnách (kampeličkách) a stavebních spořitelnách jsou pojištěny do limitu 100 tisíc eur podle aktuálního kurzu – tedy přibližně do 2,5 milionu korun.
Při platební neschopnosti finanční instituce dostanou klienti stoprocentní náhradu z Fondu pojištění vkladů, do něhož finanční instituce povinně přispívají. Výplata má začít do sedmi pracovních dnů prostřednictvím Garančního systému finančního trhu.
Do limitu se sčítají všechny vklady jednoho klienta na různých typech účtů ve stejné bance (například běžné účty, spořicí účty, termínované vklady). Pojištění se vztahuje i na účty vedené v cizí měně. Pro každou banku se limit posuzuje samostatně: kdyby tedy zkrachovaly současně dvě banky a klient měl v každé z nich třeba 90 tisíc eur, dostane z fondu 180 tisíc.
V některých případech stoupne limit na dvojnásobek. O takzvané zvýšené náhradě a dalších pravidlech si víc přečtěte v podrobném článku o pojištění vkladů.
Dostanete zpátky i případné vklady nad limit pojištění? Záleží na tom, co bude s finanční institucí dál. Zatímco v likvidaci mají být závazky společnosti vůči věřitelům zaplaceny v plném rozsahu, při insolvenci (konkurzu) hrozí, že věřitelé dostanou zpátky jen část pohledávek.
Články | Roman Stuchlík | 3. 10. 2006
![]()
Riziko zpronevěry je u investic do otevřených podílových fondů sníženo na minimum. Zásluhu na tom má oddělení majetku investora od majetku investiční společnosti. Šance, že se peníze "někde ztratí", se blíží nule. Čím to je? Co se stane, když se investiční společnost, broker či depozitář dostanou do ekonomických problémů? A jak je možné, že u některých obchodníků s cennými papíry lidé přišli o peníze?
Články | Dana Chytilová | 22. 2. 2006 | 1 komentář
![]()
Hledáte správce vašich financí, u kterého byste měli platební styk téměř za babku, a to včetně internetového bankovnictví? Neomezujte výběr pouze na banky, ale porozhlédněte se i mezi družstevními záložnami. Porovnali jsme banky a kampeličky. U které záložny se běžný účet může opravdu vyplatit?
Články | redakce Peníze.CZ | 4. 2. 2005
![]()
Uteklo vám v lednu něco z našeho denního zpravodajství? Víte, co se událo v oblasti bankovnictví, daní, bydlení a dalších? Jste si jisti, že jste nepropásli některou z povinností vůči státu? Nahlédněte do výběru lednových událostí.
Články | Simona Ely Plischke | 29. 10. 2004
![]()
Víte, co se stane v případě, kdy pojišťovna neustojí své ztráty? Říkáte si, že má-li česká dcera silnou zahraniční matku, je vše, a tedy i vaše pojistka a peníze na ní, "v suchu"? Pak radši přehodnoťte své názory.
Články | Jiří Šedivý | 8. 10. 2004 | 3 komentáře
![]()
Chcete půjčku na byt nebo dům, ale nemůžete nebo nechcete vyhovět požadavku bank, tedy prokázat své příjmy? I pro vás nabízí úvěrový trh řešení: splátkový prodej nemovitostí. Hlavní podmínkou je zástava pojištěné nemovitosti a pravidelné splácení. Vypadá to dobře, ale možných rizik, háčků i nestandardních postupů jsme našli hned několik.
Články | Kristýna Havligerová | 9. 9. 2003 | 1 komentář
![]()
V případě krachu banky vám náhradu poskytne Fond pojištění vkladů. Ten chce ovšem víc informací o situaci v bankách, proto se chystají změny v legislativě. Ty by zároveň měly znamenat lepší ochranu klientů.
Články | Petr Fejtek | 22. 5. 2003
![]()
Během prvního čtvrtletí tohoto roku odešly z bank další desítky miliard korun. Lidé své peníze ukládají zejména do stavebního spoření, oblíbené jsou podílové fondy či životní pojištění.
Články | Petr Fejtek | 12. 5. 2003 | 1 komentář
![]()
Ať už by měli finanční poradci diplomy vysokoškolské či třeba od prezidenta, vždy budou mezi nimi nebetyčné rozdíly. Něco by však přece jen měli mít – kvalifikaci a schopnost vysvětlit. Zeptejte se jich, co je to čistá současná hodnota nebo míra výnosnosti. A co efektivní úroková míra?
Články | Petr Vykoukal | 14. 4. 2003
![]()
Kvůli podvodu a nedostatečné péči depozitáře přišli před šesti lety podílníci bývalých CS fondů o miliardu korun. Když byla před měsícem Plzeňská banka odsouzena k tomu, aby jim vzniklou škodu uhradila, měli asi dost důvodů k radosti. Ta jim bohužel nevydržela dlouho, vyhlídka na brzký návrat peněz se totiž opět ztrácí v dáli.
Články | Petr Vykoukal | 27. 3. 2003
![]()
Zatímco banky či pojišťovny povinně (a díky dosaženým ziskům v posledních letech i hrdě) zveřejňují své hospodářské výsledky, u makléřských firem je tomu jinak. Své výkazy zveřejňovat nemusí a často ani nechtějí.
Články | Michal Hazi | 3. 3. 2003
![]()
ČNB by dnes měla obdržet od vedení Union banky restrukturalizační plán. Jedním z možných řešení situace je ovšem také odnětí bankovní licence, které by znamenalo ukončení činnosti banky. Je dobré vědět, co by tato varianta přinesla klientům.
Články | redakce Peníze.CZ | 21. 2. 2003
![]()
Pobočky banky jsou zavřené, státní pomoc je vyloučena, bankovní rada ČNB dnes možná začne správní řízení na odejmutí licence ústavu. Toto je stručná charakteristika situace v Union bance, kterou redakce Peníze.cz sleduje a bude vám postupně přinášet aktuální informace.
Články | Tomáš Mergl | 25. 6. 2002
![]()
Chcete-li investovat "bez rizika" a přitom se podílet na případném růstu akciového indexu, pak se vám nabízejí zajištěné fondy.
Články | Dušan Hradil | 6. 6. 2001
![]()
Novela zákona o bankách je na spadnutí. Nová pravidla hry se významně dotknou právě depozitních certifikátů. Jejich podmínky vydávání se změní natolik, že pravděpodobně zmizí z českého trhu.
Články | Dušan Hradil | 13. 3. 2001
![]()
Poté, co nabídku depozitních certifikátů Československá obchodní banka, včetně své divize IPB, zrušila a ostatní velké banky na ně také zanevřely, by se mohlo zdát, že plamínek tohoto zajímavého bankovního produktu vyhasl. Není tomu tak. Plzeňská banka a Raiffeisenbank stále plápolají, druhá jmenovaná banka navíc počátkem března přiložila do ohně novou emisí v objemu 250 milionů korun. Proč a k čemu vůbec depozitní certifikát?
chronologicky
